Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Historický hotel s rozhlednou na vrcholu nejvyšší hory Krušných hor - Klínovce (HLV 86; 1244 m) byl ještě na začátku devadesátých let minulého století v majetku města Jáchymov, v provozu a v poměrně slušném stavu. Na současném snímku je zřejmý současný stav, na střeše je zřetelně patrná stopa, kterou zde zanechali "sběrači kovů". Zlí jazykové tvrdí, že prodejem Klínovce (rozuměj hotelu) začal úpadek a současná devastace města.

Jaroslav Ochec (červenec 2007)

Na západním svahu Červené hory (HLV 41; 1333 m) se nachází Vřesová studánka. V jejím bezprostředním okolí se kromě jiných bylin vyskytuje i "violka žlutá sudetská", která patří mezi silně ohrožené druhy naší flóry. Je ceněna především pro její estetické hodnoty. Pro ilustraci je květ violky přiřazen ke snímku fotomontážním postupem.

Oto Wapienik (červen 2006)

Výhled z úpatí Malé Prašivé (706 m). Vlevo masiv Travného (HLV 114; 1203 m), vpravo Lysá hora (HLV 48; 1324 m).

Oto Wapienik (září 2007)

Pomník postavený na památku 11 padlých partyzánů v boji s nacisty. Stojí na trase zelené značky z Morávky na Malý Travný (1099 m), který je spočinkem na východní rozsoše Travného (HLV 114; 1203 m).

Oto Wapienik (září 2007)

Pohled z úbočí Mrtvého vrchu (HLV 246; 1059 m) na Čertovu horu (HLV 330; 1021 m) se skokanskými můstky, Janovu skálu - SZ vrchol (VV 382a; 1000 m) a Janovu skálu (HLV 382; 1002 m), zcela vlevo Studená (989 m).

Jindřich Preis (září 2007)

Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m) a Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) z Krakonošovy cesty, z místa kde kříží modrou turistickou sjezdovku z Lysé hory (HLV 35; 1344 m).

Petr Havránek (září 2007)

Pohled na Sněžku (HLV 1; 1603 m) od geodetického bodu na vrcholu Růžové hory (HLV 19; 1396 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) z podvrcholu Růžové hory (HLV 19; 1396 m), z turistické magistrály kopírující trať sedačkové lanovky.

Petr Havránek (srpen 2007)

Geodetický bod na Růžové hoře (HLV 19; 1396 m) je asi 50 m J od nejvyššího bodu. Ten není přesně určitelný a je ve vysoké kleči.

Petr Havránek (srpen 2007)

Na břehu Úpy v Obřím dole, na úpatí Růžové hory (HLV 19; 1396 m) stojí stará Bouda v Obřím dole. V pozadí masiv Studniční hory (HLV 3; 1555 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Hluboko v Obřím dole, na úpatí Studniční hory (HLV 3; 1555 m), je pamětní deska věnovaná prof. PhDr. Karlu Kavinovi, který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky.

Petr Havránek (srpen 2007)

Na vrcholu Javorového (HLV 308; 1032 m).

Oto Wapienik (srpen 2005)

Pohled od severu na rozložitý masiv Javorového (HLV 308; 1032 m) z cyklotrasy v obci Smilovice. Vlevo Malý Javorový z chatou a televizní retranslační stanicí, v pravo vrchol Javorový.

Oto Wapienik (září 2007)

Geodetický bod na vrcholu Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m).

Jakub Kosek (září 2007)

Pohled na Orlík (HLV 113; 1204 m) ze svahu Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m).

Jakub Kosek (září 2007)

Ukázka výhledu z vrcholu Orlíku (HLV 113; 1204 m) směrem k Pradědu (HLV 5; 1491 m).

Jakub Kosek (září 2007)

Vrchol Orlíku (HLV 113; 1204 m) s geodetickým bodem.

Jakub Kosek (září 2007)

Na vrcholu Pytláka (HLV 289; 1040 m), v pozadí Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m).

Jakub Kosek (září 2007)

Z velké části odumřelý porost na vrcholu Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m), blíže v pozadí Černý vrch (HLV 117; 1201 m) a Jelení loučky (HLV 112; 1205 m).

Jakub Kosek (září 2007)

Pohled na masiv Studniční hory (HLV 3; 1555 m) z vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Obří důl, Stříbrné návrší (VV 3a; 1433 m) a Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m) z výstupové cesty na Sněžku (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Polský rozcestník u boudy schronisko Pod Sniezka na úpatí Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Vyhlídka do Obřího dolu s informační deskou na úpatí Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Detail naučného turistického panelu nad Obřím dolem na úpatí Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Naučný turistický panel na hraně Obřího dolu na úpatí Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Přístupová turistická cesta ke Sněžce (HLV 1; 1603 m) od bývalé Obří boudy.

Petr Havránek (srpen 2007)

Polská bouda Schronisko Pod Sniezka na úpatí Sněžky (HLV 1; 1603 m) na hraně Obřího dolu.

Petr Havránek (srpen 2007)

Výstup na Sněžku (HLV 1; 1603 m) klasickou cestou od bývalé Obří boudy.

Petr Havránek (srpen 2007)

Vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m) přitažený teleobjektivem ze vzdálenosti 1500 m z Obřího hřbetu.

Petr Havránek (srpen 2007)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) ze zeleně značené traversující cesty po JV úbočí hory.

Petr Havránek (srpen 2007)

Růžová hora (HLV 19; 1396 m) ze zeleně značené traversující cesty mezi Jelenkou a sedlem mezi Sněžkou (HLV 1; 1603 m) a Růžovou horou.

Petr Havránek (srpen 2007)

Svorová hora (HLV 17; 1411 m) z J úbočí Sněžky (HLV 1; 1603 m), ze zeleně značené turistické cesty.

Petr Havránek (srpen 2007)

Historické mezníky na vrcholu Svorové hory (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Jeden z historických mezníků zasazený u turistické cesty na vrcholu Svorové hory (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Kamenná vyvýšenina je nejvyšším bodem Svorové hory (HLV 17; 1411 m) na polské straně. Je asi 10 m od hranice. Na české straně je vrchol asi o 2 m nižší několik metrů od cesty v neprostupné kleči.

Petr Havránek (srpen 2007)

Hraniční kámen na vrcholu Svorové hory (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Pohled na Tabuli (HLV 67; 1282 m) a Čelo (VV 67a; 1269 m) ze Svorové hory (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Pohled z vrcholu Svorové hory (HLV 17; 1411 m) na Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Pamětní obelisk s deskou u Emmina pramene u boudy Jelenka na úbočí Svorové hory (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Emmin pramen u hájovny Jelenka na úbočí Svorové hory (HLV 17; 1411 m). Jelenku založil v r.1936 majitel maršovského panství hrabě Jaromír Czernin-Morzin a pramen nazval po své babičce.

Petr Havránek (srpen 2007)

Vrchol Mumlavské hory (VV 61b; 1217 m).

Petr Havránek (září 2007)

Z mapy KČT 1:50 000 Krkonoše vzniká dojem, že vrchol Mumlavské hory (VV 61b; 1217 m) je v místě sektorového hraničního patníku s označením IV/46. Ve skutečnosti je nejvyšší místo asi 100 m od něj, blíže malému hraničnímu kameni s označením 46/1.

Petr Havránek (září 2007)

Pohled na Mrtvý vrch (HLV 246; 1059 m) z úbočí Mumlavské hory (VV 61b; 1217 m).

Petr Havránek (září 2007)

Pohled z Mrtvého vrchu (HLV 246; 1059 m) na zamlženou Mumlavskou horu (VV 61b; 1217 m).

Petr Havránek (září 2007)

Vrchol nejsevernější tisícovky Krkonoš, Mrtvého vrchu (HLV 246; 1059 m), je velmi plochý a bez geodetického bodu. V blízkosti empiricky stanoveného nejvyššího místa je posed.

Petr Havránek (září 2007)