Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Pohled z úbočí Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) nad Velkou Úpou na zleva Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m), v pozadí Slatinnou stráň (HLV 146; 1153 m), opět blíže Javor (HLV 383; 1002 m) a vpravo na obzoru Liščí horu (HLV 28; 1363 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Slušivá moderní architektura v Dolní Malé Úpě, v pozadí sjezdovka z vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Lovecká chata Jana v sedle mezi Jelení horou (HLV 137; 1171 m) a Svorovou horou (HLV 17; 1411 m) je nyní po vytěžení polomů zdaleka viditelná.

Petr Havránek (červen 2009)

Rašelinná mokřina na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Bahnitá jezírka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Světlinka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m) s geodetickým bodem.

Petr Havránek (červen 2009)

Rozhledna na Křížové hoře pod tisícovkou Jeřáb (HLV 377; 1003 m).

Martin Jílek (červenec 2009)

Na vrcholu Habru (HLV 115; 1203 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Na vrcholu Habru (HLV 115; 1203 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Na vrcholu Habru (HLV 115; 1203 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Západní svah Habru (HLV 115; 1203 m) ve vrcholové části.

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Jižní okraj vrcholového hřbetu Můstku (HLV 91; 1234 m). V mlze na obzoru Habr (HLV 115; 1203 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Geodetický bod na vrcholu Můstku (HLV 91; 1234 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Na vrcholovém hřbetu Můstku (HLV 91; 1234 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Turistický přístřešek na vrcholovém hřbetu Můstku (HLV 91; 1234 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Na západním svahu Můstku (HLV 91; 1234 m) ve vrcholové části.

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Západní svah Můstku (HLV 91; 1234 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Západní svah Můstku (HLV 91; 1234 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Východní okraj vrcholového hřbetu tisícovky Můstek - Z vrchol II (VV 381a; 1000 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Vrcholový hřbet tisícovky Můstek - Z vrchol II (VV 381a; 1000 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Vrcholový hřbet tisícovky Můstek - Z vrchol II (VV 381a; 1000 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Vrcholový hřbet tisícovky Můstek - Z vrchol II (VV 381a; 1000 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Vrcholová skalka tisícovky Můstek - Z vrchol II (VV 381a; 1000 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Východní okraj vrcholového hřbetu tisícovky Můstek - Z vrchol I (HLV 381; 1002 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Vrcholová skalka tisícovky Můstek - Z vrchol I (HLV 381; 1002 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Vrcholová skalka tisícovky Můstek - Z vrchol I (HLV 381; 1002 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Vrcholový hřbet tisícovky Můstek - Z vrchol I (HLV 381; 1002 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Na západním svahu tisícovky Můstek - Z vrchol I (HLV 381; 1002 m).

Václav Šilhavý (červenec 2009)

Jeřáb (HLV 377; 1003 m) z rozhledny na Křížové hoře u Červené vody.

Martin Jílek (červenec 2009)

Pohled z vyhlídkové terasy na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) na Sněžku (HLV 1; 1603 m), Svorovou horu (HLV 17; 1411 m), v popředí pak Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) - vyhlídkové terasy v místě bývalé Maxovy boudy - na JV konec hřebínku Kutné, v pozadí Rýchorská b.

Petr Havránek (červen 2009)

Přírodní skalní blok při Z okraji základů bývalé Maxovy boudy tvoří z této vyvýšeniny nejvyšší přirozený bod Kutné (VV 297b; 1002 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z JV konce hřebínku na Kutné (VV 297b; 1002 m). SZ konec hřebínku je tvořen umělou terasou, základy bývalé Maxovy boudy.

Petr Havránek (červen 2009)

Informační tabulka na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m), na vyhlídkové terase "Maxovka" na základech bývalé Maxovy boudy.

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z vyvýšeniny, vzdálené 1100m VVJ směrem od Poledníka (HLV 52; 1315 m) směrem k sedélku a HLV Poledniku. Může jít o nový VV.

Petr Havránek (červen 2009)

Vyvýšenina, ležící 1100 m VVJ směrem od vrcholu Poledníka (HLV 52; 1315 m) a je kandidátem na jeho druhý VV.

Petr Havránek (červen 2009)

Na vrcholu Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) je kamenná mohyla a patník geodetického bodu.

Petr Havránek (červen 2009)

Mělké sedélko mezi nižším V vrcholem Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m), kde je geodetický bod a vyšším Z vrcholem.

Petr Havránek (červen 2009)

Nejvyšší bod Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.

Petr Havránek (červen 2009)

Detail geodetického bodu s datem 1935 na V vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Geodetický bod na nižším, východním vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m), který je vzdálen 61 m od o 3 m vyššího, Z vrcholu.

Petr Havránek (červen 2009)

Pohodlná vozová cesta, stoupající od Valšovek (Vlašských Bud) k vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Boží muka s obrázkem Panny Marie v sedle mezi Vlašským vrchem (HLV 302; 1038 m) a Z ramenem Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m) (v popředí, nízký) při pohledu z J, ze žlutě značené Hubertovy cesty.

Petr Havránek (červen 2009)

Sněhová mapa republiky na J úbočí Studniční hory (HLV 3; 1555 m) a Luční hory (HLV 2; 1555 m) viděná z Hubertovy vyhlídky na ZZS hřebeni Světlé (HLV 85; 1244 m) od Černohorského rašeliniště.

Petr Havránek (červen 2009)