Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 131 - 140 z 534 nalezených 
Pěšina českobavorského hraničního chodníku blízko vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) a nové turistické ukazatele v českém jazyce.
Petr Havránek (srpen 2013)
25.08.2013 16:31:01 - Petr Havránek
České ukazatele na hraniční stezce na vrcholu Svarohu
Pěšina na česko-bavorské hranici v oblasti Šumavy je považována bavorskými zákony za oficiální turistický chodník (Grenzsteig), který je přístupný veřejnosti každoročně v období od 15.7. do 15.11. Chodník je přístupný v tomto období i v nejpřísněji chráněné zóně Bavorského národního parku (Kernzone).
Obvykle nemá hraniční chodník mimo hraničních kamenů a modrobíle pruhovaných plastových tyčí žádné další značení. Na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) se však v poslední době objevily nové dřevěné turistické ukazatele v českém jazyce. Informují o tom, že jižním směrem lze dojít do Alžbětína za 3 hodiny, do Železné Rudy za 4 hodiny, severozápadním směrem pak lze dojít za 3 hodiny na Ostrý (HLV 70; 1291 m) a za 5 hodin do Hamrů.
Vrchol Svarohu (HLV 42; 1333 m) je přitom z české strany nedostupný, nevede sem žádná značená cesta a vstupu brání I. zóna NP Královský hvozd. Na vrchol Svarohu je možné snadno vystoupat z bavorské strany z parkoviště Scheibensalter, které je vzdálené od Bavorské Rudy po silnici asi 12 km.
29.08.2013 08:23:46 - Jan Voráček
Informace o (ne)přístupnosti Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Grenzsteig mi připadá poněkud nepřesná a zavadějící. Grenzsteig není přístupná po celé své délce - např. v okolí Latschensee nebo Debrniku (HLV 40; 1337 m). Omezení platí myslím i v oblasti Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m) a Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m). Oblast Svarohu (Královského Hvozdu) však leží "pouze" v CHKO (z bavorské strany LSG), tudíž zde je přístupná bez omezení.
Z české strany je v terénu sice občasnými informačními tabulemi vyznačená jakási "klidová zóna", nicméně její hranice jsem nenašel vyznačené ani v terénu ani v žádné mapě. Jediný nepřístupný vrchol (podle map) je pouze Jezerní hora (HLV 37; 1343 m) (leží v NPR Černé a Čertovo jezero) a Ostrý (HLV 70; 1291 m) (PP Královský Hvozd, přístup je však možný po značených cestách).
Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) s mohylou Hanče a Vrbaty, v pozadí Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m).
Petr Daubner (srpen 2013)
06.08.2013 13:48:00 - Tomáš Formánek
Stoletý příběh: Hanč a Vrbata
V časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 3/2013 je na stranách 4-9 otištěn obsáhlý článek Aleše Suka "Stoletý příběh" vracející se u příležitosti stého výročí k tragédii Hanče a Vrbaty.
Kromě shrnutí základních, všeobecně známých faktů autor v článku popisuje i mnoho méně známých skutečností vztahujících se k této dávné smutné události českého lyžování.
Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích.
Více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
31.07.2013 16:22:26 - Martin Matějka
Alternativní způsob zdolání Signálu
Zajímavým způsobem výstupu na Signál (VV 85a; 1175 m) je využití koloběžky z půjčovny pod lanovkou na Černou horu (HLV 59; 1300 m).
Od lanovky vede cesta k Sokolské boudě, kde se napojuje červená turistická značka pokračující směrem na Kolínskou boudu. Na rozcestí Václavák z ní odbočuje doprava neznačená cesta, která se po 1,6 km připojí na rovněž neznačenou Thámovu cestu. Po Thámově cestě to jsou do sedla Signálu (VV 85a; 1175 m) přibližně 2 km, vrchol je od sedla vzdálen necelých 100 m po vyšlapané pěšince.
Cesta k Signálu (VV 85a; 1175 m) je povětšinou z kopce, i když nechybí úseky, kde je potřeba pořádně šlápnout, hlavně na Thámově cestě před sedlem. Odměnou za vynaloženou námahu je více než šestikilometrový pohodový sjezd do Janských Lázní.
Vrchol Slavíče (HLV 253; 1055 m) - aktuální foto z 10.7.2013.
Josef Bezvlasý (červenec 2013)
10.07.2013 18:32:32 - Josef Bezvlasý
Přístup na vrchol Slavíče
Přístup na vrchol Slavíče (HLV 253; 1055 m) je zcela bezproblémový - od chaty Slavíč severozápadním směrem po lesní cestě částečně značné modrou značkou ve žlutém poli. Vede až ke kótě.
Kamenný "mužík" už nestojí, je z něj hromádka kamení a dnes (10.7.2013) jsem tam překvapil slunící se zmiji!
(Poznámka Tisicovky.cz: Podrobnosti k hodnocení dostupnosti tisícovek - viz stránka "Dostupnost vrcholů".)
"V Sedle" - geodetický bod s kótou 1037,56 m v sedle mezi masivem Špičáku (HLV 103; 1221 m) a Knížecího Stolce (HLV 94; 1236 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
28.05.2013 22:31:44 - Václav Šilhavý
Skalní útvary v masivu Špičáku aspirující na zařazení mezi VV
“Nad Sedlem“ / Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m)
Na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m) ve vzdálenosti 930 m od vrcholu se nachází výrazný skalní výchoz. Vrcholová skalka má souřadnice N48.82310 E14.03934 a kótu cca 1092 m. Převýšení vrcholu vůči úpatí výchozu, na jeho jižní straně proti svahu, činí přibližně 10 m. Skalní útvar splňuje jednoznačně kritéria pro zařazení mezi vedlejší vrcholy. V mapách není místo nijak pojmenováno. Pracovní označení “Nad Sedlem“ je zvoleno podle blízkého sedla mezi masivem Špičáku (HLV 103; 1221 m) a Knížecího Stolce (HLV 94; 1236 m). V sedle je umístěn geodetický bod č. 32 s kótou 1037,56 m a s místním názvem “V Sedle“.
Nad Slatinkou (VV 103e; 1195 m)
Další zajímavý skalní útvar na západním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m) lze nalézt ve vzdálenosti 300 m od vrcholu na souřadnicích N48.81507 E14.03474. Vrchol skalky má kótu cca 1095 m a převýšení vůči úpatí na její severní straně je cca 10 m. Skalní útvar též splňuje jednoznačně kritéria vedlejšího vrcholu. Pracovní označení “Nad Slatinkou“ je zvoleno podle potoka Slatinka, pramenícího nedaleko, v sedle mezi Špičákem (HLV 103; 1221 m) a tisícovkou Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m).
Nad Slatinkou (VV 103e; 1195 m) - skalní útvar na západním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Nad Slatinkou (VV 103e; 1195 m) - skalní útvar na západním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m) - skalní výchoz na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m) - skalní výchoz na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m) - skalní výchoz na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m) - skalní výchoz na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m) - skalní výchoz na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m) - skalní výchoz na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m) - skalní výchoz na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
Časopis KČT Turista č. 11/2012, str. 38-39.
09.02.2013 15:23:22 - Tomáš Formánek
Výročí rozhledny na Pradědu
V časopisu KČT Turista č. 11/2012 je na stranách 38-39 otištěn zajímavý článek Ing. Stanislava Wiesera "Výročí rozhledny Altvaterturm na Pradědu" zabývající se 100. výročím otevření bývalé rozhledny na Pradědu (HLV 5; 1491 m).
Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Turista, případně na internetových stránkách časopisu.
Vrcholová pyramida na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m).
Tomáš Tisovský (listopad 2006)
06.01.2013 13:26:45 - Tomáš Formánek
Záhada na Malém Šišáku
V časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 11/2012 je na stranách 12-14 otištěn zajímavý článek Jiřího Bašty "Záhada na Malém Šišáku" popisující takřka detektivní pátrání po obsahu a původu pozapomenutého nápisu vytesaného do kamene ve vrcholové části Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m).
Kombinací terénního průzkumu v jinak nepřístupné I. zóně KRNAP a pátrání v historických i novodobých dokumentech se autorovi nakonec podařilo nápis rozluštit, takže záhada tajemného nápisu na Malém Šišáku se zdá být rozřešena.
Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína (HLV 29; 1362 m).
Václav Šilhavý (listopad 2011)
06.11.2012 22:35:43 - Václav Šilhavý
Johnův kámen – kandidát na vedlejší vrchol Boubína
Na jihozápadní části hřbetu boubínského masivu, se ve vzdálenosti cca 1140 m od vrcholu Boubína (HLV 29; 1362 m), na souřadnicích: N48.98991 E13.80181, nachází skalní výchoz.
Toto místo je na mapách označeno názvem Johnův kámen, a má kótu: 1284,7 m.n.m.
Kamenný obelisk, nesoucí stejné jméno, stojí na vrcholu Srního vrchu (VV 29a; 1296 m), vzdáleného cca 220 m jihovýchodně od skalky. Převýšení temene skalky vůči sedlu ve směru k Srnímu vrchu činí cca 4,5 – 5,5 m. Johnův kámen - skalní výchoz, je tudíž kandidátem na nový vedlejší vrchol Boubína.
Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína (HLV 29; 1362 m).
Václav Šilhavý (listopad 2011)
Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína (HLV 29; 1362 m).
Václav Šilhavý (listopad 2011)
Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína (HLV 29; 1362 m).
Václav Šilhavý (listopad 2011)
05.11.2012 18:21:45 - Michal Holub
Vrcholový hřbet vlastního vrcholu Boubína
Nejvyšší část hřbetu Boubína (HLV 29; 1362 m) je ohraničená v mapách přibližně dvěma elipsami vrstevnice 1350 m a má délku cca 500 m.
Podle měření (dvě GPS s barometrem) má severozápadní část (nedaleko červené odbočky na Johnův kámen) výšku 1354 m a je vzdálena od nejvyššího místa u geodetického bodu a rozhledny necelých 350 m. Sedlo je níže o 4 metry (tedy 1350 m, vyšlo z obou měření shodně), takže se o vedlejší vrchol nejedná. Ještě menší převýšení vykazuje jihovýchodní část, kde je vzdálenost 100 m a výškový rozdíl jen okolo 1 metru.
Vše je přehledně vyznačeno v mapce.
Vrcholovou knihu na Hrbu (HLV 225; 1074 m) hlídá dřevěný jezevec.
Pavel Winkelbauer (září 2012)
29.10.2012 11:29:10 - Pavel Winkelbauer
Socha jezevce a vrcholová kniha na Hrbu
Na sklonku léta 2012 byla na vrcholu Hrbu (HLV 225; 1074 m) umístěna schránka s vrcholovou knihou. Nachází se přímo na nejvyšším skalisku a střeží ji dřevěný jezevec.
Socha jezevce upomíná na pověst o tom, jak financové naháněli přes kopečky podloudníka. Pašerák byl při útěku těžce zraněn a zachránil se jen díky tomu, že našel útočiště v jezevčí noře.
Zobrazeno 131 - 140 z 534 nalezených