Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krkonoše > Malý Šišák > Další informace o vrcholu

Malý Šišák: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených

06.01.2013 13:26:45 - Tomáš Formánek

Záhada na Malém Šišáku

V časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 11/2012 je na stranách 12-14 otištěn zajímavý článek Jiřího Bašty "Záhada na Malém Šišáku" popisující takřka detektivní pátrání po obsahu a původu pozapomenutého nápisu vytesaného do kamene ve vrcholové části Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m).

Kombinací terénního průzkumu v jinak nepřístupné I. zóně KRNAP a pátrání v historických i novodobých dokumentech se autorovi nakonec podařilo nápis rozluštit, takže záhada tajemného nápisu na Malém Šišáku se zdá být rozřešena.

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

02.05.2010 21:59:18 - Jindřich Preis

Geodetické body na Malém Šišáku

Geodetické body na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) jsou dva.

Český kamenný má typický tvar, letopočet 1935 z dob budování pohraničních opevnění a leží v nejvyšší části těsně pod umělou kamennou pyramidou.

Druhý (polský) bod je kovový a leží zhruba o 40 m severněji zřejmě přesně na státní hranici, i když na mapě TOPO Czech 3.0 PRO jej naměřené koordináty lokalizují ještě na české území.

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

31.08.2008 15:54:56 - Jindřich Preis

Ještě k Malému a Velkému Šišáku (viz též info z 13.7.2008)

Při zkoumání původu jména obou vrcholů je potřeba zmínit fakt, že při pohledu z (od) Poledních kamenů vypadají Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) velmi podobně – mají prakticky shodný obrys, zejména jejich jižní a vrcholové části, a liší se jen výškou.

To velmi podporuje dříve uvedenou domněnku (info z 13.7.2008) o záměně názvu vrcholů Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku, případně že jde o dva názvy jednoho a téhož vrcholu. V pohledu z Poledních kamenů není polský Smielec (česky Smělec), jehož nejvyšší část na českém území je nazývána Velký Šišák, vůbec patrný.

13.07.2008 15:39:58 - Jindřich Preis

Velký a Malý Šišák – proč se tak jmenují a který je větší

Při pohledu na mapu Krkonoš může padnout do očí určitá nejednotnost v českých a polských názvech několika vrcholů – především obou Šišáků. Jako Velký Šišák (1410 m) je na současných českých mapách nazýván nejvyšší český bod polské hory Smielec (česky Smělec, 1424 m), ležící přímo na státní hranici, zatímco Wielki Szyszak je polský název pro Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m). Na turistické mapě Krkonoš z roku 1948 je ale jako Velký Šišák označen vlastní vrchol Smělce na polské straně, s výškou 1424 m. Na česky psaných mapách Aloise Studničky z let 1869 a 1876 jsou Vysoké kolo, Velký Šišák a Malý Šišák samostatné vrcholy, umístěné stejně jako na současných mapách, přičemž jako Velký Šišák je podle polohy označen Smělec východně od Vysokého kola (a nejsou zde vyznačeny Mužské kameny (HLV 15; 1417 m)). Naproti tomu Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), který leží asi 5 km jihovýchodněji na východní straně Slezského sedla, je polsky pojmenováván již obdobně Maly Szyszak.

V této souvislosti je vhodné si uvědomit, že Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) je ve skutečnosti vyšší nejen než Velký Šišák na české straně, ale i než nejvyšší bod této hory (Smielec), ležící v Polsku. Tento paradox je zdrojem i zcela jasných omylů. Pomocí internetových vyhledávačů je možno nalézt současné stránky, které jako Velký Šišák mylně označují (zobrazují) Malý Šišák východně od Špindlerovy boudy (např. www.ceskehory.cz aj. na fotografii z Čihadla (HLV 106; 1214 m)).

Z čeho tento stav vznikl se mi nepodařilo přesně zjistit ani nalézt patřičné prameny, ale již v Ottově encyklopedii z předminulého století jsou tyto „obrácené výšky“ uváděny.

Určité vysvětlení je možné hledat ve starším německém názvosloví - zmiňované Šišáky se německy jmenují Grosse a Kleine Sturmhaube, což při výkladu původu názvů obou vrcholů bývá dáváno do souvislosti s překladem německého slova sturm – bouře, útok apod. a může to tak trochu odvádět pozornost jinam. Také pokusy o počeštění německých názvů míst v Krkonoších od Josefa Myslimíra Ludvíka, náchodského kaplana z 19. století, míří tímto směrem – oba vrcholy pojmenovává jako Velký a Malý Bouřín (Krkonoše 1998, č. 9). Nicméně překlad německého slova sturmhaube je (vojenská) přilba či přilbice, a právě těmto pokrývkám hlavy se oba vrcholy podobají, ať již jako Velký Šišák označíme Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Smělec, či jen jeho českou část.

Původ popisovaného paradoxu, že Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) je vyšší než Velký Šišák, můžeme tedy předpokládat dvojí. Jednak může jít o prostou záměnu vrcholů resp. jejich částí (Vysoké kolo za Smělec), kdy Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) na rozdíl od Smělce jasně převyšuje Malý Šišák a je i rozložitější. Hypoteticky by se na polském názvu Wielky Szyszak pro Vysoké kolo mohl podílet i posun hranic Polska západně po 2. světové válce, na úkor Německa, se záměnou vzniklou při potřebě aktuálních polských názvů. Druhou verzí, a zřejmě mnohem pravděpodobnější, je nepřesný překlad z němčiny. Německé názvy (přilba či přilbice) přesněji charakterizovaly tvar a rozlehlost obou Šišáků - oba vrcholy připomínají různě veliké přilby, tedy vlastnosti, které nejspíše určily jejich názvy, bez ohledu na jejich skutečnou nadmořskou výšku. A pátráme-li po významu českého slova šišák, dostaneme se mimo jiné též k vojenské přilbě.

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.

18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub

Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:

Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by  již měl vítr slábnout. 

Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.

Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.

Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených

Nahoru