Břemeno (HLV 144; 1157 m)

Břemeno: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Ve středu obrázku ležící velmi plochý vrchol Břemene a vpravo výrazný Sokol při pohledu z Huťské hory.

Ve středu obrázku ležící velmi plochý vrchol Břemene (HLV 144; 1157 m) a vpravo výrazný Sokol (HLV 80; 1253 m) při pohledu z Huťské hory (HLV 126; 1187 m).

Petr Havránek (prosinec 2006)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-4 Svojšská hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°04´30˝ s.š., 13°33´18˝ v.d.;
S-42: 5439120 X, 3394550 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /22-33-19; SHOCart /34; KČT /65

Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Plochý vrchol 5,5 km jihovýchodně od Svojše. Nevýrazný výstupek na jižním hřbetu Huťské hory (HLV 126; 1187 m). Zalesněno smrčinou, na severním svahu podmáčené louky. Geodetický bod s kótou 1 155,7 m n. m. je 250 m jižně od nejvyššího místa.

Popis přístupu

Přístup po zelené značce z Horské Kvildy na Zhůří a Kašperské hory. Na severním okraji Horské Kvildy (u rozcestí s modrou) zelená značka opouští silnici a jde (po bývalé Zlaté stezce) po cestě přímo k severu. Po 1,5 km se zleva připojuje silnice. Ujdeme ještě 400 m a odbočíme lesem kolmo vlevo. Nejvyšší bod je odsud 300 m. Orientačně relativně nenáročné, určit však nejvyšší bod přímo v terénu je téměř nemožné (převýšení na 8 ha je do 2 m).

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Cestou na Břemeno.

Cestou na Břemeno (HLV 144; 1157 m).

Pavel Blazek (srpen 2017)

Vrchol Břemene s geodetickým bodem.

Vrchol Břemene (HLV 144; 1157 m) s geodetickým bodem.

Ivan Bohuslav (květen 2017)

Temeno tisícovky Břemeno je velmi ploché. V současnosti je na něm paseka s mladými stromky.

Temeno tisícovky Břemeno (HLV 144; 1157 m) je velmi ploché. V současnosti je na něm paseka s mladými stromky.

Renáta Šašková (březen 2011)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (23)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Petr Havránek (září 2010)

11.11.2010 14:08:38 - David Zelinger

Příspěvek k názvu Turnerova chata

Petr Havránek ve svém příspěvku ze dne 4.10.2010 nazvaném "Má Turnerova chata správné jméno?" s odvoláním na "studium historických pramenů" tvrdí, že ji prý postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů). Jako zdroj uvádí Wikipedii a příspěvek na portálu Kohoutí kříž. Využil-li dalších, byl bych panu Havránkovi vděčen za doplnění příslušných odkazů.

K panem Havránkem uváděné spekulaci o pojmenování Turnerovy chaty ležící na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) si však dovoluji poukázat na publikaci vyhnaných hornokvildských rodáků "'Tief im Böhmerwald - Innergefild - Innergefilder Gemeindechronik" vydanou před několika lety. Podle ní byla chata pojmenována po cestářském mistru Thurnerovi, který v letech 1864-67 postavil silnici podél řeky Vydry (od Čeňkovy Pily směrem na Antýgl).

V pozemkových knihách byl objekt dnešní Turnerovy chaty už r. 1878 veden jako majetek města Kašperské Hory, nikoli T(h)urnvereinu. Kašperským Horám patřila (a dodnes patří) většina lesů na pláních (kvildách, od něm. Gefilde) i v Povydří. Město tu proto zřídilo desítky lesnických objektů a nechalo postavit řadu komunikací usnadňujících svážení dřeva. Některé byly postupně využívány pro turistiku.

První dobová zmínka někdejšího roubeného srubu resp. boudy ("Thurnerhütte") sloužící cestáři jako přístřešek při budování silnice dál na Antýgl je z roku 1888 v turistickém průvodci citovaném na stránkách Kohoutí kříž. Souvislost s Turnvereinem je nicméně spekulací překladatele.

Výskyt různých českých převodů názvu chaty na mapách je zajímavý, i z bohemistického hlediska, na důkaz ale nejspíš nestačí. Změna z Thurner na Turner souvisí s reformou německého pravopisu počátkem 20. století.

Další historické prameny se možná nacházejí ve fondu města Kašperské Hory v klatovském oblastním archivu. Jelikož je fond zpracován jen částečně, nejsou však podle zákona o archiváliích prozatím veřejně přístupné.

 
Turnerova chata na úpatí Břemene.

Turnerova chata na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).

Petr Havránek (září 2010)

04.10.2010 22:56:02 - Petr Havránek

Má Turnerova chata správné jméno?

Na samém úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m), při ústí Zhůřského potoka do Vydry pod Černými stráněmi, leží v ohbí řeky Turnerova chata. Zvídavého turistu napadne otázka po kterém Turnerovi je chata pojmenována, jaké měl křestní jméno a kdy žil.

Studium historických pramenů nám přinese nečekané rozuzlení: v roce 1888 asi v polovině Maderské silnice mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů) dřevěnou chatku, která byla nazývána Turnerhuette, nebo Thurnerhuette. Ta v roce 1932 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová budova, která se po dostavbách zachovala dodnes. Za První republiky byla chata Čechy správně nazývána Turnerská, nebo Turnéřská, později se ustálil zavádějící a zřejmě nesprávný název Turnerova chata (ostatně turistických chat s názvem Turnerhuette je dodnes v Alpách několik).

Turnerova chata je spojena ze severu od Čeňkovy Pily na jih do Antýglu širokou štěrkovou silnicí, ale protože leží v I. zóně Národního parku, je přístupná pouze pro pěší, i cyklistům je sem vjezd zakázán. Je dostupná vlastně ze všech čtyř světových stran, z východu ze Zhůří pod Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) a ze západu od Hrádek a Srní.

Chata má bohatou historii a i v současnosti zde lze potkat na šumavské poměry nebývalé množství turistů. V létě tu pobývá ve výběhu před chatou zvířecí hrdina Vydrýsek.

(zdroj: Wikipedie, Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, Engelbert Panni na www.kohoutikriz.org)

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Petr Havránek (září 2010)

Populární Vydrýsek v letním výběhu u Turnerovy chaty na úpatí Břemene.

Populární Vydrýsek v letním výběhu u Turnerovy chaty na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).

Petr Havránek (září 2010)

Vydra pod Jelením kalištěm, Břemenem a Huťskou horou.

Vydra pod Jelením kalištěm (HLV 163; 1126 m), Břemenem (HLV 144; 1157 m) a Huťskou horou (HLV 126; 1187 m).

Petr Havránek (září 2010)

 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (3)

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group