Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Lyra > Lyra - J vrchol
Lyra - J vrchol: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Lokalita: Celek: IVC-7 Hrubý Jeseník; podcelek: IVC-7B Medvědská hornatina; okrsek: IVC-7B-2 Vrbenská vrchovina; podokrsek: IVC-7B-2a Žárový hřbet
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°05´30˝ s.š., 17°17´27˝ v.d.
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /14-24-20; SHOCart /58; KČT /55
Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)
Příslušný hlavní vrchol: Lyra (HLV 200; 1103 m)
Jižní část vrcholové plošiny Lyry (HLV 200; 1103 m) s několika skalními útvary. Nejvyšší z nich je od HLV vzdálen asi 630 m na jih a své okolí převyšuje o zhruba 10 m. Kromě této skály je zde ještě výraznější formace s převýšením 12 m od paty a výškou temene 1088 m n.m. Další dvě skály jsou spíše spočinky s nepatrným převýšením (2-3 m) - na východní hraně u ohybu hřebenové cesty bez výhledu a na západní hraně s posedem a asi i nejlepším výhledem z celého vrcholu (Praděd (HLV 5; 1491 m), Malý Děd (HLV 26; 1368 m), Prostřední vrch (VV 5a; 1153 m), Sokol (HLV 127; 1187 m), Keprnická hornatina s dominantním Keprníkem (HLV 12; 1423 m)).
Porost tvoří převážně mladá smrčina s četnými pasekami (listopad 2011), nejstarší části porostu mají cca 30-40 let, místy se vyskytuje jeřáb, zejména v okolí skal. Ve výsadbě staré cca 15 let roste i nevhodný smrk pichlavý, který bude pravděpodobně během probírky postupně odstraňován.
Poznámka:
Vrchol byl mezi tisícovky oficiálně přidán v listopadu 2011, tedy přesně 5 let poté, co na něj upozornil Jindra Preis. Upřesňující měření provedl Michal Holub pomocí GPS přístroje s barometrem. Přesnost všech údajů je tedy cca 1-2 m, což však nic zásadního (konkrétní skalisko, záměna HLV či VV) změnit nemůže.
Nejsnazší a poměrně přehledná přístupová cesta vede ze sedla Kóta (1003 m n.m.) v nejvyšším místě silnice Karlova Studánka - Vidly. Silnice se v zimním období neudržuje a tak je s tím třeba počítat. V sedle je šotolinové parkoviště minimálně pro 15 aut, přístřešek a cykloturistický rozcestník.
Ze sedla se vydáme po asfaltce s cykloturistickou trasou č. 6068 k severovýchodu. Silničky se po 150 m rozdělují (oběma směry se dostanete pohodlně k Sedlové chatě) a z levé větve téměř vzápětí odbočuje cesta či pěšina vpravo přímo vzhůru (v místě odlesněné plochy pro skládku dřeva). Po cca 500 m stálého stoupání (už na vrcholové plošině) odbočíme vlevo, skála je 100 m od cesty a vede k ní pěšinka. Pozor, o 100 m dříve odcházející pěšina vede okolo nižší skály a končí u posedu z vyhlídkou. Cesta je vhodná i pro zimní výstup na lyžích.
Dobrý přístup je i z vlastního vrcholu Lyry (HLV 200; 1103 m), kdy půjdeme k jihu hřebenovou cestou (v současnosti spíše pěšinou) a za jejím ostrým ohybem k jihozápadu je po 150 m výše zmíněná pěšinka.
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (16)
19.05.2020 16:11:03 - Petr Havránek
Rolandův kámen
Nejoblíbenější lázeňskou stezkou hostů Karlovy Studánky je "modrá" lázeňská trasa vystupující na Rolandův kámen, ležící na JV rozsoše Lyry (HLV 200; 1103 m), resp. Lyry - J vrcholu (VV 200a; 1097 m) ve výšce 910 m.
Tato mohutná skála přitahuje pozornost už mnoho let. Podle pověstí sem tuto rozeklanou skálu vymrštil ďábel. Skála začala být hojně navštěvovaná po založení lázní v roce 1778. Protože v lázních nebyly žádné ubytovací kapacity a hosté museli dojíždět z hostinců v okolních vesnicích, dostaly lázně jméno Hin und Wieder, tedy "Tam a zase zpět". Stejné jméno dostala velká skála nad lázněmi, Hin und Wieder Stein (někdy interpretováno jako Semtam skála).
V roce 1803 získaly lázně jméno Karlova Studánka (Karlsbrunn) po arcivévodovi Karlu Ludvíkovi Rakouském, přemožiteli Napoleona. Skalní vyhlídka nad Karlovou studánkou byla pak pojmenována po pruském vojáku Rolandovi, který zde údajně zahynul.
Protože skálu pro její nedostupnost nebylo možné zdolat, byla v roce 1833 vystřílena a vytesána výstupová cesta na vrchol. Do konce 19. století však skála zarostla lesem tak, že z ní nebyla žádná vyhlídka. V letech 1919 až 1921 vichřice způsobily polomy, které skálu zcela odhalily.
Někdy je vrch lidově také označován jako Křížek, podle velkého dřevěného kříže na vrcholu. Z Rolandova kamene jsou dnes omezené, ale krásné výhledy na okolní tisícimetrové vrcholy Jeseníků.
10.09.2017 18:52:38 - Petr Havránek
Žalostný stav geodetických bodů v Hrubém Jeseníku
V září 2017 jsme navštívili celkem sedmnáct tisícovek Hrubého Jeseníku, z toho dvanáct hlavních a pět vedlejších vrcholů.
Stav tamních geodetických bodů je více než žalostný:
Ze sedmnácti tisícovek jsme na devíti vrcholech nalezli geodetický bod, tedy červenobílou tyč a kamenný patník. Na šesti z devíti označených vrcholů byla kovová tyč buď prorezlá a ulomená nebo vyvrácená, pouze na třech označených vrcholech byl geodetický bod ve vyhovujícím stavu.
17.11.2011 13:32:31 - Michal Holub
Nový oficiální VV: Lyra - J vrchol (VV 200a, 1097 m)
Jak už před 5 lety uvedl Jindra Preis ve svém měření, je na jižní části vrcholové plošiny Lyry (HLV 200; 1103 m) několik skalisek, která splňují kritérium pro vedlejší vrchol. Z časových důvodů se mi nepodařilo provést přesné geodetické měření a tak jsem pracoval pouze s barometrickým výškoměrem a kalibrací na známé výšky (sedlo Lyry, geodetický bod na vrcholu). Přístroj Garmin GPSMAP 60CSx při všech kontrolních "návratech" nevykazoval větší chybu než 1 m, takže měření lze s přesností cca 1-2 m považovat za dostatečně průkazné. Počasí první listopadovou neděli bylo slunečné, větrné a tlakově poměrně stabilní. Tolik tedy k podmínkám a teď k vlastním výsledkům.
Hlavní vrchol - vrcholové skalisko v severní části výrazně převyšuje plochý povrch u geodetického bodu (1092,30 m n.m., odtud chybně uváděná výška hory v běžných turistických mapách) a nejvyšší místo má po dvojím proměření výšku 1103 m n.m. na souřadnicích WGS-84 N 50°05´50,2" E 17°17´29,5". (předchozí nekalibrované a námi uváděné měření vyšlo na 1100 m, Jindra Preis změřil přesněji 1104 m).
Asi 90 m na severovýchod je výrazné izolované skalisko s pěknou puklinou (šířka do 1 m, délka 20 m výška až 4 m) a výhledem na Sedlovou chatu a Žárový vrch (HLV 195; 1101 m). Temeno skály má nadmořskou výšku 1093 m a sedlo převyšuje o cca 9 m. Kvůli malé vzdálenosti od HLV však o nový VV nejde, návštěvu přesto doporučuji.
Nový vedlejší vrchol - jižní část velmi plochého temene na sobě nese také několik samostatných skal. V ohybu hřebenové cesty (dnes spíše pěšiny) je k východu orientovaný skalnatý sráz zarostlý smrčinou a výškou přes 15 m. Jde spíše o spočinek, převýšení je sotva 2 m a výhled téměř žádný.
Na západním okraji vrcholové plošiny je patrně nejzajímavější skalní výchoz. Opět je převýšení minimální, ale výhled odsud na Praděd (HLV 5; 1491 m) a okolí je z celého vrcholu rozhodně nejlepší.
Protože je zde i posed vede sem z hřebenovky pěšina. Temeno skály má cca 1075 m n.m. a výhled zde vydrží i přes vzrůstající smrky minimálně dalších 15-20 let, což se o jiných skalách na Lyře (HLV 200; 1103 m) říci nedá.
Zbývající dvě skaliska jsou mohutná, vzdálená od sebe 100 m, proto může být novým vedlejším vrcholem jen jedno z nich.
Nižší skalisko má vrchol ve výšce 1088 m n.m. a svou patu převyšuje o 12 m.
Vyšší skalisko a tedy inový VV měří 1097 m n.m. se sedlem o 10 m níže. Najdeme jej na souřadnicích WGS-84 N 50°05´30,0" E 17°17´27,4" a nazýváme ho Lyra - J vrchol (VV 200a; 1097 m).
Jindra Preis jej správně lokalizoval, výšky však určil o něco vyšší než ve skutečnosti jsou. Prohození HLV (1104 m) a VV (1097 m) je tedy vyloučené.
Vše je přehledně zaznamenáno na mapkách.