Šumava (ŠU)

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Přejít na: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

Související odkazy: Krušné hory | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jizerské hory | Krkonoše | Orlické hory | Králický Sněžník | Hanušovická vrchovina | Rychlebské hory | Hrubý Jeseník | Moravskoslezské Beskydy | Hostýnsko-vsetínská hornatina | Javorníky | Novohradské hory | Šumavské podhůří | Šumava | Český les

 
Mapa Šumava - Kvildské pláně - sever, Javornická a Svojšská hornatina

Mapa Šumava - Kvildské pláně - sever, Javornická a Svojšská hornatina

Lokalita: soustava: I Šumavská soustava; podsoustava: IB Šumavská hornatina; celek: IB-1 Šumava

Počet hlavních tisícimetrových vrcholů (HLV): 181

Počet vedlejších tisícimetrových vrcholů (VV): 106

.

Výlety na Šumavě

(Kompletní sada map následuje za charakteristikou pohoří.)

 

Charakteristika Šumavy

Rozsáhlá plochá hornatina na jihu a jihozápadě Čech, při hranicích s Německem a Rakouskem. Hlavní část Šumavské oblasti. Nejvyšším vrcholem české strany je Plechý (HLV 21; 1378 m). Ačkoliv je Šumava až čtvrtým nejvyšším pohořím, má celkem 180 tisícovek, téměř polovinu všech v České republice! Příčinou je rozsáhlá, vysoko vyzdvižená klenba s mnoha zbytky zarovnaných povrchů a jen částečné porušení kernými pohyby. Celé pohoří je protaženo ve směru severozápad – jihovýchod v délce 120 km, na jihovýchodě přechází v Novohradské hory a Novohradské podhůří, na severozápadě je Všerubskou vrchovinou oddělena od Českého lesa. Směrem do vnitrozemí je Šumava lemována nižšími a více členitými hřbety Šumavského podhůří. Pohoří leží na státní hranici, za níž klesá zlomovými svahy do údolí přítoků Dunaje. Na německé straně, která se nazývá Bayerischer Wald (česky Bavorský les) jsou také nejvyšší vrcholy Šumavy vůbec – Grosser Arber (Velký Javor, 1 457 m n. m.) a Grosser Rachel (Velký Roklan, 1 453 m n. m.).

Geologické složení je relativně jednotvárné, převládají silně přeměněné krystalické horniny, jako je ortorula, rula, svor, granulit a migmatit. Tyto horniny místy pronikly žuly a granodiority. Zarovnané povrchy překrývají mocné vrstvy zvětralin s četnými tvary periglaciálního a výjimečně i glaciálního původu. Vrcholným „dílem“ ledovců je několik šumavských jezer (na české straně Černé, Čertovo, Laka, Prášilské a Plešné). Centrální, nejvyšší část Šumavy tvoří NP Šumava, okrajové ochranné pásmo spadá z velké části do CHKO Šumava. Z důvodů ochrany přírody je část tisícimetrových vrcholů nepřístupných (I. zóna NP, Klidová území), další část tisícovek leží bohužel ve VVP Boletice. Vývoj „zakázaného území“ je dynamický – I. zóna bude zřejmě v souladu se zlepšováním stavu lesů dále rozšiřována.

Charakteristickým reliéfem Šumavy je střídání rozsáhlých hřbetů s neméně rozsáhlými pláněmi. V jejich nejnižších částech bývají rašeliniště (slatě) s reliktní ledovcovou květenou. Původní smrčiny hlubokých šumavských hvozdů vzaly za své již v 19. století během větrných a kůrovcových kalamit. Nově vysázené genotypy smrku nebyly dobře adaptovány na horské prostředí, a tak je současný stav lesů poněkud neradostný. Kůrovcové kalamity se vrátily a v 90. letech 20. století zdecimovaly velké plochy lesů. Co se nepodařilo kůrovci, zničil vítr (např. v říjnu 2002 padlo téměř 200 000 stromů za jediný den) nebo člověk (neuvážené zákroky při těžbě dřeva a následná eroze). I přes výše uvedené je Šumava největším lesním komplexem střední Evropy, zařazeným do sítě biosférických rezervací UNESCO.

Výchozími místy jsou střediska přímo v nitru hor, například Vyšší Brod, Volary, Vimperk, Kašperské hory, Železná Ruda a Nýrsko. Klima hor je úměrné nadmořské výšce, srážky jsou nepatrně vyšší, stálejší sněhová pokrývka bývá v polohách nad 900 m n. m. Průměrné roční teploty se pohybují od 5 °C v 1 000 m n. m. do 2,5 °C v polohách nad 1 300 m n. m. Roční srážky téměř všude přesahují 1 000 mm, v centrálních částech se pohybují až okolo 1 500 mm. Sněhová pokrývka bývá vysoká hlavně v polohách nad 1 100 m n. m., níže dosahuje v průměru 80 cm. Hřebenové oblasti a vysoko položená údolí mají sníh 5-6 měsíců v roce s maximy přes 1,5 m. V zimě jsou zde velmi dobré podmínky pro lyžování. Mnoho desítek kilometrů upravených stop, spousty sjezdových tratí, rekreační chaty, penziony, hotely – to je tvář zimní Šumavy. I ostatní roční období jsou na Šumavě krásná. Síť turistických a cyklistických tras s informačními panely jsou ideálním předpokladem pro rodinnou dovolenou od jara do podzimu.

 
Mapa Šumava - Železnorudská hornatina - západ

Mapa Šumava - Železnorudská hornatina - západ

Mapa Šumava - Železnorudská hornatina - východ

Mapa Šumava - Železnorudská hornatina - východ

Mapa Šumava - Kvildské pláně - sever, Javornická a Svojšská hornatina

Mapa Šumava - Kvildské pláně - sever, Javornická a Svojšská hornatina

 
Mapa Šumava - Kvildské pláně - jih

Mapa Šumava - Kvildské pláně - jih

Mapa Šumava - Knížecí pláně

Mapa Šumava - Knížecí pláně

Mapa Šumava - Boubínská hornatina a Šumavské podhůří - západ

Mapa Šumava - Boubínská hornatina a Šumavské podhůří - západ

 
Mapa Šumava - Trojmezenská hornatina - západ

Mapa Šumava - Trojmezenská hornatina - západ

Mapa Šumava - Želnavská hornatina a Šumavské podhůří - střed

Mapa Šumava - Želnavská hornatina a Šumavské podhůří - střed

Mapa Šumava - Trojmezenská hornatina - východ

Mapa Šumava - Trojmezenská hornatina - východ

 

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group