Boubín (HLV 29; 1362 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Boubín

Boubín: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Palečkovský vrch | VV Srní vrch

Boubín (HLV 29; 1362 m) od severu.

Tomáš Formánek (září 2004)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1D Boubínská hornatina; okrsek: IB-1D-1 Boubínský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°59´28˝ s.š., 13°49´06˝ v.d.;
S-42: 5429450 X, 3413640 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-12-03; SHOCart /35; KČT /66, 69

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: rozhledna.

Popis vrcholu

Oblý kupovitý suk 3,5 km východně od Kubovy Hutě. Nejvyšší vrchol Boubínské hornatiny, tvořen přeměněnou rulou (migmatitem). Leží ve středu mohutného strukturního hřbetu, nad který o 100 až 200 m vystupuje. Nejvyšší část je poměrně plochá, se dvěma vrcholy – severozápadní 1 353 m n. m. a jihovýchodní 1 362 m n. m., oddělené mělkým sedlem ve výšce 1 350 m n. m. Vrchol je zalesněn smrčinou. Na vrcholu rozhledna s vynikajícím rozhledem. Vrcholová plošina hostí trigonometrický bod I. řádu a pamětní obelisk s textem o návštěvě pražského arcibiskupa z 3. srpna 1867. Na svazích řídce rozptýlená suť, na východní straně i malé skalky. Vrchol leží v ochranném pásmu NPR Boubínský prales.

Popis přístupu

V reakci na otevření rozhledny uzavřela Správa NP až na jedinou veškeré přístupové cesty na vrchol Boubína ("dočasné" opatření do doby úpravy přístupových cest). Okolní obce vedou jednání o opětovném otevření všech cest. Dříve byla nejkratší cesta z nejvýše položené železniční stanice v ČR v Kubově Huti (995 m n. m.) po modré značce. Vrchol je vzdálen 4 km. Na Boubín vede též žlutá značka ze Šumavských Hoštic, červená z Vimperka a z Volar. Snadno dostupná tisícovka, na jaře pozor na sníh, v údolí může být již zelená tráva a na Boubíně stále metr sněhu.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Boubín (HLV 29; 1362 m) od Hlásné Lhoty.

Vladimír Grančay (březen 2012)

Boubín (HLV 29; 1362 m) z vrcholu Stráže (HLV 55; 1307 m).

Jakub Ouředník (leden 2012)

Pohled z úpatí Černé hory na vlevo Holý vrch, vzadu uprostřed Boubín, vpravo Stráž.

Pohled z úpatí Černé hory (HLV 51; 1315 m) na vlevo Holý vrch (HLV 64; 1295 m), vzadu uprostřed Boubín (HLV 29; 1362 m), vpravo Stráž (HLV 55; 1307 m).

Jakub Ouředník (leden 2012)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (102)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Trojmezník č. 1: „Kreutzfichte“ (Křížová smrč) - v sedle mezi vrcholy Boubína a Větřína.

Trojmezník č. 1: „Kreutzfichte“ (Křížová smrč) - v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m).

Václav Šilhavý (říjen 2011)

18.11.2011 00:58:15 - Václav Šilhavý

Kamenné hraniční mezníky na boubínském Dlouhém hřbetu

Pomyslnou spojnici vrcholů Boubína (HLV 29; 1362 m) a Bobíku (HLV 74; 1264 m) tvoří horské pásmo, na starých mapách označované názvem „Dlouhý hřbet“.

Součástí Dlouhého hřbetu jsou vrcholy Větřín (HLV 133; 1178 m), Solovec – JZ vrchol (VV 145a; 1145 m) a Solovec – J Vrchol (VV 145b; 1132 m). Přes tyto vrcholy prochází historická hranice mezi lesními pozemky – Polesí Mlynářovice a Polesí Zátoň. Linie hranice lesních pozemků je označena kamennými mezníky.

Mezníky pocházejí zřejmě z poloviny devatenáctého století a některé z nich jsou opatřeny německými nápisy s dobovými místními názvy.

Začátek řady mezníků je v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m), kde se stýkají hranice tří polesí: Kellne (Včelná), Schattawa (Zátoň), Müllerschlag (Mlynářovice). Poslední mezník s nápisem se nachází na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

Mezníky s německými nápisy jsou po linii hřbetu rozmístěny v následujícím pořadí:

Trojmezník č. 1: „Kreutzfichte“ (Křížová smrč) v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m).
Mezník č. 2: „Baerenstand“ (Medvědí brdo) na severozápadním svahu Větřína (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 230 m od jeho vrcholu.
Mezník č. 4: „Geyerruck“ (Supí hřbet) na vrcholové plošině Větřína (HLV 133; 1178 m).
Mezník č. 6: „Windhöhe“ (Větrné návrší) na spočinku ve vzdálenosti 360 m jihovýchodně od vrcholu Větřína (HLV 133; 1178 m).
Mezník č. 8: „Senkenberg“ (Skloněná hora) 240 m jihovýchodně od mezníku č.6. Mezník č.12: „Ansitz“ (Lovecký posed) na vrcholové plošině Solovce – JZ vrcholu (VV 145a; 1145 m).
Mezník č. 16: „Farrenberg“ (Býčí hora) na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

Mezník č. 2: „Baerenstand“ (Medvědí brdo) - na SZ svahu Větřína, ve vzdálenosti cca 230 m od jeho vrcholu.

Mezník č. 2: „Baerenstand“ (Medvědí brdo) - na SZ svahu Větřína (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 230 m od jeho vrcholu.

Václav Šilhavý (říjen 2011)

Mezník č. 4: „Geyerruck“ (Supí hřbet) - na vrcholové plošině tisícovky Větřín (HLV 133; 1178 m).

Václav Šilhavý (říjen 2011)

Mezník č. 6: „Windhöhe“ (Větrné návrší) - na spočinku ve vzdálenosti 360 m jihovýchodně od vrcholu Větřína (HLV 133; 1178 m).

Václav Šilhavý (říjen 2011)

Mezník č. 8: „Senkenberg“ (Skloněná hora) – 240 m jihovýchodně od mezníku č. 6.

Václav Šilhavý (říjen 2011)

Mezník č. 12: „Ansitz“ (Lovecký posed) - na vrcholové plošině Solovce – JZ vrcholu (VV 145a; 1145 m).

Václav Šilhavý (říjen 2011)

Mezník č. 16: „Farrenberg“ (Býčí hora) – na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

Václav Šilhavý (říjen 2011)

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1280 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Přidat informaci | Další informace o vrcholu (6)

Související výlety

Boubín a Bobík (32 km)

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Galerie tisícovek

Přihlášení uživatele

Boubín (HLV 29; 1362 m)

Popis vrcholu

Popis přístupu

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Související výlety