Boubín (HLV 29; 1362 m)

Boubín: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Palečkovský vrch | VV Srní vrch

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Boubín od severu.

Boubín (HLV 29; 1362 m) od severu.

Tomáš Formánek (září 2004)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1D Boubínská hornatina; okrsek: IB-1D-1 Boubínský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°59´28˝ s.š., 13°49´06˝ v.d.;
S-42: 5429450 X, 3413640 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-12-03; SHOCart /35; KČT /66, 69

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: rozhledna.

 

Popis vrcholu

Oblý kupovitý suk 3,5 km východně od Kubovy Hutě. Nejvyšší vrchol Boubínské hornatiny, tvořen přeměněnou rulou (migmatitem). Leží ve středu mohutného strukturního hřbetu, nad který o 100 až 200 m vystupuje. Nejvyšší část je poměrně plochá, se dvěma vrcholy – severozápadní 1 353 m n. m. a jihovýchodní 1 362 m n. m., oddělené mělkým sedlem ve výšce 1 350 m n. m. Vrchol je zalesněn smrčinou. Na vrcholu rozhledna s vynikajícím rozhledem. Vrcholová plošina hostí trigonometrický bod I. řádu a pamětní obelisk s textem o návštěvě pražského arcibiskupa z 3. srpna 1867. Na svazích řídce rozptýlená suť, na východní straně i malé skalky. Vrchol leží v ochranném pásmu NPR Boubínský prales.

-------------------------------------------------------------------

Boubínský prales a Boubín šumavský prales

obsáhlé publikace nejen o unikátním lesním systému, ale o celém Boubínu.

(Možnost objednání v e-obchodě.)

-------------------------------------------------------------------

Popis přístupu

V reakci na otevření rozhledny uzavřela Správa NP až na jedinou veškeré přístupové cesty na vrchol Boubína ("dočasné" opatření do doby úpravy přístupových cest). Okolní obce vedou jednání o opětovném otevření všech cest. Dříve byla nejkratší cesta z nejvýše položené železniční stanice v ČR v Kubově Huti (995 m n. m.) po modré značce. Vrchol je vzdálen 4 km. Na Boubín vede též žlutá značka ze Šumavských Hoštic, červená z Vimperka a z Volar. Snadno dostupná tisícovka, na jaře pozor na sníh, v údolí může být již zelená tráva a na Boubíně stále metr sněhu.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pohled na SZ z hřebene Srního vrchu.

Pohled na SZ z hřebene Srního vrchu (VV 29a; 1296 m).

Jan Přibyl (květen 2020)

Závěrečná část výšlapu na vrchol Boubína z východu se poměrně zvedá.

Závěrečná část výšlapu na vrchol Boubína (HLV 29; 1362 m) z východu se poměrně zvedá.

Jan Přibyl (květen 2020)

Tisícovky Basumský hřeben, Boubín, Zátoňská hora a Jedlová cestou z vesnice Dobrá k Teplé Vltavě.

Tisícovky Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m), Boubín (HLV 29; 1362 m), Zátoňská hora (HLV 304; 1034 m) a Jedlová (HLV 205; 1088 m) cestou z vesnice Dobrá k Teplé Vltavě.

Petr "Pavouk" Hajner (září 2019)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (148)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Petr Erban na parkovišti pod Boubínem po zdolání své poslední tisícovky - Zátoňské hory. ...ještě jedna perlička: na tu Šumavu jsem si vyčlenil zvláštní boty šumavky, říkal jsem jim pracovní, protože jsem tam vždycky zmokl a navíc několikrát zapadl v mokř

Petr Erban na parkovišti pod Boubínem (HLV 29; 1362 m) po zdolání své poslední tisícovky - Zátoňské hory (HLV 304; 1034 m).

...ještě jedna perlička: na tu Šumavu jsem si vyčlenil zvláštní boty šumavky, říkal jsem jim pracovní, protože jsem tam vždycky zmokl a navíc několikrát zapadl v mokřadu či bažině a abych si nezničil jiné trekovky, používal jsem tam pořád ty stejné. Nešly už ani pořádně vyčistit a páchly, tak jsem je teď při poslední návštěvě, když jsem sestoupil z mojí poslední tisícovky Zátoňské hory, obřadně hodil na parkovišti pod Boubínem do popelnice – viz snímek.

Petr Erban (červenec 2020)

14.08.2020 13:54:29 - Petr Erban

Do třetice kompletní zdolání všech našich tisícovek

25. července 2020 se stal pan Petr Erban třetím tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Díky za hezký dopis, moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených turistických projektů!

Zdravím Vás, chci Vám ještě napsat pár slov o tom, jak já jsem se dopracoval k “tisícovkám”.

Já jsem už pokročilého věku a na hory jezdím celý život, už více než 50 let. Před revolucí jsem byl členem turistického oddílu, se kterým jsme podnikali hřebenové přechody hor, hlavně slovenských (bylo ještě Československo, tak to bylo vlastně “doma”). Prošli jsme Tatry i Fatry, v Česku Jeseníky i Krkonoše. Takže jsem sbíral tisícovky, aniž bych o tom uvažoval. Jsem z Ostravy, takže moje domovské hory jsou Beskydy, no a ty jsem prošel křížem krážem, na Lysé jsem byl asi tisíckrát. Ještě před revolucí jsme s tím oddílem zajeli i na Kavkaz a vylezli na pětitisícový Kazbek. A s dvěma kamarády jsme ještě na tak zvaný devizový příslib vyjeli na západ a vylezli na Mont Blanc, Matterhorn a Grossglockner v Alpách. 

Po revoluci se otevřel svět a začal jsem jezdit více do zahraničních hor, hlavně do Alp. S kamarády horolezci jsem se dostal i na Pamír, vylezli jsme na šestitisícovku Pik četyrjocha, pak na 7105  m vysoký Pik Korženěvskoj. Pak jsem odjel pracovně do Iránu, kde jsem strávil téměř 4 roky, tím se zpřetrhaly vazby na bývalé spoluturisty a od té doby se ze mě stal sólista. Už v Iránu jsem začal jezdit do hor sám, vylezl jsem tam na 9 nejvyšších hor včetně 5600 m vysokého Damávándu. 

Po návratu jsem pak vydělané peníze začal utrácet na další výlety do hor hlavně po Evropě. Až jsem ty hory začal systematicky “sbírat”. A nejen hory, začal jsem sbírat i další zajímavé body. Řekl jsem si, že vylezu na nejvyšší vrcholy všech evropských pohoří, což jsem už splnil, u toho jsem navštěvoval středy Evropy, všechny, o kterých jsem se dozvěděl. (Je jich víc, protože se dajízjistit různými způsoby). Ty ještě všechny nemám, zastavil mě COVID, čtyři středy jsou v Běloruskua tam jsem chtěl letos, ale tam rozhodně teď nepojedu. Navštívil jsem i všech šest muzeí R. Messnera, kterého považuji za absolutně nejlepšího horolezcevšech dob. 

No a teď se dostávám k domácí scéně. Když jsem objížděl tu Evropu, napadlo mě, že bych měl mít taky kompletně Česko, tedy nejvyšší vrcholy všech českých pohoří. A tak jsem narazil na pojem geomorfologické členění, zjistil jsem, že republika je rozčleněna na 94 celků (člení se ještědál na další podcelky, ale to členění je tak jemné, že asi není v silách to zvládnout). No a tak jsem objel republiku a vylezl na všech těch 94 nejvyšších vrcholů. Sám jsem jsem si pak do toho přidal Prahu a vystoupil jsem na 40 nejvyšších vrcholů Prahy. Nebyl tomu konec, protože jsem v knihkupectví objevil knížku “101 našich nejkrásnějších kopců a hor”, no a bylo zaděláno na další výlety, vylezl jsem na všechny kopce podle té knížky (některá z nichjsem už měl v rámci těch nejvyšších). Jenže u nás v Česku jsou nejvyšší hory podél hranic a jak jsem tak chodil po hraniční čáře, napadlo mě zajít na všechna trojmezí a taky na nejzazší body, pak na nejnižší body Čech i Moravy a nakonec na středy republiky. Opět je jich víc, podle způsobu výpočtu. Mám i střed samostatných Čech a Moravy bez Slezska a se Slezskem atd. U těch středů jsem pak narazil na tzv. základní nivelační body, kterých je po Česku 12, tak jsem je taky navštívil. To všechno jsou už moje uzavřené projekty.

A pak jsou tu další body, které budu plnit do smrti: jak jsem tak chodil po těch hranicích, narazil jsem na historické hraniční kameny, tak jsem je taky začal sbírat, mezi nimi pak rozlišuji zase trojmezní kameny, kameny na hranici Čechy – Moravaa jiné zajímavé kameny s nápisy atd. Už jich mám stovky. A taky vyhledávám památníky železné opony, kterých jsem už taky objel spoustu. 

Dostávám se konečně k tisícovkám, ty mě napadly, až když se mi nějak dostala do rukou vaše knížka Tisícovky (v tištěné podobě). Nejprve jsem vzdoroval protože jak se znám, když něco začnu, tak mě to pak nepustí a říkal jsem si, že si na sebe upletu bič, protože jsem stále jezdil do všech možných hor a po různých bodech a to by byla moc velká zátěž. Začal jsem napřed s okolními horami, pořádně jsem zdokumentoval Beskydy a prošel detailně Jeseníky, Rychlebky a Králičák. No a pak se to rozjelo a systematicky jsem pokračoval dál, až mi nakonec zůstala Šumava. Ty nejznámější jsem tam už samozřejmě měl (Plechý, Poledník, Boubín atd.), ale kde je do 286-ti! Paradoxně mi k tomu letošnímu dokončení pomohla koronavirová krize, protože jsem musel odložit některé zahraniční plány a místo toho jsem vyjížděl na Šumavu. Pro Ostraváka je to náročné, je to dost daleko a musí se to logisticky dobře zpracovat, kde se ubytovat, aby šlo osáhnout určitou oblast atd. Ale teď jsem to tedy dokončil. 

Na závěr ještě perličku, na předních místech ve zdolaných tisícovkách se pohybuje Petr Havránek, přispívá na váš web a podílí se na vyhledávání nových vrcholů, kvůli němu jsem se teď prodíral vrcholovým hřebenem Koňského vrchu ke skále na SZ konci a drápal se na tu skálu, abych měl i ten vrchol, protože se uvažuje o jeho zařazení mezi tisícovky. Má dobře zapamatovatelné jméno a tak vždy, když jsem se prodíral nějakým těžkým terénem a uviděl jsem v trávě vyšlápnutou pěšinku, říkal jsem si: á, Havránek už tu byl. Pokud ho znáte, pozdravte ho! 

Tak jsem se nějak rozkecal, pokud jste dočetli až jsem, zdravím tisícovkáře a vaše stránky budu sledovat i nadále, už jsem asi říkal, že to je obdivuhodné dílo. 

Mějte se krásně,

Petr Erban

 
Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína.

Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína (HLV 29; 1362 m).

Václav Šilhavý (listopad 2011)

06.11.2012 22:35:43 - Václav Šilhavý

Johnův kámen – kandidát na vedlejší vrchol Boubína

Na jihozápadní části hřbetu boubínského masivu, se ve vzdálenosti cca 1140 m od vrcholu Boubína (HLV 29; 1362 m), na souřadnicích: N48.98991 E13.80181, nachází skalní výchoz.

Toto místo je na mapách označeno názvem Johnův kámen, a má kótu: 1284,7 m.n.m.

Kamenný obelisk, nesoucí stejné jméno, stojí na vrcholu Srního vrchu (VV 29a; 1296 m), vzdáleného cca 220 m jihovýchodně od skalky. Převýšení temene skalky vůči sedlu ve směru k Srnímu vrchu činí cca 4,5 – 5,5 m. Johnův kámen - skalní výchoz, je tudíž kandidátem na nový vedlejší vrchol Boubína.

Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína.

Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína (HLV 29; 1362 m).

Václav Šilhavý (listopad 2011)

Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína.

Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína (HLV 29; 1362 m).

Václav Šilhavý (listopad 2011)

Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína.

Johnův kámen – skalní výchoz na jihozápadní části hřbetu masivu Boubína (HLV 29; 1362 m).

Václav Šilhavý (listopad 2011)

 

05.11.2012 18:21:45 - Michal Holub

Vrcholový hřbet vlastního vrcholu Boubína

Nejvyšší část hřbetu Boubína (HLV 29; 1362 m) je ohraničená v mapách přibližně dvěma elipsami vrstevnice 1350 m a má délku cca 500 m.

Podle měření (dvě GPS s barometrem) má severozápadní část (nedaleko červené odbočky na Johnův kámen) výšku 1354 m a je vzdálena od nejvyššího místa u geodetického bodu a rozhledny necelých 350 m. Sedlo je níže o 4 metry (tedy 1350 m, vyšlo z obou měření shodně), takže se o vedlejší vrchol nejedná. Ještě menší převýšení vykazuje jihovýchodní část, kde je vzdálenost 100 m a výškový rozdíl jen okolo 1 metru.

Vše je přehledně vyznačeno v mapce.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (9)

 

Související výlety

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group