Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Pohled z vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) - vyhlídkové terasy v místě bývalé Maxovy boudy - na JV konec hřebínku Kutné, v pozadí Rýchorská b.

Petr Havránek (červen 2009)

Přírodní skalní blok při Z okraji základů bývalé Maxovy boudy tvoří z této vyvýšeniny nejvyšší přirozený bod Kutné (VV 297b; 1002 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z JV konce hřebínku na Kutné (VV 297b; 1002 m). SZ konec hřebínku je tvořen umělou terasou, základy bývalé Maxovy boudy.

Petr Havránek (červen 2009)

Informační tabulka na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m), na vyhlídkové terase "Maxovka" na základech bývalé Maxovy boudy.

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z vyvýšeniny, vzdálené 1100m VVJ směrem od Poledníka (HLV 52; 1315 m) směrem k sedélku a HLV Poledniku. Může jít o nový VV.

Petr Havránek (červen 2009)

Vyvýšenina, ležící 1100 m VVJ směrem od vrcholu Poledníka (HLV 52; 1315 m) a je kandidátem na jeho druhý VV.

Petr Havránek (červen 2009)

Na vrcholu Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) je kamenná mohyla a patník geodetického bodu.

Petr Havránek (červen 2009)

Mělké sedélko mezi nižším V vrcholem Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m), kde je geodetický bod a vyšším Z vrcholem.

Petr Havránek (červen 2009)

Nejvyšší bod Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.

Petr Havránek (červen 2009)

Detail geodetického bodu s datem 1935 na V vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Geodetický bod na nižším, východním vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m), který je vzdálen 61 m od o 3 m vyššího, Z vrcholu.

Petr Havránek (červen 2009)

Pohodlná vozová cesta, stoupající od Valšovek (Vlašských Bud) k vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Boží muka s obrázkem Panny Marie v sedle mezi Vlašským vrchem (HLV 302; 1038 m) a Z ramenem Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m) (v popředí, nízký) při pohledu z J, ze žlutě značené Hubertovy cesty.

Petr Havránek (červen 2009)

Sněhová mapa republiky na J úbočí Studniční hory (HLV 3; 1555 m) a Luční hory (HLV 2; 1555 m) viděná z Hubertovy vyhlídky na ZZS hřebeni Světlé (HLV 85; 1244 m) od Černohorského rašeliniště.

Petr Havránek (červen 2009)

Černohorské rašeliniště mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Naučný panel na zážitkové stezce Černohorského rašeliniště v sedle mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Černohorské rašeliniště je přírodní památkou v sedle mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Z vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m) vede SZ směrem pohodlný průsek směrem k 1 km vzdálené zážitkové stezce Černohorského rašeliniště.

Petr Havránek (červen 2009)

Detail patníku na vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m). Pro Krkonoše typický letopočet 1935.

Petr Havránek (červen 2009)

Označení vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m) na stromu, blízkém geodetickému bodu.

Petr Havránek (červen 2009)

Geodetický bod na vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Modré kameny na JV hřebenu Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Mohutné skalní Modré kameny na JV hřebeni Světlé (HLV 85; 1244 m) nemohou být vedlejším vrcholem, protože dosahují pouze výšky 967 m.

Petr Havránek (červen 2009)

Rozcestník u Modrokamenné boudy na JV svahu Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Modrokamenná bouda je romantický hotel na JV hřebínku Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Černá hora (HLV 59; 1300 m) ze vzdáleného pražského Jižního Města při červnovém východu slunce.

Petr Havránek (červen 2009)

Slunce vyšlo nad pražským Jižním Městem dne 10.6.2009 ve 4.54 hodin. Sněžka (HLV 1; 1603 m), Svorová hora (HLV 17; 1411 m) a Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) byly dobře viditelné.

Petr Havránek (červen 2009)

Vyhlídková terasa na vrcholu Poledníka (HLV 52; 1315 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Detail geodetického bodu na vrcholu Poledníka (HLV 52; 1315 m) s letopočtem 1949.

Petr Havránek (červen 2009)

Vrchol Poledníka (HLV 52; 1315 m) s křížem a geodetickým bodem.

Petr Havránek (červen 2009)

Černý les (HLV 362; 1007 m) od severu ze silničky z Arnoštova do Záhvozdí.

Václav Šilhavý (červen 2009)

Detail nápisu na kamenném pomníčku v sedle mezi Dlouhým hřbetem - V vrcholem (VV 94b; 1081 m) a Dlouhým hřbetem (HLV 204; 1089 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Pomníček v sedle mezi Dlouhým hřbetem - V vrcholem (VV 94b; 1081 m) a Dlouhým hřbetem (HLV 204; 1089 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Geodetický bod na vrcholovém hřbetu Dlouhého hřbetu - V vrcholu (VV 94b; 1081 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Skalní hradba na vrcholovém hřbetu Dlouhého hřbetu - V vrcholu (VV 94b; 1081 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Skalní hradba na vrcholovém hřbetu Dlouhého hřbetu - V vrcholu (VV 94b; 1081 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Skalní hradba na vrcholovém hřbetu Dlouhého hřbetu - V vrcholu (VV 94b; 1081 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Dlouhý hřbet - V vrchol (VV 94b; 1081 m) od geodetického bodu pod vrcholem Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Vyhlídková plošina na místě bývalé rozhledny v blízkosti vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Vrchol Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) s masivem Špičáku (HLV 103; 1221 m) vlevo v pozadí.

Václav Šilhavý (červen 2009)

Pohled z vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) k jihu.

Václav Šilhavý (červen 2009)

Pohled z vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) k severu.

Václav Šilhavý (červen 2009)

Vrchol Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Lysá (HLV 96; 1228 m) z východního svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

(HLV 96; 1228 m)

Václav Šilhavý (červen 2009)