Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m)

Vlašský vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec  | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

 
Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu.

Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)

Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-4 Černohorská rozsocha; podokrsek: IVA-7B-4b Světelská hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°40´54˝ s.š., 15°45´43˝ v.d.;
S-42: 5617090 X, 3553980 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-42-07; SHOCart /24; KČT /22

Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Kupovitý dvojvrchol 1 km jihozápadně od Velké Úpy. Geodetický bod je na východním vrcholu (N 50 40.888; E 15 45.718) ve výšce 1035,2 m. Vyšší západní vrchol je vzdálený od východního cca 60 metrů, je tvořen několika skalkami (N50 40.874; E 15 45.671) a je téměř o 3 metry vyšší (1038 m). Oba vrcholy odděluje mělké sedélko, které je ve výšce 1033 m. Nejedná se tedy o HLV a VV, ale o dvojvrchol, kde vyšší vrchol není situován do oblasti geodetického bodu.

Vlašský vrch leží na severním okraji výběžku masivu Černé hory (HLV 59; 1300 m), jeho svahy spadají do Javořího dolu a údolí Úpy. S výběžkem je spojen sedlem (1 008 m), kterým vede cesta. Zalesněn smrkem, bez výhledů.

Popis přístupu

Přístup není omezen, III. zóna KRNAP. Nejjednodušší cesta vede z výše zmíněného sedla nad Vlašskými boudami. Je zde rozcestí zelené a žluté turistické značky. Od něj je vrchol přibližně 300 m severně (napravo od Knížecí cesty).

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Výhledy z Vlašského vrchu na Sněžku.

Výhledy z Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) na Sněžku (HLV 1; 1603 m).

Pavel Blazek (únor 2019)

Nejvyšší místo Vlašského vrchu tvoří skála s mrazovým srubem, což za vysoké sněhové pokrývky není téměř vidět.

Nejvyšší místo Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) tvoří skála s mrazovým srubem, což za vysoké sněhové pokrývky není téměř vidět.

Michal Holub (leden 2012)

Geodetický bod na Vlašského vrchu se nachází na jiné vyvýšenině než nejvyšší místo.

Geodetický bod na Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) se nachází na jiné vyvýšenině než nejvyšší místo.

Michal Holub (leden 2012)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (17)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Nejvyšší bod Vlašského vrchu je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.

Nejvyšší bod Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.

Petr Havránek (červen 2009)

16.07.2009 23:27:50 - Petr Havránek

Dvojvrchol Vlašský vrch

Vlašský vrch je jak v publikaci Tisícimetrové vrcholy Čech, Moravy a Slezska, tak i v mapách (např. Krkonoše-Východ nakl. ROSY 1:25000) prezentován, jako kompaktní hora. Ve skutečnosti se jedná o dvojvrchol.

Geodetický bod je na východním vrcholu (N 50 40.888; E 15 45.718) ve výšce 1035,2 m. Vyšší, západní vrchol, je vzdálený od východního 61 metrů a je tvořen několika skalkami (N50 40.874; E 15 45.671), ale hlavně je téměř o 3 metry vyšší (1038 m). Oba vrcholy odděluje mělké sedélko, které je ve výšce 1033 m. Nejedná se tedy o HLV a VV, ale o dvojvrchol, kde vyšší vrchol není situován do oblasti geodetického bodu.

 
Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

 
Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu.

Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)

07.08.2008 14:06:21 - Tomáš Formánek

Mléčná ekofarma Sosna na Valšovkách ukončila provoz

Na Vlašských boudách (Valšovkách) ležících na jižním úpatí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) provozovali po mnoho let manželé Sosnovi mléčnou ekofarmu. Vyhlášené byly zejména jejich speciality - česnekový tvaroh a jogurt či skvělé koláče.

Od letošních Velikonoc však bohužel manželé Sosnovi, ač neradi, hostinský provoz na své farmě ukončili, neboť veškerou náročnou práci kolem hospodářství již přestávali sami zvládat.

Na farmu zavítal částí jednoho z dílů i rozhlasový seriál Tisícovky (díl Na tři tisícovky Světelské hornatiny), takže si lze atmosféru na farmě připomenout alespoň krátkou nahrávkou.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (1)

 

Související výlety

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group