Smrk (HLV 162; 1126 m)

Smrk: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Brousek | VV Kuník

Související odkazy: Kunčický hřbet | Liščí hora | Lví hora | Polská hora | Smrk | Stolec | Studený | Travná hora | Trnová hora

 
Podmáčená smrčina na vrcholové plošině Smrku.

Podmáčená smrčina na vrcholové plošině Smrku (HLV 162; 1126 m).

Tomáš Formánek (červenec 2003)

Lokalita: Celek: IVC-5 Rychlebské hory; podcelek: IVC-5A Hornolipovská hornatina; okrsek: IVC-5A-1 Petříkovská hornatina; podokrsek: IVC-5A-1a Smrčská hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°13´84˝ s.š., 17°02´02˝ v.d.;
S-42: 5568460 X, 3645270 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /14-22-21; SHOCart /58; KČT /54

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Plochý vrchol 5 km severovýchodně od Velkého Vrbna, nedaleko hranic s Polskem. Nejvyšší tisícovka Rychlebských hor. Rulový a křemencový suk s plochým vrcholem, zbytek zarovnaného povrchu. Z masivu Smrku vybíhá několik rozsoch, jejichž svahy jsou často velmi příkré. Zalesněno smrkem, v současnosti četné paseky. Poblíž vrcholu posed, krásné výhledy. Na vrcholové plošině podmáčená smrčina a malé rašeliniště Malení s typickou vegetací. Na jihozápadním svahu Solná chata s pramenem, nedaleko pramení říčka Branná. Při hranici s Polskem historické trojmezí Čech, Moravy a Kladska. Geodetický bod je asi 200 m jižně od nejvyššího místa.

Popis přístupu

Přístup například po zelené či žluté turistické značce až k rozcestí Smrk – Hraničník, odkud je na vrchol zhruba 400 m na východ. Nejkratší a přímá cesta na vrchol Smrku (HLV 162; 1126 m) je ovšem po místní červené značce od Ramzové, geodetický bod je hned vedle cesty několik metrů od okraje odlesněného rašeliniště Malení. Celá plošina Smrku je silně podmáčená, zvláště po deštích.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Plochý vrchol Smrku (HLV 162; 1126 m).

Pavel Blazek (září 2016)

Historický patník na rozcestí Smrk - hraničník nedaleko vrcholu Smrku.

Historický patník na rozcestí Smrk - hraničník nedaleko vrcholu Smrku (HLV 162; 1126 m).

Pavel Košárek (srpen 2013)

Mírné stoupání od rozcestníku Smrk - hraničník na Smrk.

Mírné stoupání od rozcestníku Smrk - hraničník na Smrk (HLV 162; 1126 m).

Pavel Košárek (srpen 2013)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (53)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".

 
Celkový pohled na Lesní bar na úbočí Smrku.

Celkový pohled na Lesní bar na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m).

Jindřich Preis (říjen 2009)

04.11.2009 11:56:12 - Jindřich Preis

Dobrý člověk ještě žije – aneb putování za lesními bary

Velmi častým tématem poznámek k vrcholům Tisícovek je sledování stop činnosti lidí v minulosti („němých svědků“) – o to více potěší, je-li možno nalézt stopy aktivit současných.

Do tohoto rámce zcela jistě zapadá projekt netradičních odpočívadel s nabídkou volně přístupného občerstvení v Horní Lipové na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m), zvaných Lesní bary – jejich součástí jsou 4 stanoviště, informace o nich lze nalézt také na www.lesnibar.cz.

Projekt zcela nevšedním a překvapivým způsobem rozšiřuje řadu dřívějších odpočívadel v blízkém okolí (útulny Mates z r. 1999 pod Malením, na Hraničníku, Studený potok aj.). Provozovatelem barů je místní revírník Václav Pavlíček. Nejdostupnější z barů je současně nejrozsáhlejší a nejvybavenější a nabízí pohodlné odpočinutí v nápaditě vytvořeném a zařízeném přístřešku a jeho okolí, s občerstvením formou samoobsluhy (GPS N50 13 27.9 E17 03 23.3).

Krytá část Lesního baru na úbočí Smrku.

Krytá část Lesního baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m).

Jindřich Preis (listopad 2009)

Velmi bohaté zásoby mnoha druhů nealkoholických nápojů včetně energetických, ale i piva či něčeho ostřejšího, jsou chlazeny protékající vodou přiváděnou dřevěnými korýtky z blízkého potoka. Z termoboxu je možno si vzít klobásu a připravit ji v krbu pod střechou či venku na ohništi resp. grilu, samozřejmostí se pak zdají být doplňky jako chléb, papírové tácky, sklenice na nápoje, skrytý propanbutanový vařič a další. Stejně tak je připravené dřevo na oheň či pruty na opékání klobás.

Ceny jsou pro zjednodušení poněkud zprůměrované, nicméně více než přijatelné, peníze vybírá dřevěná kasička.

Horní bar na úbočí Smrku je mnohem jednodušší.

Horní bar na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) je mnohem jednodušší.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Nabídka nápojů v Lesním baru na úbočí Smrku je velmi široká.

Nabídka nápojů v Lesním baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) je velmi široká.

Jindřich Preis (říjen 2009)

V Lesním baru na úbočí Smrku se mohou zabavit dospělí i mnohem menší.

V Lesním baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) se mohou zabavit dospělí i mnohem menší.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Přístup k uvedeným objektům je možný z Horní Lipové po asfaltované dřevařské svážnici po cyklostezce 6044, je také značen dřevěnými ukazateli - díky tomu je bar dostupný např. i mladým matkám s kočárkem či méně zdatným cyklistům a samozřejmě na běžkách. Bar poslouží i na zpáteční cestě z hor, také proto, že mimo sezónu je většina penzionů v okolí zavřená.

Památný Fořtův smrk na břehu Staříče má odhadované stáří 150 let a patří k nejvyšším v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1).

Památný Fořtův smrk na břehu Staříče má odhadované stáří 150 let a patří k nejvyšším v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1).

Jindřich Preis (říjen 2009)

Přímou (příkrou) cestou 800 m vzhůru od Lesního baru (vlastní cyklostezka probíhá rozmáchlou serpentinou vlevo) a pak kousek po upravené cestě lze dosáhnout dalšího baru, nazvaného Horní (GPS N50 13 30.5 E17 02 41.5). Je ale mnohem skromnější – jen jako otevřené odpočívadlo a v době mé návštěvy již bez zásob.

O 250 m po cestě severovýchodně je místo panoramatických výhledů na Keprnickou hornatinu, zvané Panorama – velkým překvapením pro mne byla na stolku položená plastová krabice chráněná igelitovými taškami, která obsahovala kromě map a článku z MF Dnes o projektu lesních barů také triedr k bližší prohlídce panoramat.

Posledním zastavením je odpočívadlo na Jesenném potoce nad Fořtovým smrkem – stromem kolem 150 let starým a jedním z nejvyšších v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1), kde bývá také občasné občerstvení.

Chceme-li spojit návštěvu barů se zdoláním Tisícovky, můžeme pokračovat lesním průsekem v přímém prodloužení cesty od spodního baru až na hřebenici – červeně značenou cestu. Vyjdeme přímo u historického mezníku s číslem 21 (N50 13 20.8 E17 02 20.5) a po červené značce pokračujeme severozápadně 1 km ke geodetickému bodu Smrku (HLV 162; 1126 m) a dále na rozcestí Hraničník.

Říká se, že čím starší chlap, tím dražší hračky. A nezáleží na tom, zda to stojí čas, peníze nebo obojí. Tady musím vyslovit jedno přání – jen více takovýchto hraček.

 
Geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku a Travné hory se uskutečnilo 29. a 30.8.2009.

Geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku (HLV 162; 1126 m) a Travné hory (HLV 169; 1125 m) se uskutečnilo 29. a 30.8.2009.

Tomáš Formánek (srpen 2009)

02.09.2009 11:49:47 - Michal Holub

Podrobné geodetické měření v oblasti Smrku a Travné hory

Během posledního prázdninového víkendu (29. - 30.8.2009) jsme se vydali proměřit dva nejvyšší vrcholy Rychlebských hor - Smrk (HLV 162; 1126 m) a Travnou horu (HLV 169; 1125 m). Podle našich dosavadních údajů byl Smrk o 3 m vyšší, nicméně přítomnost menších skalek na vrcholu Travné hory či poloha trigonometrického bodu na Smrku dávali tušit, že údaje nejsou zcela správné. Dokonce jsme trochu doufali, že by Travná hora nakonec mohla vyjít jako vítěz...

Při sobotní nivelaci na Travné hoře (HLV 169; 1125 m) byl největší problém nalézt trigonometrické body. Hlavní bod č.1 (1120.50 m) jsme našli, ale byl vyvrácený a tak nám byl k ničemu. Hledali jsme proto zajišťovací bod 1.3 (1120.17 m), ale bez úspěchu. Body 1.1 a 1.2 (1111.86 m resp. 1111.11 m) byly příliš daleko, a proto jsme využili znalosti výšky hraničních kamenů (44/18, 44/19, III/45 a 45/1). Od nich jsme se rychle dostali ke dvojici vrcholových skalek a jejich výšku určili doslova s milimetrovou přesností.

Nejvyšší místo Travné hory (HLV 169; 1125 m) se nachází na východněji situované skalce (WGS-84 N 50°13.139´ a E 17°00.938´) ve výšce 1124.77 m (zaokrouhlení 1124.8 m, případně 1125 m). Jelikož je trigonometrický bod na Smrku (HLV 162; 1126 m) o třičtvrtě metru výše, senzace v podobě změny nejvyššího vrcholu Rychlebských hor se tedy nekoná...

Posed poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny tisícovky Smrk.

Posed poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny tisícovky Smrk (HLV 162; 1126 m).

Tomáš Formánek (srpen 2009)

Nedělní nivelování na Smrku (HLV 162; 1126 m) pak mělo určit, kromě přesnější výšky nejvyššího místa, také správnou polohu vrcholu. Pouhým okem (ošidný pojem...) je jasné, že nejvyyší místo vrcholu leží severněji než trigonometrický bod č. 24 (1125.40 m). Trigonometrické body č. 24, 24.1 a 24.2 se tentokrát zdály být v pořádku, a tak jsme je využili a celý pořad v délce cca 600 m mezi nimi uzavřeli. Vrcholová plošina je extrémně plochá, výškové rozdíly minimální. I proto je určení přesného nejvyššího místa vzhledem k mikroreliéfu s pařezy, vývraty a prohlubněmi obtížné.

Zhruba 200 m severně od geodetického bodu (v polovině vzdálenosti se rozkládá pěkné rašeliniště Malení) bylo změřeno na ploše cca 30x60 m několik bodů ve výšce 1126.2 - 1126.3 m. Úplně nejvyšší hodnota  (WGS-84 N 50°13.836´ a E 17°02.021´) pak byla 1126.36 m (zaokrouhlení 1126.4 m, případně 1126 m), což lze považovat za nejvyšší místo. Snažili jsme se lať stavět do průměrné výšky, vyhýbaje se kopečkům se zarostlými pařezy. Samo rašeliniště Malení je ve výšce 1126.0 m, severněji postavený posed s pěkným rozhledem je pak ve výšce 1125.6 m.

Krátká rekapitulace na závěr: Rychlebské hory: 1. Smrk 1126.4 m, 2. Travná hora 1124.8 m.

Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku.

Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku (HLV 162; 1126 m).

Tomáš Formánek (srpen 2009)

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (2)

 

Související výlety

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group