Čertův vrch (HLV 87; 1244 m)

Čertův vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Lovčí skála

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Vrcholová skála Čertova vrchu.

Vrcholová skála Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Petr Havránek (prosinec 2006)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2b Modravské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°00´08˝ s.š., 13°32´06˝ v.d.;
S-42: 5431050 X, 3392930 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-11-04; SHOCart /35; KČT /65

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Plochá kupa 3,5 km jihovýchodně od Modravy. Zbytek zarovnaného povrchu s několika skalisky (250 m jižně od nejvyšší skály pěkné skalní okno), vrcholová plošina nevýrazná. Na severozápadním svahu zalesněné balvanové moře. Porosty tvoří smrčiny, místy paseky, v jižním sedle (1 177 m n. m.) směrem na Černou horu (HLV 51; 1315 m) je I. zóna NP Černohorský močál s porosty kleče. Na vrcholové skále je geodetický bod.

Popis přístupu

Přístup po žluté značce z Filipovy Hutě na bývalou Černohorskou nádrž. Zhruba 700 m za rozcestníkem Lovčí skála odbočit po neznačené cestě vlevo k jihovýchodu a v jejím nejvyšším bodě (po dalších 700 m) odbočit terénem přímo vzhůru. Na vrchol je to ještě 350 m. Orientačně velmi náročné, je třeba nalézt skalisko s geodetickým bodem, které je nejvyšší.

 

Lyžování na Kvildě

Máte-li rádi zimní sporty a zejména lyžování, Šumava je ideálním místem pro strávení zimní dovolené nebo i jen víkendu s celou rodinou. Vzhledem k tomu, že se šumavská oblast Kvilda nachází v oblasti nejchladnějšího místa České republiky, jsou zde výtečné podmínky pro dlouhotrvající sněhovou pokrývku a tak si tady užijete jak sjezdové, tak běžecké lyžování. V nadmořské výšce 1000 až metrů nad mořem je přírodního sněhu vždy dost a ubytování Kvilda nabízí i v těchto místech.

Například zde najdete více jak šedesát kilometrů upravovaných běžeckých drah, které jsou propojené s dalšími zhruba 250 kilometry běžeckých tratí celé Šumavy. Kvilda je ideálním výchozím bodem pro běžkařské výlety. Na své si zde přijdou i milovníci bobování, sáňkování nebo snowboardování. Na Kvildě totiž mimo jiné najdete udržovaný minisnowpark s různými překážkami.

V okolí Kvildy nebo v Kvildě samotné také najdete na deset různých lyžařských areálů s mnoha kilometry sjezdovek různých obtížností. Samozřejmostí jsou dětské koutky, lyžařské školy i možnost užívat si šumavských svahů na osvětlených sjezdovkách za tmy.

Chcete-li vyzkoušet něco nového a netradičního, sáhněte po sněžnicích, které vám zapůjčí kdekoli v okolí, kde ubytování Kvilda v zimě poskytuje všem jejím návštěvníkům. Jsou ideální pro jakoukoli botu velikosti 35 až 46. Můžete s nimi vyrazit na jakýkoli z kvildských svahů a své nejmenší můžete vzít na záda s sebou.

Pokud by vás neuspokojil žádný z českých svahů, zkuste se z Kvildy vydat na nedalekou rakouskou stranu, která nabízí výrazně delší sjezdové trasy. Každopádně navštívit zimní Kvildu s cílem si zde zasportovat, je skvělé rozhodnutí.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Vrcholová skála na Čertově vrchu.

Vrcholová skála na Čertově vrchu (HLV 87; 1244 m).

Pavel Blazek (červenec 2020)

Detail geodetického bodu na Čertově vrchu.

Detail geodetického bodu na Čertově vrchu (HLV 87; 1244 m).

Pavel Blazek (červenec 2020)

Vrcholová část tisícovky Čertův vrch.

Vrcholová část tisícovky Čertův vrch (HLV 87; 1244 m).

Martina Formánková (duben 2018)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (40)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu.

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

16.06.2010 23:13:55 - Václav Šilhavý

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu

Na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m), ve vzdálenosti cca 990 m od jeho vrcholu, na spojnici s Lovčí skálou (VV 87a; 1165 m), se na souřadnicích N49 00 37.1 E13 31 44.2 nachází skalní útvar. Nižší, jihovýchodní stěna skály, na straně proti svahu, je vysoká asi 5,5 m. Severozápadní stěna, směřující po svahu směrem k Lovčí skále, je vysoká přibližně 11 m. Vrchol skály leží v nadmořské výšce cca 1186 m.

Tento skalní útvar tedy s velkou pravděpodobností splňuje kritéria stanovená pro klasifikaci vedlejšího vrcholu.

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu.

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu.

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu.

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)

 
Maloplošné oplocenky kolem vysazených stromků v sedle mezi Čertovým vrchem a Tetřevem.

Maloplošné oplocenky kolem vysazených stromků v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

05.10.2008 22:55:38 - Jindřich Preis

Oplocenky v okolí Tetřeva

Lesácké oplocenky, chránící novou výsadbu přes zvěří, bývají obvykle poměrně rozsáhlé ohraničené plochy (často vymýceného) lesa.

Mnohem lépe působí oplocenky malé, které je možné pozorovat např. v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m), rozmístěné v řídkém lese, vždy jen pro několik stromů (zde zpravidla několik buků a jedle).

Zřejmě mají i další výhodu – v případě provalení oplocenky a průniku zvěře nedojde k devastaci celé výsadby, ale právě jen její konkrétní malé části.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (3)

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group