Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Geodetický bod na Krakonoši (spočinku Luční hory (HLV 2; 1555 m)) na pozadí Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m), vlevo Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) a dvojitý vrchol Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m) zvaný Krkonoš (1442 m) ze Staré Bucharovy cesty vytváří plochý začátek Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m). Za nimi Železný vrch (HLV 49; 1321 m), světlé budovy na Medvědíně (HLV 90; 1235 m) a nad ním Krakonoš se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m), Vrbatovým návrším (VV 14a; 1412 m), Harrachovými kameny (HLV 14; 1421 m) a osvětleným Kotlem (HLV 10; 1435 m). Vlevo další tisícovky Žalského a Vlčího hřebenu.

Jindřich Preis (červen 2008)

Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Detail Griedlova kříže z r. 2003, který stojí u ohbí Zlaté stezky na úpatí Holého vrchu (HLV 64; 1295 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Existují i novodobé kříže. Na Zlaté stezce z Kvildy do Bučiny na úpatí Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) je kříž Karla Griedla.

Petr Havránek (červen 2008)

Pohled na Boubín (HLV 29; 1362 m) ze Stráže - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Na Stráži - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m) je v současné době téměř holý.

Petr Havránek (červen 2008)

Černá hora (HLV 51; 1315 m) z Holého vrchu (HLV 64; 1295 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Pohled z Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) na bavorský Luzný, Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m) a Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Lehce poškozená státní triangulace na vrcholu Stráže (HLV 55; 1307 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Historický mezník v sedle mezi Holým vrchem (HLV 64; 1295 m) a Stráží (HLV 55; 1307 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Pohled na Holý vrch (HLV 64; 1295 m) zpod vrcholu Stráže (HLV 55; 1307 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Na vrcholu Holého vrchu (HLV 64; 1295 m).

Petr Havránek (červen 2008)

Nejvyšší bod Z  části dvojvrcholu Jelení slati - S vrcholu (HLV 290; 1048 m) je šikmo přes vozovou cestu proti lovecké chatě u dvou smrků. Nejvyšší místo se však nachází ana skále ve V části dvojvrcholu.

Petr Havránek (červenec 2008)

Lovecká chata Hubert na nižší Z části dvojvrcholu Jelení slati - S vrcholu (HLV 290; 1048 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Homole (HLV 276; 1044 m) a vrchol Ve svahu (HLV 361; 1008 m) ze silničky nad Borovými Lady.

Petr Havránek (červenec 2008)

Vlastní zalesněný vrchol U Diany (VV 172c; 1003 m) je od pastvinných luk vzdálený několik set metrů V směrem.

Petr Havránek (červenec 2008)

Romantické louky v sedélku pod vrcholem U Diany (VV 172c; 1003 m). Pohled Z směrem k hřebeni Poleckého vrchu - V vrcholu (VV 172a; 1108 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled ze silničky, obkružující Polecký vrch (HLV 172; 1120 m) a Polecký vrch - V vrchol (VV 172a; 1108 m) na plochý hřebínek s vrcholem U Diany (VV 172c; 1003 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled ze sedélka pod vrcholem U Diany (VV 172c; 1003 m) na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Detail pramenu U Diany, ležícího nedaleko sedla mezi Poleckým vrchem (HLV 172; 1120 m) a vrcholem U Diany (VV 172c; 1003 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pramen U Diany leží u asfaltové silničky, vzdálený asi 500-600 m od vrcholu U Diany (VV 172c; 1003 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Vrcholové kameny s geodetickým bodem na tisícovce Knížecí pláně - U kostela (VV 104a; 1027 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Chata na Knížecích Pláních pod vrcholem Knížecí pláně (VV 104b; 1025 m) slouží jako útočiště pro cyklisty a pěší turisty od května do října.

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled zpod vrcholu Knížecích plání - U kostela (VV 104a; 1027 m) na východ. Přímo v popředí je nenápadná vyvýšenina Knížecích plání - JV vrcholu (VV 104c; 1005 m), vlevo pak Polecký vrch (HLV 172; 1120 m) a vpravo Strážný (HLV 178; 1115 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Nenápadná zalesněná vyvýšenina v popředí je Buková slať (VV 104d; 1001 m) při pohledu od chaty na Knížecích Pláních.

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled na Ještěd (HLV 344; 1012 m) od libereckého letiště.

Bohumil Žďárský (červenec 2008)

Foceno z Královky. V pozadí Jizera - 1122 m

Bohumil Žďárský (červen 2006)

Ptačí kupy (HLV 343; 1013 m) a Holubník (HLV 229; 1071 m) z Královky.

Bohumil Žďárský (červen 2006)

Ještěd (HLV 344; 1012 m) od Královky v Jizerských horách Z cyklu "Proměna Ještědu"  (www.ecards.cz/likmuhoB).

Bohumil Žďárský (červen 2006)

Ještěd (HLV 344; 1012 m) od vodní nádrže SEBA v okolí mého rodinného domu.

Bohumil Žďárský (březen 2006)

Ještěd (HLV 344; 1012 m) z okolí mého rodinného domu. Z cyklu "Proměny Ještědu" na www.ecards.cz/limuhoB.

Bohumil Žďárský (leden 2006)

Fotografie Ještědu (HLV 344; 1012 m) pořízená při mém vyhlídkovém letu. Přefoceno digitálním fotoaparátem.

Bohumil Žďárský (červenec 1992)

Hřeben Kozích hřbetů z vrcholu Pevnosti (HLV 347; 1012 m). Zleva Luční hora (HLV 2; 1555 m), Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a impozantně působící Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Panorama z Davidových bud v sedle k Pevnosti (HLV 347; 1012 m) východním směrem - zleva Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), Čertovo návrší, Luční hora (HLV 2; 1555 m), Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Východní vrcholová část Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m), splňující kritéria vedlejšího vrcholu. V pozadí za hraničním kamenem Přední Planina (HLV 119; 1198 m) (Pláň), dále Struhadlo (HLV 380; 1002 m), Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) se Zadním Žalým (HLV 298; 1036 m) a Medvědín (HLV 90; 1235 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Zarůstající vrcholová skála Pevnosti (HLV 347; 1012 m) a Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Geodetický bod (rok 1935) na vrcholové skále Pevnosti (HLV 347; 1012 m) na pozadí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku.

Jindřich Preis (červen 2008)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) a Velký Šišák z úbočí Pevnosti (HLV 347; 1012 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) mohou připomínat prehistorickou zkamenělinu. V pozadí Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Wawel.

Jindřich Preis (září 2007)

Východní část vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m), jež by po detailním geodetickém proměření mohla být prohlášena novým vedlejším vrcholem, v pohledu od západního vrcholového skaliska. V pozadí Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Polský Smielec, jehož český nejvyšší bod je označován jako Velký Šišák, z tzv. Fischerovy cesty na severním úbočí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) na polské straně.

Jindřich Preis (červen 2008)

Zleva Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), polský Smielec, dvojitý vrchol Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m). Pohled z Krakonoše - spočinku s vyhlídkou mezi Luční horou (HLV 2; 1555 m) a Kozími hřbety - V vrcholem (VV 2a; 1387 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) z vrcholu Čihadla (HLV 106; 1214 m).

Jindřich Preis (červen 2008)