Polom (HLV 63; 1295 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Polom

Polom: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Ždánidla, Debrník a Polom ze Zhůří u Kepel.

Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Debrník (HLV 40; 1337 m) a Polom (HLV 63; 1295 m) ze Zhůří u Kepel.

Petr Havránek (duben 2005)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1B Železnorudská hornatina; okrsek: IB-1B-1 Debrnická hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°07´48˝ s.š., 13°17´23˝ v.d.;
S-42: 5445640 X, 3375310 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /21-44-10; SHOCart /34; KČT /64

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

Popis vrcholu

Široký hřbet 4 km východně od Železné Rudy. Zaoblený vrchol z pararul a granodioritů. Relativně symetrický dvojvrchol, vzdálenost (710 m) a převýšení (sedlo 1 276 m n. m.) obou částí je dělí na dva samostatné HLV - druhý vrchol nazýváme Polom – JV vrchol (HLV 65; 1291 m). Dříve zalesněno smrčinou, místy s příměsí buku a jedle, po orkánu Kyrill (18.1.2007) vpodstatě celý vrchol odlesněn. Na vrcholu je geodetický bod.

Popis přístupu

Přístup z červené značky mezi Železnou Rudou a jezerem Laka. U rozcestníku Pod Polomem, kde jsou budovy bývalé roty Pohraniční stráže, odbočit vzhůru lesem k severovýchodu. Na vrchol to je prudkým svahem 700 m s převýšením 170 m.

Výhodné je spojit zdolání tohoto vrcholu s okolními vrcholy v jednu hřebenovku. Ze sedla Nad Polomem (1 195 m n. m.), kudy prochází červená značka, se vydáme neznačenou cestou k severozápadu po rozvodním hřbetu. Po 1 100 metrech dojdeme na Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m), dalších 700 m máme na Polom (HLV 63; 1295 m) a po dalších zhruba 1600 metrech následuje Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m). Hřeben pak klesá a cesta ho opouští na asfaltku vpravo (k severu), pokud ale vydržíme plochý hřbet sledovat dále, dojdeme až na tisícovku Tok (HLV 326; 1023 m). Místy je cesta neznatelná, pozor na sejití z hřebene! Orientačně náročné, není značeno.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Na vrcholové plošině Polomu (HLV 63; 1295 m).

Václav Šilhavý (prosinec 2009)

Na severním svahu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Václav Šilhavý (prosinec 2009)

Na severním svahu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Václav Šilhavý (prosinec 2009)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (36)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Mapa TOPO Czech PRO 2010 ukazující komfortní přístup z parkoviště u Gerlovy Hutě na vrchol Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m).

Petr Havránek (květen 2011)

07.08.2011 17:46:01 - Petr Havránek

Přístupnost Sklářského vrchu a jeho vrchol

Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR doporučuje dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z jihu přes vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m) a označuje cestu jako velmi náročnou z orientačního hlediska.

V posledních letech, zvláště po orkánu Kyrill se v této oblasti mnoho změnilo, ostatně jméno hory Polom (německy Fallbaum) napovídá, že změny krajinného rázu jsou zde opakované. Dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m) bylo po orkánu nemožné pro neprostupnou hradbu vyvrácených stromů. Odtěžování polomů však otevřelo nové přístupové cesty.

Vrchol Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je nyní velmi dobře a pohodlně dostupný z křižovatky železnorudské státní silnice č. 27 a odbočky na Novou Hůrku č. 190 u Gerlovy Hutě. Z krásného parkoviště u nové cyklostezky vede přístup po Šumavské magistrále (žlutá značka). Po 300 metrech odbočíme vlevo na asfaltku, značenou modrou značkou a po dalším kilometru na rovince v sedle mezi Tokem (HLV 326; 1023 m) a Sklářským vrchem (HLV 120; 1195 m) doleva po výrazné těžařské cestě, pokračujeme brzo strmě vzhůru po hřebeni. Cesta se uchyluje vlevo od ostrého hřebínku Sklářského vrchu, pod vrcholem však zahýbá doprava a dovede nás prakticky až na vrchol.

Vlastním vrcholem Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je ostrý skalnatý hřebínek na souřadnicích N 49 08 35.4; E 13 17 01.3. Geodetický bod je odsud vzdálem 88 metrů SZ směrem a leží na souřadnicích N 49 08 37,1; E 13 16 57.8. Nová vegetace ve vrcholové partii hory rychle roste a geodetický bod už je v hustníku. Vrcholová skalka je zatím holá a jsou z ní krásné výhledy, lze ale očekávat, že za několik let také zaroste.

Geodetický bod na tisícovce Sklářský vrch je vzdálen 88m severozápadním směrem od nejvyššího místa hory na vrcholové skalce a zvolna zarůstá.

Geodetický bod na tisícovce Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m) je vzdálen 88m severozápadním směrem od nejvyššího místa hory na vrcholové skalce a zvolna zarůstá.

Petr Havránek (květen 2011)

Pohled z vrcholové skalky Sklářského vrchu J směrem na spočinek Polomu a vrchol Polomu. Vlevo je vrchol Debrníku.

Pohled z vrcholové skalky Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) J směrem na spočinek Polomu a vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m). Vlevo je vrchol Debrníku (HLV 40; 1337 m).

Petr Havránek (květen 2011)

Pohled z vrcholu Sklářského vrchu na hřeben Javorné, ta je vlevo, uprostřed je Hadí vrch a vpravo Kochánovský vrch.

Pohled z vrcholu Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) na hřeben Javorné (HLV 202; 1090 m), ta je vlevo, uprostřed je Hadí vrch (VV 202a; 1023 m) a vpravo Kochánovský vrch (HLV 376; 1004 m).

Petr Havránek (květen 2011)

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1280 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)

Přidat informaci | Další informace o vrcholu (5)

Související výlety

Tisícovky Debrnické hornatiny (18 km)

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Galerie tisícovek

Přihlášení uživatele

Polom (HLV 63; 1295 m)

Popis vrcholu

Popis přístupu

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Související výlety