Čertův mlýn a jeho přetrvávající záhady

 

Zpracováno z podkladů na informační tabulce na vrcholu Čertova mlýna (HLV 110; 1206 m) a z internetových stránek Vlasteneckého klubu www.v-klub.cz .

 

Pověst o Čertově mlýně

Cesta k Čertovu mlýnu (HLV 110; 1206 m) od Tanečnice (HLV 213; 1084 m) poněkud sestupuje, vzápětí ale zase začíná stoupat, až přichází na lysou kupu Čertova mlýna. Po několika krocích dále po hřebenu, který odtud v oblouku k jihu odbočuje, dojde pocestný k velkým skaliskům, které tomuto vrchu daly jméno. Po okraji hřebenu rozmetané kameny jsou troskami mlýna, jehož pánem sám čert býval. Níže pak je vidět skalnatý útes a ohromný balvan, zbytky to někdejší mlýnské strouhy a mlýnského kamene. O Čertových mlýnech vypravuje pověst:

Čertův mlýn z úbočí Tanečnice.

Čertův mlýn (HLV 110; 1206 m) z úbočí Tanečnice (HLV 213; 1084 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Před dávnými časy bydlila pod starou hutí selka s jedinou dcerou. Tato byla již při letech, a proto chasa málo si jí všímala, takže jednou mrzutě pronesla: ,,Kdyby sám čert přišel, hned bych ho chtěla". Brzy poté přišel na přástky v té chalupě myslivecký mládenec, který hned kolem domácí dcery se měl, matka však řekla, že myslivci nemají žádného domova. Zdráhala se dáti mu dceru za ženu, ale když vychloubal se bohatstvím svým, dceru mu konečně slíbila. Stanovila si jedinou podmínku, aby do osmačtyřiceti hodin tam na vrchu vystavěl mlýn, aby se v něm hned mohlo mlít. Při tom zůstalo.

Druhého dne k nim přišel starý strýček, který sotva uslyšel, co se stalo, zachmuřil svou tvář a hned se pokřižoval. Jen se otázal: ,,Nepodívaly jste se mu na nohy, neměl snad koňské kopyto?" A vypravoval, jak od rána již po Bečvách starý žebrák jakýsi chodí a všechny kohouty skupuje. I radil jim, aby si jednoho kohouta dobře uschovali. A tak se stalo, že když žebrák ten skutečně i k nim přišel, řekli, že nedávno kohouta zabili. Žebrák se zaškaredil a odešel pryč. Čas docházel, myslivec stavěl mlýn a dílo se mu dobře dařilo.

I na vrcholu Čertova mlýna je mnoho kamenných "mužíků".

I na vrcholu Čertova mlýna (HLV 110; 1206 m) je mnoho kamenných "mužíků".

Tomáš Formánek (září 2004)

Když pak nastala druhá noc a mlýn již byl téměř hotov, zakokrhal brzy po půlnoci kohout, jejž selka na střechu stavení vysadila. Tu čert, který právě nesl velikou skálu na zádech řetězy opásanou, upadl s kamenem a moc jeho byla zlomena. Skála ta pak do dneška leží pod horou a jsou v ní čertova záda a čertovy řetězy vytlačeny. Na hoře pak, kde mlýn již téměř dostavěn byl a i strouhy byly vykopány, stála u mlýna chalupa, ve které strašilo, takže tam nikdo nechtěl nocovat. Až jeden odvážný vysloužilý voják tam přenocoval, čerta hromničkou zkrotil a od něho si vynutil slib, že tento kraj pro příště již nechá na pokoji.

 

Po odborné stránce se do výzkumu pustil Doc. Jan Folprecht, který dospěl k přesvědčení, že "čertův stůl" je megalitického původu:

Čertův stůl – megalitická památka?

Informační tabulka na vrcholu Čertův mlýn.

Informační tabulka na vrcholu Čertův mlýn (HLV 110; 1206 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Všichni dobře známe lidovou pověst o Čertově mlýně (HLV 110; 1206 m), tj. o čertovi, který stavěl a nedostavěl na tomto vrcholku Moravskoslezských Beskyd mlýn, aby tak splnil těžkou podmínku, jak získat nevěstu. Tato pověst je dodnes živá a její jádro spočívá v tom, že lidský rozum nemá pro kamenné útvary zde se nacházející racionální vysvětlení. Je sice zřejmé, že posuvy pískovcových skal, ke kterým v Beskydech dochází zejména ve vrcholových partiích hor, mohou se projevit obdobným způsobem, ale přeci jen zůstává červíček pochybnosti nad některými uskupeními, jejichž vzhled se téměř vymyká projevům přírodních nahodilostí.

Takovým útvarem je zejména tzv. "čertův stůl". Kvádry, umně podsazené pod vrchní kamennou desku kamenného stolu, zřetelně navozují dojem umělé stavby. Jako by v dávných dobách kdosi využil materiálu, rozesutého v těchto místech horotvornými procesy a postavil zde útvar, obdobný megalitickým stavbám nacházejícím se po celé Evropě i jinde ve světě, které se nazývají "dolmeny" (keltský překlad výrazu "kamenný stůl").

Mohl by tedy dotyčný kamenný útvar být skutečně dolmenem? Dosavadní naše pojetí, vycházející z představ o primitivnosti a technické nevyspělosti našich předků v předkřesťanských dobách, nedovolovalo tento názor přijmout, neboť chybělo vysvětlení toho, jak by bylo možno přemísťovat tak velké a především hmotné kamenné kvádry. Soudobé archeologické poznatky však jednoznačně prokazují, že předkřesťanská evropská civilizace (na sever od Dunaje) takové schopnosti měla. Národy které se nacházely na území střední, severní a západní Evropy jsou souhrnně nazývány Kelty.

Čertův stůl poblíž vrcholu Čertova mlýna.

Čertův stůl poblíž vrcholu Čertova mlýna (HLV 110; 1206 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Zaměřil jsem se na výše uvedenou hypotézu. Podle klasického výkladu archeologů se dolmeny stavěly jako náhrobky. Hypotéza z toho vyplývající by tedy mohla znít, že jde o náhrobek keltského bojovníka - vojevůdce. Mohl by jím být např. gótský vojvoda Radagost, který roku 405 n.l. s velkým vojskem napadl římské kraje (jak se o tom zmiňuje Jiří Středovský, cituje kronikáře Isidora). Čerstvé soudobé poznatky o tom, že i u Olomouce se kdysi nacházel římský tábor, dovolují takovou hypotézu rozšířit o možnost válečného střetu Keltů s Římany v oblasti podhůří Beskyd. Kdybychom chtěli spekulovat dále, můžeme spatřovat podobu Radagosta v profilu hrany kamenného kvádru, zvaného "čertův kámen", tj. profilu, přisuzovaného lidovou pověstí podobě bájného čerta.

Je zde ještě jedna hypotéza, vycházející z názoru, že dolmeny (alespoň některé) byly kamenné solární observatoře. Sledování pohybu slunce během roku bylo pro starověké civilizace velmi významné, neboť znalost kalendářních dat měla pro společnost zřejmý a velmi praktický dopad na rytmus polních prací. O Keltech je známo, že uctívali slunce. Proto jsem se pokusil tuto hypotézu prověřit a zde mne čekalo velké překvapení.

Detail utváření tzv. Čertova stolu na Čertově mlýně.

Detail utváření tzv. Čertova stolu na Čertově mlýně (HLV 110; 1206 m).

Renáta Šašková (září 2003)

Přesně v ose dolmenu se totiž nachází vrchol Radhoště (HLV 157; 1129 m) a tato osa je orientována V-Z směrem. Azimut Radhoště je 270 stupňů, to znamená, že z dolmenu lze za jarní a podzimní rovnodennosti pozorovat západ slunce nad Radhoštěm. Toto určení lze provést jak přímým pozorováním, tak pozorováním dopadu slunečních paprsků do dutiny  dolmenu. Nahodilost, že vrchol Radhoště se nachází vůči vrcholu Čertova mlýna právě v azimutu západu slunce na obzoru při rovnodennostech, byla využita pro stavbu dolmenu. Dolmeny byly kdysi patrně tzv."typizovanou kultovní stavbou", tj. jejich existence jasně vypovídala o určení daného místa. Domnívám se tedy, že výše uvedené souvislosti opravňují k tvrzení, že kamenný útvar "čertova stolu" je dolmenem, tj. umělou stavbou.

Mnohé obdobné kamenné památky po Evropě se teprve nyní odhalují, resp. teprve dnes se chápe jejich smysl a význam. Pro nás to znamená poopravit si představy, že v předkřesťanských dobách zde byl jen prales a divoká zvěř. Existence dolmenu znamená, že v dobách před dvěma až čtyřmi tisíci lety musela se zde nacházet poměrně vyspělá civilizace, která se v údolí zbývala zemědělskou činností.

Výhled z Malého Javorníku na panorama Moravskoslezských Beskyd od Radhoště po Tanečnici, Čertův mlýn a Kněhyni.

Výhled z Malého Javorníku (HLV 328; 1021 m) na panorama Moravskoslezských Beskyd od Radhoště (HLV 157; 1129 m) po Tanečnici (HLV 213; 1084 m), Čertův mlýn (HLV 110; 1206 m) a Kněhyni (HLV 78; 1257 m).

Tomáš Formánek (září 2006)

Dá se předpokládat, že solární observatoř na Čertově mlýně nebyla v okolních horách jedinou. Je zřejmé, že inverzní pozorování je možno provádět z Radhoště, tj. pozorovat východ slunce na obzoru vůči vrcholku Čertova mlýna. Z vrcholku Radhoště lze také využít konstalace dalších hor a určovat datum letního slunovratu pozorováním západu slunce nad Javorníky. To, co na vrcholku stávalo již nezjistíme, neboť to zničily pozdější civilizační zásahy oslavující křesťanství a slovanství.

Také z vrcholu Kněhyně (HLV 78; 1257 m) lze určovat letní slunovrat sledováním východu slunce nad vrcholem Lysé hory (HLV 48; 1324 m). V této souvislosti je pozoruhodné, že všem těmto horám (a právě jim a dále Ondřejníku) přisuzují lidové pověsti působení nadpřirozených sil (slety čarodějnic apod.).

Autor: Doc. Jan Folprecht, Kunčice pod Ondřejníkem, červen 2001

 

Jaká je tedy skutečnost? Co je tzv. „Čertův stůl“?

Jedná se jen o náhodný shluk pískovcových balvanů? Vždyť příroda dokáže vytvořit ještě bizardnější tvary, než "jenom" stůl či tvář válečníka. Nebo je zde skutečně pohřben padlý (snad keltský nebo gótský) vojevůdce? Třeba sám veliký vojvoda Radagost, nad jehož tělem pozůstalí válečníci spolu s kněžími nechali vztyčit kamenné bloky do podoby dolmenu. A nebo si zde naši předkové či předchůdci opravdu zřídili observatoř – podobnou, jaké nacházíme skoro v celé západní Evropě, s jejíž pomocí bylo možné určovat oba slunovraty a od nich odvozovat načasování polních prací?

Skutečnou pravdu o původu a využití této lokality se asi jen tak (bez archeologického výzkumu) nedovíme. Ale možná je tomu tak dobře, neboť právě podobné hádanky jitřily naši mysl po staletí – tak proč by tomu nemohlo býti i nadále?

 

Zpracováno z podkladů na informační tabulce na vrcholu Čertova mlýna (HLV 110; 1206 m) a z internetových stránek Vlasteneckého klubu www.v-klub.cz .

 

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group