Velká Deštná (HLV 179; 1116 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Orlické hory > Velká Deštná

Velká Deštná: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Dnes již neexistující Štefanova vyhlídka na nejvyšším vrcholu Orlických hor - Velké Deštné (HLV 179; 1116 m).

Renáta Šašková (červen 2003)

Lokalita: Celek: IVB-2 Orlické hory; podcelek: IVB-2A Deštenská hornatina; okrsek: IVB-2A-1 Orlický hřbet; podokrsek: IVB-2A-1c Deštenský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°18´04˝ s.š., 16°23´54˝ v.d.;
S-42: 5575420 X, 3599750 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /14-12-12; SHOCart /28; KČT /27

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: Rozhledna.

Popis vrcholu

Výrazný plochý hřbet 3 km východně od Deštného v Orlických horách. Nejvyšší vrchol Orlických hor. Strukturní plochý hřbet z proterozoických ortorul.

Na odlesněném temeni bez výraznějšího převýšení lze vyčlenit dva vrcholy jihozápadní 1 116 m a severovýchodní 1 114 m. Obě části jsou odděleny nevýrazným sedlem (1 110 m), pod kterým je rozcestí a turistický přístřešek Horské služby. Malé převýšení mezi oběma vrcholy je nedovoluje zařadit samostatně, plocha nad 1 100 m zaujímá asi 20 ha.

Dříve se Velká Deštná nazývala Sedmihradská hora a do 80. let 20. století zde rostl mohutný smrkový les. Proto byl geodetický bod na jihozápadní vrcholové plošině opatřen vysokou dřevěnou měřickou věží s dobrým výhledem. Od roku 1992 byla na vrcholu 8 metrů vysoká dřevěná rozhledna nesoucí název Štefanova vyhlídka (pyramida ze čtyř otesaných kmenů), neboť byla vystavěna skauty jako dárek k 60. narozeninám hajnému a členovi Horské služby Štefanu Matějkovi. Tato rozhledna však byla z důvodu bezpečnosti v roce 2004 nahrazena rozhlednou novou, také dřevěnou, která však vydržela na vrcholu jen do roku 2010.

Stavební práce na nové rozhledně dle návrhu Ing. arch. Lukáše Svobody začaly v květnu 2019, v srpnu byly vybetonovány základy a v říjnu byla rozhledna dokončena. Konstrukce věže je navržena ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku o celkové výšce 18,64 m a z vyhlídkové plošiny ve výšce 17,34 m se můžete těšit na atraktivní výhledy na Krkonoše, Národní park Stolové hory, Broumovské stěny, Bystřické hory, Králický Sněžník i Jeseníky. Za dobré viditelnosti je možné přehlédnout celé Rychnovsko a spatřit nejen hrad Kunětická hora, ale i chladicí věže Chvaletické elektrárny.

V sezóně je nedaleko vrcholu otevřen kiosek (srub) Horské služby se základním občerstvením, který v roce 2019 oslavil již 30 let od svého vzniku.

Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje okolo 1 350 mm. V sedle k Malé Deštné (HLV 203; 1090 m) je PR Jelení lázeň chránící vrchoviště s podmáčenou smrčinou a rašelinnými jezírky. Geodetické body leží na obou vrcholech.

Popis přístupu

Přístup možný z Luisina údolí po zelené turistické značce (2 km s převýšením necelých 250 m). Na vrcholovou plošinu vede i hřebenová Jiráskova cesta; na rozcestí u přístřešku je třeba odbočit po zelené značce na jihozápad (asi 200 m přibližně po rovině).

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Výhledy z rozhledny na Velké Deštné směrem k masivu Králického Sněžníku.

Výhledy z rozhledny na Velké Deštné (HLV 179; 1116 m) směrem k masivu Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m).

Pavel Blazek (březen 2024)

Geodetický bod na Velké Deštné (HLV 179; 1116 m).

Pavel Blazek (březen 2024)

Výhledy na hřeben Orlických hor z rozhledny na Velké Deštné (HLV 179; 1116 m).

Pavel Blazek (březen 2023)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (83)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

25.09.2024 14:11:28 - Pavel Blazek

Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.

Milí přátelé tisícovkáři,

vím, že tyto úžasné stránky o našich krásných horách slouží primárně jako zdroj informací, a příp. též k fotodokumentaci „našich“ tisícovek. Přesto, vzhledem k tomu, že Ritunku mnozí z Vás znali a nejeden výšlap s ní i absolvovali, dovoluji si touto cestou sdělit smutnou skutečnost, že Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.

Stručně z jejího turistického života:

Tisícovky: 367 hlavních, 109 vedlejších.

V rámci navštěvování nejvyšších bodů geomorfologických celků ČR mě (příp. nás s Olinkou) doprovázela na 92 (z celkem 94) celků. Na Hradiště 934 m v Doupovských horách jsem nesebral odvahu/drzost a poslední – nejnižší Chvojnickou pahorkatinu jsme již bohužel nestihli.

S Ritou jsem dokončil trasu z nejsevernějšího bodu ČR (osada Severní, Lobendava) k nejjižnějšímu (zaniklá osada Radvanov). Tuto trasu jsem kdysi započal ještě s předešlým psem Adélkou.

Letos jsem s Ritou začal trasu z nejzápadnějšího bodu k nejvýchodnějšímu (prozatím severní variantu). Mnohokrát jsem se na našich cestách po horách setkával s tabulkou tur. počinu VIACZECHIA, někdy jejich trasu jen křížil, někdy část i prošel, až to „uzrálo“ v rozhodnutí, že ji projdu poctivě přesně v její vytyčené trase. Rita se mnou prošla prvních cca 200 km (z 1 058 km) této trasy.

Mimo republiku navštívila dvakrát Vysoké Tatry, naposled loni v září, kdy jsme prošli významnou část Tatranské magistrály i vystoupali na Koprovský štít (2 367 m). V roce 2021 se mnou prošla část hlavního hřebene Nízkých Tater vč. vrcholů Dereše (2 004 m), Chopok (2 024 m) a Ďumbier (2 043 m). Též navštívila několikrát Itálii či Chorvatsko, kde také šplhala po kopcích (Sv. Jure 1 762 m pohoří Biokovo, Vojak 1 401 m pohoří Učka a různé nejvyšší body ostrovů, kde jsme se kdy zrovna v létě nacházeli (ať už ve výšce 648 m na ostrově Cres, či pouhých 349 m Sv. Vid na ostrově Pag). Nemálo námořních mil se s námi plavila ve vodách Jaderských, krom mnoha různých kratších přesunů trajekty, zejména pak při celodenní plavbě odlehlým labyrintem Kornatských ostrovů (NP Kornati), či plavba přes celý Jadran z Puly do italských Benátek a zpět (asi to byl výlet s nejmenším počtem nastoupených výškových metrů 😉). Nejdál od svého domova byla pravděpodobně v bosenském Mostaru.

Za svůj život s námi po železnici najezdila celkem 75 614 km. Automobilem to asi nebude o mnoho méně, ale tuto kilometráž jsem nikterak neevidoval.

Krom snad bohatého, turistického, života, vedla i ten společenský. Za svůj život s námi navštívila celkem 1 956 hospod, hospůdek, restaurací, kaváren, vináren, stánků s občerstvením, barů, horských bud, turistických kiosků, samoobslužných lesních barů a jiných takových „institucí“ kde možno jest se občerstvit 😊. Ještě před týdnem jsme si dali pivo na chatě Svatobor nad Sušicí a úplně poslední navštívený podnik byla cukrárna – kavárna v Borových Ladách.

Pavel Blazek (srpen 2024)

Zdroj: ČHMÚ.

19.05.2024 10:56:56 - Michal Holub

Nová automatická meteostanice na Velké Deštné

ČHMÚ zveřejnil na síti X zprávu o nové automatické meteostanici na Velké Deštné (HLV 179; 1116 m):

"Hlavní hřeben Orlických hor se dočkal automatického měření výšky sněhu. Moderní stanice s inteligentním čidlem, které je schopno fungovat za větru, hustého sněžení a námrazy, je v nadmořské výšce 1105 m nedaleko vrcholu Velká Deštná."

Konečně tedy budou data i z hlavního hřebene Orlických hor. Doposud byla automatická čidla v Luisině Údolí (875 m), v Orlickém Záhoří (665 m) a na Suchém vrchu (978 m). Výčet stanic v Orlických horách doplňují ještě stanice v Deštném (656 m) a na Polomu u Sedloňova (747 m).

Pavel Blazek (březen 2023)

05.04.2023 16:44:25 - Pavel Blazek

Milí přátelé tisícovkáři,

děkuji za uspořádání srazu a za velice milou společnost v Orlických horách. Bylo mi ctí se s vámi osobně poznat a budu moc rád, bude-li k tomu v budoucnu další příležitost.

Mějte se krásně a na viděnou třeba na nějakém našem kopci!

Pavel Blažek

Letošní sraz určitě nebyl poslední, takže zas někdy na kopcích naviděnou! Tomáš, Michal a Renáta za Tisícovky