Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Vrcholová skalka na Travné hoře (HLV 169; 1125 m) během babího léta.

Martin Matějka (září 2009)

Turistický rozcestník na Můstku (HLV 91; 1234 m).

David Jaroš (září 2009)

Turistický přístřešek na vrcholu Můstku (HLV 91; 1234 m).

David Jaroš (září 2009)

Na vrcholu Jedlové (HLV 134; 1176 m).

David Jaroš (září 2009)

Výhled ze severovýchodního svahu Jedlové (HLV 134; 1176 m).

David Jaroš (září 2009)

Detail severovýchodní plochy tříbokého hraničního kamene z r. 1772 (Wappenstein) z Markflecklu v sedle mezi Luzným a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m). Zobrazuje erb knížat z Lambergu, kteří působili jako biskupové v Pasově. Je jasně patrný obraz dvou psů (viz srovnání s dobovou rytinou).

Petr Havránek (září 2009)

Zabílená třetí strana trojbokého hraničního kamene v Markflecklu na úbočí Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), skrývající erb knížat z Lambergu, biskupů v Pasově. Vpravo kámen z r. 1844.

Petr Havránek (září 2009)

Nenápadný, malý hraniční kámen z roku 1692 na Merkflecklu v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným, označující hranici mezi Kurfiřstvím bavorským a Biskupským knížectvím pasovským.

Petr Havránek (září 2009)

Tři vzácné historické hraniční kameny v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným: vpravo kámen z r. 1692 mezi panstvím bavorským a pasovským, uprostřed výtvarný kámen z r. 1772, který je vlastně trojmezným kamenem a vlevo kámen z r. 1844.

Petr Havránek (červenec 2006)

Idylická atmosféra u hájovny na Březníku (na svahu Studené hory (HLV 60; 1298 m)) v době Svatováclavských svátků, kdy se desítky turistů vydaly po nové cestě úbočím Špičníka (HLV 34; 1351 m) přes Modrý Sloup na bavorský Luzný.

Petr Havránek (září 2009)

Odbočka nové žlutě značené turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup z asfaltové signálky na S úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (září 2009)

Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m). Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.

Petr Havránek (září 2009)

Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) se žlutě značenou českou cestou na Březník.

Petr Havránek (září 2009)

Vnitřek Stožecké kaple kousek na úbočí tisícovky Stožec (HLV 240; 1065 m).

Jan Janda (září 2009)

Pohled z vrcholu Stožecké skály (975 m) ležící 900 m JZ od vrcholu tisícovky Stožec (HLV 240; 1065 m).

Jan Janda (září 2009)

Vrcholový kříž na Stožecké skále (975 m) ležící 900 m JZ od vrcholu tisícovky Stožec (HLV 240; 1065 m).

Jan Janda (září 2009)

Stožecká kaple ležící na úbočí tisícovky Stožec (HLV 240; 1065 m).

Jan Janda (září 2009)

Starý pařez smrku, který započal svůj život v roce 1800 pod tisícovkou Stožec (HLV 240; 1065 m).

Jan Janda (září 2009)

Dřevěné sošky v obci Stožec pod tisícovkou Stožec (HLV 240; 1065 m).

Jan Janda (září 2009)

Současná situace historického hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m). Vedle je soudobý kámen s číslem 14, jsou dosud patrné příkopy z 19. století a v pozadí větrná elektrárna nad Neklidem.

Petr Havránek (srpen 2009)

Jižní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese rakouský erb s dvouhlavou orlicí, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.

Petr Havránek (srpen 2009)

Severovýchodní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Pánů z Hauensteinu, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. Navíc od roku 1842 jsou zde iniciály KB (Království české) a číslo 376.

Petr Havránek (srpen 2009)

Severozápadní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Sasko-polský a nápis FARPES oslavující sasko-polského krále Friedricha. Z roku 1842 je zde nápis KS (království saské) a číslo 376.

Petr Havránek (srpen 2009)

Na vrcholové plošině Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na vrcholové plošině Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na západním svahu Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m) ve vrcholové části.

Václav Šilhavý (září 2009)

Na západním svahu Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Geodetický bod s kótou 1060,84 poblíž svahové skály Debrník na západním svahu Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Svahová skála Debrník na západním svahu Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Gradelský potok na severozápadním svahu Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Gradelský potok na severozápadním svahu Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Výhled ze severozápadního úbočí Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m). Na obzoru uprostřed tisícovka Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m), vpravo Pancíř (HLV 107; 1213 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vnitřek rozhledny na vrcholu tisícovky Vítkův kámen (HLV 299; 1035 m).

Jan Janda (září 2009)

Lipno z rozhledny na vrcholu tisícovky Vítkův kámen (HLV 299; 1035 m).

Jan Janda (září 2009)

Detail rozhledny na vrcholu tisícovky Vítkův kámen (HLV 299; 1035 m).

Jan Janda (září 2009)

Zřícenina hradu na vrcholu tisícovky Vítkův kámen (HLV 299; 1035 m) slouží jako rozhledna.

Jan Janda (září 2009)

Louky na severovýchodním svahu tisícovky Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)

Pancíř (HLV 107; 1213 m) z vrcholové plošiny svého vedlejšího vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)

Geodetický bod na vrcholové plošině vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)

Rozlehlá vrcholová plošina vrcholu Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)

Geodetický bod v oplocení vysílače na vrcholu Pancíře (HLV 107; 1213 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)

Na strmém východním svahu Pancíře (HLV 107; 1213 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)

Na strmém východním svahu Pancíře (HLV 107; 1213 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)

Na strmém východním svahu Pancíře (HLV 107; 1213 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)

Na strmém východním svahu Pancíře (HLV 107; 1213 m).

Václav Šilhavý (srpen 2009)