Jizerské hory (JH)

Jizerské hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Přejít na: Bukovec | Černá hora | Černý vrch | Holubník | Jizera | Milíř | Na kneipě | Polední kameny | Ptačí kupy | Smědavská hora | Smrk | Sněžné věžičky | Věžní skály | Zámky

Související odkazy: Krušné hory | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jizerské hory | Krkonoše | Orlické hory | Králický Sněžník | Hanušovická vrchovina | Rychlebské hory | Hrubý Jeseník | Moravskoslezské Beskydy | Hostýnsko-vsetínská hornatina | Javorníky | Novohradské hory | Šumavské podhůří | Šumava | Český les

 
Mapa Jizerské hory

Mapa Jizerské hory

Lokalita: soustava: IV Krkonošsko-jesenická soustava; podsoustava: IVA Krkonošská podsoustava; celek: IVA-6 Jizerské hory

Počet hlavních tisícimetrových vrcholů (HLV): 14

Počet vedlejších tisícimetrových vrcholů (VV): 1

.

Výlety v Jizerských horách

 

Charakteristika Jizerských hor

Jizerskými horami nazýváme plochou hornatinu na severu Čech, která je součástí Krkonošské oblasti. K Jizerským horám náleží i hřeben severně od Chrastavy. Délka pohoří ve směru západ-východ činí 30 km, šířka ve směru severojižním pak až 20 km. Na severozápadě i severovýchodě tvoří hranici s Polskem, na severu pak pohoří odděluje od vnitrozemí Frýdlantský výběžek. Nejvyššími vrcholy v České republice jsou Smrk (HLV 166; 1124 m) a Jizera (HLV 170; 1122 m), na polské straně pak nepatrně vyšší Wysoka Kopa (1 126 m n. m.) a Sine Skałki (1 125 m n. m.). Kerná hornatina je ukloněna k jihu a pozvolna klesá do podhůří. Severní svahy jizerskohorské „kry“ jsou naopak velmi strmé a vysoké (300 – 400 m), takže se Jizerské hory při pohledu z Frýdlantského výběžku jeví jako velmi výrazné. Hlavní horninou je žula, ojedinělý je výskyt třetihorních vyvřelin (viz tisícovka Bukovec). Vodní toky mělkými údolími oddělují jednotlivé hřebeny a hlouběji se zařezávají až na okrajích pohoří.

Jako všechna česká pohraniční pohoří jsou i Jizerské hory silně poškozeny spalováním nekvalitního hnědého uhlí v blízkých i vzdálenějších elektrárnách. Díky odsíření v 90. letech 20. století jsou úniky škodlivin podstatně nižší. Z původních smrčin se nedochovalo téměř nic, nejcennější zůstává asi zbytek pralesa na Černé hoře (HLV 209; 1085 m). V posledních letech se však situace zlepšuje a jizerskohorské lesy jsou kvalitně obnovovány ve své původní skladbě. Mimo vrcholové partie je vegetace zachována mnohem lépe a mezi nejznámější patří rašeliniště a přirozené bučiny.

Jako celek jsou Jizerské hory od roku 1967 Chráněnou krajinnou oblastí s množstvím maloplošných přírodních rezervací a památek. K největším patří Jizerskohorské bučiny (vznikla v roce 1999 spojením několika menších rezervací) a Rašeliniště Jizery i Jizerky. Klimaticky je oblast Jizerských hor zajímavá především extrémní vlhkostí – v některých místech naprší až 1 500 mm srážek za rok, což z hlediska ČR náleží podle dlouhodobých měření k nejvyšším hodnotám. Zima zde bývá bohatá na sníh - například v osadě Jizerka byla naměřena výška sněhu i přes 4 metry (na volném prostranství, nikoliv v závěji). Hory jsou proto rájem běžeckého lyžování a síť udržovaných cest je o slunných zimních víkendech doslova obsypána běžkaři. Tisícimetrové vrcholy leží v severovýchodní a východní části pohoří a na jejich plochých vrcholech se běžně vyskytují žulová skaliska. Díky odlesnění poskytují většinou překrásné výhledy.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group