Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Polom (HLV 161; 1127 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Polom > Další informace o vrcholu

Polom: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených

13.04.2018 16:12:09 - Tomáš Formánek

Nový časopis Jeseníky - Rychlebské hory

Zatímco časopis Krkonoše - Jizerské hory slaví již 50 let od svého vzniku, obdobně koncipovaný časopis Jeseníky - Rychlebské hory se právě rodí.

28. února 2018 vydal spolek Erebia první číslo, přičemž pro rok 2018 je časopis uvažován jako "půlročník" a měli bychom se tedy dočkat ještě čísla druhého.

První číslo časopisu Jeseníky - Rychlebské hory je k dispozici zdarma a lze si o něj napsat vydavateli. Kontakty naleznete na adrese jesrychle.cz. Cena dalších čísel zatím nebyla stanovena, a proto, jak jsme z vlastní zkušenosti zjistili, není možné si zatím časopis předplatit.

Pro milovníky Rychlebských hor je možná dobré upozornit, že ač je název i tohoto pohoří uveden v názvu periodika, obsah časopisu se dle vyjádření vydavatele v úvodníku bude zaměřovat hlavně na oblast vymezenou CHKO Jeseníky a okolní území budou zastoupena výrazně méně.

Přehled článků prvního čísla:

• Velká kotlina - stálý zdroj velkých objevů,
• Josefová - místo zapomenutého času a lesního ticha,
• Návrat pastvy do okolí horských chat v Jeseníkách,
• Problematika dopadu klimatických změn na les,
• Sokol stěhovavý v Jeseníkách,
• Návštěvníci pod lupou aneb Monitoring návštěvnosti v Jeseníkách,
• Pohled do minulosti horské smrčiny,
• Historie Horské služby,
• Jeseníky vodou bohaté,
• O zaniklých osadách,
• Tančírna v Račím údolí.

25.03.2014 11:30:10 - Leszek Radecki

Tisícovky Hrubého Jeseníku

Přesně na den po dvou letech dorazil Tisícovkám dopis z Polska od Leszka Radeckiho s jeho aktualizovaným seznamem Tisícovek i dalších spočinků a nižších vrcholů Hrubého Jeseníku.

Díky za dopis a zmapování nižších vrcholů tohoto pohoří.

.

Předchozí dopis s výpisem Tisícovek Hrubého Jeseníku od Leszka Radeckiho z 25. března 2012:

18.11.2007 11:33:07 - Jindřich Preis

Spálený vrch - SV vrchol (HLV 53; 1313 m) a jeho vedlejší vrcholy Spálený vrch (VV 53a; 1313 m) a Klínová hora (VV 53b; 1180 m) představují poměrně špatně dostupné tisícovky. To proto, že leží mimo značené cesty relativně daleko od výchozích bodů, i proto, že nejjednodušší přístup od nejbližšího vrcholu, Vozky (HLV 22; 1377 m), je omezen režimem přírodní rezervace.

Hranice přírodní rezervace Šerák - Keprník je v mapě KČT č. 55 3. vyd. 2002 vyznačena mimo jiné po pěšině, vedoucí od zelené značky mezi Vozkou a sedlem Pod Vřesovkou kolem chaty Formanka k Hášově chatě a dále k rozcestí Nad Hášovou (žlutá a zelená od Branné), mimo Spálený vrch - SV vrchol, Spálený vrch a Klínovou horu. To představuje jednu z možností přístupu.

Druhou možností je přístup od Branné po žluté či zelené značce a zdolat současně i Troják (HLV 263; 1049 m). Jako orientační bod lze použít chatu Formanka, která stojí 400 m západně pod sedlem mezi Vozkou (HLV 22; 1377 m) a Klínovým vrchem. Po vrcholové partii Spálených vrchů vede pěšina a katastrální hranice. V sedle mezi Spáleným vrchem (VV 53a; 1313 m) a Klínovou horou (VV 53b; 1180 m) stojí chata Vilibaldka – obě chaty jsou spojeny zřetelným chodníkem, který je zejména v lesní části u druhé z nich zpevněný s až překvapivým vyrovnáním terénních nerovností.

Od Polomu (HLV 161; 1127 m) a Trojáku (HLV 263; 1049 m) na západě vedou po úbočích zmiňovaných vrcholů zpevněné cesty – lze mezi nimi přejít mimo jiné shora po pěšině od Hášovy chaty do sedla k Polomu - odbočka je jihozápadním směrem cca 100 m pod chatou, tj. zde (WGS-84) N 50 09 17,5 E 17 05 35,3, pak je vhodné traverzovat napříč sedlem k Polomu jihovýchodním směrem cca 300 m (dřevařská svážnice).

Pozor, v TOPO mapě ČR 1.2 pro GPS je v této oblasti zakreslena další zelená značka, které vůbec neexistuje. Popisované neznačené cesty od Polomu (HLV 161; 1127 m) podle mapy KČT zčásti protínají rezervaci (bez značení v terénu), ale jsou vyznačeny i jiné cesty, které jdou pouze po její hranici. Na mapě SHOCart 2006 č. 58 je zakreslena hranice chráněné krajinné oblasti v menším rozsahu a nezabírá cesty od Polomu, ale ani skály na Vozkovi (HLV 22; 1377 m). Přesněji jsou cesty zaneseny v mapě KČT než v mapě SHOCart. Zřetelně se tedy lze dostat ke Spáleným vrchům a Klínové hoře, aniž bychom se dopustili prohřešku, a to kromě výstupu od Koutů nad Desnou jak od Branné, tak zřejmě i od Červenohorského sedla.

Úbočí popsaných vrchů jsou z větší části vymýcena a výhledy jsou široké, přesto je návštěva těchto vrcholů orientačně náročná a je třeba pamatovat na dostatečnou časovou rezervu. Výlet je náročný i fyzicky – při zdolání i Vozky z Branné představuje více než 25 km a přes 1000 nastoupaných výškových metrů. Spolu se zmíněnými vrcholy je možno spojit i zdolání Trojáku či Polomu.

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Vozky (na mapovém podkladu ShoCart, tedy včetně nepřesností popsaných v textu výše). Pro ještě větší zmatení je v tomto mapovém podkladu Klínová hora (VV 53b; 1180 m) označena jako Klipová hora s kótou 1157 m mimo nejvyšší vrchol.

28.11.2006 13:10:50 - Jindřich Preis

Pro ty, kteří nechtějí zvládat výrazné převýšení od Poniklého potoka na Černou stráň (HLV 89; 1237 m) a mají zkušenosti s orientací podle mapy, mohu doporučit přístup od Přemyslova a spojení více vrcholů, tj. Černé stráně (HLV 89; 1237 m), Černé stráně - S vrcholu (VV 89a; 1048 m) a Polomu (HLV 161; 1127 m), do jedné trasy.

Přímo na horním konci obce je parkoviště (745 m n.m.), odtud po četných klikatících se a většinou zpevněných i asfaltových cestách. K vlastnímu vrcholu Černé stráně pak buď ze západního (cca 200 m terénem kolmo vpravo od posedu) nebo východního úbočí. Od geodetického bodu na vrcholu pěšinou průsekem severozápadně, ze které lze po 500 m krátce sejít na východní úboční cestu a po ní do blízkosti vedlejšího vrcholu Černé stráně (480 m). Dále nutno využít průsekovou cestu v původním směru, která nás může dovést přes zmíněný vedlejší vrchol Černé stráně až na Polom (1,8 km). Odtud sejít po svážnici jižním směrem a pak po pohodlné cestě návrat východním úbočím Černé stráně na příchozí trasu a zpět. Cesta obkružuje také malý pahorek, který není zachycen ve vrstevnicové síti, ale splňuje kritéria vedlejšího vrcholu Černé stráně a je výše než současný VV 89a (WGS-84 N50 07 37.7 E17 05 21.7).

Aktuálně jsou při příznivém počasí pěkné výhledy na většinu Keprnicko-Pradědských tisícovek (inverze!), kromě vrcholových částí lze využít i kolo či běžky. Délka cca 20 km podle výběru cest.

Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených

Nahoru