Tetřev (HLV 77; 1260 m)

Tetřev: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Tetřev od Kvildy.

Tetřev (HLV 77; 1260 m) od Kvildy.

Tomáš Formánek (červenec 2006)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2b Modravské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°00´57˝ s.š., 13°33´02˝ v.d.;
S-42: 5432540 X, 3394100 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-11-04; SHOCart /35; KČT /65

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Výrazný kupovitý suk 2,5 km západně od Kvildy. Nejvyšší bod Modravských plání, asymetrický rulový vrchol s vrcholovou skalkou. Ve svazích suťové proudy a skalní výchozy. Zalesněno smrčinou, na skalách s příměsí jeřábu. Na severozápadním svahu paseka s výhledem na Filipovu Huť, níže I. zóna NP Tetřevské slať. Východní svah až do výšky 1 150 m n. m. chráněn v I. zóně NP Prameniště nad Kvildou. Na vrcholu Tetřeva je geodetický bod.

Popis přístupu

Přístup po modré značce z Kvildy k pramenu Vltavy. Zhruba po 2,2 km za Kvildou odbočit vpravo po zpevněné cestě, přejít Vltavu a opět zahnout vpravo (k severozápadu). Neznačená cesta nás po 1,2 km dovede na malou loučku, ze které je k vrcholu 700 m terénem. Orientačně náročné, daleko od značených cest. Vrchol je však (na šumavské poměry) jednoznačný a výrazný.

 

Lyžování na Kvildě

Máte-li rádi zimní sporty a zejména lyžování, Šumava je ideálním místem pro strávení zimní dovolené nebo i jen víkendu s celou rodinou. Vzhledem k tomu, že se šumavská oblast Kvilda nachází v oblasti nejchladnějšího místa České republiky, jsou zde výtečné podmínky pro dlouhotrvající sněhovou pokrývku a tak si tady užijete jak sjezdové, tak běžecké lyžování. V nadmořské výšce 1000 až metrů nad mořem je přírodního sněhu vždy dost a ubytování Kvilda nabízí i v těchto místech.

Například zde najdete více jak šedesát kilometrů upravovaných běžeckých drah, které jsou propojené s dalšími zhruba 250 kilometry běžeckých tratí celé Šumavy. Kvilda je ideálním výchozím bodem pro běžkařské výlety. Na své si zde přijdou i milovníci bobování, sáňkování nebo snowboardování. Na Kvildě totiž mimo jiné najdete udržovaný minisnowpark s různými překážkami.

V okolí Kvildy nebo v Kvildě samotné také najdete na deset různých lyžařských areálů s mnoha kilometry sjezdovek různých obtížností. Samozřejmostí jsou dětské koutky, lyžařské školy i možnost užívat si šumavských svahů na osvětlených sjezdovkách za tmy.

Chcete-li vyzkoušet něco nového a netradičního, sáhněte po sněžnicích, které vám zapůjčí kdekoli v okolí, kde ubytování Kvilda v zimě poskytuje všem jejím návštěvníkům. Jsou ideální pro jakoukoli botu velikosti 35 až 46. Můžete s nimi vyrazit na jakýkoli z kvildských svahů a své nejmenší můžete vzít na záda s sebou.

Pokud by vás neuspokojil žádný z českých svahů, zkuste se z Kvildy vydat na nedalekou rakouskou stranu, která nabízí výrazně delší sjezdové trasy. Každopádně navštívit zimní Kvildu s cílem si zde zasportovat, je skvělé rozhodnutí.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pohled na Tetřev od Hraběcí Hutě.

Pohled na Tetřev (HLV 77; 1260 m) od Hraběcí Hutě.

Ivan Bohuslav (září 2021)

Při sestupu z Tetřeva výhled na magický Sokol.

Při sestupu z Tetřeva (HLV 77; 1260 m) výhled na magický Sokol (HLV 127; 1187 m).

Pavel Blazek (srpen 2020)

Vrcholové skalisko na Tetřevu.

Vrcholové skalisko na Tetřevu (HLV 77; 1260 m).

Pavel Blazek (srpen 2020)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (64)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Maloplošné oplocenky kolem vysazených stromků v sedle mezi Čertovým vrchem a Tetřevem.

Maloplošné oplocenky kolem vysazených stromků v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

05.10.2008 22:55:38 - Jindřich Preis

Oplocenky v okolí Tetřeva

Lesácké oplocenky, chránící novou výsadbu přes zvěří, bývají obvykle poměrně rozsáhlé ohraničené plochy (často vymýceného) lesa.

Mnohem lépe působí oplocenky malé, které je možné pozorovat např. v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m), rozmístěné v řídkém lese, vždy jen pro několik stromů (zde zpravidla několik buků a jedle).

Zřejmě mají i další výhodu – v případě provalení oplocenky a průniku zvěře nedojde k devastaci celé výsadby, ale právě jen její konkrétní malé části.

 
Kamenná zídka v sedle mezi Čertovým vrchem a Tetřevem měla zřejmě již v minulosti vymezovací účel a i nyní tvoří částečně hranici mezi Plzeňským a Jihočeským krajem.

Kamenná zídka v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) měla zřejmě již v minulosti vymezovací účel a i nyní tvoří částečně hranici mezi Plzeňským a Jihočeským krajem.

Jindřich Preis (říjen 2008)

05.10.2008 22:27:49 - Jindřich Preis

Kamenná zídka mezi Tetřevem a Čertovým vrchem

V sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) lze v lese narazit na vegetací zarůstající, ale přitom zachovalou a dobře patrnou zídku z narovnaných kamenů, necelý 1 m vysokou, která probíhá po hřbetní linii k Tetřevu a v severních 2/3 svého průběhu se ostře lomí jihozápadním směrem.

V terénu do svého průběhu na jižní straně zabírá i kamennou formaci, která je zřejmě vyšší než 5 m a splňuje tak kritéria vedlejšího vrcholu Tetřeva (HLV 77; 1260 m).

Historická funkce zídky byla zřejmě vymezovací – i nyní tudy probíhá hranice mezi Plzeňským a Jihočeským krajem a v lomené části na západ pak hranice obecní.

Zídka je patrná i v některých mapových podkladech - například na ZM 10 (viz: http://tms.iriscrr.cz/tms/isr/html/isr/).

Sedlo mezi Čertovým vrchem a Tetřevem je velmi ploché a podmáčené.

Sedlo mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) je velmi ploché a podmáčené.

Petr Havránek (říjen 2008)

V zídce z vyrovnaných kamenů v sedle k Tetřevu je skála, která splňuje kritéria vedlejšího vrcholu.

V zídce z vyrovnaných kamenů v sedle k Tetřevu (HLV 77; 1260 m) je skála, která splňuje kritéria vedlejšího vrcholu.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Pohled na tisícovky Tetřev a Čertův vrch z Filipovy Hutě.

Pohled na tisícovky Tetřev (HLV 77; 1260 m) a Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) z Filipovy Hutě.

Petr Havránek (duben 2007)

 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (1)

 

Související akce

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group