Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Trojmezná (HLV 30; 1361 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Trojmezná > Další informace o vrcholu

Trojmezná: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

25.10.2009 16:15:43 - Petr Havránek

Odlesnění vrcholu Plechého

Přelomovým momentem na Šumavě i v jiných našich horách byla noc z 18. na 19. ledna 2007, kdy udeřil orkán Kyrill. Obří polomy zcela změnily vzhled krajiny hlavně v nejvyšších partiích hor.

Při srovnání fotografií ale vidíme, že na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) došlo k největšímu odlesnění až po orkánu, zřejmě v posledním roce. Jistě k tomu značně přispělo pokračující odumření smrkového lesa způsobené kůrovcovou kalamitou.

V létě letošního roky bylo možné vidět na hlavním hřebeni Šumavy západně od Plechého (HLV 21; 1378 m) prakticky holou a bezlesou krajinu. Na české, severní straně hřebene je krajina ponechána bez těžby spontánní obnově lesa, zatímco na rakouské, jižní straně je podle četných pařezů zřejmé vytěžení odumřelého lesa i v nejvyšších partiích.

05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek

Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.

V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.

Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).

Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).

Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).

I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.

12.10.2006 10:33:52 - Michal Holub

Oficiální vybrané informace KČT (Jihočeské krajské komise značení) o změnách turistických cest, které nastaly v průběhu roku 2006:

Mapa KČT č. 66 / Šumava, Trojmezí

Mapové pole E2: Původní žlutá Plešné jezero - Stifterův pomník je nyní vyznačena nestandardně třemi bílými pruhy a je přístupná "na vlastní nebezpečí". Nově byla vyznačena žlutá od Plešného jezera stoupající z jeho druhé strany na hraniční průsek a přes Plechý (HLV 21; 1378 m) ke Stifterovu pomníku.

Změny turistických značených cest v této oblasti mají dopad na přístupnost téměř desítky okolních tisícovek. V případě Vaší návštěvy této lokality budeme rádi za čerstvé zprávy, které je možno zaslat prostřednictvím sekce Přidat info.

Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených

Nahoru