Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ubytování na horách
nejen v České republice.
Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m)
Pěnkavčí vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch
Vzdálenější Svorová hora (HLV 17; 1411 m) a bližší Jelení hora (HLV 137; 1171 m) z úbočí Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m).
Jindřich Preis (srpen 2006)
Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-5 Růžohorská rozsocha; podokrsek: IVA-7B-5a Růžohorská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°42´06˝ s.š., 15°47´05˝ v.d.;
S-42: 5619330 X, 3555560 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-42-02; SHOCart /24; KČT /22
Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)
Popis vrcholu
Rozložitý suk 1,5 km severovýchodně od Velké Úpy. Protáhlý kupovitý hřbet, jihovýchodní výběžek Růžové hory (HLV 19; 1396 m). Vrchol porostlý smrčinou, na jižní svahu stejnojmenná louka s chalupami a lyžařskými vleky. Bez výhledu. Na vrcholu geodetický bod.
Popis přístupu
Přístup není omezen, III. zóna KRNAP. Na vrchol vedou po západním i východním hřbetu průseky, bez značení. Značené cesty opustíme na rozcestí žluté a zelené značky v sedle (1 034 m n. m.) nad Portáškami. Odtud lze pokračovat pěšinou téměř po hřebeni k východu. Asi po 300 m zabočíme vlevo a po pár metrech dojdeme na začátek výše zmíněného západního průseku. Odtud je na vrchol již kousek (0,5 km k východu s převýšením 55 m). Orientačně náročné.
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Pěnkavčí Boudy leží jen několik set metrů pod vrcholem Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) na romantické louce.
Petr Havránek (červen 2009)
Německá boží muka na rozcestí pod Pěnkavčími boudami na Pěnkavčím vrchu (HLV 184; 1105 m).
Petr Havránek (červen 2009)
Pohled z úbočí Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) nad Velkou Úpou na zleva Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m), v pozadí Slatinnou stráň (HLV 146; 1153 m), opět blíže Javor (HLV 383; 1002 m) a vpravo na obzoru Liščí horu (HLV 28; 1363 m).
Petr Havránek (červen 2009)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (23)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub
Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?
Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.
Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).
Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.
Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...
Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).
Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)
Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).
Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.
Tomáš Formánek (květen 2009)
Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.
Tomáš Tisovský (prosinec 2006)
14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek
Návrh nové zonace KRNAP
V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.
V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.
Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".
Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.
Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.
Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) z Vřesového vrchu na prvních snímcích nastávající zimy. Dobře je patrna cesta orkánu Kyril z ledna tohoto roku.
Jindřich Preis (říjen 2007)
25.10.2007 11:19:31 - Jindřich Preis
Nový vedlejší vrchol Vřesový vrch (Haida) v Krkonoších?
Zpřesňování a nové reedice map produkují změny a tak mohou přinášet i nové vrcholy do seznamu Tisícovek. To platí o vrcholu Vřesový vrch (Haida) ve východních Krkonoších pod Pomezními boudami.
Na digitalní mapě TOPO Czech v. 1.20 (Picodas Praha s.r.o. 2007) se na tomto vrcholu objevila zřetelně tisícimetrová vrstevnice s kótou 993 m n.m. jihovýchodně od ní. Stejnou vrstevnici jde dopočítat i na Turistické mapě KČT č. 22 (3. vydání, 2003), obdobně je umístěna i zmíněná kóta. Mapa Krkonoše turistický a lyžařský atlas 1:25 000 (Nakladatelství ROSY, Mělník, 2006, zpracovaná podle vojenských topografických map) zobrazuje na tomto vrchu také tisícimetrovou vrstevnici a vlastní vrchol umisťuje do ní s údajem 1002 m n.m. Na jiných internetově dostupných mapách je pozice vrcholu nezřetelná, s výjimkou mapy RZM10, kde je vrchol uveden jako kóta 998 m n.m., výše zmíněný geodetický bod 992,8 m n.m. též jihovýchodně a navíc je uvedena kóta v sedle 982 m n.m.
Vpředu Vřesový vrch, vzadu Jelení hora (HLV 137; 1171 m), ze silnice k Pomezním boudám.
Jindřich Preis (říjen 2007)
Na Vřesovém vrchu - sporném (tisícimetrovém?) vrcholu jižně od Tabule (HLV 67; 1282 m).
Jindřich Preis (říjen 2007)
Na Vřesovém vrchu - sporném (tisícimetrovém?) vrcholu jižně od Tabule (HLV 67; 1282 m).
Jindřich Preis (říjen 2007)
Z toho je zřejmé, že Vřesový vrch bude minimálně novým vedlejším vrcholem. V případě, že rozdíl mezi vrcholovým bodem a bodem v sedle podle mapy RZM10 je přesný, a nesprávná je pouze absolutní výška vrcholu, šlo by dokonce o nový hlavní vrchol. Tento předpoklad potvrzují tři vrstevnice po 5 m od vrcholu do sedla ve výše zmíněném atlase Krkonoš. V případě, že půjde o vedlejší vrchol, zůstává otázka jeho přiřazení k vrcholu hlavnímu – zřejmě by měl přináležet jako druhý VV k Tabuli (HLV 67; 1282 m). Přímým měřením v terénu, bohužel s výškově nekalibrovanou GPS (GPSmap 60CSx) a ve špatně přístupném a nepřehledném (zasněženém) terénu, jsem naměřil rozdíl 12 m, podle tlaku jsem nepřesáhl 975 m, GPS výška byla přesně 1000 m. Zůstává tak výzva pro přesnější zaměření v terénu i event. pro vyhledání v patřičných přesných a aktuálních mapových podkladech.
Přístup na vrchol je nyní nejpohodlnější po dřevařské svážnici, rozšířené po orkánu Kyril, od hájovny u silnice na Pomezní boudy – necelých 500 m. Orkán Kyril rozšířil vrcholovou paseku a na jižních svazích umožnil výhledy na okolní tisícovky.
Kraví hora (HLV 228; 1071 m) téměř z nové paseky na Vřesovém vrchu.
Jindřich Preis (říjen 2007)
Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a Jelení hora (HLV 137; 1171 m) z Vřesového vrchu.
Jindřich Preis (říjen 2007)
Jelení hora (HLV 137; 1171 m) z Vřesového vrchu, na jejím úbočí enkláva Niklův vrch.
Jindřich Preis (říjen 2007)
Stanovisko Tisícovky.cz / Mgr. Michal Holub (odborný garant projektu)
Případ Vřesového vrchu je bezpochyby nezbytné detailně proměřit přímo v terénu. V tuto chvíli je však nejpravděpodobnější, že realitě odpovídá nejpřesnější nová RZM10 a vrchol (998 m n.m.) tudíž tisícovkou není.
Podklad DMU 25 je totéž co Topografická mapa AČR a zde vrstevnice 1000 m není. TOPO Czech pro Garmin je výsledkem digitálního modelu území (zdrojem je satelitní snímkování), nikoli reálného měření v terénu. Přesnost takovýchto vrstevnic je cca 5-10 m, ojediněle i menší. Jediným významným mapovým podkladem, kde je udávána výška Vřesového vrchu přes 1000 m, je tedy Atlas Krkonoš 1:25 000. Ze srovnání map 1:10 000 a 1:25 000 však z hlediska přesnosti výškopisu jednoznačně vychází lépe mapa RZM10 a Vřesový vrch tedy (zatím?) za tisícovku považovat nelze.