Co to je HLV a VV a jaký je mezi nimi rozdíl

 

Vysvětlení pojmů HLV a VV

Pokud se budete snažit najít přesnou definici vrcholu, neuspějete - žádná totiž neexistuje. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni definici tisícimetrového vrcholu stanovit. V následujících řádcích je vysvětlen výběr parametrů pro hlavní tisícimetrové vrcholy (HLV) a vedlejší tisícimetrové vrcholy (VV) tak, jak jsou definovány pro potřeby projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska.

Kromě kategorií hlavních a vedlejších tisícovek lze dále vybrat například i užší skupinu, tzv. "ultratisícovky" (viz dále).

 

Kritéria pro výběr vrcholů

Prvním předpokladem pro zařazení vrcholu mezi tisícimetrové vrcholy je fakt, že „na všechny strany to musí být z kopce“. V ideálním případě to samozřejmě platí, nicméně v České republice existuje mnoho vrcholů, jejichž vrcholová plošina je téměř vodorovná a to často v ploše několika hektarů. Převýšení je často tak minimální, že se několik míst jeví jako nejvyšší a rozhodnutí, které to opravdu je, může určit pouze geodetické měření. Typickým příkladem jsou desítky vrcholů Šumavských plání. Toto kritérium platí beze zbytku pro HLV a VV.

Druhým kritériem je proto tzv. „převýšení od sedla nejbližší tisícovky“. Sedlo je definováno jako nejnižší místo na hřbetnici mezi dvěma vrcholy. Pro hlavní tisícimetrové vrcholy jsme stanovili minimální převýšení 15 m. Je to samozřejmě subjektivní hranice a jsme si toho plně vědomi, pro naše hory se nám však jeví jako ideální kompromis (10 m je málo a při 20 m už spousta známých vrcholů odpadne). Nutno dodat, že v našem výčtu jsou mezi HLV zařazeny i některé, jejichž převýšení od sedla je pouze 14 m (u několika VV došlo k jejich přeřazení mezi HLV vzhledem k individuálnímu posouzení konkrétního významu jednotlivých vrcholů).

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Kniha Jak se měří svět

Skvělá publikace o vývoji lidské vzdělanosti. Autor popisuje opravdu vše měřitelné - od astronomických a geografických měřítek vesmíru a naší Země až po hudbu, krevní oběh nebo sociální postoje.

Vědecké informace jsou srozumitelnou formou střídány zajímavostmi a perličkami, nechybí obrovské množství fotografií, přehledů, tabulek, grafů...

(Možnost okamžitého objednání v e-obchodě.)

--------------------------------------------------------------------------------------------------

.

Tímto se dostáváme k třetímu kritériu, kterým je minimální vzdálenost od nejbližšího hlavního tisícimetrového vrcholu. Tu jsme stanovili na 400 m. Opět jako u předchozího platí subjektivita zvoleného kritéria.

Pro vedlejší vrcholy jsme stanovili převýšení od sedla minimálně 5 m a vzdálenost minimálně 200 m. Tyto vrcholy jsou často zajímavé, proto jsme je ze seznamu tisícovek nevyřadili úplně, nýbrž je u HLV, ke kterým patří, stručně popisujeme. Většinou je lze zdolat při výstupech na HLV.

Na tomto místě je ještě vhodné zmínit, jakým způsobem jsou do výčtu tisícovek zařazeny vrcholy, jejichž nejvyšší místo leží až za státní hranicí. Obecně lze říct, že mezi tisícovky řadíme i vrcholy, jejichž nejvyšší místo je méně než 100 m za státní hranicí a zároveň nepřevyšuje terén na našem území o více než 10 metrů. Vrcholy od státní hranice vzdálenější či s vyšším převýšením oproti našemu území do seznamu našich tisícovek zařazeny nebyly.

 

Ultratisícovky

Mnoho lidí si možná řekne, že zejména vedlejší tisícovky s převýšením pouhých 5-15 metrů nad sedlo nejsou vlastně žádnými samostatnými horami a mají samozřejmě pravdu. Mít takovéto vrcholy podchycené a zmapované nám ale přišlo dobré, protože řada turistů je nechce opomíjet a v rámci svých výletů je také navštěvuje.

Na druhou stranu jsou ovšem i turisté, pro něž jsou takovéto "kopečky" příliš nevýrazné, a proto se raději soustřeďují jen na hlavní tisícimetrové vrcholy. Pokud vám ovšem přijde, že i těch je příliš mnoho (téměř čtyři stovky) a mnohé z nich nejsou moc dominantní, můžete se zaměřit na "ultratisícovky".

Ultratisícovky používají ještě přísnější kritéria pro výběr hor:

Kromě nadmořské výšky 1000 m musí mít ultratisícovka ještě prominenci (relativní výšku) alespoň 100 m, tj. její vrchol musí čnít alespoň 100 metrů nad všechna její sedla.

Dalším kritériem pak je, že utratisícovky musí mít izolaci alespoň 1 km

Seznam ultratisícovek vyselektoval z tisícovek v roce 2013 Martin Matějka a vytvořil pro ně partnerské stránky ultratisicovky.cz.

Ultratisícovky jsou taková elita mezi tisícovkami - tvoří jen necelou čtvrtinu tisícovek (resp. šestinu, pokud se počítají i vedlejší vrcholy), mají výrazně vyšší prominenci (v průměru 3× vyšší než tisícovky) i o něco vyšší průměrnou výšku (medián pro tisícovky je 1094 m n. m., pro ultratisícovky 1128 m n. m.). Celkem jich je aktuálně 94 (díky detailnímu geodetickému měření se počet občas mění), hlavních tisícovek je přitom téměř čtyři sta, s vedlejšími vrcholy dokonce skoro šest set.

 

Zájemci o problematiku se mohou dozvědět další informace související s definováním vrcholů např. na Wikipedii pod heslem Prominence nebo přímo na partnerských stránkách Martina Matějky Ultratisícovky, kde jsou podrobněji vysvětleny pojmy jako např. prominence, dominance, izolace, klíčové sedlo, mateřský vrchol a další.

 

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group