Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 11 - 20 z 529 nalezených

11.10.2022 10:38:08 - Petr "Pavouk" Hajner

Aktuální přístupnost VÚ Boletice

Pátral jsem, jaká jsou aktuální opatření ve VÚ Boletice. Problém je v tom, že termíny úplného zákazu vstupu se často v průběhu roku mění. Přesné informace a termíny lze nalézt na webu VÚ - https://www.vojujezd-boletice.cz/

Od roku 2023 se výrazně mění a zmenšuje možnost vstupu do oblasti Knížecího Stolce (HLV 94; 1236 m):

Do dočasně zpřístupněných částí s omezením je vstup povolen o státních svátcích (1.1., 8.5., 5.7., 6.7., 28.9., 28.10., 17.11.) a sobotách a nedělích v červenci a v srpnu (od 06:00 – 22:00 hodin); do těchto prostor může osoba v uvedené době vstoupit bez povolení újezdního úřadu.

Oproti aktuálnímu stavu je tedy v naprosté většině víkendů prostor uzavřen.

Zdroj:

https://www.vojujezd-boletice.cz/assets/File.ashx?id_org=715&id_dokumenty=2906

https://www.vojujezd-boletice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=715&id=1267&p1=2077

06.06.2022 13:42:43 - Jindřich Vančát

Dobrý den přeji!

Oznamuji další změnu v počtu zdolaných tisícovek, poslední. Dotvořil jsem knížku o toulkách po tisícovkách a máme tedy zdokumentováno všech 584 tisícovek, z toho HLV 396 a VV 188.

Poslední tisícovky jsem prošli z Červenohorského sedla během tohoto víkendu a byla to paráda. Celá naše etapa chození se protáhla na 18 let a výletů se zúčastnila velká masa dalších kamarádů, ale nikdo z nich neměl tu výdrž a zájem všechny je navštívit kromě nás dvou - Jindřicha Vančáta a Jana Krahulíka. Putování nám prodloužily problémy s kotníkem u Honzy a především bolavá kyčel u mě (totálka).

Mějte se krásně a na shledanou! Jindřich Vančát

5. června 2022 se stali Jindřich Vančát a Jan Krahulík dalšími tisícovkáři, kteří úspěšně zdolali všechny naše tisícimetrové vrcholy! Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výletů! Tomáš, Michal a Renáta z Tisícovek ČMS

17.05.2022 10:59:32 - Petr Havránek

Milí tvůrci projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska,

hlásím, že dne 9.5.2022 jsem měl krásný den. Za slunečného počasí jsem v Králickém Sněžníku se ženou a kamarády navštívil poslední z 584 tisícimetrových vrcholů republiky.

Po horách chodíme celý život, ale Tisícovky si počítáme až od konce roku 2003, kdy jsme podle publikovaného „Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky“ začali vrcholy zdolávat systematicky i se zaznamenáním trasy z GPS navigace a fotografickou dokumentací vrcholů.

První započtenou horou byl Hadí vrch (VV 202a; 1023 m) na Šumavě, na který jsme „v novém režimu“ vystoupili 30. listopadu 2003 (a od té doby asi již 50x znova) a posledním vrcholem bylo výše zmíněného 9. května letošního roku Uhlisko (VV 56a; 1241 m) v Králickém Sněžníku.

Je to tedy téměř 20 let krásného cestování po českých horách se vzrušujícím cílem: nalézt optimální výstupovou cestu ke každému vrcholu, často náročným terénem mimo značené cesty a s objevením všech utajených kapliček, studánek a zaniklých osad. Neméně obtížné může být i nalezení vlastního vrcholu, rozladění, když nenajdeme avízovaný geodetický bod je velké. Pak je ještě nutné celý výlet nafotografovat a zaznamenat.

Jako osudová se může ukázat chamtivost „ulovit“ co nejvíce vrcholů během jednoho výletu, když na nejvzdálenější kopec nezbydou síly a čas a je nutné se do hor vrátit a jít celodenní túru třeba kvůli zdolání nevýrazného, plochého a zarostlého vedlejšího vrcholu, který je zcela neatraktivní. I v tom byl kus romantiky. Proto vám chci poděkovat, že jste nám zprostředkovali možnost všechno tohle poznat. Kdo by jinak jel pětkrát na týden do Jeseníků (jsme z Prahy), nebo až daleko na východ do Slezských Beskyd. Bylo to krásných dvacet let života.

Petr Havránek

9. května 2022 se stal Petr Havránek pátým tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Petr si po zdolání všech našich tisícovek nadělil publikaci vydanou vlastním nákladem, která celé jeho dvacetileté zdolávání našich tisícovek krásně zaznamenává. Díky za výtisk této nádherné knížky a věnování, které nám Petr napsal! 

Petrovi moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výletů!

Tomáš, Michal a Renáta z Tisícovek ČMS

16.05.2022 14:49:16 - Petr Havránek

Komerční stavby nevratně mění vzhled nejen Sviní hory – Slamníku ale i atmosféru v celém Králickém Sněžníku

Před třemi dny, v pátek 13. května 2022 v 10,00 hodin dopoledne, byl pod vrcholem Sviní hory (HLV 93; 1232 m) slavnostně otevřen „Sky bridge 721“ (Nebeský most 721), nejdelší visutá lávka na světě, která překonala dosavadní rekord portugalského 516 metrů dlouhého mostu Arouca 516. Most vede z úbočí Sviní hory od chaty Slaměnka přes údolí Mlýnského potoka na hřeben protilehlého Chlumu. Začíná ve výšce 1110 m a končí o 6 metrů výše v 1116 m. Je 1,2 m široký a zábradlí je ve výšce 120 cm.

Server Wikipedie uvádí, že stavba mostu byla začleněna do územního plánu v roce 2015, most se stavěl poslední dva roky. Stavbu financovali majitelé horského resortu Dolní Morava, společnost Sněžník, most postavila firma Taros Nova a stavba stála 200 milionů korun. Samotný most je 721 metrů dlouhý, největší výška nad dnem Mlýnského potoka je 95 metrů. Celková hmotnost lávky je 405 tun a je zavěšena na pilonech 11,4 m vysokých, na ukotvení lávky bylo spotřebováno 1030 krychlových metrů betonu. Hlavní závěsné lano, kterých je šest, má průměr 76 mm, stabilitu mostu zajišťuje dalších 60 větrných lan. Vstupné na most je pro dospělého 350-390 Kč, balíček obsahující cestu lanovkou nahoru a dolů, vstup na most i na stezku v oblacích, stojí přes 1.100,- Kč, čtyřčlennou rodinu přijde na 4.000,- Kč. Přechod mostu je jednosměrný od Slaměnky na Chlum, návrat turistů je pak po modré turistické značce úbočím Sviní hory.

V blízkosti nebeského mostu stojí již od roku 2015 ocelová a dřevěná, 55 metrů vysoká konstrukce Stezky v oblacích (Sky walk). Jejím autorem je architekt Zdeněk Fránek. Bezbariérový chodník je dlouhý 710 metrů, k jeho stavbě bylo použito 380 tun oceli, 280 krychlových metrů betonu, 550 krychlových metrů dřeva a je ukotvena 6,5 metru hluboko do skalního masivu hory. Konstrukce Stezky v oblacích je viditelná z dálky desítek kilometrů z podhůří. Jen během prvního roku po otevření ji navštívilo téměř 200 000 lidí (Wikipedie).

Další atrakcí na Sviní hoře je Mamutí horská dráha, která jak avizují webové stránky horského resortu Dolní Morava, je nejdelší horskou dráhou v ČR a druhou nejdelší v Evropě. Reklama nabízí: „Při převýšení 364 metrů projedete 25 bleskurychlých zatáček, dvojnásobný 360° karusel, osmičkovou smyčku, podzemní tunel a zhoupnete se na 4 parádních jumpech nad lesními cestami. Při jízdě na dráze mamutích rozměrů se sklonem až 30% vyvinete rychlost až 50 km/h, a to už je pořádná jízda.“

Ski resort Dolní Morava dále nabízí v létě rozsáhlý Trail park pro horská kola. Sestává ze čtyř sjezdových tratí odlišné obtížnosti, které díky terénním úpravám vedou po západních, jižních i východních svazích Sviní hory. V zimě resort slouží svému původnímu účelu, tedy jako lyžařské středisko. Sjezdové tratě se v současné době zásadně rozšiřují rozsáhlými terénními úpravami.

Terénní úpravy jsou patrné i v údolí, kde je vybudován velký hotel, nové komunikace a parkoviště. Změny v oblasti Dolní Moravy a Sviní hory jsou v posledních letech obrovské. Konstrukce zábavních atrakcí jsou viditelné z dálky mnoha kilometrů a terénní úpravy, které kvůli provozu střediska musely být provedeny, jsou značné a horskou krajinu nenávratně mění. Zmnohonásobil se počet turistů, nejen v Dolní Moravě a na Sviní hoře, ale v celém malém pohoří Králického Sněžníku. To kritizují nejen četní ekologičtí aktivisté, ale i mnoho místních obyvatel. Server olomoucka.drbna.cz napsal, že z Dolní Moravy se stal hypermarket na sněhu. Zatím jen není známo, co si o změnách myslí horský duch Králického Sněžníku Stamichman.

08.01.2022 17:54:08 - Petr Havránek

Vintířova stezka

Vintířova stezka je dálková poutní pěší stezka, která prochází významnými místy v Bavorském lese a na Šumavě, kde žil a působil Svatý Vintíř. Poutní trasa vznikla jako projekt Plzeňského kraje a bavorské společnosti Arberland Regio a byla financována z Evropského programu přeshraniční spolupráce Interreg.

Svatý Vintíř (německy Gunther nebo Günther) se narodil v roce 955 do durynské aristokratické rodiny. Byl bratrancem římského císaře Jindřicha II, byl spřízněn i s uherským králem Štěpánem. Přátelil se s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Jaromírem.

V roce 1006 po návratu ze Svaté země vstoupil do benediktinského kláštera v Niederalteichu. Uvádí se, že byl pověřen osidlováním regionu Bavorského lesa a Šumavy. Založil město a klášter Rinchnach. Později se usadil na vrchu Březník (HLV 365; 1007 m) u Dobré Vody.

Dne 9. října 1045 ve věku 89-90 let zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do kláštera Svaté Markéty v Praze, kde byl pohřben. Jeho hrob vyplenili husité a v současné době jej připomíná kenotaf na jižní stěně basiliky Sv. Markéty. Církevní svátek Sv. Vintíře se slaví 9. října.

Vintířova poutní stezka (Gunthersteig) je 162 km dlouhá. Začíná v rakouském klášteře v Niederalteichu a vede přes Rinchnach, Zwiesel na hraniční přechod Gsenget. Odtud přes Prášily na Březník a do Dobré Vody, dále přes Hartmanice a kostel Sv. Mouřence do Sušice a pak až do Blatné. Po cestě Via Nova je pak možné dojít až do Prahy.

Stezka od státní hranice prochází po úbočí tisícovek Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m), Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Dolní Ždánidla (HLV 338; 1017 m) a Dřevěná hůl (HLV 111; 1206 m), nejdůležitějším jejím cílem je samozřejmě Březník (HLV 365; 1007 m) s poustevnou Sv. Vintíře.

Stezka je rozdělena na 9 jednodenních etap, tři v Německu, jednu přeshraniční a pět v Čechách. Pouť je doplněna šesti atraktivními jednodenními pěšími okruhy a hlavně pěti symbolickými místy s výzvou "Zastav se poutníku". Tato zastavení jsou v místech, která se váží k životu Sv. Vintíře a jsou pojmenována Spánek, Odpočinek, Jídlo, Rozmluva a Modlitba.

Se Sv. Vintířem je spojena i výsadba jabloní. Stezka je značená tabulkami s motykou, protože Vintíř symbolizoval kolonizaci krajiny s mýcením lesa a zakládáním polí. Na místech zastavení jsou umělecky ztvárněné kamenné skulptury a Vintířovy lavičky s naučnými tabulemi.

Použité prameny: weby arberland regio; mmr – kudyznudy; QAP Production

09.10.2021 19:52:47 - Jindřich Preis

Klidová území je potřeba nejprve ozdravit

Ve vrcholové plošiny Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) pokračuje po 3 letech opět mýcení nepůvodního porostu borovice kleč, který tu byla vysazena na imisních pasekách v 80. letech minulého století. Kleč začala vytvářet neprostupné plochy a vytlačovat nejen rostliny, ale i nás, kteří jsme tu od malička chodili volně lesem.

Mýcení zde probíhá strojově štěpkovačem, který v určené ploše rozdrtí nežádoucí porost, kromě určených typů vegetace a podrostu borůvčí (borůvky i brusinky). V této lokalitě hrubá štěpka zůstává na místě.

Na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m) by vymýcení kleče mělo přispět k lepšímu zahnízdění tetřívků – proto je prováděno na konci léta, resp. na podzim, kdy jej nejméně ohrožuje. Klidové území je zde vytvořeno právě pro hnízdění tetřívků.

09.10.2021 08:19:33 - Jindřich Preis

Jak je to s Tisícovkami Polom na Šumavě?

V knize Tisícovky Čech-Moravy-Slezska i na webových stránkách projektu jsou uvedeny celkem tři vrcholy podobného jména, dva jako hlavní a třetí jako vedlejší.

Již při prvním pohledu na mapu je zřejmé, že přiřazení vedlejšího vrcholu Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) k hlavnímu vrcholu Polom – JV vrchol (HLV 65; 1291 m) není správné, a že patří spíše k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m).

Dalším překvapením je záznam trasy z vedlejšího vrcholu na hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m). 

Ze záznamu profilu cesty (se snahou se udržet po hřbetnici) je patrné, že převýšení mezi oběma přesahuje hranici 15 m (konkrétně 17,2 m), a Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) by tak aspiroval na přeřazení mezi vrcholy hlavní.

Aktuálně je však sedlo mezi oběma vrcholy porostlé mlázím a přesné udržení hřbetnice v obtížně průchodném terénu by mohlo být rozporováno.

Také rozdíl mezi výškami obou hlavních vrcholů se zprvu v terénu jevil jako obrácený, nicméně bližší vyhodnocení profilu trasy potvrdilo stávající stav, kdy hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m) je z „Polomů“ na Šumavě nejvyšší.

Závěrem lze shrnout, že vedlejší vrchol Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) minimálně patří k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m) a ne k vrcholu Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m), pokud sám není vrcholem hlavním.

28.09.2021 15:12:16 - Petr Havránek

Kde je vrchol Hřebeňáku?

Většina podrobných turistických map, například server Mapy.cz, mapa č.75 Králický Sněžník-Králicko 1:25.000 i mapa č. 41 Jeseníky sever 1:25.000 z edice Turistické mapy pro každého společnosti Geodézie On Line, umísťuje vrchol Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m) asi 550 m jižně od vrcholu Trnové hory (HLV 245; 1060 m) na konec svažující se vrcholové plošiny s kótou 1026 m.

Jedná se však pouze o spočinek.

Vlastní vrchol Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m) není v těchto mapách označen a nachází se asi 370 m JZ od tohoto spočinku a má výšku 1008 m.

Méně pedantický tisícovkář může tedy vrchol Hřebeňáku minout.

Na Hřebeňák (VV 245a; 1008 m) se lze dostat avízovanou jednoduchou cestou ze severu od turistického přístřešku u Císařské lovecké boudy, s dobrou GPS navigací si lze cestu od Petříkova zkrátit výstupem po lesní pěšině od rozcestí Pod Hřebeňákem.

25.09.2020 16:34:15 - Petr Havránek

Definitivní podoba Kříže smíření ve Zhůří.

V bývalém Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) (Haidl am Ahornberg) byl dokončen Kříž smíření, o kterém jsme informovali v lednu 2015 na tomto serveru.

Kříž byl odhalen 15.9.2012 jako prostý kříž ze silných ocelových pásků a postupně byl obstavován kamennými kvádry. Do prázdného průzoru ve tvaru kříže byla upevněna kovová plastika postavy se srdcem vprostřed. Před kříž byly umístěny tři kamenné desky s latinským nápisem "Signo in hoc vinces". Toto poselství, v překladu "Znamení, ve kterém zvítězíš", uzřel na nebi spolu s planoucím mečem dne 28. října roku 312 Flavius Valerius Constantinus, který se v Bitvě u Milvijského mostu utkal s Markem Aureliem Maxentiem o uchvácení moci nad Římskou říší. Konstantin zvítězil, stal se císařem Konstantinem Velikým, v Římě povolil křesťanství jako oficiální náboženství a sám se dal pokřtít.

V červnu 2017 byla u kříže umístěna naučná tabule, vysvětlující jeho význam.

09.09.2020 20:08:52 - Petr Havránek

Turistická komerce mění podobu tisícovek

Na úbočí a vrcholu tisícovky Tanečnice - Z vrchol (HLV 223; 1077 m) byla dne 16.1.2019 otevřena stezka korunami stromů, pojmenovaná Stezka Valaška. Je to visutá, převážně dřevěná konstrukce dlouhá 660 metrů, v nejvyšším místě je 15 metrů nad zemí.

Začíná na úbočí Tanečnice - Z vrcholu asi 300 metrů od Pusteven a končí mohutnou vyhlídkovou věží na vrcholu této tisícovky. Věž na vrcholu hory je 22 metrů vysoká a proto její vyhlídková plošina leží ve výši 1099 m. Z věže lze vidět krajinu tří států, Česka, Slovenska a Polska.

Media nezřídka Valašku nazývají perlou Moravskoslezského kraje. Součástí stezky je 150 m dlouhý, na lanech zavěšený Himálajský chodník, plošina s devíti trampolínami umístěná 12 metrů nad zemí a do prostoru sedmi metrů čnící prosklený chodník ("sky-walk") 30 m nad zemí. Dospělý zaplatí za vstup na tuto atrakci 220,- Kč.

Stavba Valašky začala v létě 2017 a byla dokončena v listopadu 2018. Stezka pak byla pro veřejnost otevřena 16.1.2019. Hlavním investorem bylo Biskupství ostravsko-opavské, na jehož pozemcích atrakce leží. Stavba stála 50 milionů korun.

V sobotu, 5.9.2020, kdy správce stezky zpřístupnil Valašku zdarma, ji navštívilo za první hodinu 800 zájemců a za celý den pak rekordních 5020 lidí. Parkoviště na Pustevnách s kapacitou přes 200 míst tak bývá v sezóně často plné, přijíždějící o obsazenosti informuje světelná tabule již v Prostřední Bečvě - Kněhyních.

Zobrazeno 11 - 20 z 529 nalezených

Nahoru