Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv fotopanoramat
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Kruhové panorama z ochozu obnovené rozhledny na tisícovce Klínovec (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (říjen 2014)
Kruhový výhled z vrcholové plošiny Stodůlecké hory. Stodůlecká hora je potenciálním novým VV Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m). V některých mapách se objevuje jako výška Stodůlecké hory kóta 1066 m, což však neodpovídá skutečnosti. Je ale možné, že převýšení nejvyššího místa Stodůlecké hory vůči sedlu k vyšší Žďárecké hoře je více než 5 m, takže by se jednalo o nový VV. Vzhledem k velmi plochému reliéfu to však bude možné posoudit až na základě podrobného geodetického měření.
Tomáš Formánek (únor 2014)
Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.
Tomáš Formánek (říjen 2012)
Výstavba nové lanovky na Klínovec (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (říjen 2012)
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Renáta Šašková (duben 2012)
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Renáta Šašková (duben 2012)
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Renáta Šašková (duben 2012)
Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku (HLV 162; 1126 m).
Tomáš Formánek (srpen 2009)
Výhled z rozhraní mladého lesa a paseky v S části vrcholové oblasti Dlouhého hřebene (HLV 208; 1085 m): Zleva vpopředí Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m), za masivem Růžové hory (HLV 19; 1396 m) na obzoru vystupující Studniční hora (HLV 3; 1555 m), dominantní Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpopředí uprostřed Jelení hora (HLV 137; 1171 m), na horizontu Svorová hora (HLV 17; 1411 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), na obzoru zarovnaný hřeben Tabule (HLV 67; 1282 m) a Čela (VV 67a; 1269 m) a vpravo Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) a před ní nevýrazný Dlouhý hřeben - S vrchol (VV 208a; 1030 m). Ještě více vpravo pak na horizontu nepříliš zřetelně vystupuje masiv Králického Sněžníku.
Tomáš Formánek (květen 2009)
Výhled z rozhraní mladého lesa a paseky v S části vrcholové oblasti Dlouhého hřebene (HLV 208; 1085 m): Zleva vpopředí Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m), za masivem Růžové hory (HLV 19; 1396 m) na obzoru vystupující Studniční hora (HLV 3; 1555 m), dominantní Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpopředí uprostřed Jelení hora (HLV 137; 1171 m), na horizontu Svorová hora (HLV 17; 1411 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), na obzoru zarovnaný hřeben Tabule (HLV 67; 1282 m) a Čela (VV 67a; 1269 m) a vpravo Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) a před ní nevýrazný Dlouhý hřeben - S vrchol (VV 208a; 1030 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
Kruhové panorama z rozcestí Cestník v sedle mezi Dlouhým hřebenem - S vrcholem (VV 208a; 1030 m) a Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m): Za nízkou vegetací vpravo od uměleckého díla vystupují Rýchory, více vpravo pak Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
Výhled od rozhledové panoramatické tabule u rozcestí Cestník v sedle pod Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m): Vlevo Rýchory (Mravenčí vrch (HLV 374; 1005 m), Kutná (VV 297b; 1002 m), Dvorský les (HLV 297; 1036 m)), uprostřed Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a vpravo Dlouhý hřeben - S vrchol (VV 208a; 1030 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).
Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.
Tomáš Formánek (květen 2009)
Pohled na Obří skály (VV 33a; 1082 m) a Šerák (HLV 33; 1351 m) z Ramzové.
Pavel Hlaváček (březen 2009)
Panoráma Keprnické hornatiny s Velkým Klínem (HLV 132; 1178 m) z úbočí Malého Jezerníku (VV 26b; 1208 m).
Jindřich Preis (červenec 2008)
Panoráma Keprnické hornatiny včetně masivu Dlouhých strání (HLV 32; 1353 m) z úbočí Malého Jezerníku (VV 26b; 1208 m).
Jindřich Preis (červenec 2008)
Pohled z vyhlídkové věže na Jezerní slať. Na horizontu dominuje Sokol (HLV 80; 1253 m).
Tomáš Formánek (srpen 2008)
Vrcholová plošina Sněžky (HLV 1; 1603 m) v předvečer oficiálního otevření nové poštovny pro veřejnost.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Kruhový výhled z paseky SZ od vrcholu Lesní hory (HLV 160; 1128 m): zleva dominují mohutný zalesněný hřeben Liščí hory (HLV 28; 1363 m), v závěru Modrého dolu Luční hora (HLV 2; 1555 m) a vpravo od ní Studniční hora (HLV 3; 1555 m), nad Obřím dolem Sněžka (HLV 1; 1603 m) a vpravo od ní Růžová hora (HLV 19; 1396 m) a vpopředí vpravo řídkým zbytkem lesa porostlý vrchol Lesní hory (HLV 160; 1128 m).
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Výhled z panelové cesty procházející po západním okraji vrcholové plošiny tisícovky Na kneipě (HLV 348; 1013 m). Zleva Jizera (HLV 170; 1122 m), v popředí oplocenka chránící PP Na Kneipě, vpravo od jižního úseku cesty Černá hora (HLV 209; 1085 m), Sněžné věžičky (HLV 231; 1070 m) a Holubník (HLV 229; 1071 m), nad severním úsekem cesty Polední kameny (HLV 371; 1006 m) a Smědavská hora (HLV 212; 1084 m) a nakonec opět Jizera (HLV 170; 1122 m).
Tomáš Formánek (červen 2008)
Milíř (HLV 394; 1003 m) - výhled ze skalky nejblíže geodetického bodu. Zleva na horizontu málo zřetelný Ještěd (HLV 344; 1012 m), vlevo od dřevěného sloupku Černá hora (HLV 209; 1085 m) a Sněžné věžičky (HLV 231; 1070 m), vpravo od sloupku Jizera (HLV 170; 1122 m) a před ní v popředí nejvyšší skalka vrcholové plošiny Milíře (HLV 394; 1003 m), dále vpravo hřeben Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) a Zámků (HLV 379; 1002 m) a za nimi na horizontu vrcholy západních Krkonoš.
Tomáš Formánek (červen 2008)
Výhled z nejvyšší skalky na vrcholové plošině Milíře (HLV 394; 1003 m). Zleva Jizera (HLV 170; 1122 m), dále vpravo hřeben Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) a Zámků (HLV 379; 1002 m) a za nimi na horizontu vrcholy západních Krkonoš, v popředí vrcholová plošina Milíře (HLV 394; 1003 m), dále pak Černá hora (HLV 209; 1085 m), Sněžné věžičky (HLV 231; 1070 m), Na kneipě (HLV 348; 1013 m) a nakonec opět Jizera (HLV 170; 1122 m).
Tomáš Formánek (červen 2008)
Vodopády na říčce Jedlová v hluboce zaříznutém údolí JZ od Milíře (HLV 394; 1003 m).
Tomáš Formánek (červen 2008)
Vodopády na říčce Jedlová v hluboce zaříznutém údolí JZ od Milíře (HLV 394; 1003 m).
Tomáš Formánek (červen 2008)
Na panoramatu z Mechovince (HLV 216; 1081 m) je Kotel (HLV 10; 1435 m), hřeben zvaný Krkonoš, tj. Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m), výrazné Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a jeho zalesněný spočinek se Šmídovou vyhlídkou a dále Medvědín (HLV 90; 1235 m), na úbočí Horní Mísečky a vlevo část Dolních Míseček.
Jindřich Preis (květen 2008)
Panoramatické foto vrcholu Šeřína (HLV 313; 1036 m).
Jindřich Preis (květen 2008)
Panoramatické foto vrcholové partie Předního Žalého (HLV 332; 1019 m).
Jindřich Preis (květen 2008)
Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) již není ničím omezován.
Jindřich Preis (květen 2008)
Panoráma Krkonoš z rozhledny na Předním Žalém (HLV 332; 1019 m). Zleva zasněžené tisícovky Lysá hora (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m), před nimi již jarní Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m) a nezřetelné Šeřín (HLV 313; 1036 m), Černá skála (HLV 291; 1042 m) a Mechovinec (HLV 216; 1081 m), v mracích Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) a polský Smielec, za Medvědínem (HLV 90; 1235 m) jsou Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), nezřetelná Pevnost (HLV 347; 1012 m) a na obzoru Čihadlo (HLV 106; 1214 m). Dále dominuje Železný vrch (HLV 49; 1321 m) a vzadu skromný vrchol Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a před nimi Přední Planina (HLV 119; 1198 m) a níže Struhadlo (HLV 380; 1002 m). Dále Stoh (HLV 47; 1319 m), Luční hora (HLV 2; 1555 m), Zadní Planina (HLV 13; 1423 m) a nad ní Studniční hora (HLV 3; 1555 m). Více vpravo již jen Liščí hora (HLV 28; 1363 m), Slatinná stráň (HLV 146; 1153 m) a Černá hora (HLV 59; 1300 m).
Jindřich Preis (květen 2008)
Jarní panoráma z Medvědína (HLV 90; 1235 m) - Světlý vrch (VV 13a; 1314 m), Přední Planina (HLV 119; 1198 m) se sjezdovkami do Svatého Petra a Hromovkou, Struhadlo (HLV 380; 1002 m) a vpravo Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a drobný Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m).
Jindřich Preis (květen 2008)
Kruhové panorama ze středu vrcholové plošiny Meluzíny (HLV 194; 1097 m). Zleva: zcela vpopředí jedna z několika skalek na vrcholové plošině Meluzíny (tato z geodetickým bodem), před vzdálenou skupinou větrných elektráren charakteritická zalesněná "čepice" Vysoké seče (HLV 366; 1006 m), blíže Křížová hora (VV 194a; 1027 m), opět zcela vpopředí další skalky na vrcholové plošině Meluzíny, z nichž zcela nejvyšší je vpravo vedle smrčku s dvojitou špičkou, dále vpravo vzdálené Doupovské hory, zalesněný masiv Klínovce (HLV 86; 1244 m) s telekomunikační věží, vpředu částečně odlesněná Macecha (HLV 180; 1113 m) a na obzoru německý Fichtelberg se siluetou horského hotelu.
Tomáš Formánek (květen 2008)
Kruhové panorama z vrcholu vodárny ležící poblíž JZ vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu (HLV 393; 1000 m). JZ vyvýšenina je zároveň nejvyšším přírodním bodem terénu, zatravněný kopec vodárny je sice vyšší, ale vzniklý lidskou činností.
Tomáš Formánek (květen 2008)
Kruhové panorama z posedu ležícího poblíž nejvyššho místa SV vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu (HLV 393; 1000 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Kruhové panorama ze SV vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu (HLV 393; 1000 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Panorama z úbočí Lysečninské hory (HLV 125; 1188 m) - Horních Lysečin. Na obzoru dominují Rýchory - Mravenčí vrch (HLV 374; 1005 m), Dvorský les (HLV 297; 1036 m) a Kutná (VV 297b; 1002 m), ostatní vrcholy nejsou tisícovky.
Jindřich Preis (květen 2008)
Panoráma z úbočí Vysoké (HLV 320; 1024 m) k SV na pohraniční část Moravskoslezských Beskyd.
Jindřich Preis (duben 2008)
Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m). V levé části dominuje Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina (VV 279a; 1000 m) a vpravo Plešivec (HLV 312; 1028 m).
Michal Holub (únor 2008)
Zimní panorama z Oblíku (HLV 100; 1227 m) od východu k jihu. Zleva Huťská hora (HLV 126; 1187 m) s dobře patrnou zasněženou prolukou osady Zhůří a Břemenem (HLV 144; 1157 m), s nediferencovatelným vrcholem Jeleního kaliště (HLV 163; 1126 m), více vpravo dominuje Antýgl / Sokol (HLV 80; 1253 m), Březová hora (HLV 121; 1193 m) a Tetřev (HLV 77; 1260 m), mezi nimi v dáli Boubínský hřbet s Boubínem (HLV 29; 1362 m), Basumským hřebenem (HLV 66; 1288 m) a Pažením (HLV 69; 1281 m). Na Tetřev (HLV 77; 1260 m) navazuje na obzoru Černá hora (HLV 51; 1315 m), Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) a další tisícovky, přecházející postupně v odlesněné Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m) a již německý Luzný (zakrytý stromem) za Modravskou horou (HLV 143; 1157 m) s Přední Mlynářskou slatí (HLV 243; 1062 m). V popředí pak před Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) nejblíže Kostelní vrch (HLV 339; 1016 m) a Kostelní vrch – J vrchol (HLV 363; 1007 m); vrcholy za nimi nejsou tisícovky. Před Tetřevem (HLV 77; 1260 m) je Adamova hora (HLV 222; 1078 m) s Výběžkem (VV 222b; 1027 m), dále doprava pak Adamova hora – J vrchol (VV 222a; 1047 m) a Rybárenská slať (VV 243a; 1052 m). V pravé části snímku jsou od Luzného poněkud vzdáleny tisícovky Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), V koutě (HLV 71; 1276 m) a zalesněným sedlem oddělené opět holé německé vrcholy s dominujícím Grosser Rachel, druhou nejvyšší horou Šumavy. V „druhé linii“ jsou před Špičníkem (HLV 34; 1351 m) tisícovky Studená hora (HLV 60; 1298 m) se svými čtyřmi vedlejšími vrcholy a Medvědí hora – J vrchol (HLV 98; 1227 m), v popředí pak špatně diferencovatelné vrcholy Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) a vedlejší vrcholy Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m), Smrkový vrch – V vrchol (VV 140c; 1088 m) a Nad Latschensee – JV vrchol (VV 140a; 1116 m) vpravo.
Jindřich Preis (únor 2008)
Zimní panorama z Oblíku (HLV 100; 1227 m) od jihu k východu 270 st. Zleva Malý Roklan (Kleiner Rachel) se spočinkem Hochruck v Německu, vpravo další německé vrcholy a v nich ukrytá tisícovka Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m). První dobře rozeznatelnou tisícovkou je Poledník (HLV 52; 1315 m) s rozhlednou, poněkud v popředí pak Jezerní hřbet s Jezernicí - JZ vrcholem (VV 73a; 1247 m) a Jezernicí (HLV 73; 1266 m). Na jejím pozadí Oblík – SZ vrchol (VV 100a; 1168 m), patrný jen jako náznak proluky s průsekem. Dále na pozadí dobře diferencovatelná Křemelná (HLV 164; 1125 m), před ní Zelená hora (zřejmě nový VV Jezernice, viz informace Petra Havránka) a nejblíže Oblík – S vrchol (VV 100b; 1128 m), poněkud vpravo Spálený (HLV 342; 1013 m) s obcí Srní. Vzadu na obzoru jsou Kašperské hory s tisícovkami Ždánov (HLV 241; 1064 m), Ždánov – JV vrchol (VV 241a; 1041 m), Svatý Jan (HLV 273; 1045 m) a Svatý Jan – V vrchol (VV 273a; 1040 m) a dalšími, které se postupně skrývají za hřeben s Huťskou horu (HLV 126; 1187 m) s dobře patrnou zasněženou prolukou osady Zhůří a Břemenem (HLV 144; 1157 m), s nediferencovatelným vrcholem Jeleního kaliště (HLV 163; 1126 m). Od nich dále doprava dominuje Antýgl / Sokol (HLV 80; 1253 m), Březová hora (HLV 121; 1193 m) a Tetřev (HLV 77; 1260 m), mezi nimi v dáli Boubínský hřbet s Boubínem (HLV 29; 1362 m), Basumským hřebenem (HLV 66; 1288 m) a Pažením (HLV 69; 1281 m), vpravo od Tetřeva (HLV 77; 1260 m) jsou Černá hora (HLV 51; 1315 m), Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) a další tisícovky. V popředí před Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) jsou nejblíže Kostelní vrch (HLV 339; 1016 m) a Kostelní vrch – J vrchol (HLV 363; 1007 m); vrcholy za nimi nejsou tisícovky. Vpředu pak Adamova hora (HLV 222; 1078 m) s Výběžkem (VV 222b; 1027 m) a vpravo Adamova hora – J vrchol (VV 222a; 1047 m) a Rybárenská slať (VV 243a; 1052 m), dále doprava přecházející do Modravské hory (HLV 143; 1157 m) před Malou Mokrůvkou (HLV 44; 1330 m) v okraji snímku.
Jindřich Preis (únor 2008)
Panoramatický snímek z vrcholu Doupné hory - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) přes Větrný (HLV 259; 1051 m), v pozadí v oparu vlevo Boubínský hřbet se zleva Jedlovou (HLV 205; 1088 m), Zátoňskou horou (HLV 304; 1034 m), Zátoňskou horou - SV vrcholem (HLV 336; 1018 m) a Bobíkem (HLV 74; 1264 m). Vpravo za stromy Libínský hřbet: Libín (HLV 197; 1093 m), Na skalce (HLV 311; 1029 m) a Rohanovský vrch (HLV 354; 1010 m).
Jindřich Preis (únor 2008)
Panorama z vrcholu tisícovky Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) přes Větrný (HLV 259; 1051 m), v pozadí vlevo Boubínský hřbet s tisícovkami Jedlová (HLV 205; 1088 m), Zátoňská hora (HLV 304; 1034 m), Zátoňská hora - SV vrchol (HLV 336; 1018 m) a Bobík (HLV 74; 1264 m). Vpravo za stromy nepříliš zřetelný Libínský hřbet s tisícovkami Libín (HLV 197; 1093 m), Na skalce (HLV 311; 1029 m) a Rohanovský vrch (HLV 354; 1010 m). Zalesněná kupa zcela vpravo vpředu není samostatná tisícovka, ale druhý, nižší vrchol Doupné hory - SV vrcholu II vzdálený přibližně 150 m, takže nesplňuje kritéria ani pro vedlejší vrchol.
Tomáš Formánek (únor 2008)
Kruhové panorama z vrcholové plošiny tisícovky Doupná hora (VV 258a; 1029 m). Nejvyšší místo rozlehlého plochého vrcholu se s největší pravděpodobností nachází na okraji lesa zcela v levé (a zároveň zcela v pravé) části snímku. Zalesněná kupa přibližně v jedné čtvrtině snímku zleva je Doupná hora - SV vrchol I (HLV 258; 1052 m). Ze vzdálených vrcholů dominuje více vpravo na horizontu částečně odlesněný Knížecí stolec (HLV 94; 1236 m). Za skupinou účastníků akce Boletice 2008 vyčnívá vlevo od malého lesíka úbočí tisícovky Křemenná (HLV 207; 1085 m).
Tomáš Formánek (únor 2008)
Výhled ze severního úbočí Mechového vrchu (VV 207a; 1013 m): Vlevo dominuje masiv Bobíka (HLV 74; 1264 m), vpravo hřeben s tisícovkami Větrný (HLV 259; 1051 m), Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) a Doupná hora - SV vrchol I (HLV 258; 1052 m).
Tomáš Formánek (únor 2008)
Panoramatický snímek tisícovek severozápadní části Želnavské hornatiny z pastvin u Volar. Zleva Větrný (HLV 259; 1051 m), Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m), Doupná hora - SV vrchol I (HLV 258; 1052 m), Doupná hora (VV 258a; 1029 m), Křemenná (HLV 207; 1085 m) a Mechový vrch (VV 207a; 1013 m). (Z výletu Boletice 2008.)
Jindřich Preis (únor 2008)
Výhled z úbočí Malé Deštné (HLV 203; 1090 m) na v inverzi částečně skryté severní tisícovky Orlických hor - Kamenný vrch (HLV 295; 1037 m), Sedloňovský vrch (HLV 260; 1050 m), Vrchmezí (HLV 211; 1084 m), Šerlich (HLV 314; 1027 m) a Šerlich - JV vrchol (VV 314a; 1019 m).
Tomáš Formánek (prosinec 2007)
Výhled z podvrcholu Velké Deštné (HLV 179; 1116 m) na severní část Orlických hor s tisícovkami Kamenný vrch (HLV 295; 1037 m), Sedloňovský vrch (HLV 260; 1050 m), Vrchmezí (HLV 211; 1084 m), Šerlich (HLV 314; 1027 m) a Malá Deštná (HLV 203; 1090 m). Zcela na obzoru jsou zřetelné i nejvyšší vrcholy Krkonoš s nejvyšší Sněžkou (HLV 1; 1603 m).
Tomáš Formánek (prosinec 2007)
Kruhový výhled (bohužel kvůli inverzi značně omezený) z dřevěné rozhledny na vrcholu nejvyšší tisícovky Orlických hor - Velké Deštné (HLV 179; 1116 m).
Tomáš Formánek (prosinec 2007)
Kruhový výhled od Masarykovy chaty "Na Šerlichu", tedy z vrcholové plošiny tisícovky Šerlich - JV vrchol (VV 314a; 1019 m). Hlavní vrchol Šerlich (HLV 314; 1027 m) leží od chaty přibližně 600 m na SSZ. Uprostřed snímku za chatou vystupují Malá Deštná (HLV 203; 1090 m) a Velká Deštná (HLV 179; 1116 m), více vlevo na horizontu je patrný i masiv Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m).
Tomáš Formánek (prosinec 2007)
Výhled ze Stožecké skály na jižním úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Kruhové panorama z paseky jižně od vrcholu Stožce (HLV 240; 1065 m). Podvečerním sluncem ozářený vrchol dominuje v pravé části snímku.
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Výhled z úpatí tisícovky Kapraď (HLV 316; 1026 m) k západu.
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Výhled z úbočí tisícovky Kapraď (HLV 316; 1026 m) k severovýchodu.
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Kruhové panorama ze zalesněného vrcholu tisícovky Kapraď (HLV 316; 1026 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Kruhové panorama z místa ležícího přibližně 1 km jižně od Žlebského kopce (HLV 217; 1080 m). Vrchol dominuje uprostřed snímku.
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Výhled z luk na jižním úbočí Žlebského kopce (HLV 217; 1080 m). Na horizontu dominuje hraniční hřeben s Třístoličníkem (HLV 58; 1302 m), Trojmeznou (HLV 30; 1361 m), Plechým (HLV 21; 1378 m) a dalšími tisícovkami, vpředu tmavý zalesněný vrchol tisícovky Kapraď (HLV 316; 1026 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Panoramatický snímek Velkého Klínovce (HLV 139; 1166 m) se sjezdovkami v Červenohorském sedle z úpatí Červené hory (HLV 41; 1333 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Panoramatický pohled na částečně zakrytou Medvědskou hornatinu, Pradědský hřbet, Kamzičnickou a Desenskou hornatinu z úbočí Červené hory (HLV 41; 1333 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Široké panoráma z vrcholu Červené hory (HLV 41; 1333 m) se zkreslením vzdáleností. Zleva v Medvědské hornatině dominují Orlík (HLV 113; 1204 m), Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m) a Jelení loučky (HLV 112; 1205 m) splývající s Černým vrchem (HLV 117; 1201 m). Dále je zřetelný Praděd (HLV 5; 1491 m) a Kamzičnická hornatina s Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), Velkým Májem (HLV 20; 1386 m), Jelením hřbetem (HLV 27; 1367 m) a Břidličnou horou (HLV 31; 1358 m). Nejvyššími se zdají bližší Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m) s Mravenečníkem (HLV 36; 1343 m) v Desenské hornatině, dále pod sluncem Černá stráň (HLV 89; 1237 m) a zcela vpravo nejbližší Spálený vrch (VV 53a; 1313 m), Spálený vrch - SV vrchol (HLV 53; 1313 m) a Vozka (HLV 22; 1377 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Panoramatický pohled na Praděd (HLV 5; 1491 m) a Kamzičnickou hornatinu s Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), Velkým Májem (HLV 20; 1386 m), Jelením hřbetem (HLV 27; 1367 m) a Břidličnou horou (HLV 31; 1358 m), na které navazuje Desenská hornatina se zřetelnými Dlouhými stráněmi (HLV 32; 1353 m) a Mravenečníkem (HLV 36; 1343 m). Jelení hřbet (HLV 27; 1367 m) je přímo za Tupým vrchem (HLV 171; 1122 m) a Velkou Jezernou (HLV 83; 1248 m); vrchol Tupého vrchu (HLV 171; 1122 m) obkružuje cesta. Zcela vlevo vzadu je Lyra (HLV 200; 1103 m), nalevo od Pradědu (HLV 5; 1491 m) je Malý Děd (HLV 26; 1368 m), pod Pradědem Velký Jezerník (VV 26a; 1309 m) a obnažené tisícovky Malý Jezerník (VV 26b; 1208 m) a Výrovka (HLV 138; 1167 m), na levém konci mlhy Velký Klín - JZ vrchol (VV 132a; 1092 m) a do mlhy zanořený Velký Klínovec (HLV 139; 1166 m) se sjezdovkami. Ostatní tisícimetrové vrcholy splývají.
Jindřich Preis (listopad 2007)
Panoráma Medvědské hornatiny s dominujícími zleva Orlíkem (HLV 113; 1204 m), Medvědím vrchem (HLV 105; 1216 m) a odlesněnými Jeleními loučkami (HLV 112; 1205 m), splývajícími se zalesněným Černým vrchem (HLV 117; 1201 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Výhled ze sedla mezi Jeleními loučkami (HLV 112; 1205 m) a Černým vrchem (HLV 117; 1201 m): dominují zleva Orlík (HLV 113; 1204 m), Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m) a blíže vpravo Černý vrch (HLV 117; 1201 m), dobře lze identifikovat ještě vzdálenější Medvědí louku (HLV 181; 1111 m), ostatní vrcholy jsou málo zřetelné.
Jindřich Preis (listopad 2007)
Výhled z vrcholu Hradečné (HLV 251; 1057 m): zleva Temná (HLV 75; 1263 m), Vysoká hole (HLV 8; 1465 m), dominuje její spočinek Suť a zcela vpravo je Ostrý vrch (HLV 97; 1228 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Východní část Králického Sněžníku a Rychlebských hor ze Šeráku (HLV 33; 1351 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Část Králického Sněžníku a Rychlebských hor ze sjezdovky z Černavy (HLV 185; 1103 m): Identifikovatelné jsou zleva Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m), Stolec (HLV 306; 1034 m), Palaš (VV 169b; 1027 m), Travná hora (HLV 169; 1125 m), Smrk (HLV 162; 1126 m) a vpravo Studený (HLV 284; 1042 m) a Lví hora (HLV 286; 1041 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Medvědská hornatina (Hrubý Jeseník) s městem Jeseník od Jiřího chaty na Šeráku (HLV 33; 1351 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Výhled ze spočinku Kamzičí skála na Zaječí horu (HLV 345; 1012 m).
Jindřich Preis (listopad 2007)
Ucháč (HLV 356; 1009 m) z úbočí Mravenečníku (HLV 36; 1343 m). V údolí Loučná nad Desnou.
Jindřich Preis (říjen 2007)
Mravenečník (HLV 36; 1343 m) z posedu na Čepeli (HLV 321; 1024 m).
Jindřich Preis (říjen 2007)
Výhled z Vřesového vrchu: zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), dominující Kraví hora (HLV 228; 1071 m), Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a Jelení hora (HLV 137; 1171 m).
Jindřich Preis (říjen 2007)
Pohled z vrcholové partie Čertovy hory (HLV 330; 1021 m) přes Harrachov na Jizerské hory, vpravo v popředí Mrtvý vrch (HLV 246; 1059 m).
Jindřich Preis (září 2007)
Panoráma středních Krkonoš ze Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m) - mezi jinými je pět z deseti nejvyšších vrcholů Čech, Moravy a Slezska. Zleva Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), v sedle nezřetelné Čihadlo (HLV 106; 1214 m), nad ním Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), dále Sněžka (HLV 1; 1603 m), Studniční hora (HLV 3; 1555 m) a Luční hora (HLV 2; 1555 m), před ní Železný vrch (HLV 49; 1321 m), vedle Zadní planina (HLV 13; 1423 m), ve které se skrývá Stoh (HLV 47; 1319 m) se sjezdovkou, Liščí hora (HLV 28; 1363 m) a pod ní Světlý vrch (VV 13a; 1314 m), v pozadí Černá hora (HLV 59; 1300 m) a vpravo pak Přední Planina (HLV 119; 1198 m) se sjezdovkami do Svatého Petra a za ní tenký srpek Jeleního vrchu (HLV 322; 1024 m).
Jindřich Preis (září 2007)
Panoráma Studniční hory (HLV 3; 1555 m), Sněžky (HLV 1; 1603 m) a Růžové hory (HLV 19; 1396 m) s Obřím dolem mezi nimi přes Pec pod Sněžkou se vztyčeným prstem hotelu Horizont, v popředí vlevo spočinek Liščí hory (HLV 28; 1363 m) Hnědý vrch, kde by měla vyrůst nová krkonošská rozhledna.
Jindřich Preis (červenec 2007)
Panoramatický pohled východním směrem z vyhlídky pod vrcholem Liščí hory (HLV 28; 1363 m): Zleva Studniční hora (HLV 3; 1555 m), Sněžka (HLV 1; 1603 m), Růžová hora (HLV 19; 1396 m) a před nimi Lesní hora (HLV 160; 1128 m), dále Pomezní hřeben s Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m), Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a mezi nimi lehce v popředí Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m). Vpravo vzadu Rýchory - Dvorský Les (HLV 297; 1036 m), Kutná (VV 297b; 1002 m), za spočinkem Hnědý vrch pak Světlá (HLV 85; 1244 m), Černá hora (HLV 59; 1300 m) a dole Slatinná stráň (HLV 146; 1153 m). Za smrčky se krčí Javor (HLV 383; 1002 m) a Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m).
Jindřich Preis (červenec 2007)
Kruhový výhled z rozhledny na Plešivci (HLV 312; 1028 m): Zleva na SV mohutný masiv Klínovce (HLV 86; 1244 m), z něhož k jihu vybíhá spočinek Černá skála, před nimi řada nižších hřbetů, z nichž nejvyšší je hřeben Dubu s tisícovkami Dub - S vrchol (HLV 367; 1006 m) a Dub (VV 367a; 1001 m), více vpravo na JV až J široké údolí Ohře a za ním na obzoru siluety Doupovských hor, na JZ táhlý zalesněný Jelení hřbet s nejvyššími vrcholy Vlčinec (973 m n.m.) a Velflík (977 m n.m.), uprostřed snímku na Z téměř na horizontu Tisovský vrch (976 m n.m.) s rozhlednou, ještě více vpravo na SZ rozsáhlá odlesněná náhorní planina s městečkem Abertamy, nad nímž se v dáli na obzoru vypíná německý Auersberg (1018 m n.m.) a přímo nad městem Smrčina (VV 279a; 1000 m) a Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), ještě více vpravo na S nad zakončením odlesněných ploch nepříliš výrazné tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m) a zcela vpravo na SV typický kužel Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m), nejvyšší vrchol německé části Krušných hor - Fichtelberg (1216 m n.m.) a Klínovec (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2007)
Výhled na panorama západních Krušných hor ze silnice od Božího Daru ke Klínovci (HLV 86; 1244 m) (zleva doprava od J k S): Uprostřed snímku na Z dominantní zalesněný kužel Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (květen 2007)
Těžbou a polomy téměř odlesněná vrcholová část tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) od Z ze silničky spojující Abertamy s osadou Rýžovna.
Tomáš Formánek (květen 2007)
Výhled od silničky spojující Abertamy s osadou Rýžovnou: Zleva na JZ v popředí severní svahy tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), které postupně přecházejí do masivu Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m), dále vpravo na SZ zcela na obzoru německý Auesberg (1018 m n.m.), ještě více vpravo táhlý zalesněný hřeben vrcholící na S Tetřeví horou (HLV 368; 1006 m), před níž jsou v lukách rozesety zbývající budovy osady Rýžovna a zcela vpravo v popředí na V z větší části odlesněný vrchol tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m).
Tomáš Formánek (květen 2007)
Výhled z vrcholové plošiny tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), která je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vlastní vrchol v pohledu od jihu se nachází zcela vlevo (i vpravo na 360° panoramatu), dále zleva na V na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m) a Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, v popředí na JV zalesněný vedlejší vrchol Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), uprostřed snímku na J výrazný Plešivec (HLV 312; 1028 m) s rozhlednou a na Z zalesněný Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m) rovněž s rozhlednou, i když nepříliš patrnou. Hřebenu na Z zcela na obzoru ležícímu již v Německu dominuje Auersberg (1018 m n.m.).
Tomáš Formánek (květen 2007)
Tisícovka Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vrchol v pohledu od jihu se nachází uprostřed snímku, zcela vpravo (i vlevo na 360° panoramatu) vedlejší vrchol Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m).
Tomáš Formánek (květen 2007)
Tisícovka Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vrchol v pohledu od jihu se nachází v pravé části snímku.
Tomáš Formánek (květen 2007)
Výhled z cesty procházející jižně od vrcholu tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m): Zleva na JV v popředí tisícovka Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), uprostřed na J výrazný Plešivec (HLV 312; 1028 m) s rozhlednou, dále v popředí opuštěný a chátrající vojenský objekt a zcela vpravo na JZ v popředí tisícovka Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m).
Tomáš Formánek (květen 2007)
Výhled z ruiny bývalého vojenského objektu na tisícovce Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m): zleva na V typická silueta Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) a Klínovce (HLV 86; 1244 m) s televizním vysílačem, na J v průhledu nad haldami sutě a odpadu zbylých zde po vojácích nejvýraznější Plešivec (HLV 312; 1028 m) s rozhlednou, na JZ táhlý Jelení hřbet s nejvyšším vrcholem Velflík (977 m n.m.), na Z Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m) s další rozhlednou a zcela vpravo již opět na V vpopředí tisícovka Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) a na obzoru nejvyšší vrchol německé části Krušných hor Fichtelberg (1216 m n.m.).
Tomáš Formánek (květen 2007)
Pohled od okraje lesa u Vlčích jam pod Blatenským vrchem (HLV 279; 1043 m): Zleva vpředu na JV zalesněný závěr vrcholové části Smrčiny (VV 279a; 1000 m), na obzoru na JZ až Z hřeben Perninského vrchu (999 m n.m.) a Liščí hory (994 m n.m.) končící tisícovkou Zaječí horou (HLV 358; 1010 m) a vpředu uprostřed Horní Blatná.
Tomáš Formánek (květen 2007)
Pohled od silnice z Perninku do Horní Blatné: zleva na JZ hřeben Perninského vrchu (999 m n.m.) a Liščí hory (994 m n.m.) končící již tisícovkou Zaječí horou (HLV 358; 1010 m), uprostřed na SZ Horní Blatná a za ní Jelení hora (935 m n.m.) a vpravo na SV masiv Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m) a Smrčiny (VV 279a; 1000 m).
Tomáš Formánek (květen 2007)
SZ svahy Plešivce (HLV 312; 1028 m) byly v průběhu letošní zimy postiženy rozsáhlými polomy.
Tomáš Formánek (květen 2007)
Severozápadní svahy Plešivce (HLV 312; 1028 m) byly v průběhu letošní zimy postiženy rozsáhlými polomy, díky nimž se však otevřely nové výhledy i z míst, kde to dosud nebylo možné. Na horizontu dominují uprostřed Smrčina (VV 279a; 1000 m) a Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), před nimi městečko Abertamy, více vlevo na obzoru pak "netisícové" vrcholy Perninský vrch a Tisovský vrch.
Tomáš Formánek (květen 2007)
Vrcholové panoráma z Meluzíny (HLV 194; 1097 m): zleva v inverzi skryté údolí Ohře, z mraků vystupující vedlejší tisícovka Na skalách (VV 180a; 1037 m) a za ní mohutný hřeben Černé skály (spočinek na jižní rozsoše Klínovce), více vpravo v mracích skrytý vlastní vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, dále zalesněná Macecha (HLV 180; 1113 m) a na horizontu německý Fichtelberg se sjezdovkami a hotelem, ještě více vpravo na horizontu hřebeny východních Krušných hor a před nimi pak odlesněný dvojvrchol Loučné (HLV 333; 1019 m), Vysoká seč (HLV 366; 1006 m) s charakteritickou zalesněnou čepičkou a opět v inverzi skryté údolí Ohře, nad nějž stoupá kouř z podrušnohorských elektráren, dále poloskrytý vrchol Křížové hory (VV 194a; 1027 m) a zcela vpravo další skaliska na rozlehlé vrcholové plošině Meluzíny (HLV 194; 1097 m).
Tomáš Formánek (prosinec 2006)
Panoráma Pradědského hřbetu z úbočí Dlouhých strání (HLV 32; 1353 m): zleva Vozka (HLV 22; 1377 m), Keprník (HLV 12; 1423 m), Červená hora (HLV 41; 1333 m) a pod nimi Šindelná hora (HLV 165; 1125 m). Dále Pradědský hřbet, Velký Klínovec (HLV 139; 1166 m), Velký Klín (HLV 132; 1178 m), Výrovka (HLV 138; 1167 m), pod nimi vybíhají Hřbety (HLV 248; 1058 m) a Nad Petrovkou (VV 26e; 1051 m), dále pokračuje Malý Jezerník (VV 26b; 1208 m), Velký Jezerník (VV 26a; 1309 m) a Malý Děd (HLV 26; 1368 m), pod kterým je patrný Medvědí hřbet (HLV 76; 1261 m). Uprostřed zřetelný Tupý vrch (HLV 171; 1122 m), který náleží Desenské hornatině. Vrcholy v pozadí nejsou tísícimetrové.
Jindřich Preis (listopad 2006)
Výhled ze západního úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) na zleva Železný vrch (HLV 49; 1321 m), dále na obzoru Medvědín (HLV 90; 1235 m), Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), v popředí Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a zcela vpravo na obzoru Mužké kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m).
Tomáš Tisovský (listopad 2006)
Výhled z Vrbatova návrší (VV 14a; 1412 m): od Z vpředu Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), vzdálenější Luboch (HLV 61; 1296 m), spočinek Sokolník, výrazný Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), polský Smielec, Mužské kameny (HLV 15; 1417 m), Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), ploché Čihadlo (HLV 106; 1214 m), výrazný Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), zcela na obzoru Sněžka (HLV 1; 1603 m), blíže Studniční hora (HLV 3; 1555 m) a Luční hora (HLV 2; 1555 m), před nimi se ztrácející Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Železný vrch (HLV 49; 1321 m), zcela vpředu Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a úplně vpravo Černá hora (HLV 59; 1300 m).
Tomáš Formánek (září 2006)
Výhled ze Šmídovy vyhlídky ležící mezi Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m) a Medvědínem (HLV 90; 1235 m): Zleva Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Mužské kameny (HLV 15; 1417 m), Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), ploché Čihadlo (HLV 106; 1214 m) a výrazný Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), zcela na obzoru charakteristická silueta Sněžky (HLV 1; 1603 m) a naopak vpředu Železný vrch (HLV 49; 1321 m) a málo zřetelné Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), mohutná Luční hora (HLV 2; 1555 m), zcela vpředu Medvědín (HLV 90; 1235 m) a dále vpravo již málo zřetelné vrcholy Zadní Planina (HLV 13; 1423 m), Stoh (HLV 47; 1319 m), Přední Planina (HLV 119; 1198 m) a Černá hora (HLV 59; 1300 m).
Tomáš Formánek (září 2006)
Panoráma Moravskoslezských Beskyd z nepojmenované "kóty 1059 m n.m." ležící na hlavním hřebeni Javorníků JZ od nejvyššího vrcholu celého pohoří - slovenského Velkého Javorníku. Zleva výrazné tisícovky Radhošť (HLV 157; 1129 m), Radegast - Z vrchol I (HLV 186; 1103 m), Radegast (HLV 183; 1106 m), Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m), Tanečnice (HLV 213; 1084 m), Čertův mlýn (HLV 110; 1206 m), Kněhyně (HLV 78; 1257 m), Smrk (HLV 72; 1276 m), Malý Smrk (HLV 135; 1174 m), Lysá hora (HLV 48; 1324 m) a Travný (HLV 114; 1203 m).
Tomáš Formánek (září 2006)
Panoráma Moravskoslezských Beskyd z nejvyššího vrcholu Javorníků - slovenského Velkého Javorníku. Zleva výrazné tisícovky Radhošť (HLV 157; 1129 m), Radegast - Z vrchol I (HLV 186; 1103 m), Radegast (HLV 183; 1106 m), Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m), Tanečnice (HLV 213; 1084 m), Čertův mlýn (HLV 110; 1206 m), Kněhyně (HLV 78; 1257 m), Smrk (HLV 72; 1276 m), Malý Smrk (HLV 135; 1174 m), Lysá hora (HLV 48; 1324 m) a Travný (HLV 114; 1203 m).
Tomáš Formánek (září 2006)