Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Lyra > Další informace o vrcholu
Lyra: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 8 z 8 nalezených
19.05.2020 16:11:03 - Petr Havránek
Rolandův kámen
Nejoblíbenější lázeňskou stezkou hostů Karlovy Studánky je "modrá" lázeňská trasa vystupující na Rolandův kámen, ležící na JV rozsoše Lyry (HLV 200; 1103 m), resp. Lyry - J vrcholu (VV 200a; 1097 m) ve výšce 910 m.
Tato mohutná skála přitahuje pozornost už mnoho let. Podle pověstí sem tuto rozeklanou skálu vymrštil ďábel. Skála začala být hojně navštěvovaná po založení lázní v roce 1778. Protože v lázních nebyly žádné ubytovací kapacity a hosté museli dojíždět z hostinců v okolních vesnicích, dostaly lázně jméno Hin und Wieder, tedy "Tam a zase zpět". Stejné jméno dostala velká skála nad lázněmi, Hin und Wieder Stein (někdy interpretováno jako Semtam skála).
V roce 1803 získaly lázně jméno Karlova Studánka (Karlsbrunn) po arcivévodovi Karlu Ludvíkovi Rakouském, přemožiteli Napoleona. Skalní vyhlídka nad Karlovou studánkou byla pak pojmenována po pruském vojáku Rolandovi, který zde údajně zahynul.
Protože skálu pro její nedostupnost nebylo možné zdolat, byla v roce 1833 vystřílena a vytesána výstupová cesta na vrchol. Do konce 19. století však skála zarostla lesem tak, že z ní nebyla žádná vyhlídka. V letech 1919 až 1921 vichřice způsobily polomy, které skálu zcela odhalily.
Někdy je vrch lidově také označován jako Křížek, podle velkého dřevěného kříže na vrcholu. Z Rolandova kamene jsou dnes omezené, ale krásné výhledy na okolní tisícimetrové vrcholy Jeseníků.
17.05.2020 22:54:57 - Petr Havránek
Kamzičí skála - kultovní místo výhledu na svazích Medvědího vrchu
Na Solné cestě, vedoucí od Vrbna pod Pradědem k Pásmu Orlíka a označené zelenou turistickou značkou, se v polovině vzdálenosti mezi rozcestím Rabenštejn a Solnou chatou nachází kultovní výhledové místo - Kamzičí skála.
Na skále je instalován velký dřevěný kříž.
Ze skály je působivý výhled nejen na hlavní hřeben Jeseníků s Pradědem (HLV 5; 1491 m) a Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), ale také na Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).
Přitom z vrcholu vlastního Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m), ležícího o více než 300 m výše, není prakticky žádný výhled.
13.04.2018 16:12:09 - Tomáš Formánek
Nový časopis Jeseníky - Rychlebské hory
Zatímco časopis Krkonoše - Jizerské hory slaví již 50 let od svého vzniku, obdobně koncipovaný časopis Jeseníky - Rychlebské hory se právě rodí.
28. února 2018 vydal spolek Erebia první číslo, přičemž pro rok 2018 je časopis uvažován jako "půlročník" a měli bychom se tedy dočkat ještě čísla druhého.
První číslo časopisu Jeseníky - Rychlebské hory je k dispozici zdarma a lze si o něj napsat vydavateli. Kontakty naleznete na adrese jesrychle.cz. Cena dalších čísel zatím nebyla stanovena, a proto, jak jsme z vlastní zkušenosti zjistili, není možné si zatím časopis předplatit.
Pro milovníky Rychlebských hor je možná dobré upozornit, že ač je název i tohoto pohoří uveden v názvu periodika, obsah časopisu se dle vyjádření vydavatele v úvodníku bude zaměřovat hlavně na oblast vymezenou CHKO Jeseníky a okolní území budou zastoupena výrazně méně.
Přehled článků prvního čísla:
10.09.2017 18:52:38 - Petr Havránek
Žalostný stav geodetických bodů v Hrubém Jeseníku
V září 2017 jsme navštívili celkem sedmnáct tisícovek Hrubého Jeseníku, z toho dvanáct hlavních a pět vedlejších vrcholů.
Stav tamních geodetických bodů je více než žalostný:
Ze sedmnácti tisícovek jsme na devíti vrcholech nalezli geodetický bod, tedy červenobílou tyč a kamenný patník. Na šesti z devíti označených vrcholů byla kovová tyč buď prorezlá a ulomená nebo vyvrácená, pouze na třech označených vrcholech byl geodetický bod ve vyhovujícím stavu.
25.03.2014 11:30:10 - Leszek Radecki
Tisícovky Hrubého Jeseníku
Přesně na den po dvou letech dorazil Tisícovkám dopis z Polska od Leszka Radeckiho s jeho aktualizovaným seznamem Tisícovek i dalších spočinků a nižších vrcholů Hrubého Jeseníku.
Díky za dopis a zmapování nižších vrcholů tohoto pohoří.
.
Předchozí dopis s výpisem Tisícovek Hrubého Jeseníku od Leszka Radeckiho z 25. března 2012:
17.11.2011 13:32:31 - Michal Holub
Nový oficiální VV: Lyra - J vrchol (VV 200a, 1097 m)
Jak už před 5 lety uvedl Jindra Preis ve svém měření, je na jižní části vrcholové plošiny Lyry (HLV 200; 1103 m) několik skalisek, která splňují kritérium pro vedlejší vrchol. Z časových důvodů se mi nepodařilo provést přesné geodetické měření a tak jsem pracoval pouze s barometrickým výškoměrem a kalibrací na známé výšky (sedlo Lyry, geodetický bod na vrcholu). Přístroj Garmin GPSMAP 60CSx při všech kontrolních "návratech" nevykazoval větší chybu než 1 m, takže měření lze s přesností cca 1-2 m považovat za dostatečně průkazné. Počasí první listopadovou neděli bylo slunečné, větrné a tlakově poměrně stabilní. Tolik tedy k podmínkám a teď k vlastním výsledkům.
Hlavní vrchol - vrcholové skalisko v severní části výrazně převyšuje plochý povrch u geodetického bodu (1092,30 m n.m., odtud chybně uváděná výška hory v běžných turistických mapách) a nejvyšší místo má po dvojím proměření výšku 1103 m n.m. na souřadnicích WGS-84 N 50°05´50,2" E 17°17´29,5". (předchozí nekalibrované a námi uváděné měření vyšlo na 1100 m, Jindra Preis změřil přesněji 1104 m).
Asi 90 m na severovýchod je výrazné izolované skalisko s pěknou puklinou (šířka do 1 m, délka 20 m výška až 4 m) a výhledem na Sedlovou chatu a Žárový vrch (HLV 195; 1101 m). Temeno skály má nadmořskou výšku 1093 m a sedlo převyšuje o cca 9 m. Kvůli malé vzdálenosti od HLV však o nový VV nejde, návštěvu přesto doporučuji.
Nový vedlejší vrchol - jižní část velmi plochého temene na sobě nese také několik samostatných skal. V ohybu hřebenové cesty (dnes spíše pěšiny) je k východu orientovaný skalnatý sráz zarostlý smrčinou a výškou přes 15 m. Jde spíše o spočinek, převýšení je sotva 2 m a výhled téměř žádný.
Na západním okraji vrcholové plošiny je patrně nejzajímavější skalní výchoz. Opět je převýšení minimální, ale výhled odsud na Praděd (HLV 5; 1491 m) a okolí je z celého vrcholu rozhodně nejlepší.
Protože je zde i posed vede sem z hřebenovky pěšina. Temeno skály má cca 1075 m n.m. a výhled zde vydrží i přes vzrůstající smrky minimálně dalších 15-20 let, což se o jiných skalách na Lyře (HLV 200; 1103 m) říci nedá.
Zbývající dvě skaliska jsou mohutná, vzdálená od sebe 100 m, proto může být novým vedlejším vrcholem jen jedno z nich.
Nižší skalisko má vrchol ve výšce 1088 m n.m. a svou patu převyšuje o 12 m.
Vyšší skalisko a tedy i nový VV měří 1097 m n.m. se sedlem o 10 m níže. Najdeme jej na souřadnicích WGS-84 N 50°05´30,0" E 17°17´27,4" a nazýváme ho Lyra - J vrchol (VV 200a; 1097 m).
Jindra Preis jej správně lokalizoval, výšky však určil o něco vyšší než ve skutečnosti jsou. Prohození HLV (1104 m) a VV (1097 m) je tedy vyloučené.
Vše je přehledně zaznamenáno na mapkách.
01.12.2006 14:08:33 - Jindřich Preis
Při cestě od sedla Kóta je 640 m před vlastním vrcholem Lyry (HLV 200; 1103 m) vlevo skalnatá formace (tor) kolem 10 m výšky, skrytá v lese – jistě nejde o spočinek. Koordináty WGS_84 jsou N50 05 30.1 E17 17 27.1 a výška 1104 m n.m. Pokud by tato formace nebyla dalším šetřením zaměřena jako vedlejší vrchol, 100 m jihozápadně pod ní je další a vyšší formace (tor) se sedlem (patou) kolem 1080 m n.m., převýšení jistě splňující. Vlastní hlavní vrchol Lyry (HLV 200; 1103 m) je na skalnaté formaci (já 1104 m n.m., TOPO mapa ČR 1100 m n.m.), i když koordináty z Průvodce lokalizují vrchol východněji poblíž geodetického bodu (tyče) v odbočce dřevařské cesty ve vzdálenosti 80 m (není vidět) a s výškou 1092 m n.m. (mapa KČT i Shocart stejně). Na nejvyšším skalisku je zatlučen malý kulatý hřeb jako bod – bylo by vhodné přeměření vzhledem k určení správné n.m. obou vrcholů. Směrem k chatě Sedlovka a k Žárovému vrchu (HLV 195; 1101 m) zpočátku krátký strmý sestup - pohodlnější přístup na vrchol je od sedla Kóta od jihu. Tímto směrem také vede zřetelná a používaná pěšina (až průsek) převážně po hřbetu přes Lyru (HLV 200; 1103 m), pak přes Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) a Žárový vrch - SV vrchol (HLV 281; 1043 m) a dále až na Plošinu (VV 281a; 1017 m). Pouze ve vrcholových částech se pěšina ztrácí v travnatém porostu či smrkové mlazině, zejména kolem Žárového vrchu - SV vrcholu (HLV 281; 1043 m) orientačně náročnější.
25.10.2006 12:29:09 - Tomáš Formánek
Na serveru iDnes.cz byl 25. října 2006 uveřejněn článek o hradních zříceninách v Medvědské hornatině (severovýchodní části Hrubého Jeseníku). Celý text článku včetně řady fotografií tamních tisícovek je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Skalní hrady Jeseníků pro nejskalnější tuláky.
Zobrazeno 1 - 8 z 8 nalezených