Klínovec (HLV 86; 1244 m)
Klínovec: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora
Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) s telekomunikační věží, hotelem, restaurací a rozhlednou.
Tomáš Formánek (říjen 2005)
Lokalita: Celek: IIIA-2 Krušné hory; podcelek: IIIA-2A Klínovecká hornatina; okrsek: IIIA-2A-2 Jáchymovská hornatina; podokrsek: IIIA-2A-2c Vykmanovská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°23´45˝ s.š., 12°58´03˝ v.d.;
S-42: 5586990 X, 3355610 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /01-43-25; SHOCart /6; KČT /4
Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)
Objekty a vybavenost na vrcholu: Hotel, restaurace, rozhledna (v současné době v rekonstrukci), parkoviště, vysílač, lanovka, lyžařské vleky, netradiční geodetický bod
Popis vrcholu
Klínovec je plochý, z dálky viditelný výrazný vrchol ležící 3,5 kilometru jihovýchodně od Božího Daru. Jedná se o nejvyšší vrchol Krušných hor a celé Krušnohorské soustavy vůbec. Z geologického hlediska jde o strukturní hřbet ze svorů a ortorul, na jehož svazích se vyskytují menší skalní útvary. Průměrná roční teplota na vrcholu je 2,7 °C, průměrné roční srážky se pohybují okolo 1 050 mm. Sněhová pokrývka vydrží přibližně 140 dní s maximy v březnu (průměrně 1 m, někdy i přes 2,5 m). Při dobré viditelnosti prvotřídní rozhledový bod s výhledy až na Ještěd (HLV 344; 1012 m) a Šumavu, vzdálené 150 kilometrů. První rozhledna zde stála již v roce 1817, dnešní osmiboká kamenná pochází z roku 1884 a měří 24 metrů. Mezi lety 1895 – 1929 zde byl postaven a upravován hostinec, jehož součástí je i výstavní hala se stylovým kazetovým stropem, zobrazující znaky krušnohorských měst. Po roce 1989 celý vrcholový komplex objektů postupně chátral, v roce 2005 začala postupná rekonstrukce, která však byla následně opět zastavena. Hlavní dominantu Klínovce ovšem tvoří 80 metrů vysoká telekomunikační věž. Na vrchol vede sedačková lanovka a několik lyžařských vleků (nejlepší sněhové podmínky v Krušných horách). Kolem vrcholu jsou udržované zimní lyžařské tratě, v létě cyklostezky. 200 metrů západně od vrcholu nad silnicí vytéká pramen. Klínovec je zalesněn poškozenými smrkovými lesy. Zajímavostí Klínovce je, že se jedná o nejvyšší vrchol České republiky neležící v žádném chráněném území přírody (NP, CHKO, NPR). Netradiční je i geodetický bod, který je na Klínovci zapuštěn do úrovně asfaltové komunikace.
Popis přístupu
Přístup je možný po silnici až na vrchol (odbočka ze spojnice Boží Dar – Vejprty), kde je parkoviště. Silnici přibližně kopíruje i červená turistická značka z Božího Daru. Po červené lze přijít i od chaty Nástup, kde je i parkoviště k lyžařskému areálu Klínovec-sever (několik kvalitně upravovaných sjezdových tratí s délkou přes 1 000 metrů a převýšením 250 metrů). Nejhodnotnější výstup je z obce Suchá po žluté značce (3,5 kilometru s převýšením 400 metrů). Od jihozápadu vede téměř na vrchol sedačková lanovka z roku 1965 (délka 1 630 metrů, převýšení 428 metrů, horní stanice 1 230 m n.m.).
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Výhled ze sedélka Křížové hory (VV 194a; 1027 m) k západu na Meluzínu (HLV 194; 1097 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m), Macechu (HLV 180; 1113 m) a Fichtelberg.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Výhled od geodetického bodu ZHB 217 ležícího 300 m SZ od vrcholu Vysoké seče (HLV 366; 1006 m) k JZ na Meluzínu (HLV 194; 1097 m) a Klínovec (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (112)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.
06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek
Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo
V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.
V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".
K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".
Historický hraniční patník na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
25.09.2009 15:38:46 - Petr Havránek
Historie trojbokého hraničního kamene na SZ úbočí Klínovce
České mapy a průvodce jsou na informace o slavném trojmezném hraničním kameni na ZZS úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m) poměrně skoupé. Podstatně více lze nalézt na německy psaných webových stránkách Wikipedie.
Na česko-německé hranici poblíž Neklidu na souřadnicích N 50 24.282 a E 12 56.892 na hrotu klkovitého výběžku Německa do Čech stojí trojboký hraniční kámen. Němci jej nazývají Dreiherrenstein, tedy Kámen tří panství, jen za existence NDR byl nazýván Dreilaenderstein, Kámen tří zemí. Označoval hranice panství Schwarzenbergů (pánů von Tettau), panství pánů ze Schoenburgu (hrabství Hartenstein) a území Šliků z Jáchymova.
Kámen tří panství, v místní lidové mluvě nazývaný "dreieckiger Raastaa" byl položen v roce 1729, ale na tomto místě byl již od roku 1677 trojboký hraniční sloup, který stál vedle hraničního kamene s číslem 287.
Na trojbokém hraničním kameni jsou tři erby. Na severozápadní straně kamene je sasko-polský erb s písmeny FARPES (= Fridericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae) a dále tam je nápis Sachsen. Od roku 1842, kdy se nově vyměřovaly hranice, je zde navíc nápis KS (Království saské). Na severovýchodní straně kamene je erb panství Hauensteinského, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. V roce 1842 zde přibyl nápis KB (Království české, Koenigreich Boehmen). Na jižní straně kamene je rakouský erb (dvojitá orlice) za úřad v Jáchymově, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.
Při měření hranic v létech 1842-3 byly vyhloubeny dodnes ještě patrné hraniční příkopy.
Současná situace historického hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m). Vedle je soudobý kámen s číslem 14, jsou dosud patrné příkopy z 19. století a v pozadí větrná elektrárna nad Neklidem.
Petr Havránek (srpen 2009)
Jižní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese rakouský erb s dvouhlavou orlicí, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.
Petr Havránek (srpen 2009)
Severovýchodní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Pánů z Hauensteinu, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. Navíc od roku 1842 jsou zde iniciály KB (Království české) a číslo 376.
Petr Havránek (srpen 2009)
Severozápadní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Sasko-polský a nápis FARPES oslavující sasko-polského krále Friedricha. Z roku 1842 je zde nápis KS (království saské) a číslo 376.
Petr Havránek (srpen 2009)
Historický hraniční patník na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
26.05.2008 13:08:07 - Tomáš Formánek
Jen několik stovek metrů od silnice z Božího Daru ke Klínovci (HLV 86; 1244 m) se nedaleko za trojicí větrných elektráren nachází v lomu státní hranice historický hraniční kámen. Na trojbokém mezníku je vytesán letopočet 1544 a krásně kolorované znaky historických zemí, které se zde stýkaly.
Podle plánů veřejně prospěšné společnosti Klínovec - Fuchsloch by ovšem v dohledné době měl v oblasti mezi Jáchymovem, Božím Darem, Loučnou a Oberwiesenthalem vzniknout nový propojený obří skiareál, který by se díky pěti novým sedačkovým lanovkám na české straně a jedné nové v Německu měl podle představ svých tvůrců stát největším lyžařským areálem mezi Alpami a Baltem.
Některé z nových lanovek by měly vést i v blízkosti dnes poměrně klidného místa s historickým patníkem, takže pokud si mezník chcete prohlédnout osamoceně, je lepší návštěvu neodkládat.
Více informací o plánovaném lyžařském areálu naleznete například na iDnes.cz v sekci Krušnohorský megasen.
Historický hraniční patník na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (11)