Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Břemeno (HLV 144; 1157 m)
další informace o vrcholu
Břemeno: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených 
Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.
Petr Havránek (září 2010)
11.11.2010 14:08:38 - David Zelinger
Příspěvek k názvu Turnerova chata
Petr Havránek ve svém příspěvku ze dne 4.10.2010 nazvaném "Má Turnerova chata správné jméno?" s odvoláním na "studium historických pramenů" tvrdí, že ji prý postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů). Jako zdroj uvádí Wikipedii a příspěvek na portálu Kohoutí kříž. Využil-li dalších, byl bych panu Havránkovi vděčen za doplnění příslušných odkazů.
K panem Havránkem uváděné spekulaci o pojmenování Turnerovy chaty ležící na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) si však dovoluji poukázat na publikaci vyhnaných hornokvildských rodáků "'Tief im Böhmerwald - Innergefild - Innergefilder Gemeindechronik" vydanou před několika lety. Podle ní byla chata pojmenována po cestářském mistru Thurnerovi, který v letech 1864-67 postavil silnici podél řeky Vydry (od Čeňkovy Pily směrem na Antýgl).
V pozemkových knihách byl objekt dnešní Turnerovy chaty už r. 1878 veden jako majetek města Kašperské Hory, nikoli T(h)urnvereinu. Kašperským Horám patřila (a dodnes patří) většina lesů na pláních (kvildách, od něm. Gefilde) i v Povydří. Město tu proto zřídilo desítky lesnických objektů a nechalo postavit řadu komunikací usnadňujících svážení dřeva. Některé byly postupně využívány pro turistiku.
První dobová zmínka někdejšího roubeného srubu resp. boudy ("Thurnerhütte") sloužící cestáři jako přístřešek při budování silnice dál na Antýgl je z roku 1888 v turistickém průvodci citovaném na stránkách Kohoutí kříž. Souvislost s Turnvereinem je nicméně spekulací překladatele.
Výskyt různých českých převodů názvu chaty na mapách je zajímavý, i z bohemistického hlediska, na důkaz ale nejspíš nestačí. Změna z Thurner na Turner souvisí s reformou německého pravopisu počátkem 20. století.
Další historické prameny se možná nacházejí ve fondu města Kašperské Hory v klatovském oblastním archivu. Jelikož je fond zpracován jen částečně, nejsou však podle zákona o archiváliích prozatím veřejně přístupné.
Turnerova chata na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).
Petr Havránek (září 2010)
04.10.2010 22:56:02 - Petr Havránek
Má Turnerova chata správné jméno?
Na samém úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m), při ústí Zhůřského potoka do Vydry pod Černými stráněmi, leží v ohbí řeky Turnerova chata. Zvídavého turistu napadne otázka po kterém Turnerovi je chata pojmenována, jaké měl křestní jméno a kdy žil.
Studium historických pramenů nám přinese nečekané rozuzlení: v roce 1888 asi v polovině Maderské silnice mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů) dřevěnou chatku, která byla nazývána Turnerhuette, nebo Thurnerhuette. Ta v roce 1932 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová budova, která se po dostavbách zachovala dodnes. Za První republiky byla chata Čechy správně nazývána Turnerská, nebo Turnéřská, později se ustálil zavádějící a zřejmě nesprávný název Turnerova chata (ostatně turistických chat s názvem Turnerhuette je dodnes v Alpách několik).
Turnerova chata je spojena ze severu od Čeňkovy Pily na jih do Antýglu širokou štěrkovou silnicí, ale protože leží v I. zóně Národního parku, je přístupná pouze pro pěší, i cyklistům je sem vjezd zakázán. Je dostupná vlastně ze všech čtyř světových stran, z východu ze Zhůří pod Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) a ze západu od Hrádek a Srní.
Chata má bohatou historii a i v současnosti zde lze potkat na šumavské poměry nebývalé množství turistů. V létě tu pobývá ve výběhu před chatou zvířecí hrdina Vydrýsek.
(zdroj: Wikipedie, Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, Engelbert Panni na www.kohoutikriz.org)
Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.
Petr Havránek (září 2010)
Populární Vydrýsek v letním výběhu u Turnerovy chaty na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).
Petr Havránek (září 2010)
Vydra pod Jelením kalištěm (HLV 163; 1126 m), Břemenem (HLV 144; 1157 m) a Huťskou horou (HLV 126; 1187 m).
Petr Havránek (září 2010)
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Na velmi rozsáhlém a plochém vrcholu Břemene (HLV 144; 1157 m) s četnými jámami a terénními vlnami je nalezení geodetického bodu obtížné.
Petr Havránek (duben 2007)
12.04.2007 14:20:47 - Petr Havránek
Vrchol Břemene (HLV 144; 1157 m) je tak plochý a rozsáhlý, navíc po polomech z ledna tohoto roku členitý, že bez GPS navigace může být nalezení vrcholového geodetického bodu velmi obtížné. Ve zbytcích bořivého sněhu se nám to dokonce dvakrát vůbec nepodařilo.
Zákaz vstupu na cesty v NP Šumava do 5.4.2007.
Petr Havránek (únor 2007)
19.02.2007 12:21:27 - Petr Havránek
Ministerstvo životního prostředí ČR specifikovalo opatření v Národním parku Šumava, postiženém živelní pohromou po lednovém orkánu Kyrill:
"Do 5.4.2007 je zakázáno vstupovat do všech lesních porostů a na cesty označené "Zákaz vstupu" v celém Národním parku Šumava. Důvodem zákazu vstupu do lesa je rozsáhlá živelní pohroma a následná likvidace důsledků působení orkánu."
Skotský náhorní skot na soukromé farmě poblíž tisícovky Sokol (HLV 80; 1253 m).
Renáta Šašková (březen 2003)
05.01.2007 13:18:11 - Tomáš Formánek
Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o putování za krásami Šumavy i během současné podivné zimy téměř bez sněhu. Autor Jan Hocek nás provádí trasou podél říčky Vydry a Hamerského potoka od Čeňkovy pily až do Horské Kvildy. Cestou zaznamenává mnoho zajímavostí - od vysvětlení původu názvu Čeňkova pila, přes geologické zajímavosti kamenitého koryta Vydry až třeba po soukromou farmu poblíž Horské Kvildy, kde je chován skotský náhorní skot. V dohledu popisované trasy míjíme tisícovky Sokol (HLV 80; 1253 m), Břemeno (HLV 144; 1157 m) a Jelení kaliště (HLV 163; 1126 m). Celý text článku včetně řady doprovodných fotografií naleznete přímo na iDnes v sekci Šumava bez lyží: Podél Vydry na Horskou Kvildu.
Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených