Tisícovky Čech, Moravy a Slezska

Přejít na: Úvodní info | Časté dotazy | Kontakt | Publikace | GPS | Nesmeky | e-Obchod | Galerie tisícovek | Výlety | Klub tisícovkářů | Přidat foto / info | Archiv foto / info

 

Vybírejte z tisícovek knih a DVD o České republice skladem 

Knihy z regionů Beskydy / Brdy / České středohoří / Českosaské Švýcarsko / Český krasČeský les / Český rájJavorníky / Jeseníky / Jizerské horyKrálický Sněžník / Krkonoše / Krušné hory / Lužické hory / Novohradské hory / Orlické hory / Plzeňsko / Posázaví / Praha a okolíRychlebské hory / Šumava / Vysočina. Knihy nadregionální / zahraniční. Vybraní autoři Klostermann / Nevrlý...

Edice Tisícovky / Tajemné stezky / Zmizelé Čechy-MoravaStaré pohlednice i foto / Letecké foto / Řeky, vodopády, jezera... / Flora / FaunaRozhlednyŽeleznice / Military / Pověsti a pohádky / Vzpomínky a vyprávění...  DVD o ČRZvýhodněné sadyNově zařazené knihyVšechny knihy.

 

Výběr z nově přidaných fotografií

Královský vodopád je ve svahu Malého Děda kousek od modré TZ z osady Vidly na Malý Děd.

Královský vodopád je ve svahu Malého Děda (HLV 26; 1368 m) kousek od modré TZ z osady Vidly na Malý Děd.

František Albrecht (září 2020)

Malý Děd z vrcholové plošiny Kamzičího vrchu.

Malý Děd (HLV 26; 1368 m) z vrcholové plošiny Kamzičího vrchu (VV 26c; 1173 m).

František Albrecht (září 2020)

Pohled z vrcholu sjezdové dráhy Ski areálu Pustevny, kousek od vstupu do stezky Valaška na úbočí Tanečnice - Z vrcholu. V pozadí Radhošť.

Pohled z vrcholu sjezdové dráhy Ski areálu Pustevny, kousek od vstupu do stezky Valaška na úbočí Tanečnice - Z vrcholu (HLV 223; 1077 m). V pozadí Radhošť (HLV 157; 1129 m).

Petr Havránek (srpen 2020)

 

Výběr z nově přidaných informací

Vyhlídková věž visuté stezky v korunách stromů, Valašky, stojí na vrcholu Tanečnice - Z vrcholu. Vrchol převyšuje o 22 m, návštěvník tak shlíží z výše 1099 m.

Vyhlídková věž visuté stezky v korunách stromů, Valašky, stojí na vrcholu Tanečnice - Z vrcholu (HLV 223; 1077 m). Vrchol převyšuje o 22 m, návštěvník tak shlíží z výše 1099 m.

Petr Havránek (srpen 2020)

09.09.2020 20:08:52 - Petr Havránek

Turistická komerce mění podobu tisícovek

Na úbočí a vrcholu tisícovky Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m) byla dne 16.1.2019 otevřena stezka korunami stromů, pojmenovaná Stezka Valaška. Je to visutá, převážně dřevěná konstrukce dlouhá 660 metrů, v nejvyšším místě je 15 metrů nad zemí.

Začíná na úbočí Tanečnice - Z vrcholu asi 300 metrů od Pusteven a končí mohutnou vyhlídkovou věží na vrcholu této tisícovky. Věž na vrcholu hory je 22 metrů vysoká a proto její vyhlídková plošina leží ve výši 1099 m. Z věže lze vidět krajinu tří států, Česka, Slovenska a Polska.

Media nezřídka Valašku nazývají perlou Moravskoslezského kraje. Součástí stezky je 150 m dlouhý, na lanech zavěšený Himálajský chodník, plošina s devíti trampolínami umístěná 12 metrů nad zemí a do prostoru sedmi metrů čnící prosklený chodník ("sky-walk") 30 m nad zemí. Dospělý zaplatí za vstup na tuto atrakci 220,- Kč.

Stavba Valašky začala v létě 2017 a byla dokončena v listopadu 2018. Stezka pak byla pro veřejnost otevřena 16.1.2019. Hlavním investorem bylo Biskupství ostravsko-opavské, na jehož pozemcích atrakce leží. Stavba stála 50 milionů korun.

V sobotu, 5.9.2020, kdy správce stezky zpřístupnil Valašku zdarma, ji navštívilo za první hodinu 800 zájemců a za celý den pak rekordních 5020 lidí. Parkoviště na Pustevnách s kapacitou přes 200 míst tak bývá v sezóně často plné, přijíždějící o obsazenosti informuje světelná tabule již v Prostřední Bečvě - Kněhyních.

 
Rekonstruovaná chata Libušín na Pustevnách na úpatí tisícovky Tanečnice - Z vrchol.

Rekonstruovaná chata Libušín na Pustevnách na úpatí tisícovky Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m).

Petr Havránek (srpen 2020)

07.09.2020 19:17:34 - Petr Havránek

Rekonstruovaný Libušín byl otevřen

Dne 30.7.2020 ve 12:00 byla po rekonstrukci slavnostně otevřena chata Libušín, stojící na Pustevnách, na úpatí tisícovky Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m).

Libušín, který je národní kulturní památkou, je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Ten je autorem i sousední chaty Maměnka a oba domy označil jako útulny. Na výzdobě Libušína se podílel m.j. i Mikoláš Aleš. V roce 1928 navštívil obě stavby T. G. Masaryk.

Dne 3.3.2014 Libušín vyhořel a od roku 2016 byl rekonstruován.

 
Výřez mapy TOPO Czech Pro s vyznačeným současným optimálním přístupem k Jakubově chýši a Ptačím skalám. Původně doporučovaný průsek z Trojmezné cesty V směrem k Jakubově chýši je již téměř zarostlý a jeho průchodnost se snižuje. Současný dobrý přístup k o

Výřez mapy TOPO Czech Pro s vyznačeným současným optimálním přístupem k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) a Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m). Původně doporučovaný průsek z Trojmezné cesty V směrem k Jakubově chýši je již téměř zarostlý a jeho průchodnost se snižuje. Současný dobrý přístup k oběma vrcholům je z místa křížení Kalamitní cesty s průsekem, táhnoucím se z SZ na JV.

Petr Havránek (červenec 2020)

07.09.2020 17:31:52 - Petr Havránek

Současný optimální přístup k tisícovkám Jakubova chýše a Ptačí skály

Webové stránky "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" uvádějí, že přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nejlepší z neznačené silničky, Trojmezné cesty, asi 900 m JV od rozcestí Trojmezné a Třistoličné cesty, z místa, kde cestu křižuje bývalý lesní průsek. Tímto průsekem lze V směrem po 700 m dosáhnout místa 100 m vzdáleného od skalní skupiny Jakubovy chýše.

Situace se však mění, zjistili jsme, že průsek velmi rychle zarůstá, v červenci 2020 byl již jen obtížně průchodný a do 2-3 let jím nebude možné projít vůbec. Optimální přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nyní z místa, doporučeného "Tisícovkami" pro nástup na Ptačí skály (VV 24a; 1285 m). Je to místo na používané lesní silničce, označené na serveru mapy.cz jako Kalamitní cesta. Ta odbočuje z původní, dnes již zcela zaniklé Trojmezné cesty na pravém, východním břehu Světlé, dvakrát jí kříží a stoupá na hřeben mezi Světlou a Stockým potokem.

Přibližně v nejvyšším místě hřebene, ve výšce 1205 m na souřadnicích N48 47.047 a E13 50.082, kříží Kalamitní cestu jasně patrný průsek. SZ směrem můžeme sestoupit asi 600 m k původně doporučovanému průseku, ten v této partii je až na značné podmáčení průchozí a po 300 m V směrem dosáhneme bodu, ze kterého je již Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) viditelná.

Po návratu na Kalamitní cestu je možné týmž průsekem vystoupat jihovýchodním směrem (na "Tisícovkách" je omylem uvedeno "jihozápadně") k Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m).

Na obou vrcholech je patrný běh času: zatímco Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) zarůstá a je obtížné jí obcházet, v okolí Ptačích skal (VV 24a; 1285 m) již z větší míry padl odumřelý les a na rozdíl od fotografií Václava Šilhavého z r. 2013 je odsud podstatně lepší výhled.

Vrchol Jakubovy chýše v roce 2020.

Vrchol Jakubovy chýše (VV 24b; 1157 m) v roce 2020.

Petr Havránek (červenec 2020)

Rychle zarůstající skalní masiv Jakubovy chýše.

Rychle zarůstající skalní masiv Jakubovy chýše (VV 24b; 1157 m).

Petr Havránek (červenec 2020)

Skalní masiv Ptačích skal.

Skalní masiv Ptačích skal (VV 24a; 1285 m).

Petr Havránek (červenec 2020)

 

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group