Archiv fotopanoramat

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

 
Kruhové panorama z ochozu obnovené rozhledny na tisícovce Klínovec.

Kruhové panorama z ochozu obnovené rozhledny na tisícovce Klínovec (HLV 86; 1244 m).

Tomáš Formánek (říjen 2014)

 
Kruhový výhled z vrcholové plošiny Stodůlecké hory. Stodůlecká hora je potenciálním novým VV Žďárecké hory. V některých mapách se objevuje jako výška Stodůlecké hory kóta 1066 m, což však neodpovídá skutečnosti. Je ale možné, že převýšení nejvyššího místa

Kruhový výhled z vrcholové plošiny Stodůlecké hory. Stodůlecká hora je potenciálním novým VV Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m). V některých mapách se objevuje jako výška Stodůlecké hory kóta 1066 m, což však neodpovídá skutečnosti. Je ale možné, že převýšení nejvyššího místa Stodůlecké hory vůči sedlu k vyšší Žďárecké hoře je více než 5 m, takže by se jednalo o nový VV. Vzhledem k velmi plochému reliéfu to však bude možné posoudit až na základě podrobného geodetického měření.

Tomáš Formánek (únor 2014)

 
Vrchol Klínovce během výstavby rozhledny.

Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.

Tomáš Formánek (říjen 2012)

 
Výstavba nové lanovky na Klínovec.

Výstavba nové lanovky na Klínovec (HLV 86; 1244 m).

Tomáš Formánek (říjen 2012)

 
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce.

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).

Renáta Šašková (duben 2012)

 
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce.

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).

Renáta Šašková (duben 2012)

 
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce.

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).

Renáta Šašková (duben 2012)

 
Brousek a Smrk od jihozápadu ze zelené turistické značky.

Brousek (VV 162a; 1116 m) a Smrk (HLV 162; 1126 m) od jihozápadu ze zelené turistické značky.

Tomáš Formánek (srpen 2009)

 
Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku.

Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku (HLV 162; 1126 m).

Tomáš Formánek (srpen 2009)

 
Výhled z rozhraní mladého lesa a paseky v S části vrcholové oblasti Dlouhého hřebene: Zleva vpopředí Pěnkavčí vrch, za masivem Růžové hory na obzoru vystupující Studniční hora, dominantní Sněžka, vpopředí uprostřed Jelení hora, na horizontu Svorová hora,

Výhled z rozhraní mladého lesa a paseky v S části vrcholové oblasti Dlouhého hřebene (HLV 208; 1085 m): Zleva vpopředí Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m), za masivem Růžové hory (HLV 19; 1396 m) na obzoru vystupující Studniční hora (HLV 3; 1554 m), dominantní Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpopředí uprostřed Jelení hora (HLV 137; 1171 m), na horizontu Svorová hora (HLV 17; 1411 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), na obzoru zarovnaný hřeben Tabule (HLV 67; 1282 m) a Čela (VV 67a; 1269 m) a vpravo Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) a před ní nevýrazný Dlouhý hřeben - S vrchol (VV 208a; 1030 m). Ještě více vpravo pak na horizontu nepříliš zřetelně vystupuje masiv Králického Sněžníku.

Tomáš Formánek (květen 2009)

 
Výhled z rozhraní mladého lesa a paseky v S části vrcholové oblasti Dlouhého hřebene: Zleva vpopředí Pěnkavčí vrch, za masivem Růžové hory na obzoru vystupující Studniční hora, dominantní Sněžka, vpopředí uprostřed Jelení hora, na horizontu Svorová hora,

Výhled z rozhraní mladého lesa a paseky v S části vrcholové oblasti Dlouhého hřebene (HLV 208; 1085 m): Zleva vpopředí Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m), za masivem Růžové hory (HLV 19; 1396 m) na obzoru vystupující Studniční hora (HLV 3; 1554 m), dominantní Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpopředí uprostřed Jelení hora (HLV 137; 1171 m), na horizontu Svorová hora (HLV 17; 1411 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), na obzoru zarovnaný hřeben Tabule (HLV 67; 1282 m) a Čela (VV 67a; 1269 m) a vpravo Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) a před ní nevýrazný Dlouhý hřeben - S vrchol (VV 208a; 1030 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

 
Kruhové panorama z rozcestí Cestník v sedle mezi Dlouhým hřebenem - S vrcholem a Lysečinskou horou: Za nízkou vegetací vpravo od uměleckého díla vystupují Rýchory, více vpravo pak Dlouhý hřeben.

Kruhové panorama z rozcestí Cestník v sedle mezi Dlouhým hřebenem - S vrcholem (VV 208a; 1030 m) a Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m): Za nízkou vegetací vpravo od uměleckého díla vystupují Rýchory, více vpravo pak Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

 
Výhled od rozhledové panoramatické tabule u rozcestí Cestník v sedle pod Lysečinskou horou: Vlevo Rýchory (Mravenčí vrch, Kutná, Dvorský les), uprostřed Dlouhý hřeben a vpravo Dlouhý hřeben - S vrchol.

Výhled od rozhledové panoramatické tabule u rozcestí Cestník v sedle pod Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m): Vlevo Rýchory (Mravenčí vrch (HLV 374; 1005 m), Kutná (VV 297b; 1002 m), Dvorský les (HLV 297; 1036 m)), uprostřed Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a vpravo Dlouhý hřeben - S vrchol (VV 208a; 1030 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

 
Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora, vpředu Kraví hora, vzadu Pěnkavčí vrch a vpravo Jelení hora.  Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícim

Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).

Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.

Tomáš Formánek (květen 2009)

 
Pohled na Obří skály a Šerák z Ramzové.

Pohled na Obří skály (VV 33a; 1082 m) a Šerák (HLV 33; 1351 m) z Ramzové.

Pavel Hlaváček (březen 2009)

 
Panoráma Keprnické hornatiny s Velkým Klínem z úbočí Malého Jezerníku.

Panoráma Keprnické hornatiny s Velkým Klínem (HLV 132; 1178 m) z úbočí Malého Jezerníku (VV 26b; 1208 m).

Jindřich Preis (červenec 2008)

 
Panoráma Keprnické hornatiny včetně masivu Dlouhých strání z úbočí Malého Jezerníku.

Panoráma Keprnické hornatiny včetně masivu Dlouhých strání (HLV 32; 1353 m) z úbočí Malého Jezerníku (VV 26b; 1208 m).

Jindřich Preis (červenec 2008)

 
Kruhový výhled z odlesněného severního úbočí Tetřeva. Na horizontu dominuje Sokol.

Kruhový výhled z odlesněného severního úbočí Tetřeva (HLV 77; 1260 m). Na horizontu dominuje Sokol (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

 
Pohled z vyhlídkové věže na Jezerní slať. Na horizontu dominuje Sokol.

Pohled z vyhlídkové věže na Jezerní slať. Na horizontu dominuje Sokol (HLV 80; 1253 m).

Tomáš Formánek (srpen 2008)

 
Vrcholová plošina Sněžky v předvečer oficiálního otevření nové poštovny pro veřejnost.

Vrcholová plošina Sněžky (HLV 1; 1603 m) v předvečer oficiálního otevření nové poštovny pro veřejnost.

Tomáš Formánek (červenec 2008)

 
Kruhový výhled z paseky SZ od vrcholu Lesní hory: zleva dominují mohutný zalesněný hřeben Liščí hory, v závěru Modrého dolu Luční hora a vpravo od ní Studniční hora, nad Obřím dolem Sněžka a vpravo od ní Růžová hora a vpopředí vpravo řídkým zbytkem lesa p

Kruhový výhled z paseky SZ od vrcholu Lesní hory (HLV 160; 1128 m): zleva dominují mohutný zalesněný hřeben Liščí hory (HLV 28; 1363 m), v závěru Modrého dolu Luční hora (HLV 2; 1555 m) a vpravo od ní Studniční hora (HLV 3; 1554 m), nad Obřím dolem Sněžka (HLV 1; 1603 m) a vpravo od ní Růžová hora (HLV 19; 1396 m) a vpopředí vpravo řídkým zbytkem lesa porostlý vrchol Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Tomáš Formánek (červenec 2008)

 
Výhled z panelové cesty procházející po západním okraji vrcholové plošiny tisícovky Na kneipě. Zleva Jizera, v popředí oplocenka chránící PP Na Kneipě, vpravo od jižního úseku cesty Černá hora, Sněžné věžičky a Holubník, nad severním úsekem cesty Polední

Výhled z panelové cesty procházející po západním okraji vrcholové plošiny tisícovky Na kneipě (HLV 348; 1013 m). Zleva Jizera (HLV 170; 1122 m), v popředí oplocenka chránící PP Na Kneipě, vpravo od jižního úseku cesty Černá hora (HLV 209; 1085 m), Sněžné věžičky (HLV 231; 1070 m) a Holubník (HLV 229; 1071 m), nad severním úsekem cesty Polední kameny (HLV 371; 1006 m) a Smědavská hora (HLV 212; 1084 m) a nakonec opět Jizera (HLV 170; 1122 m).

Tomáš Formánek (červen 2008)

 
Milíř - výhled ze skalky nejblíže geodetického bodu. Zleva na horizontu málo zřetelný Ještěd, vlevo od dřevěného sloupku Černá hora a Sněžné věžičky, vpravo od sloupku Jizera a před ní v popředí nejvyšší skalka vrcholové plošiny Milíře, dále vpravo hřeben

Milíř (HLV 394; 1003 m) - výhled ze skalky nejblíže geodetického bodu. Zleva na horizontu málo zřetelný Ještěd (HLV 344; 1012 m), vlevo od dřevěného sloupku Černá hora (HLV 209; 1085 m) a Sněžné věžičky (HLV 231; 1070 m), vpravo od sloupku Jizera (HLV 170; 1122 m) a před ní v popředí nejvyšší skalka vrcholové plošiny Milíře (HLV 394; 1003 m), dále vpravo hřeben Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) a Zámků (HLV 379; 1002 m) a za nimi na horizontu vrcholy západních Krkonoš.

Tomáš Formánek (červen 2008)

 
Výhled z nejvyšší skalky na vrcholové plošině Milíře. Zleva Jizera, dále vpravo hřeben Černého vrchu a Zámků a za nimi na horizontu vrcholy západních Krkonoš, v popředí vrcholová plošina Milíře, dále pak Černá hora, Sněžné věžičky, Na kneipě a nakonec opě

Výhled z nejvyšší skalky na vrcholové plošině Milíře (HLV 394; 1003 m). Zleva Jizera (HLV 170; 1122 m), dále vpravo hřeben Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) a Zámků (HLV 379; 1002 m) a za nimi na horizontu vrcholy západních Krkonoš, v popředí vrcholová plošina Milíře (HLV 394; 1003 m), dále pak Černá hora (HLV 209; 1085 m), Sněžné věžičky (HLV 231; 1070 m), Na kneipě (HLV 348; 1013 m) a nakonec opět Jizera (HLV 170; 1122 m).

Tomáš Formánek (červen 2008)

 
Vodopády na říčce Jedlová v hluboce zaříznutém údolí JZ od Milíře.

Vodopády na říčce Jedlová v hluboce zaříznutém údolí JZ od Milíře (HLV 394; 1003 m).

Tomáš Formánek (červen 2008)

 
Vodopády na říčce Jedlová v hluboce zaříznutém údolí JZ od Milíře.

Vodopády na říčce Jedlová v hluboce zaříznutém údolí JZ od Milíře (HLV 394; 1003 m).

Tomáš Formánek (červen 2008)

 
Na panoramatu z Mechovince je Kotel, hřeben zvaný Krkonoš, tj. Harrachovy kameny, Vrbatovo návrší, výrazné Zlaté návrší a jeho zalesněný spočinek se Šmídovou vyhlídkou a dále Medvědín, na úbočí Horní Mísečky a vlevo část Dolních Míseček.

Na panoramatu z Mechovince (HLV 216; 1081 m) je Kotel (HLV 10; 1435 m), hřeben zvaný Krkonoš, tj. Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m)Vrbatovo návrší (VV 14a; 1416 m), výrazné Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a jeho zalesněný spočinek se Šmídovou vyhlídkou a dále Medvědín (HLV 90; 1235 m), na úbočí Horní Mísečky a vlevo část Dolních Míseček.

Jindřich Preis (květen 2008)

 
Panoramatické foto vrcholu Šeřína.

Panoramatické foto vrcholu Šeřína (HLV 313; 1036 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

 
Panoramatické foto vrcholové partie Předního Žalého.

Panoramatické foto vrcholové partie Předního Žalého (HLV 332; 1019 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

 
Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého již není ničím omezován.

Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) již není ničím omezován.

Jindřich Preis (květen 2008)

 
Panoráma Krkonoš z rozhledny na Předním Žalém. Zleva zasněžené tisícovky Lysá hora, Kotel, Harrachovy kameny, Vrbatovo návrší, před nimi již jarní Zadní Žalý a nezřetelné Šeřín, Černá skála a Mechovinec, v mracích Vysoké kolo a polský Smielec, za Medvědín

Panoráma Krkonoš z rozhledny na Předním Žalém (HLV 332; 1019 m). Zleva zasněžené tisícovky Lysá hora (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1416 m), před nimi již jarní Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m) a nezřetelné Šeřín (HLV 313; 1036 m), Černá skála (HLV 291; 1042 m) a Mechovinec (HLV 216; 1081 m), v mracích Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) a polský Smielec, za Medvědínem (HLV 90; 1235 m) jsou Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), nezřetelná Pevnost (HLV 347; 1012 m) a na obzoru Čihadlo (HLV 106; 1214 m). Dále dominuje Železný vrch (HLV 49; 1321 m) a vzadu skromný vrchol Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a před nimi Přední Planina (HLV 119; 1198 m) a níže Struhadlo (HLV 380; 1002 m). Dále Stoh (HLV 47; 1324 m), Luční hora (HLV 2; 1555 m), Zadní Planina (HLV 13; 1423 m) a nad ní Studniční hora (HLV 3; 1554 m). Více vpravo již jen Liščí hora (HLV 28; 1363 m), Slatinná stráň (HLV 146; 1153 m) a Černá hora (HLV 59; 1299 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

 
Jarní panoráma z Medvědína - Světlý vrch, Přední Planina se sjezdovkami do Svatého Petra a Hromovkou, Struhadlo a vpravo Přední Žalý a drobný Zadní Žalý.

Jarní panoráma z Medvědína (HLV 90; 1235 m) - Světlý vrch (VV 13a; 1314 m), Přední Planina (HLV 119; 1198 m) se sjezdovkami do Svatého Petra a Hromovkou, Struhadlo (HLV 380; 1002 m) a vpravo Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a drobný Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

 
Kruhové panorama ze středu vrcholové plošiny Meluzíny. Zleva: zcela vpopředí jedna z několika skalek na vrcholové plošině Meluzíny (tato z geodetickým bodem), před vzdálenou skupinou větrných elektráren charakteritická zalesněná "čepice" Vysoké seče, blíž

Kruhové panorama ze středu vrcholové plošiny Meluzíny (HLV 194; 1097 m). Zleva: zcela vpopředí jedna z několika skalek na vrcholové plošině Meluzíny (tato z geodetickým bodem), před vzdálenou skupinou větrných elektráren charakteritická zalesněná "čepice" Vysoké seče (HLV 366; 1006 m), blíže Křížová hora (VV 194a; 1027 m), opět zcela vpopředí další skalky na vrcholové plošině Meluzíny, z nichž zcela nejvyšší je vpravo vedle smrčku s dvojitou špičkou, dále vpravo vzdálené Doupovské hory, zalesněný masiv Klínovce (HLV 86; 1244 m) s telekomunikační věží, vpředu částečně odlesněná Macecha (HLV 180; 1113 m) a na obzoru německý Fichtelberg se siluetou horského hotelu.

Tomáš Formánek (květen 2008)

 
Kruhové panorama z vrcholu vodárny ležící poblíž JZ vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu. JZ vyvýšenina je zároveň nejvyšším přírodním bodem terénu, zatravněný kopec vodárny je sice vyšší, ale vzniklý lidskou činností.

Kruhové panorama z vrcholu vodárny ležící poblíž JZ vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu (HLV 393; 1000 m). JZ vyvýšenina je zároveň nejvyšším přírodním bodem terénu, zatravněný kopec vodárny je sice vyšší, ale vzniklý lidskou činností.

Tomáš Formánek (květen 2008)

 
Kruhové panorama z posedu ležícího poblíž nejvyššho místa SV vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu.

Kruhové panorama z posedu ležícího poblíž nejvyššho místa SV vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu (HLV 393; 1000 m).

Tomáš Formánek (květen 2008)

 
Kruhové panorama ze SV vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu.

Kruhové panorama ze SV vyvýšeniny velmi plochého dvojvrcholu Perninského vrchu (HLV 393; 1000 m).

Tomáš Formánek (květen 2008)

 
Panorama z úbočí Lysečninské hory - Horních Lysečin. Na obzoru dominují Rýchory - Mravenčí vrch, Dvorský les a Kutná, ostatní vrcholy nejsou tisícovky.

Panorama z úbočí Lysečninské hory (HLV 125; 1188 m) - Horních Lysečin. Na obzoru dominují Rýchory - Mravenčí vrch (HLV 374; 1005 m), Dvorský les (HLV 297; 1036 m) a Kutná (VV 297b; 1002 m), ostatní vrcholy nejsou tisícovky.

Jindřich Preis (květen 2008)

 
Panoráma z úbočí Vysoké k SV na pohraniční část Moravskoslezských Beskyd.

Panoráma z úbočí Vysoké (HLV 320; 1024 m) k SV na pohraniční část Moravskoslezských Beskyd.

Jindřich Preis (duben 2008)

 
Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře. V levé části dominuje Blatenský vrch, za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák, Klínovec s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina a vpravo Plešivec.

Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m). V levé části dominuje Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina (VV 279a; 1000 m) a vpravo Plešivec (HLV 312; 1028 m).

Michal Holub (únor 2008)

 
Zimní panorama z Oblíku od východu k jihu. Zleva Huťská hora s dobře patrnou zasněženou prolukou osady Zhůří a Břemenem, s nediferencovatelným vrcholem Jeleního kaliště, více vpravo dominuje Antýgl / Sokol, Březová hora a Tetřev, mezi nimi v dáli Boubínsk

Zimní panorama z Oblíku (HLV 100; 1227 m) od východu k jihu. Zleva Huťská hora (HLV 126; 1187 m) s dobře patrnou zasněženou prolukou osady Zhůří a Břemenem (HLV 144; 1157 m), s nediferencovatelným vrcholem Jeleního kaliště (HLV 163; 1126 m), více vpravo dominuje Antýgl / Sokol (HLV 80; 1253 m), Březová hora (HLV 121; 1193 m) a Tetřev (HLV 77; 1260 m), mezi nimi v dáli Boubínský hřbet s Boubínem (HLV 29; 1362 m), Basumským hřebenem (HLV 66; 1288 m) a Pažením (HLV 69; 1281 m). Na Tetřev (HLV 77; 1260 m) navazuje na obzoru Černá hora (HLV 51; 1315 m), Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) a další tisícovky, přecházející postupně v odlesněné Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m) a již německý Luzný (zakrytý stromem) za Modravskou horou (HLV 143; 1157 m) s Přední Mlynářskou slatí (HLV 243; 1062 m). V popředí pak před Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) nejblíže Kostelní vrch (HLV 339; 1016 m) a Kostelní vrch – J vrchol (HLV 363; 1007 m); vrcholy za nimi nejsou tisícovky. Před Tetřevem (HLV 77; 1260 m) je Adamova hora (HLV 222; 1078 m) s Výběžkem (VV 222b; 1027 m), dále doprava pak Adamova hora – J vrchol (VV 222a; 1047 m) a Rybárenská slať (VV 243a; 1052 m). V pravé části snímku jsou od Luzného poněkud vzdáleny tisícovky Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), V koutě (HLV 71; 1276 m) a zalesněným sedlem oddělené opět holé německé vrcholy s dominujícím Grosser Rachel, druhou nejvyšší horou Šumavy. V „druhé linii“ jsou před Špičníkem (HLV 34; 1351 m) tisícovky Studená hora (HLV 60; 1298 m) se svými čtyřmi vedlejšími vrcholy a Medvědí hora – J vrchol (HLV 98; 1227 m), v popředí pak špatně diferencovatelné vrcholy Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) a vedlejší vrcholy Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m), Smrkový vrch – V vrchol (VV 140c; 1088 m) a Nad Latschensee – JV vrchol (VV 140a; 1116 m) vpravo.

Jindřich Preis (únor 2008)

 
Zimní panorama z Oblíku od jihu k východu 270 st. Zleva Malý Roklan (Kleiner Rachel) se spočinkem Hochruck v Německu, vpravo další německé vrcholy a v nich ukrytá tisícovka Nad Latschensee. První dobře rozeznatelnou tisícovkou je Poledník s rozhlednou, po

Zimní panorama z Oblíku (HLV 100; 1227 m) od jihu k východu 270 st. Zleva Malý Roklan (Kleiner Rachel) se spočinkem Hochruck v Německu, vpravo další německé vrcholy a v nich ukrytá tisícovka Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m). První dobře rozeznatelnou tisícovkou je Poledník (HLV 52; 1315 m) s rozhlednou, poněkud v popředí pak Jezerní hřbet s Jezernicí - JZ vrcholem (VV 73a; 1247 m) a Jezernicí (HLV 73; 1266 m). Na jejím pozadí Oblík – SZ vrchol (VV 100a; 1168 m), patrný jen jako náznak proluky s průsekem. Dále na pozadí dobře diferencovatelná Křemelná (HLV 164; 1125 m), před ní Zelená hora (zřejmě nový VV Jezernice, viz informace Petra Havránka) a nejblíže Oblík – S vrchol (VV 100b; 1128 m), poněkud vpravo Spálený (HLV 342; 1013 m) s obcí Srní. Vzadu na obzoru jsou Kašperské hory s tisícovkami Ždánov (HLV 241; 1064 m), Ždánov – JV vrchol (VV 241a; 1041 m), Svatý Jan (HLV 273; 1045 m) a Svatý Jan – V vrchol (VV 273a; 1040 m) a dalšími, které se postupně skrývají za hřeben s Huťskou horu (HLV 126; 1187 m) s dobře patrnou zasněženou prolukou osady Zhůří a Břemenem (HLV 144; 1157 m), s nediferencovatelným vrcholem Jeleního kaliště (HLV 163; 1126 m). Od nich dále doprava dominuje Antýgl / Sokol (HLV 80; 1253 m), Březová hora (HLV 121; 1193 m) a Tetřev (HLV 77; 1260 m), mezi nimi v dáli Boubínský hřbet s Boubínem (HLV 29; 1362 m), Basumským hřebenem (HLV 66; 1288 m) a Pažením (HLV 69; 1281 m), vpravo od Tetřeva (HLV 77; 1260 m) jsou Černá hora (HLV 51; 1315 m), Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) a další tisícovky. V popředí před Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) jsou nejblíže Kostelní vrch (HLV 339; 1016 m) a Kostelní vrch – J vrchol (HLV 363; 1007 m); vrcholy za nimi nejsou tisícovky. Vpředu pak Adamova hora (HLV 222; 1078 m) s Výběžkem (VV 222b; 1027 m) a vpravo Adamova hora – J vrchol (VV 222a; 1047 m) a Rybárenská slať (VV 243a; 1052 m), dále doprava přecházející do Modravské hory (HLV 143; 1157 m) před Malou Mokrůvkou (HLV 44; 1330 m) v okraji snímku.

Jindřich Preis (únor 2008)

 
Panoramatický snímek z vrcholu Doupné hory - SV vrchol II přes Větrný, v pozadí v oparu vlevo Boubínský hřbet se zleva Jedlovou, Zátoňskou horou, Zátoňskou horou - SV vrcholem a Bobíkem. Vpravo za stromy Libínský hřbet: Libín, Na skalce a Rohanovský vrch.

Panoramatický snímek z vrcholu Doupné hory - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) přes Větrný (HLV 259; 1051 m), v pozadí v oparu vlevo Boubínský hřbet se zleva Jedlovou (HLV 205; 1088 m), Zátoňskou horou (HLV 304; 1034 m), Zátoňskou horou - SV vrcholem (HLV 336; 1018 m) a Bobíkem (HLV 74; 1264 m). Vpravo za stromy Libínský hřbet: Libín (HLV 197; 1093 m), Na skalce (HLV 311; 1029 m) a Rohanovský vrch (HLV 354; 1010 m).

Jindřich Preis (únor 2008)

 
Panorama z vrcholu tisícovky Doupná hora - SV vrchol II přes Větrný, v pozadí vlevo Boubínský hřbet s tisícovkami Jedlová, Zátoňská hora, Zátoňská hora - SV vrchol a Bobík. Vpravo za stromy nepříliš zřetelný Libínský hřbet s tisícovkami Libín, Na skalce a

Panorama z vrcholu tisícovky Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) přes Větrný (HLV 259; 1051 m), v pozadí vlevo Boubínský hřbet s tisícovkami Jedlová (HLV 205; 1088 m), Zátoňská hora (HLV 304; 1034 m), Zátoňská hora - SV vrchol (HLV 336; 1018 m) a Bobík (HLV 74; 1264 m). Vpravo za stromy nepříliš zřetelný Libínský hřbet s tisícovkami Libín (HLV 197; 1093 m), Na skalce (HLV 311; 1029 m) a Rohanovský vrch (HLV 354; 1010 m). Zalesněná kupa zcela vpravo vpředu není samostatná tisícovka, ale druhý, nižší vrchol Doupné hory - SV vrcholu II vzdálený přibližně 150 m, takže nesplňuje kritéria ani pro vedlejší vrchol.

Tomáš Formánek (únor 2008)

 
Kruhové panorama z vrcholové plošiny tisícovky Doupná hora. Nejvyšší místo rozlehlého plochého vrcholu se s největší pravděpodobností nachází na okraji lesa zcela v levé (a zároveň zcela v pravé) části snímku. Zalesněná kupa přibližně v jedné čtvrtině sní

Kruhové panorama z vrcholové plošiny tisícovky Doupná hora (VV 258a; 1029 m). Nejvyšší místo rozlehlého plochého vrcholu se s největší pravděpodobností nachází na okraji lesa zcela v levé (a zároveň zcela v pravé) části snímku. Zalesněná kupa přibližně v jedné čtvrtině snímku zleva je Doupná hora - SV vrchol I (HLV 258; 1052 m). Ze vzdálených vrcholů dominuje více vpravo na horizontu částečně odlesněný Knížecí stolec (HLV 94; 1236 m). Za skupinou účastníků akce Boletice 2008 vyčnívá vlevo od malého lesíka úbočí tisícovky Křemenná (HLV 207; 1085 m).

Tomáš Formánek (únor 2008)

 
Výhled ze severního úbočí Mechového vrchu: Vlevo dominuje masiv Bobíka, vpravo hřeben s tisícovkami Větrný, Doupná hora - SV vrchol II a Doupná hora - SV vrchol I.

Výhled ze severního úbočí Mechového vrchu (VV 207a; 1012 m): Vlevo dominuje masiv Bobíka (HLV 74; 1264 m), vpravo hřeben s tisícovkami Větrný (HLV 259; 1051 m), Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m) a Doupná hora - SV vrchol I (HLV 258; 1052 m).

Tomáš Formánek (únor 2008)

 
Panoramatický snímek tisícovek severozápadní části Želnavské hornatiny z pastvin u Volar. Zleva Větrný, Doupná hora - SV vrchol II, Doupná hora - SV vrchol I, Doupná hora, Křemenná a Mechový vrch. (Z výletu Boletice 2008.)

Panoramatický snímek tisícovek severozápadní části Želnavské hornatiny z pastvin u Volar. Zleva Větrný (HLV 259; 1051 m), Doupná hora - SV vrchol II (HLV 265; 1048 m), Doupná hora - SV vrchol I (HLV 258; 1052 m), Doupná hora (VV 258a; 1029 m), Křemenná (HLV 207; 1085 m) a Mechový vrch (VV 207a; 1012 m). (Z výletu Boletice 2008.)

Jindřich Preis (únor 2008)

 
Výhled z úbočí Malé Deštné na v inverzi částečně skryté severní tisícovky Orlických hor - Kamenný vrch, Sedloňovský vrch, Vrchmezí, Šerlich a Šerlich - JV vrchol.

Výhled z úbočí Malé Deštné (HLV 203; 1090 m) na v inverzi částečně skryté severní tisícovky Orlických hor - Kamenný vrch (HLV 295; 1037 m), Sedloňovský vrch (HLV 260; 1050 m), Vrchmezí (HLV 211; 1084 m)Šerlich (HLV 314; 1027 m) a Šerlich - JV vrchol (VV 314a; 1019 m).

Tomáš Formánek (prosinec 2007)

 
Výhled z podvrcholu Velké Deštné na severní část Orlických hor s tisícovkami Kamenný vrch, Sedloňovský vrch, Vrchmezí, Šerlich a Malá Deštná. Zcela na obzoru jsou zřetelné i nejvyšší vrcholy Krkonoš s nejvyšší Sněžkou.

Výhled z podvrcholu Velké Deštné (HLV 179; 1115 m) na severní část Orlických hor s tisícovkami Kamenný vrch (HLV 295; 1037 m), Sedloňovský vrch (HLV 260; 1050 m), Vrchmezí (HLV 211; 1084 m), Šerlich (HLV 314; 1027 m) a Malá Deštná (HLV 203; 1090 m). Zcela na obzoru jsou zřetelné i nejvyšší vrcholy Krkonoš s nejvyšší Sněžkou (HLV 1; 1603 m).

Tomáš Formánek (prosinec 2007)

 
Kruhový výhled (bohužel kvůli inverzi značně omezený) z dřevěné rozhledny na vrcholu nejvyšší tisícovky Orlických hor - Velké Deštné.

Kruhový výhled (bohužel kvůli inverzi značně omezený) z dřevěné rozhledny na vrcholu nejvyšší tisícovky Orlických hor - Velké Deštné (HLV 179; 1115 m).

Tomáš Formánek (prosinec 2007)

 
Kruhový výhled od Masarykovy chaty "Na Šerlichu", tedy z vrcholové plošiny tisícovky Šerlich - JV vrchol. Hlavní vrchol Šerlich leží od chaty přibližně 600 m na SSZ. Uprostřed snímku za chatou vystupují Malá Deštná a Velká Deštná, více vlevo na horizontu

Kruhový výhled od Masarykovy chaty "Na Šerlichu", tedy z vrcholové plošiny tisícovky Šerlich - JV vrchol (VV 314a; 1019 m). Hlavní vrchol Šerlich (HLV 314; 1027 m) leží od chaty přibližně 600 m na SSZ. Uprostřed snímku za chatou vystupují Malá Deštná (HLV 203; 1090 m) a Velká Deštná (HLV 179; 1115 m), více vlevo na horizontu je patrný i masiv Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m).

Tomáš Formánek (prosinec 2007)

 
Výhled ze Stožecké skály na jižním úbočí Stožce.

Výhled ze Stožecké skály na jižním úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).

Tomáš Tisovský (prosinec 2007)

 
Kruhové panorama z paseky jižně od vrcholu Stožce. Podvečerním sluncem ozářený vrchol dominuje v pravé části snímku.

Kruhové panorama z paseky jižně od vrcholu Stožce (HLV 240; 1065 m). Podvečerním sluncem ozářený vrchol dominuje v pravé části snímku.

Tomáš Tisovský (prosinec 2007)

 
Výhled z úpatí tisícovky Kapraď k západu.

Výhled z úpatí tisícovky Kapraď (HLV 316; 1026 m) k západu.

Tomáš Tisovský (prosinec 2007)

 
Výhled z úbočí tisícovky Kapraď k severovýchodu.

Výhled z úbočí tisícovky Kapraď (HLV 316; 1026 m) k severovýchodu.

Tomáš Tisovský (prosinec 2007)

 
Kruhové panorama ze zalesněného vrcholu tisícovky Kapraď.

Kruhové panorama ze zalesněného vrcholu tisícovky Kapraď (HLV 316; 1026 m).

Tomáš Tisovský (prosinec 2007)

 
Kruhové panorama z místa ležícího přibližně 1 km jižně od Žlebského kopce. Vrchol dominuje uprostřed snímku.

Kruhové panorama z místa ležícího přibližně 1 km jižně od Žlebského kopce (HLV 217; 1080 m). Vrchol dominuje uprostřed snímku.

Tomáš Tisovský (prosinec 2007)

 
Výhled z luk na jižním úbočí Žlebského kopce. Na horizontu dominuje hraniční hřeben s Třístoličníkem, Trojmeznou, Plechým a dalšími tisícovkami, vpředu tmavý zalesněný vrchol tisícovky Kapraď.

Výhled z luk na jižním úbočí Žlebského kopce (HLV 217; 1080 m). Na horizontu dominuje hraniční hřeben s Třístoličníkem (HLV 58; 1302 m), Trojmeznou (HLV 30; 1361 m), Plechým (HLV 21; 1378 m) a dalšími tisícovkami, vpředu tmavý zalesněný vrchol tisícovky Kapraď (HLV 316; 1026 m).

Tomáš Tisovský (prosinec 2007)

 
Panoramatický snímek Velkého Klínovce se sjezdovkami v Červenohorském sedle z úpatí Červené hory.

Panoramatický snímek Velkého Klínovce (HLV 139; 1166 m) se sjezdovkami v Červenohorském sedle z úpatí Červené hory (HLV 41; 1333 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Panoramatický pohled na částečně zakrytou Medvědskou hornatinu, Pradědský hřbet, Kamzičnickou a Desenskou hornatinu z úbočí Červené hory.

Panoramatický pohled na částečně zakrytou Medvědskou hornatinu, Pradědský hřbet, Kamzičnickou a Desenskou hornatinu z úbočí Červené hory (HLV 41; 1333 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Široké panoráma z vrcholu Červené hory se zkreslením vzdáleností. Zleva v Medvědské hornatině dominují Orlík, Medvědí vrch a Jelení loučky splývající s Černým vrchem. Dále je zřetelný Praděd a Kamzičnická hornatina s Vysokou holí, Velkým Májem, Jelením hř

Široké panoráma z vrcholu Červené hory (HLV 41; 1333 m) se zkreslením vzdáleností. Zleva v Medvědské hornatině dominují Orlík (HLV 113; 1204 m), Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m) a Jelení loučky (HLV 112; 1205 m) splývající s Černým vrchem (HLV 117; 1201 m). Dále je zřetelný Praděd (HLV 5; 1491 m) a Kamzičnická hornatina s Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), Velkým Májem (HLV 20; 1386 m), Jelením hřbetem (HLV 27; 1367 m) a Břidličnou horou (HLV 31; 1358 m). Nejvyššími se zdají bližší Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m) s Mravenečníkem (HLV 36; 1343 m) v Desenské hornatině, dále pod sluncem Černá stráň (HLV 89; 1237 m) a zcela vpravo nejbližší Spálený vrch (VV 53a; 1313 m), Spálený vrch - SV vrchol (HLV 53; 1313 m) a Vozka (HLV 22; 1377 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Panoramatický pohled na Praděd a Kamzičnickou hornatinu s Vysokou holí, Velkým Májem, Jelením hřbetem a Břidličnou horou, na které navazuje Desenská hornatina se zřetelnými Dlouhými stráněmi a Mravenečníkem. Jelení hřbet je přímo za Tupým vrchem a Velkou

Panoramatický pohled na Praděd (HLV 5; 1491 m) a Kamzičnickou hornatinu s Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), Velkým Májem (HLV 20; 1386 m), Jelením hřbetem (HLV 27; 1367 m) a Břidličnou horou (HLV 31; 1358 m), na které navazuje Desenská hornatina se zřetelnými Dlouhými stráněmi (HLV 32; 1353 m) a Mravenečníkem (HLV 36; 1343 m). Jelení hřbet (HLV 27; 1367 m) je přímo za Tupým vrchem (HLV 171; 1122 m) a Velkou Jezernou (HLV 83; 1248 m); vrchol Tupého vrchu (HLV 171; 1122 m) obkružuje cesta. Zcela vlevo vzadu je Lyra (HLV 200; 1103 m), nalevo od Pradědu (HLV 5; 1491 m) je Malý Děd (HLV 26; 1368 m), pod Pradědem Velký Jezerník (VV 26a; 1309 m) a obnažené tisícovky Malý Jezerník (VV 26b; 1208 m) a Výrovka (HLV 138; 1167 m), na levém konci mlhy Velký Klín - JZ vrchol (VV 132a; 1092 m) a do mlhy zanořený Velký Klínovec (HLV 139; 1166 m) se sjezdovkami. Ostatní tisícimetrové vrcholy splývají.

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Panoráma Medvědské hornatiny s dominujícími zleva Orlíkem, Medvědím vrchem a odlesněnými Jeleními loučkami, splývajícími se zalesněným Černým vrchem.

Panoráma Medvědské hornatiny s dominujícími zleva Orlíkem (HLV 113; 1204 m), Medvědím vrchem (HLV 105; 1216 m) a odlesněnými Jeleními loučkami (HLV 112; 1205 m), splývajícími se zalesněným Černým vrchem (HLV 117; 1201 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Výhled ze sedla mezi Jeleními loučkami a Černým vrchem: dominují zleva Orlík, Medvědí vrch a blíže vpravo Černý vrch, dobře lze identifikovat ještě vzdálenější Medvědí louku, ostatní vrcholy jsou málo zřetelné.

Výhled ze sedla mezi Jeleními loučkami (HLV 112; 1205 m) a Černým vrchem (HLV 117; 1201 m): dominují zleva Orlík (HLV 113; 1204 m), Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m) a blíže vpravo Černý vrch (HLV 117; 1201 m), dobře lze identifikovat ještě vzdálenější Medvědí louku (HLV 181; 1111 m), ostatní vrcholy jsou málo zřetelné.

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Výhled z vrcholu Hradečné: zleva Temná, Vysoká hole, dominuje její spočinek Suť a zcela vpravo je Ostrý vrch.

Výhled z vrcholu Hradečné (HLV 251; 1057 m): zleva Temná (HLV 75; 1263 m), Vysoká hole (HLV 8; 1465 m), dominuje její spočinek Suť a zcela vpravo je Ostrý vrch (HLV 97; 1228 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Východní část Králického Sněžníku a Rychlebských hor ze Šeráku.

Východní část Králického Sněžníku a Rychlebských hor ze Šeráku (HLV 33; 1351 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Část Králického Sněžníku a Rychlebských hor ze sjezdovky z Černavy: Identifikovatelné jsou zleva Králický Sněžník, Stolec, Palaš, Travná hora, Smrk a vpravo Studený a Lví hora.

Část Králického Sněžníku a Rychlebských hor ze sjezdovky z Černavy (HLV 185; 1103 m): Identifikovatelné jsou zleva Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m), Stolec (HLV 306; 1034 m), Palaš (VV 169b; 1027 m), Travná hora (HLV 169; 1125 m), Smrk (HLV 162; 1126 m) a vpravo Studený (HLV 284; 1042 m) a Lví hora (HLV 286; 1041 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Medvědská hornatina (Hrubý Jeseník) s městem Jeseník od Jiřího chaty na Šeráku.

Medvědská hornatina (Hrubý Jeseník) s městem Jeseník od Jiřího chaty na Šeráku (HLV 33; 1351 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Výhled ze spočinku Kamzičí skála na Zaječí horu.

Výhled ze spočinku Kamzičí skála na Zaječí horu (HLV 345; 1012 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

 
Ucháč z úbočí Mravenečníku. V údolí Loučná nad Desnou.

Ucháč (HLV 356; 1009 m) z úbočí Mravenečníku (HLV 36; 1343 m). V údolí Loučná nad Desnou.

Jindřich Preis (říjen 2007)

 
Mravenečník z posedu na Čepeli.

Mravenečník (HLV 36; 1343 m) z posedu na Čepeli (HLV 321; 1024 m).

Jindřich Preis (říjen 2007)

 
Výhled z Vřesového vrchu: zleva Lysečinská hora, dominující Kraví hora, Pěnkavčí vrch a Jelení hora.

Výhled z Vřesového vrchu: zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), dominující Kraví hora (HLV 228; 1071 m), Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a Jelení hora (HLV 137; 1171 m).

Jindřich Preis (říjen 2007)

 
Pohled z vrcholové partie Čertovy hory přes Harrachov na Jizerské hory, vpravo v popředí Mrtvý vrch.

Pohled z vrcholové partie Čertovy hory (HLV 330; 1021 m) přes Harrachov na Jizerské hory, vpravo v popředí Mrtvý vrch (HLV 246; 1059 m).

Jindřich Preis (září 2007)

 
Panoráma středních Krkonoš ze Zlatého návrší - mezi jinými je pět z deseti nejvyšších vrcholů Čech, Moravy a Slezska. Zleva Dívčí kameny, v sedle nezřetelné Čihadlo, nad ním Malý Šišák a Stříbrný hřbet, dále Sněžka, Studniční hora a Luční hora, před ní Že

Panoráma středních Krkonoš ze Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m) - mezi jinými je pět z deseti nejvyšších vrcholů Čech, Moravy a Slezska. Zleva Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), v sedle nezřetelné Čihadlo (HLV 106; 1214 m), nad ním Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), dále Sněžka (HLV 1; 1603 m), Studniční hora (HLV 3; 1554 m) a Luční hora (HLV 2; 1555 m), před ní Železný vrch (HLV 49; 1321 m), vedle Zadní planina (HLV 13; 1423 m), ve které se skrývá Stoh (HLV 47; 1324 m) se sjezdovkou, Liščí hora (HLV 28; 1363 m) a pod ní Světlý vrch (VV 13a; 1314 m), v pozadí Černá hora (HLV 59; 1299 m) a vpravo pak Přední Planina (HLV 119; 1198 m) se sjezdovkami do Svatého Petra a za ní tenký srpek Jeleního vrchu (HLV 322; 1024 m).

Jindřich Preis (září 2007)

 
Panoráma Studniční hory, Sněžky a Růžové hory s Obřím dolem mezi nimi přes Pec pod Sněžkou se vztyčeným prstem hotelu Horizont, v popředí vlevo spočinek Liščí hory Hnědý vrch, kde by měla vyrůst nová krkonošská rozhledna.

Panoráma Studniční hory (HLV 3; 1554 m), Sněžky (HLV 1; 1603 m) a Růžové hory (HLV 19; 1396 m) s Obřím dolem mezi nimi přes Pec pod Sněžkou se vztyčeným prstem hotelu Horizont, v popředí vlevo spočinek Liščí hory (HLV 28; 1363 m) Hnědý vrch, kde by měla vyrůst nová krkonošská rozhledna.

Jindřich Preis (červenec 2007)

 
Panoramatický pohled východním směrem z vyhlídky pod vrcholem Liščí hory: Zleva Studniční hora, Sněžka, Růžová hora a před nimi Lesní hora, dále Pomezní hřeben s Lysečinskou horou, Dlouhý hřeben a mezi nimi lehce v popředí Pěnkavčí vrch. Vpravo vzadu Rých

Panoramatický pohled východním směrem z vyhlídky pod vrcholem Liščí hory (HLV 28; 1363 m): Zleva Studniční hora (HLV 3; 1554 m), Sněžka (HLV 1; 1603 m), Růžová hora (HLV 19; 1396 m) a před nimi Lesní hora (HLV 160; 1128 m), dále Pomezní hřeben s Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m), Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a mezi nimi lehce v popředí Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m). Vpravo vzadu Rýchory - Dvorský Les (HLV 297; 1036 m), Kutná (VV 297b; 1002 m), za spočinkem Hnědý vrch pak Světlá (HLV 85; 1244 m), Černá hora (HLV 59; 1299 m) a dole Slatinná stráň (HLV 146; 1153 m). Za smrčky se krčí Javor (HLV 383; 1002 m) a Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m).

Jindřich Preis (červenec 2007)

 
Kruhový výhled z rozhledny na Plešivci: Zleva na SV mohutný masiv Klínovce, z něhož k jihu vybíhá spočinek Černá skála, před nimi řada nižších hřbetů, z nichž nejvyšší je hřeben Dubu s tisícovkami Dub - S vrchol a Dub, více vpravo na JV až J široké údolí

Kruhový výhled z rozhledny na Plešivci (HLV 312; 1028 m): Zleva na SV mohutný masiv Klínovce (HLV 86; 1244 m), z něhož k jihu vybíhá spočinek Černá skála, před nimi řada nižších hřbetů, z nichž nejvyšší je hřeben Dubu s tisícovkami Dub - S vrchol (HLV 367; 1006 m) a Dub (VV 367a; 1001 m), více vpravo na JV až J široké údolí Ohře a za ním na obzoru siluety Doupovských hor, na JZ táhlý zalesněný Jelení hřbet s nejvyššími vrcholy Vlčinec (973 m n.m.) a Velflík (977 m n.m.), uprostřed snímku na Z téměř na horizontu Tisovský vrch (976 m n.m.) s rozhlednou, ještě více vpravo na SZ rozsáhlá odlesněná náhorní planina s městečkem Abertamy, nad nímž se v dáli na obzoru vypíná německý Auersberg (1018 m n.m.) a přímo nad městem Smrčina (VV 279a; 1000 m) a Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), ještě více vpravo na S nad zakončením odlesněných ploch nepříliš výrazné tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m) a zcela vpravo na SV typický kužel Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m), nejvyšší vrchol německé části Krušných hor - Fichtelberg (1216 m n.m.) a Klínovec (HLV 86; 1244 m).

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Výhled na panorama západních Krušných hor ze silnice od Božího Daru ke Klínovci (zleva doprava od J k S): Uprostřed snímku na Z dominantní zalesněný kužel Božídarského Špičáku.

Výhled na panorama západních Krušných hor ze silnice od Božího Daru ke Klínovci (HLV 86; 1244 m) (zleva doprava od J k S): Uprostřed snímku na Z dominantní zalesněný kužel Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Těžbou a polomy téměř odlesněná vrcholová část tisícovky Nad Rýžovnou od Z ze silničky spojující Abertamy s osadou Rýžovna.

Těžbou a polomy téměř odlesněná vrcholová část tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) od Z ze silničky spojující Abertamy s osadou Rýžovna.

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Výhled od silničky spojující Abertamy s osadou Rýžovnou: Zleva na JZ v popředí severní svahy tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol, které postupně přecházejí do masivu Blatenského vrchu, dále vpravo na SZ zcela na obzoru německý Auesberg (1018 m n.m.), ještě

Výhled od silničky spojující Abertamy s osadou Rýžovnou: Zleva na JZ v popředí severní svahy tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), které postupně přecházejí do masivu Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m), dále vpravo na SZ zcela na obzoru německý Auesberg (1018 m n.m.), ještě více vpravo táhlý zalesněný hřeben vrcholící na S Tetřeví horou (HLV 368; 1006 m), před níž jsou v lukách rozesety zbývající budovy osady Rýžovna a zcela vpravo v popředí na V z větší části odlesněný vrchol tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m).

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Výhled z vrcholové plošiny tisícovky Nad Rýžovnou, která je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vlastní vrchol v pohledu od jihu se nachází zcela vlevo (i vpravo na 360° panoramatu), dále zleva na V na obzoru Božídarský Špičák a Klí

Výhled z vrcholové plošiny tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), která je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vlastní vrchol v pohledu od jihu se nachází zcela vlevo (i vpravo na 360° panoramatu), dále zleva na V na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m) a Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, v popředí na JV zalesněný vedlejší vrchol Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), uprostřed snímku na J výrazný Plešivec (HLV 312; 1028 m) s rozhlednou a na Z zalesněný Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m) rovněž s rozhlednou, i když nepříliš patrnou. Hřebenu na Z zcela na obzoru ležícímu již v Německu dominuje Auersberg (1018 m n.m.).

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Tisícovka Nad Rýžovnou je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vrchol v pohledu od jihu se nachází uprostřed snímku, zcela vpravo (i vlevo na 360° panoramatu) vedlejší vrchol Nad Rýžovnou - JV vrchol.

Tisícovka Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vrchol v pohledu od jihu se nachází uprostřed snímku, zcela vpravo (i vlevo na 360° panoramatu) vedlejší vrchol Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m).

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Tisícovka Nad Rýžovnou je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vrchol v pohledu od jihu se nachází v pravé části snímku.

Tisícovka Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) je v důsledku těžby dřeva i polomů již téměř zcela odlesněná. Vrchol v pohledu od jihu se nachází v pravé části snímku.

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Výhled z cesty procházející jižně od vrcholu tisícovky Nad Rýžovnou: Zleva na JV v popředí tisícovka Nad Rýžovnou - JV vrchol, uprostřed na J výrazný Plešivec s rozhlednou, dále v popředí opuštěný a chátrající vojenský objekt a zcela vpravo na JZ v popřed

Výhled z cesty procházející jižně od vrcholu tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m): Zleva na JV v popředí tisícovka Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), uprostřed na J výrazný Plešivec (HLV 312; 1028 m) s rozhlednou, dále v popředí opuštěný a chátrající vojenský objekt a zcela vpravo na JZ v popředí tisícovka Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m).

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Výhled z ruiny bývalého vojenského objektu na tisícovce Nad Rýžovnou - JZ vrchol: zleva na V typická silueta Božídarského Špičáku a Klínovce s televizním vysílačem, na J v průhledu nad haldami sutě a odpadu zbylých zde po vojácích nejvýraznější Plešivec s

Výhled z ruiny bývalého vojenského objektu na tisícovce Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m): zleva na V typická silueta Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) a Klínovce (HLV 86; 1244 m) s televizním vysílačem, na J v průhledu nad haldami sutě a odpadu zbylých zde po vojácích nejvýraznější Plešivec (HLV 312; 1028 m) s rozhlednou, na JZ táhlý Jelení hřbet s nejvyšším vrcholem Velflík (977 m n.m.), na Z Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m) s další rozhlednou a zcela vpravo již opět na V vpopředí tisícovka Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) a na obzoru nejvyšší vrchol německé části Krušných hor Fichtelberg (1216 m n.m.).

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Pohled od okraje lesa u Vlčích jam pod Blatenským vrchem: Zleva vpředu na JV zalesněný závěr vrcholové části Smrčiny, na obzoru na JZ až Z hřeben Perninského vrchu (999 m n.m.) a Liščí hory (994 m n.m.) končící tisícovkou Zaječí horou a vpředu uprostřed H

Pohled od okraje lesa u Vlčích jam pod Blatenským vrchem (HLV 279; 1043 m): Zleva vpředu na JV zalesněný závěr vrcholové části Smrčiny (VV 279a; 1000 m), na obzoru na JZ až Z hřeben Perninského vrchu (999 m n.m.) a Liščí hory (994 m n.m.) končící tisícovkou Zaječí horou (HLV 358; 1010 m) a vpředu uprostřed Horní Blatná.

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Pohled od silnice z Perninku do Horní Blatné: zleva na JZ hřeben Perninského vrchu (999 m n.m.) a Liščí hory (994 m n.m.) končící již tisícovkou Zaječí horou, uprostřed na SZ Horní Blatná a za ní Jelení hora (935 m n.m.) a vpravo na SV masiv Blatenského v

Pohled od silnice z Perninku do Horní Blatné: zleva na JZ hřeben Perninského vrchu (999 m n.m.) a Liščí hory (994 m n.m.) končící již tisícovkou Zaječí horou (HLV 358; 1010 m), uprostřed na SZ Horní Blatná a za ní Jelení hora (935 m n.m.) a vpravo na SV masiv Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m) a Smrčiny (VV 279a; 1000 m).

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
SZ svahy Plešivce byly v průběhu letošní zimy postiženy rozsáhlými polomy.

SZ svahy Plešivce (HLV 312; 1028 m) byly v průběhu letošní zimy postiženy rozsáhlými polomy.

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Severozápadní svahy Plešivce byly v průběhu letošní zimy postiženy rozsáhlými polomy, díky nimž se však otevřely nové výhledy i z míst, kde to dosud nebylo možné. Na horizontu dominují uprostřed Smrčina a Blatenský vrch, před nimi městečko Abertamy, více

Severozápadní svahy Plešivce (HLV 312; 1028 m) byly v průběhu letošní zimy postiženy rozsáhlými polomy, díky nimž se však otevřely nové výhledy i z míst, kde to dosud nebylo možné. Na horizontu dominují uprostřed Smrčina (VV 279a; 1000 m) a Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), před nimi městečko Abertamy, více vlevo na obzoru pak "netisícové" vrcholy Perninský vrch a Tisovský vrch.

Tomáš Formánek (květen 2007)

 
Vrcholové panoráma z Meluzíny: zleva v inverzi skryté údolí Ohře, z mraků vystupující vedlejší tisícovka Na skalách a za ní mohutný hřeben Černé skály (spočinek na jižní rozsoše Klínovce), více vpravo v mracích skrytý vlastní vrchol Klínovce s vysílačem, 

Vrcholové panoráma z Meluzíny (HLV 194; 1097 m): zleva v inverzi skryté údolí Ohře, z mraků vystupující vedlejší tisícovka Na skalách (VV 180a; 1037 m) a za ní mohutný hřeben Černé skály (spočinek na jižní rozsoše Klínovce), více vpravo v mracích skrytý vlastní vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, dále zalesněná Macecha (HLV 180; 1113 m) a na horizontu německý Fichtelberg se sjezdovkami a hotelem, ještě více vpravo na horizontu hřebeny východních Krušných hor a před nimi pak odlesněný dvojvrchol Loučné (HLV 333; 1019 m), Vysoká seč (HLV 366; 1006 m) s charakteritickou zalesněnou čepičkou a opět v inverzi skryté údolí Ohře, nad nějž stoupá kouř z podrušnohorských elektráren, dále poloskrytý vrchol Křížové hory (VV 194a; 1027 m) a zcela vpravo další skaliska na rozlehlé vrcholové plošině Meluzíny (HLV 194; 1097 m).

Tomáš Formánek (prosinec 2006)

 
Panoráma Pradědského hřbetu z úbočí Dlouhých strání: zleva Vozka, Keprník, Červená hora a pod nimi Šindelná hora. Dále Pradědský hřbet, Velký Klínovec, Velký Klín, Výrovka, pod nimi vybíhají Hřbety a Nad Petrovkou, dále pokračuje Malý Jezerník, Velký Jeze

Panoráma Pradědského hřbetu z úbočí Dlouhých strání (HLV 32; 1353 m): zleva Vozka (HLV 22; 1377 m), Keprník (HLV 12; 1423 m), Červená hora (HLV 41; 1333 m) a pod nimi Šindelná hora (HLV 165; 1125 m). Dále Pradědský hřbet, Velký Klínovec (HLV 139; 1166 m), Velký Klín (HLV 132; 1178 m), Výrovka (HLV 138; 1167 m), pod nimi vybíhají Hřbety (HLV 248; 1058 m) a Nad Petrovkou (VV 26e; 1051 m), dále pokračuje Malý Jezerník (VV 26b; 1208 m), Velký Jezerník (VV 26a; 1309 m) a Malý Děd (HLV 26; 1368 m), pod kterým je patrný Medvědí hřbet (HLV 76; 1261 m). Uprostřed zřetelný Tupý vrch (HLV 171; 1122 m), který náleží Desenské hornatině. Vrcholy v pozadí nejsou tísícimetrové.

Jindřich Preis (listopad 2006)

 
Výhled ze západního úbočí Stříbrného hřbetu na zleva Železný vrch, dále na obzoru Medvědín, Zlaté návrší, Vrbatovo návrší a Harrachovy kameny, v popředí Malý Šišák a zcela vpravo na obzoru Mužké kameny a Dívčí kameny.

Výhled ze západního úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) na zleva Železný vrch (HLV 49; 1321 m), dále na obzoru Medvědín (HLV 90; 1235 m), Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1416 m) a Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), v popředí Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a zcela vpravo na obzoru Mužké kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m).

Tomáš Tisovský (listopad 2006)

 
Výhled z Vrbatova návrší: od Z vpředu Harrachovy kameny, vzdálenější Luboch, spočinek Sokolník, výrazný Violík, Vysoká pláň, Vysoké kolo, polský Smielec, Mužské kameny, Dívčí kameny, ploché Čihadlo, výrazný Malý Šišák, Stříbrný hřbet, zcela na obzoru Sněž

Výhled z Vrbatova návrší (VV 14a; 1416 m): od Z vpředu Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), vzdálenější Luboch (HLV 61; 1296 m), spočinek Sokolník, výrazný Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), polský Smielec, Mužské kameny (HLV 15; 1417 m), Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), ploché Čihadlo (HLV 106; 1214 m), výrazný Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), zcela na obzoru Sněžka (HLV 1; 1603 m), blíže Studniční hora (HLV 3; 1554 m) a Luční hora (HLV 2; 1555 m), před nimi se ztrácející Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Železný vrch (HLV 49; 1321 m), zcela vpředu Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a úplně vpravo Černá hora (HLV 59; 1299 m).

Tomáš Formánek (září 2006)

 
Výhled ze Šmídovy vyhlídky ležící mezi Zlatým návrším a Medvědínem: Zleva Vysoká pláň, Vysoké kolo, Mužské kameny, Dívčí kameny, ploché Čihadlo a výrazný Malý Šišák, Stříbrný hřbet, zcela na obzoru charakteristická silueta Sněžky a naopak vpředu Železný v

Výhled ze Šmídovy vyhlídky ležící mezi Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m) a Medvědínem (HLV 90; 1235 m): Zleva Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Mužské kameny (HLV 15; 1417 m), Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), ploché Čihadlo (HLV 106; 1214 m) a výrazný Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), zcela na obzoru charakteristická silueta Sněžky (HLV 1; 1603 m) a naopak vpředu Železný vrch (HLV 49; 1321 m) a málo zřetelné Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), mohutná Luční hora (HLV 2; 1555 m), zcela vpředu Medvědín (HLV 90; 1235 m) a dále vpravo již málo zřetelné vrcholy Zadní Planina (HLV 13; 1423 m), Stoh (HLV 47; 1324 m), Přední Planina (HLV 119; 1198 m) a Černá hora (HLV 59; 1299 m).

Tomáš Formánek (září 2006)

 
Panoráma Moravskoslezských Beskyd z nepojmenované "kóty 1059 m n.m." ležící na hlavním hřebeni Javorníků JZ od nejvyššího vrcholu celého pohoří - slovenského Velkého Javorníku. Zleva výrazné tisícovky Radhošť, Radegast - Z vrchol I,  Radegast, Tanečnice -

Panoráma Moravskoslezských Beskyd z nepojmenované "kóty 1059 m n.m." ležící na hlavním hřebeni Javorníků JZ od nejvyššího vrcholu celého pohoří - slovenského Velkého Javorníku. Zleva výrazné tisícovky Radhošť (HLV 157; 1129 m), Radegast - Z vrchol I (HLV 186; 1103 m),  Radegast (HLV 183; 1106 m), Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m), Tanečnice (HLV 213; 1084 m), Čertův mlýn (HLV 110; 1206 m), Kněhyně (HLV 78; 1257 m), Smrk (HLV 72; 1276 m), Malý Smrk (HLV 135; 1174 m), Lysá hora (HLV 48; 1323 m) a Travný (HLV 114; 1203 m).

Tomáš Formánek (září 2006)

 
Panoráma Moravskoslezských Beskyd z nejvyššího vrcholu Javorníků - slovenského Velkého Javorníku. Zleva výrazné tisícovky Radhošť, Radegast - Z vrchol I,  Radegast, Tanečnice - Z vrchol, Tanečnice, Čertův mlýn, Kněhyně, Smrk, Malý Smrk, Lysá hora a Travný

Panoráma Moravskoslezských Beskyd z nejvyššího vrcholu Javorníků - slovenského Velkého Javorníku. Zleva výrazné tisícovky Radhošť (HLV 157; 1129 m), Radegast - Z vrchol I (HLV 186; 1103 m),  Radegast (HLV 183; 1106 m), Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m), Tanečnice (HLV 213; 1084 m), Čertův mlýn (HLV 110; 1206 m), Kněhyně (HLV 78; 1257 m), Smrk (HLV 72; 1276 m), Malý Smrk (HLV 135; 1174 m), Lysá hora (HLV 48; 1323 m) a Travný (HLV 114; 1203 m).

Tomáš Formánek (září 2006)

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group