Praděd (HLV 5; 1491 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Praděd

Praděd: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Praděd (HLV 5; 1491 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Lokalita: Celek: IVC-7 Hrubý Jeseník; podcelek: IVC-7C Pradědská hornatina; okrsek: IVC-7C-1 Pradědský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°04´58˝ s.š., 17°13´55˝ v.d.;
S-42: 5552580 X, 3659860 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /14-24-24; SHOCart /58; KČT /55

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: rozhledna, restaurace, vysílač.

Popis vrcholu

Výrazný suk 3,5 km jihozápadně od Videl. Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy. Tvořen rulami a břidlicemi. Celý masiv Pradědu vystupuje nad okolní hřbety. První rozhledna zde byla vystavěna v letech 1904-12. Tuto 32 m vysokou kamennou stavbu s restaurací a ubytovacími pokoji zbudoval německý turistický spolek. Drsné povětrnostní podmínky a nevhodně použitý kámen měl za následek značné problémy se statikou stavby. V letech 1926-34 byla částečně opravena. To se však ukázalo jako nedostatečné a v roce 1957 byla celá stavba definitivně uzavřena a jen o dva roky později se dokonce zřítila. V roce 1970 započala výstavba televizního vysílače s výškou 162 m. Je zde restaurace a vyhlídková plošina (ve výšce 80 m). Výhled je za ideálních optických podmínek fascinující – kromě „blízkých objektů“ do 30 km, Krkonoš a Moravskoslezských Beskyd lze spatřit i Vysoké Tatry. Cestou k vrcholu je hraniční trojmezník z roku 1721. Průměrná roční teplota na vrcholu se pohybuje okolo 1 °C, a roční srážky přes 1 200 mm. Absolutní teplotní maxima zde dosahují pouze k 25 °C. Zdejší meteorologická stanice byla bohužel v roce 2000 zrušena. Do té doby byla naší nejvýše položenou, neboť meteorologická stanice na vrcholu Sněžky patří Polsku. Vrcholová oblast je porostlá smilkovými trávníky s některými vzácnými druhy rostlin (zvonek vousatý, violka žlutá sudetská). Asi 400 m severně od vrcholu jsou Tabulové skály, při stavbě rozhledny částečně odtěžené fylonitové mrazové sruby. Rostou na nich dva druhy bylinných vrb – laponská a bylinná. Horní hranice lesa zde vystupuje až do výšky 1 400 m n. m., při ní roste směs vlajkových forem smrku s uměle vysazenou klečí. Celý vrchol je součástí NPR Praděd.

Popis přístupu

Přístup po silničce od Švýcárny či Ovčárny až k rozcestí Praděd. Odtud silnička odbočuje na vrchol (společně se zimním tyčovým značením a modrou značkou). Původní cesty byly silně poškozeny erozí, proto jsou nyní vedeny pouze po zpevněných cestách, na ostatní platí zákaz vstupu.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Asi nejlepší výhled z Lyry je od nevýrazných skal poblíž nového VV Lyra - J vrchol. Na snímku je vidět Praděd, Malý Děd, Prostřední vrch a Sokol. Nad posedem Keprnická hornatina s dominantním Keprníkem.

Asi nejlepší výhled z Lyry (HLV 200; 1103 m) je od nevýrazných skal poblíž nového VV Lyra - J vrchol (VV 200a; 1097 m). Na snímku je vidět Praděd (HLV 5; 1491 m), Malý Děd (HLV 26; 1368 m), Prostřední vrch (VV 5a; 1153 m) a Sokol (HLV 127; 1187 m). Nad posedem Keprnická hornatina s dominantním Keprníkem (HLV 12; 1423 m).

Michal Holub (listopad 2011)

Praděd (HLV 5; 1491 m) od Tabulových skal.

Michal Holub (listopad 2011)

Vysílač na Pradědu v oblacích, jimiž prosvítá Slunce.

Vysílač na Pradědu (HLV 5; 1491 m) v oblacích, jimiž prosvítá Slunce.

Michal Holub (listopad 2011)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (73)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Skalnatý hřebínek v rozsoše Velkého Děda (z Praděda) nad Divokým dolem ze silničky na Dlouhé stráně.

Skalnatý hřebínek v rozsoše Velkého Děda (z Praděda (HLV 5; 1491 m)) nad Divokým dolem ze silničky na Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m).

Jindřich Preis (říjen 2011)

09.11.2011 11:11:27 - Jindřich Preis

Skály na rozsoše Velkého Děda

Na rozsoše Velkého Děda (a tedy i Praděda (HLV 5; 1491 m)) mezi Česnekovým a Divokým dolem jsou patrny výrazné skalnaté formace, dobře patrné při pohledu od jihovýchodu, spadající téměř kolmo do Divokého dolu a vzbuzující dojem, že jejich převýšení vůči okolí je větší než 5 m či dokonce 15 m. Tím by splňovaly podmínky pro vedlejší resp. hlavní vrcholy, i když na mapách tyto jemné nuance nejsou patrné.

Ohledáním v terénu jsem zjistil, že ostře se svažující skalnatý hřbet v délce téměř 600 m má neschůdné až kolmé stěny směrem do Divokého dolu, zatímco k Česnekovému dolu je zalesněný terén relativně schůdný.

Na popsaném hřbetě lze identifikovat dvě skalnaté formace (tory), vzdálené od sebe 280 m, jejichž převýšení i díky terénnímu zářezu vůči okolí je kolem 5-7 m, nicméně přesnější proměření v dané chvíli nebylo technicky možné. Koordináty obou formací jsou tyto: dolní N50 04 50.0 E17 11 46.7, resp. horní N50 04 53.1 E17 12 00.4, nadmořská výška 1138 m n.m., resp. 1244 m n.m., obě u paty. Další skála, nejvýraznější a nejviditelnější na dolním konci rozsochy, má však sedlo jen minimální.