Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
V obklopení Polskem (Rychlebské hory)
Související odkazy: V obklopení Polskem | Smrk a dalších pět (sedm) tisícovek
Trasa výletu: Staré Město pod Sněžníkem — Palaš (VV 169b; 1027 m) — Stolec (HLV 306; 1034 m) — Medvědí bouda — Jívina (VV 182a; 1077 m) — Polská hora (HLV 182; 1106 m) — Kunčický hřbet (HLV 256; 1053 m) — U červeného kříže (VV 256a; 1026 m) — Aloisův pramen — rozc. Kunčická hora — Staré Město pod Sněžníkem
Na vrcholu Polské hory (HLV 182; 1106 m).
Renáta Šašková (říjen 2003)
Celková délka výletu: 25 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: velká
Tisícovky na trase:
Palaš (VV 169b; 1027 m); Stolec (HLV 306; 1034 m); Jívina (VV 182a; 1077 m); Polská hora (HLV 182; 1106 m); Kunčický hřbet (HLV 256; 1053 m); U červeného kříže (VV 256a; 1026 m)
Doporučené mapy:
KČT 53
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 08.02.2004)
Popis výletu
Výlet po téměř neznámých Rychlebských horách zahájíme ve Starém Městě pod Sněžníkem. Máme před sebou orientačně velmi náročnou cestu, neboť ani na jeden z dnešních vrcholu nevede značená cesta, a proto bychom jej měli zvolit raději za pěkného počasí. Také zde právě díky odlehlosti můžeme potkat a pozorovat spoustu zvěře jako jsou jeleni, kuny, tetřevi, jeřábci, pstruzi, lipani...
Staré Město pod Sněžníkem je bývalým hornickým městečkem připomínaným již v roce 1325. Dříve se zde těžilo zlato a tak neslo název Goldek (Zlatý Roh), rovněž těžba stříbra a mědi, v současnosti grafitu zde byla úspěšná. Můžeme si zde na náměstí prohlédnout několik historických domů – barokní z 1. pol 18. století, klasicistní z 2. pol 18. Století a empírové z 1. pol. 19. století. Za zastavení určitě stojí i pozdně renesanční poutní kostel sv. Anny z roku 1618 se dvěmi kaplemi a ohradní zdí a 300 let stará památná lípa.
Ze Starého Města se vydáme po zelené turistické značce severním směrem. Přes rozcestí Ozdravovna Morava, vyhlídku na Starém kopci a Větrově dojdeme po necelých 7 kilometrech na rozcestí U Paprsku. Zdejší horská chata byla postavena turistickým spolkem ze Starého Města roku 1932 a nesla název Slezská chata. Po 2. sv. válce byla přejmenována na chatu U Ráje podle chráněné lokality Ráj na území Polska (dnes Puszcza Śnieźnej Białki). Od chaty je krásný výhled do Staroměstské doliny a pokud ujdeme ještě pár metrů na vrchol nad chatou, zdoláme sice jen vedlejší vrchol, ale také tisícovku Palaš (VV 169b; 1027 m), vedlejší vrchol Travné hory.
Od chaty Paprsek půjdeme po červené na rozcestí Růžová bouda, odkud se vydáme na tisícimetrový vrchol Stolec (HLV 306; 1034 m). Z rozcestí to máme asi 1 kilometr po hřbetu. Z vrcholu se vrátíme stejnou cestou na červenou značku a pokračujeme po ní k Medvědí boudě. Ta byla původně hájenkou, dnes rekreační chatou. Za 2. sv. války zde byl zajatecký tábor pro 60 pracujících v lese. Od chaty zamíříme neznačenou cestou k severu, ale asi po 250 metrech odbočíme k severovýchodu, abychom po necelém kilometru došli na hranici s Polskem.
Půjdeme po hranici k severu a kolem Chráněného území přírody na polské straně hranice zvaném Puszcza Śnieźnej Białki (124,68 ha) vyhlášené roku 1963, kde je chráněn původní smíšený bukovo-javorový porost s výskytem jedle, smrku a jeřábu, a kde můžeme najít spoustu druhů rostlin a endemitů.
Po hranici dojdeme na vrch Jívina (VV 182a; 1077 m), vedlejší vrchol Polské hory, odkud pokračujeme stále k severu až narazíme na polskou zelenou turistickou značku, jež nás dovede na nejvyšší vrchol dnešního putování Polskou horu (HLV 182; 1106 m). Samotný vrchol najdeme poblíž geodetického bodu a hraničního patníku V/51. Z Polské hory půjdeme i dál po zelené značce po hranici a po 1,5 km dojdeme k patníku V/53 poblíž něj je vrchol Kunčický hřbet (HLV 256; 1053 m), ze kterého bohužel nemáme výhled.
Hranice nás dál vede na jih přes vedlejší vrchol U červeného kříže (VV 256a; 1026 m), vedlejší vrchol Kunčického hřbetu, odkud se terénem přímo k jihu dostaneme na červenou turistickou značku, po níž půjdeme k jihozápadu. Po pár desítkách metrů dojdeme k Aloisově prameni a přes rozcestí Zhořelá na rozcestí Kunčická hora. Tady zvolíme žlutou, která nás bude provázet až do Starého Města. Cestou projdeme přes rozcestí Krupná do Květné a pak do Starého Města pod Sněžníkem, odkud jsme vycházeli.