Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ubytování na horách
nejen v České republice.
Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m)
Vysoká pláň: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Pohled na Vysokou pláň (VV 4a; 1490 m) z vrcholu Violíku (HLV 7; 1472 m).
Petr Havránek (červenec 2004)
Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7A Krkonošské hřbety; okrsek: IVA-7A-1 Slezský hřbet; podokrsek: IVA-7A-1a Západní slezský hřbet
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°46´36˝ s.š., 15°33´17˝ v.d.;
S-42: 5627530 X, 3539250 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-23-19; SHOCart /24; KČT /22
Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)
Příslušný hlavní vrchol: Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m)
Popis vrcholu
Též Wawel, vedlejší vrchol Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) vzdálený 850 m na západ. Smilkové kamenité hole s vrcholovou skalkou. Na polské straně TV vysílač, asi nejzajímavější stavba na hřebenech Krkonoš.
Popis přístupu
Přístup po hřebenové cestě, z ní nedaleko odbočka žluté turistické značky na Labskou boudu.
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Suchopýry na Pančavské louce na okraji Labského dolu, na pozadí Vysoké pláně (VV 4a; 1490 m), Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a vpravo Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m).
Jindřich Preis (červenec 2010)
Při pohledu od severozápadu polská stavba na Vysoké pláni (VV 4a; 1490 m) (Wawel) a vrchol Violíku (HLV 7; 1472 m) zdánlivě splývají. Vpravo v úbočí skalnatá formace (tor) zvaná Tvarožník.
Jindřich Preis (červenec 2010)
Pohled z rozhledny Štěpánka na západní Krkonoše: zleva Mumlavská hora (VV 61b; 1217 m), polská Szrenica s chatou, kužel Violíku (HLV 7; 1472 m) a Kotel (HLV 10; 1435 m), před hřebenem vystupuje nenápadná Čertova hora (HLV 330; 1021 m).
Honzík Otčenášek (červenec 2009)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (30)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
Současná polská stavba na okraji Sněžných jam, v dřívější podobě nazývaná Wawel, přes Sněžné jámy u Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).
Jindřich Preis (červen 2008)
15.04.2009 18:41:43 - Jindřich Preis
Wawel, Sněžné jámy a Vysoká pláň
První stavbou určenou výhradně pro turistické účely v Krkonoších byla bouda poblíž skalnaté formace, nazývané Krakonošova kazatelna, na okraji Sněžných jam. Před koncem 19. století byla přestavěna na luxusní hotel a pro podobnost s krakovským hradem byla nazývána podle něho Wawel. Zobrazení původní podoby této stavby je možno nalézt v knize „Album starých pohlednic Krkonoš“ autorů R. Karpaše, T. Lokvence a M. Bartoše na str. 34-35. Současná podoba stavby, ležící na polském území, je však zcela jiná. Vrchol Vysoké pláně (VV 4a; 1490 m) jihozápadně do budovy je o něco nižší než již polské skalisko Krakonošova kazatelna.
Polská stanice na Vysoké pláni (VV 4a; 1490 m) - pohled od východu
Jiří Mašek (březen 2004)
10.04.2009 09:05:49 - Tomáš Formánek
Historie vysílače u Sněžných jam
V březnovém čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory byl otištěn obsáhlý článek Witolda Papierniaka popisující podrobně historii objektu vysílače u Sněžných jam, mezi tisícovkami Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m).
Celý text článku je možné si přečíst v sekci Historie vysílače, tištěná časopisecká verze článku je navíc doplněna historickými fotografiemi dokumentujícími postupné proměny objektu.
Stejný tvar Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) z Cesty česko-polského přátelství z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.
Jindřich Preis (srpen 2008)
31.08.2008 15:54:56 - Jindřich Preis
Ještě k Malému a Velkému Šišáku (viz též info z 13.7.2008)
Při zkoumání původu jména obou vrcholů je potřeba zmínit fakt, že při pohledu z (od) Poledních kamenů vypadají Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) velmi podobně – mají prakticky shodný obrys, zejména jejich jižní a vrcholové části, a liší se jen výškou.
To velmi podporuje dříve uvedenou domněnku (info z 13.7.2008) o záměně názvu vrcholů Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku, případně že jde o dva názvy jednoho a téhož vrcholu. V pohledu z Poledních kamenů není polský Smielec (česky Smělec), jehož nejvyšší část na českém území je nazývána Velký Šišák, vůbec patrný.