V obklopení Polskem (Rychlebské hory)

Související odkazy: V obklopení Polskem | Smrk a dalších pět (sedm) tisícovek

 

Trasa výletu: Staré Město pod Sněžníkem — Palaš (VV 169b; 1027 m)Stolec (HLV 306; 1034 m) — Medvědí bouda — Jívina (VV 182a; 1076 m)Polská hora (HLV 182; 1106 m)Kunčický hřbet (HLV 256; 1053 m)U červeného kříže (VV 256a; 1026 m) — Aloisův pramen — rozc. Kunčická hora — Staré Město pod Sněžníkem

 
Na vrcholu Polské hory.

Na vrcholu Polské hory (HLV 182; 1106 m).

Renáta Šašková (říjen 2003)

Celková délka výletu: 25 km

Fyzická obtížnost: střední

Orientační náročnost: velká

Tisícovky na trase:
Palaš (VV 169b; 1027 m); Stolec (HLV 306; 1034 m); Jívina (VV 182a; 1076 m); Polská hora (HLV 182; 1106 m); Kunčický hřbet (HLV 256; 1053 m); U červeného kříže (VV 256a; 1026 m)

Doporučené mapy:
KČT 53

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 08.02.2004)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/rychlebske-hory/21311673-88AB-4075-9AAD-EDE09501EF16ori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Stolec, Polská hora, Kunčický hřbet</a><br />
 
 

Popis výletu

Výlet po téměř neznámých Rychlebských horách zahájíme ve Starém Městě pod Sněžníkem. Máme před sebou orientačně velmi náročnou cestu, neboť ani na jeden z dnešních vrcholu nevede značená cesta, a proto bychom jej měli zvolit raději za pěkného počasí. Také zde právě díky odlehlosti můžeme potkat a pozorovat spoustu zvěře jako jsou jeleni, kuny, tetřevi, jeřábci, pstruzi, lipani...

Staré Město pod Sněžníkem je bývalým hornickým městečkem připomínaným již v roce 1325. Dříve se zde těžilo zlato a tak neslo název Goldek (Zlatý Roh), rovněž těžba stříbra a mědi, v současnosti grafitu zde byla úspěšná. Můžeme si zde na náměstí prohlédnout několik historických domů – barokní z 1. pol 18. století, klasicistní z 2. pol 18. Století a empírové z 1. pol. 19. století. Za zastavení určitě stojí i pozdně renesanční poutní kostel sv. Anny z roku 1618 se dvěmi kaplemi a ohradní zdí a 300 let stará památná lípa.

Ze Starého Města se vydáme po zelené turistické značce severním směrem. Přes rozcestí Ozdravovna Morava, vyhlídku na Starém kopci a Větrově dojdeme po necelých 7 kilometrech na rozcestí U Paprsku. Zdejší horská chata byla postavena turistickým spolkem ze Starého Města roku 1932 a nesla název Slezská chata. Po 2. sv. válce byla přejmenována na chatu U Ráje podle chráněné lokality Ráj na území Polska (dnes Puszcza Śnieźnej Białki). Od chaty je krásný výhled do Staroměstské doliny a pokud ujdeme ještě pár metrů na vrchol nad chatou, zdoláme sice jen vedlejší vrchol, ale také tisícovku Palaš (VV 169b; 1027 m), vedlejší vrchol Travné hory.

Od chaty Paprsek půjdeme po červené na rozcestí Růžová bouda, odkud se vydáme na tisícimetrový vrchol Stolec (HLV 306; 1034 m). Z rozcestí to máme asi 1 kilometr po hřbetu. Z vrcholu se vrátíme stejnou cestou na červenou značku a pokračujeme po ní k Medvědí boudě. Ta byla původně hájenkou, dnes rekreační chatou. Za 2. sv. války zde byl zajatecký tábor pro 60 pracujících v lese. Od chaty zamíříme neznačenou cestou k severu, ale asi po 250 metrech odbočíme k severovýchodu, abychom po necelém kilometru došli na hranici s Polskem.

Půjdeme po hranici k severu a kolem Chráněného území přírody na polské straně hranice zvaném Puszcza Śnieźnej Białki (124,68 ha) vyhlášené roku 1963, kde je chráněn původní smíšený bukovo-javorový porost s výskytem jedle, smrku a jeřábu, a kde můžeme najít spoustu druhů rostlin a endemitů.

Po hranici dojdeme na vrch Jívina (VV 182a; 1076 m), vedlejší vrchol Polské hory, odkud pokračujeme stále k severu až narazíme na polskou zelenou turistickou značku, jež nás dovede na nejvyšší vrchol dnešního putování Polskou horu (HLV 182; 1106 m). Samotný vrchol najdeme poblíž geodetického bodu a hraničního patníku V/51. Z Polské hory půjdeme i dál po zelené značce po hranici a po 1,5 km dojdeme k patníku V/53 poblíž něj je vrchol Kunčický hřbet (HLV 256; 1053 m), ze kterého bohužel nemáme výhled.

Hranice nás dál vede na jih přes vedlejší vrchol U červeného kříže (VV 256a; 1026 m), vedlejší vrchol Kunčického hřbetu, odkud se terénem přímo k jihu dostaneme na červenou turistickou značku, po níž půjdeme k jihozápadu. Po pár desítkách metrů dojdeme k Aloisově prameni a přes rozcestí Zhořelá na rozcestí Kunčická hora. Tady zvolíme žlutou, která nás bude provázet až do Starého Města. Cestou projdeme přes rozcestí Krupná do Květné a pak do Starého Města pod Sněžníkem, odkud jsme vycházeli.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group