Praděd (HLV 5; 1491 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Praděd

Praděd: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Praděd (HLV 5; 1491 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Lokalita: Celek: IVC-7 Hrubý Jeseník; podcelek: IVC-7C Pradědská hornatina; okrsek: IVC-7C-1 Pradědský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°04´58˝ s.š., 17°13´55˝ v.d.;
S-42: 5552580 X, 3659860 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /14-24-24; SHOCart /58; KČT /55

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: rozhledna, restaurace, vysílač.

Popis vrcholu

Výrazný suk 3,5 km jihozápadně od Videl. Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy. Tvořen rulami a břidlicemi. Celý masiv Pradědu vystupuje nad okolní hřbety.

První rozhledna zde byla vystavěna v letech 1904-12. Tuto 32 m vysokou kamennou stavbu s restaurací a ubytovacími pokoji zbudoval německý turistický spolek. Drsné povětrnostní podmínky a nevhodně použitý kámen měl za následek značné problémy se statikou stavby. V letech 1926-34 byla částečně opravena. To se však ukázalo jako nedostatečné a v roce 1957 byla celá stavba definitivně uzavřena a jen o dva roky později se dokonce zřítila.

V roce 1970 započala výstavba televizního vysílače s výškou 162 m. Od roku 1993, kdy byla provedena výměna anténního nástavce, je celková výška vysílače 146,5 m. Je zde restaurace a vyhlídková plošina (ve výšce 73 m). Výhled je za ideálních optických podmínek fascinující – kromě „blízkých objektů“ do 30 km, Krkonoš a Moravskoslezských Beskyd lze spatřit i Vysoké Tatry.

Cestou k vrcholu je hraniční trojmezník z roku 1721. Průměrná roční teplota na vrcholu se pohybuje okolo 1 °C, a roční srážky přes 1 200 mm. Absolutní teplotní maxima zde dosahují pouze k 25 °C. Zdejší meteorologická stanice byla bohužel v roce 2000 zrušena. Do té doby byla naší nejvýše položenou, neboť meteorologická stanice na vrcholu Sněžky patří Polsku.

Vrcholová oblast je porostlá smilkovými trávníky s některými vzácnými druhy rostlin (zvonek vousatý, violka žlutá sudetská). Asi 400 m severně od vrcholu jsou Tabulové skály, při stavbě rozhledny částečně odtěžené fylonitové mrazové sruby. Rostou na nich dva druhy bylinných vrb – laponská a bylinná. Horní hranice lesa zde vystupuje až do výšky 1 400 m n. m., při ní roste směs vlajkových forem smrku s uměle vysazenou klečí. Celý vrchol je součástí NPR Praděd.

Popis přístupu

Přístup po silničce od Švýcárny či Ovčárny až k rozcestí Praděd. Odtud silnička odbočuje na vrchol (společně se zimním tyčovým značením a modrou značkou). Původní cesty byly silně poškozeny erozí, proto jsou nyní vedeny pouze po zpevněných cestách, na ostatní platí zákaz vstupu.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pohled z Pradědu (HLV 5; 1491 m) na Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m).

Pavel Blazek (červenec 2024)

Pohled z Pradědu na téměř celý Vysokoholský hřbet.

Pohled z Pradědu (HLV 5; 1491 m) na téměř celý Vysokoholský hřbet.

Pavel Blazek (červenec 2024)

Mravenečník - na lysé vršky z povzdálí dohlíží Praděd.

Mravenečník (HLV 36; 1343 m) - na lysé vršky z povzdálí dohlíží Praděd (HLV 5; 1491 m).

Jan Přibyl (únor 2021)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (127)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

25.09.2024 14:11:28 - Pavel Blazek

Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.

Milí přátelé tisícovkáři,

vím, že tyto úžasné stránky o našich krásných horách slouží primárně jako zdroj informací, a příp. též k fotodokumentaci „našich“ tisícovek. Přesto, vzhledem k tomu, že Ritunku mnozí z Vás znali a nejeden výšlap s ní i absolvovali, dovoluji si touto cestou sdělit smutnou skutečnost, že Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.

Stručně z jejího turistického života:

Tisícovky: 367 hlavních, 109 vedlejších.

V rámci navštěvování nejvyšších bodů geomorfologických celků ČR mě (příp. nás s Olinkou) doprovázela na 92 (z celkem 94) celků. Na Hradiště 934 m v Doupovských horách jsem nesebral odvahu/drzost a poslední – nejnižší Chvojnickou pahorkatinu jsme již bohužel nestihli.

S Ritou jsem dokončil trasu z nejsevernějšího bodu ČR (osada Severní, Lobendava) k nejjižnějšímu (zaniklá osada Radvanov). Tuto trasu jsem kdysi započal ještě s předešlým psem Adélkou.

Letos jsem s Ritou začal trasu z nejzápadnějšího bodu k nejvýchodnějšímu (prozatím severní variantu). Mnohokrát jsem se na našich cestách po horách setkával s tabulkou tur. počinu VIACZECHIA, někdy jejich trasu jen křížil, někdy část i prošel, až to „uzrálo“ v rozhodnutí, že ji projdu poctivě přesně v její vytyčené trase. Rita se mnou prošla prvních cca 200 km (z 1 058 km) této trasy.

Mimo republiku navštívila dvakrát Vysoké Tatry, naposled loni v září, kdy jsme prošli významnou část Tatranské magistrály i vystoupali na Koprovský štít (2 367 m). V roce 2021 se mnou prošla část hlavního hřebene Nízkých Tater vč. vrcholů Dereše (2 004 m), Chopok (2 024 m) a Ďumbier (2 043 m). Též navštívila několikrát Itálii či Chorvatsko, kde také šplhala po kopcích (Sv. Jure 1 762 m pohoří Biokovo, Vojak 1 401 m pohoří Učka a různé nejvyšší body ostrovů, kde jsme se kdy zrovna v létě nacházeli (ať už ve výšce 648 m na ostrově Cres, či pouhých 349 m Sv. Vid na ostrově Pag). Nemálo námořních mil se s námi plavila ve vodách Jaderských, krom mnoha různých kratších přesunů trajekty, zejména pak při celodenní plavbě odlehlým labyrintem Kornatských ostrovů (NP Kornati), či plavba přes celý Jadran z Puly do italských Benátek a zpět (asi to byl výlet s nejmenším počtem nastoupených výškových metrů 😉). Nejdál od svého domova byla pravděpodobně v bosenském Mostaru.

Za svůj život s námi po železnici najezdila celkem 75 614 km. Automobilem to asi nebude o mnoho méně, ale tuto kilometráž jsem nikterak neevidoval.

Krom snad bohatého, turistického, života, vedla i ten společenský. Za svůj život s námi navštívila celkem 1 956 hospod, hospůdek, restaurací, kaváren, vináren, stánků s občerstvením, barů, horských bud, turistických kiosků, samoobslužných lesních barů a jiných takových „institucí“ kde možno jest se občerstvit 😊. Ještě před týdnem jsme si dali pivo na chatě Svatobor nad Sušicí a úplně poslední navštívený podnik byla cukrárna – kavárna v Borových Ladách.

Pavel Blazek (srpen 2024)

Kamenné moře na vrcholu Malého Bradla s výhledem na Červenou horu, Vozku a v mracích Keprník a Šerák.

Kamenné moře na vrcholu Malého Bradla (HLV 277; 1044 m) s výhledem na Červenou horu (HLV 41; 1333 m), Vozku (HLV 22; 1377 m) a v mracích Keprník (HLV 12; 1423 m) a Šerák (HLV 33; 1351 m).

Petr Havránek (květen 2021)

06.06.2022 13:42:43 - Jindřich Vančát

Dobrý den přeji!

Oznamuji další změnu v počtu zdolaných tisícovek, poslední. Dotvořil jsem knížku o toulkách po tisícovkách a máme tedy zdokumentováno všech 584 tisícovek, z toho HLV 396 a VV 188.

Poslední tisícovky jsem prošli z Červenohorského sedla během tohoto víkendu a byla to paráda. Celá naše etapa chození se protáhla na 18 let a výletů se zúčastnila velká masa dalších kamarádů, ale nikdo z nich neměl tu výdrž a zájem všechny je navštívit kromě nás dvou - Jindřicha Vančáta a Jana Krahulíka. Putování nám prodloužily problémy s kotníkem u Honzy a především bolavá kyčel u mě (totálka).

Mějte se krásně a na shledanou! Jindřich Vančát

5. června 2022 se stali Jindřich Vančát a Jan Krahulík dalšími tisícovkáři, kteří úspěšně zdolali všechny naše tisícimetrové vrcholy! Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výletů! Tomáš, Michal a Renáta z Tisícovek ČMS

Výhled z Kamzičí skály na svazích Medvědího vrchu. Zprava lze rozeznat Praděd, Vysokou holi, Temnou a hřeben Lyry a Žárového vrchu.

Výhled z Kamzičí skály na svazích Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m). Zprava lze rozeznat Praděd (HLV 5; 1491 m), Vysokou holi (HLV 8; 1465 m), Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).

Petr Havránek (květen 2020)

17.05.2020 22:54:57 - Petr Havránek

Kamzičí skála - kultovní místo výhledu na svazích Medvědího vrchu

Na Solné cestě, vedoucí od Vrbna pod Pradědem k Pásmu Orlíka a označené zelenou turistickou značkou, se v polovině vzdálenosti mezi rozcestím Rabenštejn a Solnou chatou nachází kultovní výhledové místo - Kamzičí skála.

Na skále je instalován velký dřevěný kříž.

Ze skály je působivý výhled nejen na hlavní hřeben Jeseníků s Pradědem (HLV 5; 1491 m) a Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), ale také na Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).

Přitom z vrcholu vlastního Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m), ležícího o více než 300 m výše, není prakticky žádný výhled.