Tisícovky Čech, Moravy a Slezska

Přejít na: Úvodní info | Časté dotazy | Kontakt | Publikace | GPS | Nesmeky | e-Obchod | Galerie tisícovek | Výlety | Klub tisícovkářů | Přidat foto / info | Archiv foto / info

 

Vybírejte z tisícovek knih a DVD o České republice skladem 

Knihy z regionů Beskydy / Brdy / České středohoří / Českosaské Švýcarsko / Český krasČeský les / Český rájJavorníky / Jeseníky / Jizerské horyKrálický Sněžník / Krkonoše / Krušné hory / Lužické hory / Novohradské hory / Orlické hory / Plzeňsko / Posázaví / Praha a okolíRychlebské hory / Šumava / Vysočina. Knihy nadregionální / zahraniční. Vybraní autoři Klostermann / Nevrlý...

Edice Tisícovky / Tajemné stezky / Zmizelé Čechy-MoravaStaré pohlednice i foto / Letecké foto / Řeky, vodopády, jezera... / Flora / FaunaRozhlednyŽeleznice / Military / Pověsti a pohádky / Vzpomínky a vyprávění...  DVD o ČRZvýhodněné sadyNově zařazené knihyVšechny knihy.

 

Výběr z nově přidaných fotografií

Při sestupu z Lesní hory se otevřel nadherný pohled na Studniční horu.

Při sestupu z Lesní hory (HLV 160; 1128 m) se otevřel nadherný pohled na Studniční horu (HLV 3; 1554 m).

Ivan Bohuslav (květen 2020)

Na západním svahu Liščí hory se nachází tato romantická chata "Na konci světa".

Na západním svahu Liščí hory (HLV 28; 1363 m) se nachází tato romantická chata "Na konci světa".

Ivan Bohuslav (květen 2020)

V popředí je Lesní hora, vzadu jí dělají kulisu: Studniční hora, Sněžka a Růžová hora.

V popředí je Lesní hora (HLV 160; 1128 m), vzadu jí dělají kulisu: Studniční hora (HLV 3; 1554 m), Sněžka (HLV 1; 1603 m) a Růžová hora (HLV 19; 1396 m).

Ivan Bohuslav (květen 2020)

 

Výběr z nově přidaných informací

Vrcholová skála Ostrého - JV vrcholu leží asi 10 m od hraničních tyčí na české straně. Zarůstá zelení a lze ji snadno přehlédnout. V místě, odkud byl snímek vyfotografován, odbočuje hraniční chodník do Německa.

Vrcholová skála Ostrého - JV vrcholu (VV 70b; 1218 m) leží asi 10 m od hraničních tyčí na české straně. Zarůstá zelení a lze ji snadno přehlédnout. V místě, odkud byl snímek vyfotografován, odbočuje hraniční chodník do Německa.

Petr Havránek (květen 2020)

31.05.2020 23:37:08 - Petr Havránek

Nalezení Ostrého JV vrcholu

Webové stránky Tisícovky Čech, Moravy a Slezska zmiňují Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) jako nově uznanou tisícovku ze dne 15.5.2016. Její nalezení ale není zcela jednoduché a webové stránky podrobnosti neuvádějí.

Při putování po hraničním chodníku po hlavním hřebeni Šumavy z jihovýchodu od Svarohu (HLV 42; 1333 m) nalezneme mezi Čekáním (VV 95a; 1124 m) a Ostrým (HLV 70; 1291 m) několik výrazných skalních formací, které jistě převyšují 5 metrů od "svého" sedla. Všechny tyto skály ale leží na německé straně od hranice.

Až když přicházíme do blízkosti samotného Ostrého (HLV 70; 1291 m), upoutá nás mohutný skalní masiv, který však už patří k vrcholu samotného (Velkého) Ostrého. Naší pozornosti přitom může uniknout malá příkrá skála, ležící asi 10 m od státní hranice na české straně, která je vrcholem Ostrého - JV vrcholu (VV 70b; 1218 m). Skála nyní rychle zarůstá zelení, o to je méně patrná.

Web Tisícovek udává její vzdušnou vzdálenost od vrcholu Ostrého (HLV 70; 1291 m) 370 m, my jsme naměřili 340 metrů. Jasným poznávacím znamením je to, že hraniční chodník v sedle mezi Ostrým a Ostrým - JV vrcholem odbočuje do Německa a je zde cedule, informující že se jedná o přeshraniční turistickou cestu.

Při příchodu z JV k Ostrému imponuje mohutná skalní formace, která ale (přestože vrchol skal je na české straně), není Ostrým - JV vrcholem, ale již masivem Ostrého.

Při příchodu z JV k Ostrému (HLV 70; 1291 m) imponuje mohutná skalní formace, která ale (přestože vrchol skal je na české straně), není Ostrým - JV vrcholem (VV 70b; 1218 m), ale již masivem Ostrého.

Petr Havránek (květen 2020)

V období rozvolňování omezujících opatření kvůli pandemii COVID 19 je vrchol Ostrého oblíbeným cílem mnoha německých turistů a na vrcholovou skálu se téměř není možné dostat.

V období rozvolňování omezujících opatření kvůli pandemii COVID 19 je vrchol Ostrého (HLV 70; 1291 m) oblíbeným cílem mnoha německých turistů a na vrcholovou skálu se téměř není možné dostat.

Petr Havránek (květen 2020)

Pohled na Ostrý - S vrchol z místa, kde odbočuje modrá značka z hraničního hřebene. Ostrý - S vrchol je vpravo, skalní formace vlevo je na německé straně.

Pohled na Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m) z místa, kde odbočuje modrá značka z hraničního hřebene. Ostrý - S vrchol je vpravo, skalní formace vlevo je na německé straně.

Petr Havránek (květen 2020)

 
Historická fotografie Rolandovy skály na JV rozsoše Lyry a Lyry - J vrcholu z informačního panelu pod kamenem. Pochází zřejmě z 20. let minulého století, kdy byla skála odhalena vichřicemi. Dobře je patrná uměle vybudovaná výstupová trasa.

Historická fotografie Rolandovy skály na JV rozsoše Lyry (HLV 200; 1103 m) a Lyry - J vrcholu (VV 200a; 1097 m) z informačního panelu pod kamenem. Pochází zřejmě z 20. let minulého století, kdy byla skála odhalena vichřicemi. Dobře je patrná uměle vybudovaná výstupová trasa.

Petr Havránek (květen 2020)

19.05.2020 16:11:03 - Petr Havránek

Rolandův kámen

Nejoblíbenější lázeňskou stezkou hostů Karlovy Studánky je "modrá" lázeňská trasa vystupující na Rolandův kámen, ležící na JV rozsoše Lyry (HLV 200; 1103 m), resp. Lyry - J vrcholu (VV 200a; 1097 m) ve výšce 910 m.

Tato mohutná skála přitahuje pozornost už mnoho let. Podle pověstí sem tuto rozeklanou skálu vymrštil ďábel. Skála začala být hojně navštěvovaná po založení lázní v roce 1778. Protože v lázních nebyly žádné ubytovací kapacity a hosté museli dojíždět z hostinců v okolních vesnicích, dostaly lázně jméno Hin und Wieder, tedy "Tam a zase zpět". Stejné jméno dostala velká skála nad lázněmi, Hin und Wieder Stein (někdy interpretováno jako Semtam skála).

V roce 1803 získaly lázně jméno Karlova Studánka (Karlsbrunn) po arcivévodovi Karlu Ludvíkovi Rakouském, přemožiteli Napoleona. Skalní vyhlídka nad Karlovou studánkou byla pak pojmenována po pruském vojáku Rolandovi, který zde údajně zahynul.

Protože skálu pro její nedostupnost nebylo možné zdolat, byla v roce 1833 vystřílena a vytesána výstupová cesta na vrchol. Do konce 19. století však skála zarostla lesem tak, že z ní nebyla žádná vyhlídka. V letech 1919 až 1921 vichřice způsobily polomy, které skálu zcela odhalily.

Někdy je vrch lidově také označován jako Křížek, podle velkého dřevěného kříže na vrcholu. Z Rolandova kamene jsou dnes omezené, ale krásné výhledy na okolní tisícimetrové vrcholy Jeseníků.

Přístupová cesta na vrchol Rolandova kamene, ležícího na JV svazích Lyry a Lyry - J vrcholu.

Přístupová cesta na vrchol Rolandova kamene, ležícího na JV svazích Lyry (HLV 200; 1103 m) a Lyry - J vrcholu (VV 200a; 1097 m).

Petr Havránek (květen 2020)

Pohled z Rolandova kamene na úbočí Lyry a Lyry - J vrcholu na v popředí Ostrý vrch a za ním Praděd.

Pohled z Rolandova kamene na úbočí Lyry (HLV 200; 1103 m) a Lyry - J vrcholu (VV 200a; 1097 m) na v popředí Ostrý vrch (HLV 97; 1228 m) a za ním Praděd (HLV 5; 1491 m).

Petr Havránek (květen 2020)

Pohled z Rolandova kamene na úbočí Lyry a Lyry - J vrcholu na (zleva) Hradečnou, Temnou a úbočí Vysoké hole.

Pohled z Rolandova kamene na úbočí Lyry (HLV 200; 1103 m) a Lyry - J vrcholu (VV 200a; 1097 m) na (zleva) Hradečnou (HLV 251; 1057 m), Temnou (HLV 75; 1263 m) a úbočí Vysoké hole (HLV 8; 1465 m).

Petr Havránek (květen 2020)

 
Výhled z Kamzičí skály na svazích Medvědího vrchu. Zprava lze rozeznat Praděd, Vysokou holi, Temnou a hřeben Lyry a Žárového vrchu.

Výhled z Kamzičí skály na svazích Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m). Zprava lze rozeznat Praděd (HLV 5; 1491 m), Vysokou holi (HLV 8; 1465 m), Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).

Petr Havránek (květen 2020)

17.05.2020 22:54:57 - Petr Havránek

Kamzičí skála - kultovní místo výhledu na svazích Medvědího vrchu

Na Solné cestě, vedoucí od Vrbna pod Pradědem k Pásmu Orlíka a označené zelenou turistickou značkou, se v polovině vzdálenosti mezi rozcestím Rabenštejn a Solnou chatou nachází kultovní výhledové místo - Kamzičí skála.

Na skále je instalován velký dřevěný kříž.

Ze skály je působivý výhled nejen na hlavní hřeben Jeseníků s Pradědem (HLV 5; 1491 m) a Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), ale také na Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).

Přitom z vrcholu vlastního Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m), ležícího o více než 300 m výše, není prakticky žádný výhled.

Solná chata na Solné cestě na svazích Medvědího vrchu.

Solná chata na Solné cestě na svazích Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m).

Petr Havránek (květen 2020)

Kamzičí skála na svazích Medvědího vrchu s velkým dřevěným křížem.

Kamzičí skála na svazích Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m) s velkým dřevěným křížem.

Petr Havránek (květen 2020)

Dnešní pohled z Medvědího vrchu - JV vrcholu.

Dnešní pohled z Medvědího vrchu - JV vrcholu (VV 105a; 1194 m).

Petr Havránek (květen 2020)

 

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group