Stolová hora (HLV 79; 1256 m)
další informace o vrcholu

Stolová hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 3 z 3 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub

Nouzová nocležiště v NP parku Šumava

Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).

Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:

Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…

Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).

Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.

Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.


 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)


 
"Kanál 54", Stezka Krále Šumavy, přechází Vltavu u Františkova z úbočí Janské hory na Stanovou horu.

"Kanál 54", Stezka Krále Šumavy, přechází Vltavu u Františkova z úbočí Janské hory (VV 102d; 1112 m) na Stanovou horu (VV 81a; 1159 m).

Petr Havránek (červen 2007)

16.07.2007 18:38:25 - Petr Havránek

Pod Františkovem, na úbočí Stanové hory (VV 81a; 1159 m), byl v roce 2004 odhalen Památník převaděčům. Tímto místem procházela Stezka Krále Šumavy, která vedla z Nového Světa přes Janskou horu (VV 102d; 1112 m) (též horu Martina Luthera) a z Františkova dále mezi Stanovou horou (VV 81a; 1159 m) a Stolovou horou (HLV 79; 1256 m) na bavorskou hranici v oblasti pramenů Vltavy.

Nejslavnějším převaděčem byl Franz Nowotny - Kilián, jmenovaný v pozdějším knižním i filmovém zpracování dobového pojetí převaděčství (Král Šumavy). Stezka Krále Šumavy byla v materiálech komunistické StB nazývána "Kanál 54". Franz Nowotny - Kilián převáděl uprchlíky v létech 1947 - 1950. S převáděním skončil, když jej právě u Františkova, v místě kde je nyní pamětní deska, zastavili vojáci Pohraniční stráže. Ti na jeho početnou skupinu stříleli z protějšího břehu Vltavy, od skály zvané již několik staletí Pivní hrnec. Skupina emigrantů byla zajata, sám Kilián se zachránil a po roce 1950 žil pokojně v Bavorsku.

Stezka Krále Šumavy ("Kanál 54") měla být otevřena jako naučná stezka pro turisty. V některých mapách, například v mapě SHOCartu 1 : 25 000, je stezka již vyznačena, i když právě zakreslení pamětní desky převaděčům, skála Pivní hrnec i průběh stezky v této oblasti jsou nesprávné. Bohužel dodnes nebyla v terénu stezka vyznačena a otevřena.

Pohled od památníku na úbočí Stanové hory přes Vltavu ke skále Pivní hrnec, stojící pod Janskou horou.

Pohled od památníku na úbočí Stanové hory (VV 81a; 1159 m) přes Vltavu ke skále Pivní hrnec, stojící pod Janskou horou (VV 102d; 1112 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Památník převaděčům na Stezce Krále Šumavy pod Františkovem na úbočí Stanové hory.

Památník převaděčům na Stezce Krále Šumavy pod Františkovem na úbočí Stanové hory (VV 81a; 1159 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Pamětní deska převaděčům na Stezce Krále Šumavy u Františkova na úbočí Stanové hory.

Pamětní deska převaděčům na Stezce Krále Šumavy u Františkova na úbočí Stanové hory (VV 81a; 1159 m).

Petr Havránek (červen 2007)


Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group