Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 211 - 220 z 534 nalezených 
Geodetický bod na vrcholu tisícovky Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Václav Šilhavý (březen 2009)
21.05.2010 22:29:34 - Petr Havránek
Geodetické body na vrcholu Nad Roklanským potokem
Tisícovka Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) má na vrcholu celkem čtyři geodetické body. Vrchol hory je relativně plochý, ale dobře nalezitelný. Tvoří jej nepravidelná světlina.
Hlavní geodetický bod je typicky označen kamenným patníkem, na němž je vytesán letopočet 1949 a u něj je červenobílá, čerstvě natřená tyč.
Asi 100 m Z směrem od hlavního bodu je pomocný bod, tvořený malým patníčkem a 1 m vysokou kamennou mohylou s dřevěnou tyčí.
Další dva body jsou tvořeny kameny na zemi, do nichž jsou vytesány záměrné kříže, označené červenou barvou. Spojnice dvou bodů, označených kamennými patníky a bodů, označených na kamenech tvoří nepravidelný kříž.
Hlavní geodetický bod na vrcholu tisícovky Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Patník hlavního geodetického bodu na tisícovce Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) s letopočtem 1949.
Petr Havránek (květen 2010)
Pomocný bod na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) vzdálený od hlavního asi 100 m Z směrem.
Petr Havránek (květen 2010)
Jeden z pomocných geodetických bodů na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Další z pomocných geodetických bodů na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Pohled od pomocného bodu na vrcholu Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m) směrem k hlavnímu bodu.
Petr Havránek (květen 2010)
Zajišťovací goedetický bod č. 6.1 s kótou 1027,98 m na vrcholu Chlumku (VV 122b; 1028 m).
Václav Šilhavý (duben 2010)
20.05.2010 23:41:41 - Václav Šilhavý
Upřesnění nadmořské výšky Chlumku
V publikaci Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je u Chlumku (VV 122b; 1028 m), vedlejšího vrcholu tisícovky Chlum (HLV 122; 1191 m), uváděna nadmořská výška 1025 m. Tento údaj se vztahuje ke geodetickému bodu č. 6. Bod má kótu 1025,34 m a je umístěný na severovýchodním ostrohu vrcholového hřbetu Chlumku na souřadnicích N48 53 29.8 E14 05 39.1.
Vlastní vrchol Chlumku (VV 122b; 1028 m) je však na opačném jihozápadním konci vrcholového hřbetu. Zde se nachází, na vrcholu skalky, ve vzdálenosti 68,5 m od geodetického bodu č. 6 jeho zajišťovací bod č. 6.1 s kótou 1027,98 m.
Jako správný údaj o nadmořské výšce Chlumku (VV 122b; 1028 m) je proto třeba udávat kótu zajišťovacího bodu č. 6.1 a to 1028 m.
Osamocená skála na západním svahu Chlumu - Z vrcholu (VV 122a; 1052 m).
Václav Šilhavý (duben 2010)
20.05.2010 23:32:48 - Václav Šilhavý
Nepopsaný vedlejší vrchol tisícovky Chlum
Na západním svahu Chlumu (HLV 122; 1191 m), cca 380 m západně od jeho vedlejšího vrcholu Chlumu – Z vrcholu (VV 122a; 1052 m), je na souřadnicích N48 53 02.6 E14 04 04.7 umístěný geodetický bod č. 9 s kótou 1023,66 m.
Ve vzdálenosti 85 m jihozápadně od geodetického bodu stojí výrazná, osamocená skála. Skála převyšuje okolní terén minimálně o 6 m a její vrchol má nadmořskou výšku cca 1026 m. Tento skalní útvar tudíž splňuje kritéria stanovená pro klasifikaci vedlejšího vrcholu.
Nejvyšším místem Pohádkové stezky je zastávka na rozcestí Pacestník na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m), odkud je stále ještě hezký výhled na Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m), Světlou (HLV 85; 1244 m) a Černou horu (HLV 59; 1300 m).
Jindřich Preis (červen 2009)
16.05.2010 16:27:28 - Jindřich Preis
Pohádková cesta v okolí Horní a Dolní Malé Úpy
Ve snaze navrátit návštěvníky do vyprazdňujících se Krkonoš přicházejí místní samosprávy s různými iniciativami. Jednou z nich je v posledních letech vybudovaná pohádková stezka v okolí Horní Malé Úpy, na úbočích a v údolí mezi Tisícovkami Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) (Pomezní hřeben), Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Kraví hora (HLV 228; 1071 m).
Projít stezku najednou je ale náročné, zejména pro rodiny s dětmi, kterým je ostatně stezka určena – proto je lepší procházku rozdělit do několika (nejméně tří) okruhů.
V rámci stezky je v místech se zajímavými výhledy umístěno celkem 10 zastavení – na každém z nich je herní prvek pro děti, zpravidla místo pro odpočinek a především čtyřboký hranol, na kterém je některá z Krkonošských pohádek od Marie Kubátové. Pohádky jsou čtyřjazyčné, takže je možno kromě mateřštiny procvičit i polštinu, němčinu či angličtinu.
Jen je potřeba dát pozor na roční dobu, nejhořejší část stezky vede po neznačených cestách, které procházejí oblastí pravidelně od července do října uzavřenou.
Podrobnější údaje včetně mapky lze získat v informačním středisku na Pomezních boudách, kde je také informační panel stezky, v některých penzionech také a na webových stránkách pohadkova-stezka.cz.
Cesty na Pacestníku pod temenem Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) jsou neznačené a od července do října je sem v rámci sezonních omezení přístup zakázán - proto procházka po Pohádkové stezce nese určité riziko.
Jindřich Preis (květen 2010)
Součástí zastávky Pohádkové stezky na Cestníku mezi Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) je i skládačka k procvičení českých a latinských názvů rostli a zvěře.
Jindřich Preis (červen 2009)
Zastavení Pohádkové stezky na jižním úbočí Kraví hory (HLV 228; 1071 m) je poblíž jejího vrcholu - pohled na severní část Pomezního hřebenu, jehož částí je Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m).
Jindřich Preis (březen 2010)
Kamenná mohylka na JV konci vrcholového hřebene Prenetu (HLV 230; 1070 m), který je nad sedélkem směrem od HLV Prenet převýšen 7-9 m a může tedy být VV Prenetu.
Petr Havránek (duben 2010)
06.05.2010 19:08:09 - Petr Havránek
Vedlejší vrchol Prenetu
V publikaci Tisícovky Čech, Moravy a Slezska není u tisícovky Prenet (HLV 230; 1070 m) uveden žádný vedlejší vrchol. Na mapě KČT č. 64 Šumava Železnorudsko zaujme výrazný vrcholový hřeben Prenetu. Hlavní vrchol (Velkého) Prenetu leží na SZ konci hřebene. Na opačném, JV konci vrcholového hřebene je vyznačena kóta 1066 m, která je celá obkroužena čárkovanou vrstevnicí, tedy vrstevnicí s převýšením 5 m.
Přeměřili jsme vrcholový hřeben Prenetu (HLV 230; 1070 m). Dvojím měřením na dvou přístrojích (GPSmap60CSx a Suunto X6HRM) jsme zjistili, že kóta na JV konci hřebene leží na souřadnicích N49 13 49.1 a E13 12 59.0 ve výši 1066 m. Nejnižší bod mezi Prenetem a tímto vrcholem na JV konci hřebene, tedy sedélko, je na souřadnicích N49 13 59.3 a E13 12 50.1 v nadmořské výšce 1057 m a je vzdáleno od JV kóty 365 m. Převýšení JV vrcholu hřebene Prenetu nad sedélkem jsme naměřili 7-9 m.
Podle našeho měření je tedy velmi pravděpodobné, že tento vrchol je vedlejším vrcholem Prenetu, který může nést označení Prenet - JV vrchol.
Na vrcholu Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m).
Jindřich Preis (duben 2010)
02.05.2010 21:59:18 - Jindřich Preis
Geodetické body na Malém Šišáku
Geodetické body na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) jsou dva.
Český kamenný má typický tvar, letopočet 1935 z dob budování pohraničních opevnění a leží v nejvyšší části těsně pod umělou kamennou pyramidou.
Druhý (polský) bod je kovový a leží zhruba o 40 m severněji zřejmě přesně na státní hranici, i když na mapě TOPO Czech 3.0 PRO jej naměřené koordináty lokalizují ještě na české území.
Geodetický bod Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) na pozadí Kotle (HLV 10; 1435 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).
Jindřich Preis (duben 2010)
Český geodetický bod na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) je z dob budování pohraničních opevnění.
Jindřich Preis (duben 2010)
Polský geodetický bod na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) je kovový a leží přibližně 40 m severně od bodu českého.
Jindřich Preis (duben 2010)
Vrcholová skalka na Černém vrchu (HLV 317; 1026 m).
Petr Soukal (květen 2010)
01.05.2010 23:27:59 - Petr Soukal
Dostupnost tisícovky Černý vrch
Podle mého názoru na vrchol Černého vechu (HLV 317; 1026 m) vede celkem nepřehlédnutelná cesta: Pokud jdeme směrem od Smědavy po Jezdecké cestě od jejího rozcestí s Hraniční cestou, tak přibližně po 1-1,5 km na souřadnici N 50st49,862' E15st17,4104' je vlevo u betonového mostíku viditelný průsek. Pokud se jím vydáme směrem do kopce, po 2-3 minutách uvidíme jako orientační bod mysliveckou pozorovatelnu. Jdeme až téměř k ní a těsně před ní je výrazný průsek vpravo. Po něm po 300-400 m docílíme vrcholové plošiny, odkud jsou již vidět vrcholové skalky.
Poznámka Tisícovky.cz:
Pro klasifikaci dostupnosti tisícimetrových vrcholů je zpracována jednotná metodika, v níž je za rozhodující kritérium brána vzdálenost vrcholu od značených cest a tím i délka cesty, kterou je nezbytné při zdolání vrcholu absolvovat po neznačených cestách, případně volným terénem. Podrobněji jsou jednotlivé kategorie dostupnosti vrcholů popsány v sekci Časté dotazy / "Co znamená hodnocení dostupnosti vrcholů?"
Přestože při zdolávání Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) lze využít v současnosti poměrně přehledných průseků, vzdálenost vrcholu od značených cest jednoznačně zařazuje tuto tisícovku do kategorie dostupnosti D3.
20.04.2010 17:30:34 - Petr Havránek
Pomníček u Prášilského jezera
Prášilské jezero leží pod sedlem mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m) ve výšce 1080 m a je 15 m hluboké. Na jeho hrázi je pomník na paměť Ottokara Kareise, který zde utonul v roce 1927. Informace o události, které vedly ke stavbě pomníčku, jsou ve většině pramenů včetně internetu jen kusé a přepisy latinského nápisu na desce, stejně jako jeho překlad s četnými chybami. Podrobnou informaci o něšťasné události přináší článek Emila Kintzla ve Vítaném hostu na Šumavě a v Českém lese v čísle 3/2009.
Kintzl cituje z místního tisku, že v pondělí 18.7.1927 byla turisty v jezeře nalezena mrtvola, jejíž totožnost nebyla prohlídkou těla ani pitvou zjištěna. Byl nalezen pouze kapesník s monogramem O.K. a v kapsách oděvu množství kamenů, které vzbudily podezření na sebevraždu. Tělo neznámého mladíka bylo pohřbeno na prášilském hřbitově (kde leží dosud).
Totožnost zemřelého se zjistila teprve po několika dnech: ředitel České státní odborné školy v Schoenbachu u Chebu postrádal již několik týdnů svého syna, 21-letého Ottokara Karla Kareise. Ten studoval na pražské přírodovědné fakultě, toužil poznat Šumavu a jeho zálibou byla mineralogie. Sběr minerálů zřejmě nad příkrou skalnatou jezerní stěnou, stejně jako množství kamenů v kapsách tak vysvětlilo nešťastnou náhodu, která vedla k utonutí mladého studenta. Na jeho paměť dal otec zbudovat pomník.
Na mramorové desce stojí latinský nápis: In memoriam cand. rer. nat. Ottokar Kareis, qui in undis huius lacus julio mense anni 1927 in flore iuventutis animam exspiravit. Vita tua erat omnis spes nostra, mors tua immensis dolor. Česky to znamená: Na paměť kandidáta přírodních věd Ottokara Kareise, který ve vlnách tohoto jezera v červenci roku 1927 duši vydechl. Tvůj život byl veškerou naší nadějí, tvoje smrt nesmírná bolest.
Uměle zvýšená hráz Prášilského jezera a jezerní stěna mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).
Petr Havránek (duben 2010)
Pomník Ottokara Kareise na hrázi zamrzlého Prášilského jezera pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).
Petr Havránek (duben 2010)
Pomník studenta Ottokara Kareise a lavičky pro turisty na břehu Prášilského jezera pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).
Petr Havránek (duben 2010)
Detail pomníčku Jana Palacha na Smrku (HLV 72; 1276 m).
Jindřich Preis (duben 2010)
14.04.2010 00:30:34 - Jindřich Preis
Lidové pomníčky Johna Lennona a Jana Palacha na Smrku
Lidové pomníčky Johna Lennona a Jana Palacha jsou na hřebenové části červeně značené cesty přes vrchol Smrku (HLV 72; 1276 m), ale proti TOPO Czech 3.0 Pro v jiném místě a obráceném pořadí cca 37 m od sebe (N49 30 29.2 E18 22 21.9 resp. N49 30 29.6 E18 22 20.0). Vznikly v dobách normalizace jako špatně dostupná a tak sledovatelná místa setkávání – jinak ale nelze jejich existenci v přírodní rezervaci (Smrk) ospravedlnit. Poblíž by ještě měl být od roku 2004 pomníček Ivana Hlinky, který jsem ale minul.
Bohužel již suchý čarověník na smrku nedaleko vrcholu Malého Smrku (HLV 135; 1174 m).
Jindřich Preis (duben 2010)
14.04.2010 00:06:39 - Jindřich Preis
Čarověník na Malém Smrku
Čarověník – tak je nazývána chomáčkovitě nebo metličkovitě rostoucí část keře nebo stromu, vyrůstající z jednoho jejich místa, mající husté, nepravidelné, většinou barevně odlišné a jinak utvářené větvičky ve formě miniatury. Celý útvar činí dojem hnízda nebo metly a v minulosti jim byl často připisován magický význam. Vzniká nejčastěji jako následek onemocnění (virového či parazitického aj.), případně jako vývojová porucha.
Tento již suchý tvar vyrostl na smrku poblíž vrcholu Malého Smrku (HLV 135; 1174 m).
Zobrazeno 211 - 220 z 534 nalezených