Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ubytování na horách
nejen v České republice.
Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m)
Lysečinská hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch
Na vrcholové plošině Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).
Renáta Šašková (červenec 2003)
Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-5 Růžohorská rozsocha; podokrsek: IVA-7B-5b Dlouhý hřeben
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°43´32˝ s.š., 15°49´49˝ v.d.;
S-42: 5622030 X, 3558750 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-42-03; SHOCart /24; KČT /22
Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)
Popis vrcholu
Též Pomezní hřeben, polsky Łysocina. Velmi plochý hřeben 1 km východně od Dolní Malé Úpy (část U kostela). Severojižní, asi 3 km dlouhý rulový hřeben na hranici s Polskem. V současnosti téměř odlesněn. Na západním svahu lyžařský areál. Na jihu přechází v Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m). Nejprudší jsou východní polské svahy. Poblíž vrcholu je geodetický bod.
Popis přístupu
Přístup není po většinu roku omezen, III. zóna KRNAP. Výstup možno uskutečnit po státní hranici z Pomezních bud k jihu. Vrchol je od nich vzdálen 3 km. Horní stanice lyžařského vleku je asi 700 m severně od nejvyššího bodu. Hřeben je opravdu velmi plochý, hledejte proto geodetický bod.
Vyzkoušené ubytování v oblasti
Pension U kostela
Adresa: Dolní Malá Úpa 113, 542 27 Malá Úpa
Web: Pension U kostela
Komentář Tisícovky.cz: Pension jsme v minulosti osobně využili. Byli jsme celkově velmi spokojeni jak s kvalitou ubytování (pěkné pokoje), tak s přiměřenou cenou. Výborné výchozí místo pro řadu tisícovek východních Krkonoš.
Doporučujeme!
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Slušivá moderní architektura v Dolní Malé Úpě, v pozadí sjezdovka z vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).
Petr Havránek (červen 2009)
Pohled z vyhlídkové terasy na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) na Sněžku (HLV 1; 1602 m), Svorovou horu (HLV 17; 1411 m), v popředí pak Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m).
Petr Havránek (červen 2009)
Výhled z rozhraní mladého lesa a paseky v S části vrcholové oblasti Dlouhého hřebene (HLV 208; 1085 m): Zleva na obzoru zarovnaný hřeben Tabule (HLV 67; 1282 m) a Čela (VV 67a; 1269 m), uprostřed Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) a před ní nevýrazný Dlouhý hřeben - S vrchol (VV 208a; 1030 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (45)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
Nejvyšším místem Pohádkové stezky je zastávka na rozcestí Pacestník na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m), odkud je stále ještě hezký výhled na Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m), Světlou (HLV 85; 1244 m) a Černou horu (HLV 59; 1299 m).
Jindřich Preis (červen 2009)
16.05.2010 16:27:28 - Jindřich Preis
Pohádková cesta v okolí Horní a Dolní Malé Úpy
Ve snaze navrátit návštěvníky do vyprazdňujících se Krkonoš přicházejí místní samosprávy s různými iniciativami. Jednou z nich je v posledních letech vybudovaná pohádková stezka v okolí Horní Malé Úpy, na úbočích a v údolí mezi Tisícovkami Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) (Pomezní hřeben), Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Kraví hora (HLV 228; 1071 m).
Projít stezku najednou je ale náročné, zejména pro rodiny s dětmi, kterým je ostatně stezka určena – proto je lepší procházku rozdělit do několika (nejméně tří) okruhů.
V rámci stezky je v místech se zajímavými výhledy umístěno celkem 10 zastavení – na každém z nich je herní prvek pro děti, zpravidla místo pro odpočinek a především čtyřboký hranol, na kterém je některá z Krkonošských pohádek od Marie Kubátové. Pohádky jsou čtyřjazyčné, takže je možno kromě mateřštiny procvičit i polštinu, němčinu či angličtinu.
Jen je potřeba dát pozor na roční dobu, nejhořejší část stezky vede po neznačených cestách, které procházejí oblastí pravidelně od července do října uzavřenou.
Podrobnější údaje včetně mapky lze získat v informačním středisku na Pomezních boudách, kde je také informační panel stezky, v některých penzionech také a na webových stránkách pohadkova-stezka.cz.
Cesty na Pacestníku pod temenem Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) jsou neznačené a od července do října je sem v rámci sezonních omezení přístup zakázán - proto procházka po Pohádkové stezce nese určité riziko.
Jindřich Preis (květen 2010)
Součástí zastávky Pohádkové stezky na Cestníku mezi Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) je i skládačka k procvičení českých a latinských názvů rostli a zvěře.
Jindřich Preis (červen 2009)
Zastavení Pohádkové stezky na jižním úbočí Kraví hory (HLV 228; 1071 m) je poblíž jejího vrcholu - pohled na severní část Pomezního hřebenu, jehož částí je Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m).
Jindřich Preis (březen 2010)
Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub
Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?
Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.
Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).
Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.
Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...
Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).
Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)
Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).
Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.
Tomáš Formánek (květen 2009)
Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.
Tomáš Tisovský (prosinec 2006)
14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek
Návrh nové zonace KRNAP
V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.
V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.
Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".
Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.
Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.