Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Rychlebské hory > Smrk
Smrk: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Přejít na: VV Brousek | VV Kuník
Související odkazy: Kunčický hřbet | Liščí hora | Lví hora | Polská hora | Smrk | Stolec | Studený | Travná hora | Trnová hora
Lokalita: Celek: IVC-5 Rychlebské hory; podcelek: IVC-5A Hornolipovská hornatina; okrsek: IVC-5A-1 Petříkovská hornatina; podokrsek: IVC-5A-1a Smrčská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°13´84˝ s.š., 17°02´02˝ v.d.;
S-42: 5568460 X, 3645270 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /14-22-21; SHOCart /58; KČT /54
Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)
Plochý vrchol 5 km severovýchodně od Velkého Vrbna, nedaleko hranic s Polskem. Nejvyšší tisícovka Rychlebských hor. Rulový a křemencový suk s plochým vrcholem, zbytek zarovnaného povrchu. Z masivu Smrku vybíhá několik rozsoch, jejichž svahy jsou často velmi příkré. Zalesněno smrkem, v současnosti četné paseky. Poblíž vrcholu posed, krásné výhledy. Na vrcholové plošině podmáčená smrčina a malé rašeliniště Malení s typickou vegetací. Na jihozápadním svahu Solná chata s pramenem, nedaleko pramení říčka Branná. Při hranici s Polskem historické trojmezí Čech, Moravy a Kladska. Geodetický bod je asi 200 m jižně od nejvyššího místa.
Přístup například po zelené či žluté turistické značce až k rozcestí Smrk – Hraničník, odkud je na vrchol zhruba 400 m na východ. Nejkratší a přímá cesta na vrchol Smrku (HLV 162; 1126 m) je ovšem po místní červené značce od Ramzové, geodetický bod je hned vedle cesty několik metrů od okraje odlesněného rašeliniště Malení. Celá plošina Smrku je silně podmáčená, zvláště po deštích.
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (56)
25.09.2024 14:11:28 - Pavel Blazek
Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.
Milí přátelé tisícovkáři,
vím, že tyto úžasné stránky o našich krásných horách slouží primárně jako zdroj informací, a příp. též k fotodokumentaci „našich“ tisícovek. Přesto, vzhledem k tomu, že Ritunku mnozí z Vás znali a nejeden výšlap s ní i absolvovali, dovoluji si touto cestou sdělit smutnou skutečnost, že Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.
Stručně z jejího turistického života:
Tisícovky: 367 hlavních, 109 vedlejších.
V rámci navštěvování nejvyšších bodů geomorfologických celků ČR mě (příp. nás s Olinkou) doprovázela na 92 (z celkem 94) celků. Na Hradiště 934 m v Doupovských horách jsem nesebral odvahu/drzost a poslední – nejnižší Chvojnickou pahorkatinu jsme již bohužel nestihli.
S Ritou jsem dokončil trasu z nejsevernějšího bodu ČR (osada Severní, Lobendava) k nejjižnějšímu (zaniklá osada Radvanov). Tuto trasu jsem kdysi započal ještě s předešlým psem Adélkou.
Letos jsem s Ritou začal trasu z nejzápadnějšího bodu k nejvýchodnějšímu (prozatím severní variantu). Mnohokrát jsem se na našich cestách po horách setkával s tabulkou tur. počinu VIACZECHIA, někdy jejich trasu jen křížil, někdy část i prošel, až to „uzrálo“ v rozhodnutí, že ji projdu poctivě přesně v její vytyčené trase. Rita se mnou prošla prvních cca 200 km (z 1 058 km) této trasy.
Mimo republiku navštívila dvakrát Vysoké Tatry, naposled loni v září, kdy jsme prošli významnou část Tatranské magistrály i vystoupali na Koprovský štít (2 367 m). V roce 2021 se mnou prošla část hlavního hřebene Nízkých Tater vč. vrcholů Dereše (2 004 m), Chopok (2 024 m) a Ďumbier (2 043 m). Též navštívila několikrát Itálii či Chorvatsko, kde také šplhala po kopcích (Sv. Jure 1 762 m pohoří Biokovo, Vojak 1 401 m pohoří Učka a různé nejvyšší body ostrovů, kde jsme se kdy zrovna v létě nacházeli (ať už ve výšce 648 m na ostrově Cres, či pouhých 349 m Sv. Vid na ostrově Pag). Nemálo námořních mil se s námi plavila ve vodách Jaderských, krom mnoha různých kratších přesunů trajekty, zejména pak při celodenní plavbě odlehlým labyrintem Kornatských ostrovů (NP Kornati), či plavba přes celý Jadran z Puly do italských Benátek a zpět (asi to byl výlet s nejmenším počtem nastoupených výškových metrů 😉). Nejdál od svého domova byla pravděpodobně v bosenském Mostaru.
Za svůj život s námi po železnici najezdila celkem 75 614 km. Automobilem to asi nebude o mnoho méně, ale tuto kilometráž jsem nikterak neevidoval.
Krom snad bohatého, turistického, života, vedla i ten společenský. Za svůj život s námi navštívila celkem 1 956 hospod, hospůdek, restaurací, kaváren, vináren, stánků s občerstvením, barů, horských bud, turistických kiosků, samoobslužných lesních barů a jiných takových „institucí“ kde možno jest se občerstvit 😊. Ještě před týdnem jsme si dali pivo na chatě Svatobor nad Sušicí a úplně poslední navštívený podnik byla cukrárna – kavárna v Borových Ladách.
24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek
Kompletní zdolání všech našich tisícovek
23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!
Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!
Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.
Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.
S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.
Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay
13.04.2018 16:12:09 - Tomáš Formánek
Nový časopis Jeseníky - Rychlebské hory
Zatímco časopis Krkonoše - Jizerské hory slaví již 50 let od svého vzniku, obdobně koncipovaný časopis Jeseníky - Rychlebské hory se právě rodí.
28. února 2018 vydal spolek Erebia první číslo, přičemž pro rok 2018 je časopis uvažován jako "půlročník" a měli bychom se tedy dočkat ještě čísla druhého.
První číslo časopisu Jeseníky - Rychlebské hory je k dispozici zdarma a lze si o něj napsat vydavateli. Kontakty naleznete na adrese jesrychle.cz. Cena dalších čísel zatím nebyla stanovena, a proto, jak jsme z vlastní zkušenosti zjistili, není možné si zatím časopis předplatit.
Pro milovníky Rychlebských hor je možná dobré upozornit, že ač je název i tohoto pohoří uveden v názvu periodika, obsah časopisu se dle vyjádření vydavatele v úvodníku bude zaměřovat hlavně na oblast vymezenou CHKO Jeseníky a okolní území budou zastoupena výrazně méně.
Přehled článků prvního čísla:
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (6)