Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Zadní Planina (HLV 13; 1423 m) a Stoh (HLV 47; 1319 m) od západu. Vpravo Přední Planina (HLV 119; 1198 m), vzadu Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Pohled z Judeichovy cesty na Svatý Petr. Vlevo Přední Planina (HLV 119; 1198 m), v pozadí z Žalského hřbetu Šeřín (HLV 313; 1036 m), Černá skála (HLV 291; 1042 m) nad Labskou a vpravo Mechovinec (HLV 216; 1081 m), za ním pak Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m) a Vlčí hřbet se svými třemi hlavními vrcholy Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m), Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) a Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Panoramatické foto od Památníku obětem hor přes Bílou louku na Sříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), který má vlevo spočinek Čertovo návrší. V popředí pak Stříbrné návrší (VV 3a; 1433 m) a vpravo Luční bouda.

Jindřich Preis (červen 2008)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) od Krakonoše, s částí Čertova dolu. Vlevo nad Slezským sedlem Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a polský Smielec. Vpravo od Šišáku polský vrchol Tepy Szczyt.

Jindřich Preis (červen 2008)

Stará Bucharova cesta na úbočí Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m) a dále spíše na úpatí Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Hřeben Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m) a Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m) je opravdu ostrý. Pohled ze začátku klečí zarostlé hřebenové pěšiny.

Jindřich Preis (červen 2008)

Krkonoše mohou být patrné nejen z 59,5 km vzdáleného Hradce Králové, jak uvedl J.Preis, ale několikrát do roka i z pražského Jižního Města. Teleobjektivem vidíme 121,6 km vzdušnou čarou vzdálenou Studniční horu (HLV 3; 1555 m), Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m) nad paneláky Horních Měcholup.

Petr Havránek (duben 2007)

Na Větrné skále, ležící na Střední cestě jižně od vrcholu Poleckého vrchu (HLV 172; 1120 m) je vytesán zřejmě starý poštovní symbol, korunka s trubkou.

Petr Havránek (červenec 2008)

Na jižním úbočí Poleckého vrchu (HLV 172; 1120 m) asi 500 m od vrcholu leží na Střední cestě malebná Větrná skála.

Petr Havránek (červenec 2008)

Letní podvečerní nálada v Hradci Králové - do Krkonoš lze někdy alespoň dohlédnout z okna. Nad panoramatem střech v Hradci Králové zleva Studniční hora (HLV 3; 1555 m), Černá hora (HLV 59; 1300 m) a Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpravo od ní za komíny Svorová hora (HLV 17; 1411 m).

Jindřich Preis (červenec 2008)

Pohled ze střední části Horní Malé Úpy na Kraví horu (HLV 228; 1071 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled zpod vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) na Tabuli (HLV 67; 1282 m) a Čelo (VV 67a; 1269 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled zpod vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) na Studniční horu (HLV 3; 1555 m), Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Svorovou horu (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Konečná stanice vleku v lyžařském Mega-ski-areálu v Malé Úpě. Stanice leží asi 750m S směrem od vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) na česko-polské hranici.

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled z vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) na Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Svorovou horu (HLV 17; 1411 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Hraniční kámen s označením IV/18, v jehož těsné blízkosti se má nacházet geodetický bod na vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Zeleně značená turistická cesta na vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Bufet Na rozcestí je vítanou, byť velmi drahou oázou pro pěší turisty i cyklisty. Leží na svahu Zadní planiny (HLV 13; 1423 m) asi 800 m od sedla s Liščí horou (HLV 28; 1363 m) a je turistickým východiskem do nejatraktivnějších oblastí hřebenů Krkonoš.

Petr Havránek (červenec 2008)

Památník obětem hor, mezi místními prostě Kaplička, leží na svahu Luční hory (HLV 2; 1555 m) ve výšce 1509,3 m, asi 500 m nad sedlem mezi Luční a Studniční horou. Tudy mohou nyní projíždět i cyklisté od Výrovky na Luční boudu. Za Kapličkou Studniční hora (HLV 3; 1555 m) a Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Lyžařská bouda na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m). Až sem mohou nyní dojet cyklisté, cesta dále na vrchol Liščí hory je však přístupná pouze pro pěší.

Petr Havránek (červenec 2008)

Světlá (HLV 85; 1244 m) a Černá hora (HLV 59; 1300 m) od Lyžařské boudy na svazích Liščí hory (HLV 28; 1363 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled od poutačů u Lyžařské boudy na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m) na Černou horu (HLV 59; 1300 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled z horní části Hnědého vrchu, úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m), od hotelu Energetik, na Slatinnou stráň (HLV 146; 1153 m) a Černou horu (HLV 59; 1300 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Od konečné stanice sedačkové lanovky na Hnědý vrch na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m) je dobře vidět na Studniční horu (HLV 3; 1555 m), Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Růžovou horu (HLV 19; 1396 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Konečná stanice sedačkové lanovky na Hnědý vrch, který je součástí Liščí hory (HLV 28; 1363 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Na červeně značené cestě od Lyžařské boudy je necelých 500 m pod vrcholem Liščí hory (HLV 28; 1363 m) vyhlídka, ze které je krásný výhled na Studniční horu (HLV 3; 1555 m), Sněžku (HLV 1; 1603 m) a Růžovou horu (HLV 19; 1396 m). Dole v popředí vrchol Lesní hory (HLV 160; 1128 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pěšinka na vrchol Liščí hory (HLV 28; 1363 m) odbočuje v nejvyšším místě červeně značené turictické cesty jižním směrem mezi kleč a je zde červená zeměměřičská značka. Vrchol s geodetickým bodem s tyčí a patníkem je vzdálen asi 150 m.

Petr Havránek (červenec 2008)

Skutečný vrchol Liščí hory (HLV 28; 1363 m), přestože je jen asi 150 m od červeně značené turistické cesty, se velmi obtížně v kleči hledá. Nesmíme se nechat splést kamenným mezníkem, který je od geodetického bodu vzdálen necelých 50 m.

Petr Havránek (červenec 2008)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) a dokonalá horizontála Růžové hory (HLV 19; 1396 m) při pohledu z horní části strání Hnědého vrchu od hotelu Energetik na svazích Liščí hory (HLV 28; 1363 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled od Bufetu na rozcestí na Studniční horu (HLV 3; 1555 m) s částečně odtátým sněhovým polem Mapa republiky a na Sněžku (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Z cesty pod vrcholem Liščí hory (HLV 28; 1363 m) je Mapa republiky, sněhové pole na travnatém jižním svahu Studniční hory (HLV 3; 1555 m), dobře patrná. Na konci července už sníh na "mapě" pokrývá jen přibližně území Prahy a Středočeského kraje.

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled na Studniční horu (HLV 3; 1555 m) od Bufetu na rozcestí. Vlevo pod vrcholem na travnatém poli je jasně patrné vytáté sněhové pole ve tvaru mapy bývalého Československa.

Petr Havránek (červenec 2008)

Severní okraj vrcholové plošiny Kupy (HLV 274; 1044 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Na vrcholu Kupy (HLV 274; 1044 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Tisícovka Kupa (HLV 274; 1044 m) od jihovýchodu ze severního svahu Boubína (HLV 29; 1362 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Na vrcholu Boubína (HLV 29; 1362 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Vrchol Boubína (HLV 29; 1362 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Masiv Boubína (HLV 29; 1362 m) od severovýchodu ze sedla od Palečkovského vrchu (VV 29b; 1014 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Palečkovský vrch (VV 29b; 1014 m) od jihozápadu.

Václav Šilhavý (červen 2008)

Na východním svahu Palečkovského vrchu (VV 29b; 1014 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Na vrcholu tisícovky V oboře (HLV 369; 1006 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Vrcholová část tisícovky V oboře - S vrchol (VV 369a; 1006 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Vrcholová část tisícovky V oboře - S vrchol (VV 369a; 1006 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Západní svah tisícovky V oboře - S vrchol (VV 369a; 1006 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

Panoramatické foto Luční hory (HLV 2; 1555 m) z jejího spočinku Krakonoše, vpravo rozsocha zvaná Železná hora, která dominuje zejména při pohledu od Špindlerova Mlýna.

Jindřich Preis (červen 2008)