Tetřev (HLV 77; 1260 m)
další informace o vrcholu

Tetřev: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Maloplošné oplocenky kolem vysazených stromků v sedle mezi Čertovým vrchem a Tetřevem.

Maloplošné oplocenky kolem vysazených stromků v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

05.10.2008 22:55:38 - Jindřich Preis

Oplocenky v okolí Tetřeva

Lesácké oplocenky, chránící novou výsadbu přes zvěří, bývají obvykle poměrně rozsáhlé ohraničené plochy (často vymýceného) lesa.

Mnohem lépe působí oplocenky malé, které je možné pozorovat např. v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m), rozmístěné v řídkém lese, vždy jen pro několik stromů (zde zpravidla několik buků a jedle).

Zřejmě mají i další výhodu – v případě provalení oplocenky a průniku zvěře nedojde k devastaci celé výsadby, ale právě jen její konkrétní malé části.


 
Kamenná zídka v sedle mezi Čertovým vrchem a Tetřevem měla zřejmě již v minulosti vymezovací účel a i nyní tvoří částečně hranici mezi Plzeňským a Jihočeským krajem.

Kamenná zídka v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) měla zřejmě již v minulosti vymezovací účel a i nyní tvoří částečně hranici mezi Plzeňským a Jihočeským krajem.

Jindřich Preis (říjen 2008)

05.10.2008 22:27:49 - Jindřich Preis

Kamenná zídka mezi Tetřevem a Čertovým vrchem

V sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) lze v lese narazit na vegetací zarůstající, ale přitom zachovalou a dobře patrnou zídku z narovnaných kamenů, necelý 1 m vysokou, která probíhá po hřbetní linii k Tetřevu a v severních 2/3 svého průběhu se ostře lomí jihozápadním směrem.

V terénu do svého průběhu na jižní straně zabírá i kamennou formaci, která je zřejmě vyšší než 5 m a splňuje tak kritéria vedlejšího vrcholu Tetřeva (HLV 77; 1260 m).

Historická funkce zídky byla zřejmě vymezovací – i nyní tudy probíhá hranice mezi Plzeňským a Jihočeským krajem a v lomené části na západ pak hranice obecní.

Zídka je patrná i v některých mapových podkladech - například na ZM 10 (viz: http://tms.iriscrr.cz/tms/isr/html/isr/).

Sedlo mezi Čertovým vrchem a Tetřevem je velmi ploché a podmáčené.

Sedlo mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) je velmi ploché a podmáčené.

Petr Havránek (říjen 2008)

V zídce z vyrovnaných kamenů v sedle k Tetřevu je skála, která splňuje kritéria vedlejšího vrcholu.

V zídce z vyrovnaných kamenů v sedle k Tetřevu (HLV 77; 1260 m) je skála, která splňuje kritéria vedlejšího vrcholu.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Pohled na tisícovky Tetřev a Čertův vrch z Filipovy Hutě.

Pohled na tisícovky Tetřev (HLV 77; 1260 m) a Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) z Filipovy Hutě.

Petr Havránek (duben 2007)


 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)


 
Šumavská zimní pohoda.

Šumavská zimní pohoda.

Tomáš Formánek (únor 2005)

27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub

Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.

Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.

Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.

Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!

Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a  Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.


 

Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group