Sokol (HLV 80; 1253 m)

Sokol: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Jelení vrch | VV Jelení vrch - JZ vrchol

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Sokol od Horské Kvildy.

Sokol (HLV 80; 1253 m) od Horské Kvildy.

Renáta Šašková (březen 2003)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2b Modravské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°02´52˝ s.š., 13°32´13˝ v.d.;
S-42: 5436110 X, 3393170 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /22-33-24; SHOCart /34; KČT /65

Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Též Antýgl. Výrazný kupovitý suk 4,5 km severozápadně od Kvildy. Dobře viditelný z Jezerní slati. Lehce asymetrický vrchol s prudšími východními svahy, tvořen vložkami žuly v rulách. Četné skalní výchozy a suťová pole místy částečně nezalesněná. Porosty tvoří smrčina, místy s jeřábem. Částečné výhledy. Jihozápadní svah I. zóna NP Sokol, chránící zachovalou horskou smrčinu. Na vrcholu je geodetický bod, nedaleko na stromě připevněna vrcholová knížka.

Popis přístupu

Přístup z Horního Antýglu (též Horní Otygl), ležícího nedaleko zelené značky z Horské Kvildy na Filipovu Huť. Stojí zde horský dům se zvoničkou. Dříve tu bývala nejvýše položená sklářská huť na Šumavě (1 135 m n. m.). Ze severozápadního okraje louky u Horního Antýglu je vrchol vzdálen 330 m k západu velmi strmým svahem vzhůru (převýšení 140 m). Orientačně relativně nenáročné, Sokol nelze minout ani zaměnit za jiný vrchol.

 

Lyžování na Kvildě

Máte-li rádi zimní sporty a zejména lyžování, Šumava je ideálním místem pro strávení zimní dovolené nebo i jen víkendu s celou rodinou. Vzhledem k tomu, že se šumavská oblast Kvilda nachází v oblasti nejchladnějšího místa České republiky, jsou zde výtečné podmínky pro dlouhotrvající sněhovou pokrývku a tak si tady užijete jak sjezdové, tak běžecké lyžování. V nadmořské výšce 1000 až metrů nad mořem je přírodního sněhu vždy dost a ubytování Kvilda nabízí i v těchto místech.

Například zde najdete více jak šedesát kilometrů upravovaných běžeckých drah, které jsou propojené s dalšími zhruba 250 kilometry běžeckých tratí celé Šumavy. Kvilda je ideálním výchozím bodem pro běžkařské výlety. Na své si zde přijdou i milovníci bobování, sáňkování nebo snowboardování. Na Kvildě totiž mimo jiné najdete udržovaný minisnowpark s různými překážkami.

V okolí Kvildy nebo v Kvildě samotné také najdete na deset různých lyžařských areálů s mnoha kilometry sjezdovek různých obtížností. Samozřejmostí jsou dětské koutky, lyžařské školy i možnost užívat si šumavských svahů na osvětlených sjezdovkách za tmy.

Chcete-li vyzkoušet něco nového a netradičního, sáhněte po sněžnicích, které vám zapůjčí kdekoli v okolí, kde ubytování Kvilda v zimě poskytuje všem jejím návštěvníkům. Jsou ideální pro jakoukoli botu velikosti 35 až 46. Můžete s nimi vyrazit na jakýkoli z kvildských svahů a své nejmenší můžete vzít na záda s sebou.

Pokud by vás neuspokojil žádný z českých svahů, zkuste se z Kvildy vydat na nedalekou rakouskou stranu, která nabízí výrazně delší sjezdové trasy. Každopádně navštívit zimní Kvildu s cílem si zde zasportovat, je skvělé rozhodnutí.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pohled na ikonický Sokol z tisícovky Kostelní vrch - J vrchol.

Pohled na ikonický Sokol (HLV 80; 1253 m) z tisícovky Kostelní vrch - J vrchol (HLV 363; 1007 m).

Ivan Bohuslav (říjen 2021)

Sestup z Lovčí skály romanticky ozdobila pohled na Sokol altocumulus či vyvýšená kupa na obloze, dělající známé "beránky"

Sestup z Lovčí skály (VV 87a; 1165 m) romanticky ozdobila pohled na Sokol (HLV 80; 1253 m) altocumulus či vyvýšená kupa na obloze, dělající známé "beránky"

Petra Červená (listopad 2020)

Magický Sokol z úbočí Spáleného.

Magický Sokol (HLV 80; 1253 m) z úbočí Spáleného (HLV 342; 1013 m).

Ivan Bohuslav (říjen 2020)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (88)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Nový dřevěný kříž byl na vrcholu Sokola postaven v červenci 2011.

Nový dřevěný kříž byl na vrcholu Sokola (HLV 80; 1253 m) postaven v červenci 2011.

Petr Havránek (listopad 2011)

20.11.2011 15:04:12 - Petr Havránek

Kříž na vrcholu Sokola

Dne 17.7.2011 byl na vrcholu Sokola (HLV 80; 1253 m) vztyčen asi čtyřmetrový, hrubě otesaný dřevěný kříž. Na kříži je umístěna během posledních let v pořadí již třetí schránka s vrcholovou knihou. Minulou schránku umístila a spravovala Česká obec sokolská, schránka i s knihou je nyní asi 20 m od nového kříže. Sokol je tak v současnosti svým způsobem raritou, neboť v jeho vrcholové části se nacházejí současně hned tři vrcholové knížky.

Smrkový porost na svazích i vrcholu Sokola (HLV 80; 1253 m) je již zcela odumřelý a lze předpokládat, že do několika let bude z vrcholu hory volný výhled.

 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

 
Šumavská zimní pohoda.

Šumavská zimní pohoda.

Tomáš Formánek (únor 2005)

27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub

Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.

Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.

Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.

Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!

Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a  Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (1)

 

Související výlety

 

Související akce

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group