Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 1 - 10 z 332 nalezených 
Vrcholová skála tisícovky Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m) je jen několik metrů od okraje nové paseky.
Petr Havránek (srpen 2010)
29.08.2010 22:38:23 - Petr Havránek
Odlesnění vrcholu Pod Novou Studnicí
Přestože vrchol Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m) leží nedaleko asfaltové silničky, bývalé vojenské signálky vedoucí z Velkého Boru k Nové Studnici, a jeho nalezení nebylo obtížné, byl dosud zalesněn hustou smrčinou.
V současné době je téměř celá nevelká vyvýšenina tohoto vedlejšího vrcholu odlesněna a smrčina vykácena.
Vrcholová skála je asi jen 20 m od kraje paseky a pokud bude kácení pokračovat, bude mít tato hora zcela novou podobu. Nelze vyloučit i určité nové výhledy do okolí.
Nová mýtina na tisícovce Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m).
Petr Havránek (srpen 2010)
Odlesnění vrcholové partie tisícovky Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m).
Petr Havránek (srpen 2010)
Na vrcholové plošině vrcholu Pod Novou Studnicí (VV 73c; 1015 m).
Václav Šilhavý (duben 2009)
Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora (HLV 358; 1010 m). V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geodetickém měření z 20.8.2010.
Michal Holub (srpen 2010)
29.08.2010 16:23:45 - Michal Holub
Zaječí hora - drobná změna výšky i pozice
V pátek 20. srpna 2010 jsme s Tomášem Formánkem provedli zaměření vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s cílem zjistit přesnou polohu nejvyššího místa.
Geodetický bod je umístěn v nejvyšší části a má výšku 1008.50 m, přičemž nad přirozený terén vyčnívá o cca 0.2 m. V blízkém i vzdálenějším okolí se ovšem vyskytují četné zarostlé hromady (převážně v podobě pásů) z kamení, hlíny a pařezů, shrnuté více jak před 15 lety z odlesněného povrchu (na mapce vyznačeny hnědě). Relativní výška hromad kolísá mezi 1-2 metry, výjimečně jsou i trochu vyšší. Dle našeho názoru se sice mohou stále lehce slehávat a jejich původ není úplně "košer", ovšem určitě v nejbližších desetiletích nezmizí a tak jejich vrcholky můžeme brát jako relevantní pro určení výšky.
V okolí geodetického bodu jsme tedy proměřili celkem 5 takovýchto elevací, které jsou v rámci temene Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nejvýše položené (všechny do 50 m od geodetického bodu).
Mapa vrcholové části naší nejzápadnější tisícovky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) se zobrazením výsledků geodetického měření provedeného 20.8.2010.
Michal Holub (srpen 2010)
Původně odhadovaná hromada na JZ se nakonec ukázala až jako výškově čtvrtá v pořadí, nejvyšší místo leží naopak od bodu na sever a dosahuje nadmořské výšky 1009.70 m. Je hned u hlavní cesty, před odbočením pěšiny k JZ (souřadnice WGS-84 N 50° 23.398´, E 12° 43.363´).
Ostatní elevace přesáhly 1009 m, rozdíl je opravdu v řádech několika málo decimetrů a pouhým okem se rozlišit nedají. Na mapce vrcholu jsou vyznačeny hlavní změřené údaje (kromě hromad je vyznačeno i rozlišení vyššího a nižšího lesa) včetně polohy nejvyššího místa.
Hodnota 1009.70 m, (po zaokrouhlení 1009.7 m, resp. 1010 m), bude nově udávána jako výška naší nejzápadnější tisícovky.
Geodetický bod ZB1 27.4 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m). V pozadí probíhá výstavba nové lanové dráhy.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
25.08.2010 12:13:52 - Tomáš Formánek
Geodetické body na Plešivci
Na Plešivci (HLV 312; 1028 m) se nachází hned několik geodetických bodů:
Hlavní geodetický bod TB 27 má nadmořskou výšku 1048,42 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Plešivce.
Dalším měřícím bodem na Plešivci (HLV 312; 1028 m) je geodetický bod ZB1 27.4 s udávanou nadmořskou výškou 1027,43 m, který leží na okraji parkoviště před hotelem, poblíž turistického rozcestníku a infopanelů. Tento bod je navíc chráněn betonovou skruží.
Geodetický bod ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Třetím měřícím bodem je ZB2 27.2 s udávanou nadmořskou výškou 1027,89 m, který leží vedle silničky obkružující hotel na okraji svahu spadajícího k torzu venkovního bazénu. Bod se v minulosti při úpravách objektu a okolí dostal pod úroveň okolního terénu a temeno patníku tak může být někdy skryto pod dorůstajícími travními drny, dokud je někdo čas od času opět neodstraní.
Dále se na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m) nachází bod SV1 27.3 s udávanou nadmořskou výškou 1029,73 m. Nachází se na stěně hotelu.
Na Plešivci se dále nacházel i další geodetický bod 27.1, který však již byl oficiálně zrušen.
Detail geodetického bodu ZB1 27.4 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Turistický ukazatel na Plešivci (HLV 312; 1028 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m), před rozhlednou celoročně otevřený stánek s občerstvením.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
25.08.2010 10:50:42 - Tomáš Formánek
Geodetické body na Blatenském vrchu
Na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází hned několik geodetických bodů:
Hlavní geodetický bod TB 7 má nadmořskou výšku 1064,59 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Blatenského vrchu.
Dalším měřícím bodem na Blatenském vrchu je geodetický bod ZB2 7.3 s udávanou nadmořskou výškou 1042,95 m, který leží vedle smyčky vrcholové silničky naproti vzrostlému smrku.
Třetím měřícím bodem je ZB1 7.2 s udávanou nadmořskou výškou 1042,62 m, který leží vedle rozdvojení příjezdové silničky.
Dále se na vrcholu nachází bod SV1 7.4 bez výškového zaměření sloužící ke kontrole ostatních bodů. Nachází se na stěně rozhledny.
Na Blatenském vrchu se dále nachází i oficiálně zrušený, ale v terénu stále existující geodetický bod 7.1, který lze nalézt v borůvčí na vyvýšenině několik metrů jižně od budovy radistů.
Geodetický bod ZB2 7.3 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází u silničky naproti vzrostlému smrku.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB1 7.2 u rozdvojení silničky na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail oficiálně zrušeného, ale stále existujícího geodetického bodu 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail oficiálně zrušeného, ale stále existujícího geodetického bodu 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Geodetický bod na vrcholové skále Plechého (HLV 21; 1378 m).
Václav Šilhavý (červen 2010)
24.07.2010 01:00:00 - Václav Šilhavý
Geodetické body na vrcholu Plechého a u pomníku Adalberta Stiftera
Geodetický bod na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) má kótu 1378,29 a je umístěný na temenu vrcholové skály. Kóta je tvořena horní stěnou mosazného válečku o průměru 4 cm, zapuštěného do skály, a označeného velkými písmeny KV vytesanými ve skále po jeho stranách.
Bod je zajištěn hraničním kamenem I.4/1. a pomocným bodem ZK /žulový hranol 16 x 16 cm/, který je umístěný 24,7 m východně od hlavního bodu.
Pomník Adalberta Stiftera, stojící na okraji jezerní stěny Plešného jezera, ve vzdálenosti cca 590 m severně od vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) je využitý též jako geodetický bod. Kótu 1322,30 tvoří střed vrcholu pomníku. Bod je evidován pod číslem 2 a je zajištěn dvěma pomocnými body: 2.1 a 2.2.
Bod 2.1 /litinový čep d: 7 cm/ má kótu 1312,10 a je zapuštěný do kamene ve vzdálenosti 17,7 m severozápadně od západního rohu základu pomníku. Bod 2.2 /litinový hřeb d: 4 cm/ má kótu 1309,83 a je zapuštěný do kamene ve vzdálenosti 20,1 m severně od severního rohu základu pomníku.
Pomocný geodetický bod 2.1 v blízkosti pomníku Adalberta Stiftera na severním svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Václav Šilhavý (červen 2010)
Pomocný geodetický bod 2.2 v blízkosti pomníku Adalberta Stiftera na severním svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Václav Šilhavý (červen 2010)
Pomocný geodetický bod v blízkosti vrcholové skály Plechého (HLV 21; 1378 m).
Václav Šilhavý (červen 2010)
Záznam profilu trasy naznačuje možnost existence nového VV tisícovky Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m). Vzdálenost nejvyšších bodů je 220 m a převýšení menší než zobrazené (trasa v profilu obchází oplocenku v sedle).
Jindřich Preis (červen 2010)
06.07.2010 21:41:40 - Jindřich Preis
Nový vedlejší vrchol tisícovky Nad Hospodárnicí
Mezi hlavním vrcholem Kapradinec – J vrchol (HLV 387; 1001 m) a vedlejším vrcholem Kapradinec (VV 129a; 1097 m) (který ale přísluší k hlavnímu vrcholu Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m)), je v lese ukrytá další skalnatá formace.
Její nejvyšší část (plošina) má převýšení ke zmíněnému vedlejšímu vrcholu kolem 6 m a vzdálenost 220 m a splňuje tak kritéria vedlejšího vrcholu, nicméně k přesnému určení zaslouží přeměření.
Sedlo je zřetelné, ale zarostlé a se dvěma oplocenkami, což stěžuje hodnocení. Tato formace je v terénu mnohem nápadnější než stávající vedlejší vrchol Kapradinec, tvořený několika nad terén nepříliš vystupujícími skalkami, v patřičnou roční dobu zarostlými kapradím a jinou vegetací.
Kapradí na vrcholové plošině skály, aspirující na nový vedlejší vrchol tisícovky Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), mezi Kapradincem (VV 129a; 1097 m) a Kapradincem - J vrcholem (HLV 387; 1001 m).
Jindřich Preis (červen 2010)
Vrcholová plošina skalnaté formace mezi Kapradincem (VV 129a; 1097 m) a Kapradincem - J vrcholem (HLV 387; 1001 m), která zřejmě splňuje kritéria nového vedlejšího vrcholu.
Jindřich Preis (červen 2010)
Vrcholová partie Kapradince - J vrcholu (HLV 387; 1001 m).
Jindřich Preis (červen 2010)
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
16.06.2010 23:13:55 - Václav Šilhavý
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu
Na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m), ve vzdálenosti cca 990 m od jeho vrcholu, na spojnici s Lovčí skálou (VV 87a; 1165 m), se na souřadnicích N49 00 37.1 E13 31 44.2 nachází skalní útvar. Nižší, jihovýchodní stěna skály, na straně proti svahu, je vysoká asi 5,5 m. Severozápadní stěna, směřující po svahu směrem k Lovčí skále, je vysoká přibližně 11 m. Vrchol skály leží v nadmořské výšce cca 1186 m.
Tento skalní útvar tedy s velkou pravděpodobností splňuje kritéria stanovená pro klasifikaci vedlejšího vrcholu.
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Výhled na Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m) z místa cca 500 metrů SV od vrcholu Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Zdeněk Koutný (červen 2010)
06.06.2010 23:54:28 - Zdeněk Koutný
Turistické značení na vrchol Jeřábu
V minulosti byl Jeřáb (HLV 377; 1003 m) - nejvyšší vrchol a jediná tisícovka Hanušovické vrchoviny bez oficiálního turistického značení vedoucího na jeho vrchol. Jeřáb spolu s Kamencem (HLV 226; 1072 m) v Novohradských horách tak byly jedinými nejvyššími tisícovkami ze všech našich šestnácti tisícimetrových pohoří, na něž nevedlo turistické značení KČT.
V současnosti již však na vrchol Jeřábu (HLV 377; 1003 m) vede modrá turistická značka, a to od pramene Tiché Orlice. (Turistické značení KČT již vede i na Kamenec (HLV 226; 1072 m).)
Geodetický bod na vrcholu tisícovky Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Václav Šilhavý (březen 2009)
21.05.2010 22:29:34 - Petr Havránek
Geodetické body na vrcholu Nad Roklanským potokem
Tisícovka Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) má na vrcholu celkem čtyři geodetické body. Vrchol hory je relativně plochý, ale dobře nalezitelný. Tvoří jej nepravidelná světlina.
Hlavní geodetický bod je typicky označen kamenným patníkem, na němž je vytesán letopočet 1949 a u něj je červenobílá, čerstvě natřená tyč.
Asi 100 m Z směrem od hlavního bodu je pomocný bod, tvořený malým patníčkem a 1 m vysokou kamennou mohylou s dřevěnou tyčí.
Další dva body jsou tvořeny kameny na zemi, do nichž jsou vytesány záměrné kříže, označené červenou barvou. Spojnice dvou bodů, označených kamennými patníky a bodů, označených na kamenech tvoří nepravidelný kříž.
Hlavní geodetický bod na vrcholu tisícovky Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Patník hlavního geodetického bodu na tisícovce Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) s letopočtem 1949.
Petr Havránek (květen 2010)
Pomocný bod na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) vzdálený od hlavního asi 100 m Z směrem.
Petr Havránek (květen 2010)
Jeden z pomocných geodetických bodů na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Další z pomocných geodetických bodů na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Pohled od pomocného bodu na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) směrem k hlavnímu bodu.
Petr Havránek (květen 2010)
Zajišťovací goedetický bod č. 6.1 s kótou 1027,98 m na vrcholu Chlumku (VV 122b; 1028 m).
Václav Šilhavý (duben 2010)
20.05.2010 23:41:41 - Václav Šilhavý
Upřesnění nadmořské výšky Chlumku
V publikaci Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je u Chlumku (VV 122b; 1028 m), vedlejšího vrcholu tisícovky Chlum (HLV 122; 1191 m), uváděna nadmořská výška 1025 m. Tento údaj se vztahuje ke geodetickému bodu č. 6. Bod má kótu 1025,34 m a je umístěný na severovýchodním ostrohu vrcholového hřbetu Chlumku na souřadnicích N48 53 29.8 E14 05 39.1.
Vlastní vrchol Chlumku (VV 122b; 1028 m) je však na opačném jihozápadním konci vrcholového hřbetu. Zde se nachází, na vrcholu skalky, ve vzdálenosti 68,5 m od geodetického bodu č. 6 jeho zajišťovací bod č. 6.1 s kótou 1027,98 m.
Jako správný údaj o nadmořské výšce Chlumku (VV 122b; 1028 m) je proto třeba udávat kótu zajišťovacího bodu č. 6.1 a to 1028 m.
Zobrazeno 1 - 10 z 332 nalezených