Antikvariát - Otisky času - Báňská činnost ve Středočeském kraji (Josef Velfl a kolektiv)

Související odkazy: Liberecké podzemí (Ivan Rous) | Důl Kovárna v obrazech - Podzemí Sněžky - díl 1 (Radko Tásler) | Podzemí Berounska a Hořovicka - Za tajemstvím jeskyní, štol a dolů... (Michal Hejna, Martin Majer) | Antikvariát - Otisky času - Báňská činnost ve Středočeském kraji (Josef Velfl a kolektiv) | Antikvariát - Doly, hutě a Kladno (Josef Seifert, Jiří Kovařík) | Antikvariát - Dobývání uhlí na Kladensku (kolektiv autorů) | I tudy kráčely dějiny (Vladimír Prokop) | Antikvariát - Báňské zákonodárství v historii Královských horních měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá (Rudolf Tomíček) | Antikvariát - Kahany, hornické lampy a svítidla (Zdeněk Zícha, Bohumil Kraus) | Staré hornické a hutnické míry a váhy (Ladislav Jangl) | Odvodňování dolů dědičnými štolami s ohledem na horní práva na Sokolovsku i jinde (Jaroslav Jiskra) | Chronologické sestavení význačných hornických událostí v Karlovarském kraji od roku 967 (Jaroslav Jiskra) | Antikvariát - Vzpomínka na závod Libík (Dukla) v Habartově v obrázcích (Jaroslav Jiskra) | Antikvariát - Česko-německý a německo-český slovník názvů měst, obcí a osad (Jaroslav Jiskra) | Antikvariát - 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese (Pavel Beran, Ladislav Jangl, Jiří Majer, Pavel Suček, Otfried Wagenbreth) | Doly Bílina - Z historie hornictví k současnosti dolování na Bílinsku (Jan Luxa a kol.) | Antikvariát - Těžba uranu v Horním Slavkově (Rudolf Tomíček) | Uranová Příbram (Josef Velfl, Václav Cílek a kolektiv) | Antikvariát - Příbramské a jiné hornické historky (Otto Hejnic) | Podzemní památky středních Čech (Václav Cílek a kolektiv) | Antikvariát - Podzemní Praha (Václav Cílek, Milan Korba, Martin Majer) | Podzemní Čechy (Václav Cílek, Milan Korba, Martin Majer) | Tajemné podzemí na našem území (Jan A. Novák) | Tajemství šumavského podzemí (Antonín Kunc) | Jílovské zlaté doly (Petr Morávek, Jiří Litochleb) | Antikvariát - Tajemství podzemních chodeb (Miloš Štraub) | Jeskyně České republiky na historických mapách (Petr Zajíček) | Jeskyně a doly Jizerských hor (Ivan Rous) | Moravský kras v ponorné řece času (Petr Zajíček) | Naleziště epidotu v okolí Sobotína v Hrubém Jeseníku (Miroslav Nepejchal, Jaroslav, Vančura, Milan Novák) | Antikvariát - Průvodce - Jeskyně České republiky (Petr Zajíček) | Antikvariát - Tajemné podzemí - I. díl Praha (Miloš Štraub, Jitka Lenková) | Antikvariát - Tajemné podzemí - II. díl Střední Čechy (Miloš Štraub, Jitka Lenková) | Antikvariát - Tajemné podzemí - III. díl Západní Čechy (Miloš Štraub, Jitka Lenková) | Antikvariát - Tajemné podzemí - IV. díl Jižní Čechy (Miloš Štraub, Jitka Lenková) | Antikvariát - Tajemné podzemí - V. díl Severní Čechy (Miloš Štraub, Jitka Lenková) | Antikvariát - Tajemné podzemí - VI. díl Východní Čechy (Miloš Štraub, Jitka Lenková) | Antikvariát - Tajemné podzemí - VII. díl Jižní Morava (Miloš Štraub, Jitka Lenková) | Antikvariát - Tajemné podzemí - VIII. díl Střední a severní Morava - Slezsko (Miloš Štraub, Jitka Lenková)

 

Antikvariát - Otisky času - Báňská činnost ve Středočeském kraji (Josef Velfl a kolektiv)

Cena vč. DPH: 299 Kč

Cena pro členy klubu typu B: 269 Kč
Cena pro členy klubu typu C: 269 Kč

Přidat ks

 

Úplný název: Otisky času - Báňská činnost ve Středočeském kraji; Time tracking - Mining Activities in Central Bohemia

Autoři: Josef Velfl a kolektiv

ISBN: 978-80-254-0903-9

Počet stran: 136 (formát 215 x 302 mm)

 

Tato i všechny ostatní nabízené knihy skladem ihned k dodání !!!

Knihy z regionů Beskydy / Brdy / České středohoří / Českosaské Švýcarsko / Český kras / Český les / Český ráj / Javorníky / Jeseníky / Jizerské hory / Králický Sněžník / Krkonoše / Krušné hory / Lužické hory / Novohradské hory / Orlické hory / Plzeňsko / Posázaví / Praha a okolí / Rychlebské hory / Šumava / Vysočina. Knihy nadregionální / zahraniční. Vybraní autoři Klostermann / Nevrlý...

Edice Tisícovky / Tajemné stezky / Zmizelé Čechy-Morava / Staré pohlednice i foto / Letecké foto / Řeky, vodopády, jezera... / Flora / Fauna / Rozhledny / Železnice / Military / Pověsti a pohádky / Vzpomínky a vyprávění...  DVD o ČR.  Zvýhodněné sady. Nově zařazené knihy. Všechny knihy.

 

Poznámka: Pozor, skladem jediný antikvariátní kus! Mírně opotřebený přebal, jinak jako nová!

Stručná charakteristika:

Česko-anglicky psaná kniha pojednávající o báňské činnosti ve Středočeském kraji.

Reprezentační publikace vznikla začátkem dnešního tisíciletí a je v ní zaznamenána těžba v rudných, uhelných a železnorudných revírech a krátce i těžba uranové rudy.

Kapitola Na úsvitu dějin nás seznamuje s neolitickými předměty.Kapitola Rozvoj užití kovů začíná v 12. a 13. století těžbou stříbra a zlata, která probíhala na výchozech žil a pak šla do podzemí, vznikaly chodbice a šachtice. Roku 1300 Václav II. vydává Královský horní zákon a Kutná Hora se stává druhým městem v Čechách, razí se pražský groš. Dobývá se ručně, buší se mlátkem do želízka, to se pak vyklíní. Když byla skála měkčí, kopala se špičákem a trojhrannou motykou, krací, ruda se dávala do neciček, troků nebo do beden, kašten, roztloukala se obouruční palicí, puckou, dosmýkala se k šachtici a pomocí koše se dostávala na povrch. K dopravě do větších hloubek se používaly žentoury, do menších hašply, primitivní vrátky. Voda se čerpala v kožených měších, stejně jako rubanina. Postupem času se začínají používat první čerpadla a důlní vozíky. Dosažená hloubka byla až 500 m, s nastupující hloubkou ale obsah kovu v ložisku mizel a dobývání kladla nepřekonatelné překážky podzemní voda.

V Jílovém, v Domě mince, byl královský horní úřad, těžba zlata probíhala ve 12. až 14. století, pak následovalo několik období znovuobnovení těžby, ale sláva jílovského revíru skončila. To samé se opakovalo v Krušných horách při těžbě cínových rud, v Krupce, Cínovci, Božím Daru, Horním Slavkově, při ražbě měďnatých rud v Měděnci a Tisové. Důležité bylo dobývání olova ve Stříbře. Nejprve se vybraly cementační a oxidační rudy a pak se přešlo na matečná ložiska.Souběžně běžela výroba železa, které se získávalo z hematitových rud na hamrech v Podbrdsku, například v Komárově, u Příbrami, a na Rožmitálsku. Tato se nerozvíjela 30 až 80 let jako většina rudných revírů, ale běžela až do druhé poloviny 19. století, pak význam těžby a zpracování rud vlivem kladenských a ostravských železáren rychle upadal.

Kapitola Změny na zlomu dvou věků pojednává o rozvoji techniky, na obrázcích z děl Georgia Agricoly (1491-1555) jsou čerpadla, odvodňovací štoly, např. Barbora v Jáchymově, 11 km dlouhá, ražená v hloubce 365 m, přenášení pohybu z vodních kol (až 12 m průměru) na čerpadla a k pohonu dalších mechanismů. Po vybudovaných struhách několik desítek km dlouhých se plavilo dříví potřebné na výdřevu. Důlní větry byly poháněny ventilátory. V železářství došlo kolem roku 1600 k zavedení vysoké pece, její vyšší teplota zapříčinila, že železo nebylo houbovité, ale tekuté.

Kapitola Tep průmyslové doby ukazuje málo známou dobu dobývání železa. Na Podbrdsku, např. v Jincích, ale i v okolí Příbrami, na Vysoké Peci nebo v Obecnici vznikají hamry, kde se topí dřevěným uhlím z milířů. Pro nedostatek dřeva však hamry zanikají. V Kutné Hoře a v Jílovém pokračují většinou neúspěšné pokusy obnovit těžbu.Kapitola Cesty industrializace ukazuje počátky těžby uhlí. Na Rakovnicku přešla těžba uhlí v těžbu lupků a opuky. Přímo na Kladně narazil Jan Váňa roku 1846 na hlavní kladenskou sloj. Následovala výstavba šachet a kladenský revír byl největším dodavatelem černého uhlí v Čechách. Zbyl z něj Důl Mayrau, teď je hornickým muzeem, a celý kladenský revír je zavřený.Cement se vyrábí ve Dvoře Králové od roku 1889. Vápenec se těží v několika lomech, kniha sleduje vývoj, jde až do současnosti.

Rudné doly v Příbrami známe od začátků dobývání někdy kolem roku 1350, ale těžba kolísala. Změna přišla s hormistrem Janem Antonínem Alisem, začal hloubit kolmé šachty. Roku 1779 razí Vojtěch, Annu, Ševčínský důl, Jarošovku, Marii, na Bohutíně pak pozdější 25. únor a Řimbabu. V roce 1749 pracovalo na dolech 62 havířů, v roce 1885 celkem 6103 havířů. Dědičná štola je 27 km dlouhá. V počátku zajišťovalo čerpadla dvanáctimetrové vodní kolo, zrenovované na Drkolnově. Zavádí se vrtání na stlačený vzduch, střelba dynamitem a doprava v klecích. Parní stroj na Anně byl ve 30. letech jediný, který zajišťoval dopravu z 1350 m. Roku 1875 bylo na dole Vojtěch dosaženo hloubky 1000 m.Na Kladně vznikl obří podnik, spojující vysoké pece a železárny, který vyráběl 200 druhů oceli. Poldina huť budovala elektroocelárnu, ale rozpadla se na malé závody.Železnorudný důl byl také v Chrustenicích nedaleko Berouna, v Krušné hoře a v Novém Jáchymově, ale železárny zanikly, také na Skalce u Mníšku byla hrudkovna zrušena. V Královodvorských železárnách výroba pokračuje, nevyrábí se surové železo, ale speciální slitiny.

V Jílovém se zopakování těžby nepodařilo, těžil jedině zlatodůl Roudný u Vlašimi, od 1882 do 1930 bylo získáno 5 880 kg zlata.V Příbrami na Březových Horách došlo roku 1892 k požáru, zahynulo 392 havířů. Těžba olova a stříbra však neustále klesala, rovněž za 1. republiky. Březové Hory byly zavřeny v roce 1978, Bohutín v roce 1979. Stříbrský revír ukončil těžbu roku 1973, ale dál těžila řada menších dolů, jako například Turkaňk do 1991.

Poslední kapitola se nazývá Uranová minulost a současnost, stručně se zde vzpomíná na těžbu uranu. Na Jáchymově se ze smolince získávaly uranové barvy, po objevu radia 1910 se zde radium těží. Po válce v důsledku strategického významu uranu následuje překotný rozvoj oblasti. Dále je zmíněn Zadní Chodov, Horní Slavkov, Stráž pod Ralskem a Hamr. V revíru Příbram bylo vyhloubeno 23 km důlních jam, nejhlubší důl, šachta 16, měl hloubku 1838 m. Nyní je v provozu jediná šachta Rožná na Moravě, která dává asi 250 tun uranu ročně.

Zajímavostí knihy je, že porovnává těžbu železa a železářství a těžbu uhlí spolu se známější těžbou barevných kovů a uranu, čímž ukazuje celistvější obraz naší minulosti.

Obsahuje početné barevné a černobílé fotografie i řadu náčrtků.

 

Výběr z tematicky podobných knih:

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group