Praděd (HLV 5; 1491 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Praděd

Praděd: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Praděd (HLV 5; 1491 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Lokalita: Celek: IVC-7 Hrubý Jeseník; podcelek: IVC-7C Pradědská hornatina; okrsek: IVC-7C-1 Pradědský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°04´58˝ s.š., 17°13´55˝ v.d.;
S-42: 5552580 X, 3659860 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /14-24-24; SHOCart /58; KČT /55

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: rozhledna, restaurace, vysílač.

Popis vrcholu

Výrazný suk 3,5 km jihozápadně od Videl. Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy. Tvořen rulami a břidlicemi. Celý masiv Pradědu vystupuje nad okolní hřbety. První rozhledna zde byla vystavěna v letech 1904-12. Tuto 32 m vysokou kamennou stavbu s restaurací a ubytovacími pokoji zbudoval německý turistický spolek. Drsné povětrnostní podmínky a nevhodně použitý kámen měl za následek značné problémy se statikou stavby. V letech 1926-34 byla částečně opravena. To se však ukázalo jako nedostatečné a v roce 1957 byla celá stavba definitivně uzavřena a jen o dva roky později se dokonce zřítila. V roce 1970 započala výstavba televizního vysílače s výškou 162 m. Je zde restaurace a vyhlídková plošina (ve výšce 80 m). Výhled je za ideálních optických podmínek fascinující – kromě „blízkých objektů“ do 30 km, Krkonoš a Moravskoslezských Beskyd lze spatřit i Vysoké Tatry. Cestou k vrcholu je hraniční trojmezník z roku 1721. Průměrná roční teplota na vrcholu se pohybuje okolo 1 °C, a roční srážky přes 1 200 mm. Absolutní teplotní maxima zde dosahují pouze k 25 °C. Zdejší meteorologická stanice byla bohužel v roce 2000 zrušena. Do té doby byla naší nejvýše položenou, neboť meteorologická stanice na vrcholu Sněžky patří Polsku. Vrcholová oblast je porostlá smilkovými trávníky s některými vzácnými druhy rostlin (zvonek vousatý, violka žlutá sudetská). Asi 400 m severně od vrcholu jsou Tabulové skály, při stavbě rozhledny částečně odtěžené fylonitové mrazové sruby. Rostou na nich dva druhy bylinných vrb – laponská a bylinná. Horní hranice lesa zde vystupuje až do výšky 1 400 m n. m., při ní roste směs vlajkových forem smrku s uměle vysazenou klečí. Celý vrchol je součástí NPR Praděd.

Popis přístupu

Přístup po silničce od Švýcárny či Ovčárny až k rozcestí Praděd. Odtud silnička odbočuje na vrchol (společně se zimním tyčovým značením a modrou značkou). Původní cesty byly silně poškozeny erozí, proto jsou nyní vedeny pouze po zpevněných cestách, na ostatní platí zákaz vstupu.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Ráno na SV vrcholu Ucháče. Na horizontu nezaměnitelná silueta Pradědu a na obzoru mezi smrky je vidět i silueta horní nádrže přečerpávací elektrárny na vrcholu tisícovky Dlouhé stráně.

Ráno na SV vrcholu Ucháče (HLV 356; 1009 m). Na horizontu nezaměnitelná silueta Pradědu (HLV 5; 1491 m) a na obzoru mezi smrky je vidět i silueta horní nádrže přečerpávací elektrárny na vrcholu tisícovky Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m).

Marek Janík (srpen 2012)

Praděd (HLV 5; 1491 m) a Velký Děd od Švýcárny.

Honzík Otčenášek (červen 2012)

Jeseníky ze Spáleného vrchu: vpředu Šindelná hora, za ni Velký Klínovec se sjezdovkami, na horizontu nejpatrnější Malý Děd, Praděd, Vysoká hole s Petrovými kameny, Dlouhé Stráně a Mravenečník.

Jeseníky ze Spáleného vrchu (HLV 53; 1313 m): vpředu Šindelná hora (HLV 165; 1125 m), za ni Velký Klínovec (HLV 139; 1166 m) se sjezdovkami, na horizontu nejpatrnější Malý Děd (HLV 26; 1368 m), Praděd (HLV 5; 1491 m), Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) s Petrovými kameny (VV 8a; 1446 m), Dlouhé Stráně (HLV 32; 1353 m) a Mravenečník (HLV 36; 1343 m).

Honzík Otčenášek (červen 2012)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (77)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

25.03.2014 11:30:10 - Leszek Radecki

Tisícovky Hrubého Jeseníku

Přesně na den po dvou letech dorazil Tisícovkám dopis z Polska od Leszka Radeckiho s jeho aktualizovaným seznamem Tisícovek i dalších spočinků a nižších vrcholů Hrubého Jeseníku.

Díky za dopis a zmapování nižších vrcholů tohoto pohoří.

Předchozí dopis s výpisem Tisícovek Hrubého Jeseníku od Leszka Radeckiho z 25. března 2012:

Časopis KČT Turista č. 11/2012, str. 38-39.

09.02.2013 15:23:22 - Tomáš Formánek

Výročí rozhledny na Pradědu

V časopisu KČT Turista č. 11/2012 je na stranách 38-39 otištěn zajímavý článek Ing. Stanislava Wiesera "Výročí rozhledny Altvaterturm na Pradědu" zabývající se 100. výročím otevření bývalé rozhledny na Pradědu (HLV 5; 1491 m).

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Turista, případně na internetových stránkách časopisu.

Skalnatý hřebínek v rozsoše Velkého Děda (z Praděda) nad Divokým dolem ze silničky na Dlouhé stráně.

Skalnatý hřebínek v rozsoše Velkého Děda (z Praděda (HLV 5; 1491 m)) nad Divokým dolem ze silničky na Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m).

Jindřich Preis (říjen 2011)

09.11.2011 11:11:27 - Jindřich Preis

Skály na rozsoše Velkého Děda

Na rozsoše Velkého Děda (a tedy i Praděda (HLV 5; 1491 m)) mezi Česnekovým a Divokým dolem jsou patrny výrazné skalnaté formace, dobře patrné při pohledu od jihovýchodu, spadající téměř kolmo do Divokého dolu a vzbuzující dojem, že jejich převýšení vůči okolí je větší než 5 m či dokonce 15 m. Tím by splňovaly podmínky pro vedlejší resp. hlavní vrcholy, i když na mapách tyto jemné nuance nejsou patrné.

Ohledáním v terénu jsem zjistil, že ostře se svažující skalnatý hřbet v délce téměř 600 m má neschůdné až kolmé stěny směrem do Divokého dolu, zatímco k Česnekovému dolu je zalesněný terén relativně schůdný.

Na popsaném hřbetě lze identifikovat dvě skalnaté formace (tory), vzdálené od sebe 280 m, jejichž převýšení i díky terénnímu zářezu vůči okolí je kolem 5-7 m, nicméně přesnější proměření v dané chvíli nebylo technicky možné. Koordináty obou formací jsou tyto: dolní N50 04 50.0 E17 11 46.7, resp. horní N50 04 53.1 E17 12 00.4, nadmořská výška 1138 m n.m., resp. 1244 m n.m., obě u paty. Další skála, nejvýraznější a nejviditelnější na dolním konci rozsochy, má však sedlo jen minimální.

Horní skalka (tor) na hřebeni nad Divokým dolem a její sedlo (převýšení cca 5-7 m).

Jindřich Preis (listopad 2011)

Detail dolní ze skalek z vyhlídky v Divokém dole na úbočí Praděda (HLV 5; 1491 m).

Jindřich Preis (listopad 2011)

Nejvýraznější skála nad Divokým dolem nemá dostatečné sedlo - pohled z vyhlídky v Divokém dole.

Jindřich Preis (listopad 2011)

Skály je možné dosáhnout zdola odbočením z dřevařské svážnice (N50 04 40.6 E17 11 21.3) po staré, poměrně souvislé a někdy nesnadno identifikovatelné pěšině (resp. kameny vyskládaném chodníku v minulosti často využívaném), jemně se klikatící vzhůru strmým svahem po hranici NPR Praděd. Hranice NPR se ale nad dolní skalkou stáčí poněkud severněji a tak vyšší partie skalnatého hřebene již leží v rezervaci. O účelu již nepoužívaného chodníku je možné se jen dohadovat, ale jeví se schůdnější než cesta Divokým dolem.

Lze také vystoupit Divokým dolem po modré značce a k sestupu použít pěšinu kolem Dědovy chaty (vyznačenou na mapě KČT), která na hřebenové části nespojitě navazuje na zmíněný chodník – ležící ale v NPR Praděd. Zajímavostí je paseka těsně nad horní skalnatou formací, zarůstající velmi hustými mladými smrčky, které činí až dojem samostatně rostoucích čarověníků.