Šumavské podhůří (ŠP)
další informace o celku

Šumavské podhůří: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Kleť | Libín | Na skalce | Rohanovský vrch | Velký Plešný | Velký Plešný - J vrchol

 

Zobrazeno 1 - 10 z 11 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Výsledky geodetického měření Kleti a okolních tisícovek ze dne 22. dubna 2017. Mapa: Tisicovky.cz

Výsledky geodetického měření Kleti (HLV 210; 1087 m) a okolních tisícovek ze dne 22. dubna 2017. Mapa: Tisicovky.cz

Michal Holub (duben 2017)

26.04.2017 14:14:38 - Michal Holub

Shrnutí závěrů geodetického měření Kleti a okolí

Jak již bylo zmíněno v informacích u jednotlivých vrcholů, 22. dubna 2017 proběhlo podrobné geodetické měřeni Kleti a dalších okolních tisícovek. Výsledky lze shrnout následovně:

Kleť (HLV 210; 1087 m)

Nejvyšší místo je nenápadná skalka na západní straně věže rozhledny. Výška 1087,02 m převyšuje o cca 90 cm uměle vztyčený kámen u rozcestníku (hojně užívaný za účelem vrcholové fotky…). Údaje zjištěny měřením od geodetického bodu (28.1, výška 1084,15 m) u astrolábu. Právě tento bod je nesprávně udáván ve všech zdrojích jako výška vrcholu Kleti.

Slogan „1084 m nad věcí“, uvedený na ubrousku místní restaurace není v zásadě špatně – restaurace se v této výšce nachází…

Směrem k severozápadu jsou skupinky výrazných skalek, které převýšením splňují kritéria pro vedlejší vrchol. Jelikož jsou však příliš blízko (pod 200 m), o další vrcholy se nejedná.

Žebříkový kámen (HLV 396; 1066 m)

Jde o výraznou skalní hradbu 570 m severozápadně od Kleti. Vrchol skály, jejíž stěny místy převyšují 10 m, je obtížně dostupný. Je zde vyznačeno několik horolezeckých cest. Výšku vrcholu jsme v počátcích projektu pouze odhadovali ze základní mapy - 1057 m. Měřením jsme ovšem došli k hodnotě značně vyšší – 1066,20 m. Sedlo ke Kleti má výšku 1046,0 m a tak se tento vedlejší vrchol stává nově hlavním.

Malá Kleť (VV 210b; 1044 m)

Poměrně výrazný skalní hřbítek 550 m jihovýchodně od Kleti. Nejvyšší místo má oproti udávanému údaji o cca 2 metry více, přesně 1043,97 m. Sedlo ke Kleti je velmi ploché s výškou 1030,5 m.

Malá Kleť – JV vrchol (VV 210c; 1028 m)

Velmi plochý závěr hřbetu Malé Kleti, který se dle údajů digitálního modelu terénu (DMR5G) jevil na samé hranici kritérií pro vedlejší vrchol (tedy minimálně 5 m převýšení nad sedlo a vzdálenost od dalšího vrcholu minimálně 200 m). Měřením jsme potvrdili, že nejvyšší místo (vyčnívající balvan u stromu…) má 1027,83 m a sedlo ve výšce 1022,6 m tedy převyšuje doslova pár decimetrů nad stanovené kritérium. Vzdálenost od Malé Kleti je zhruba 250 m, což tento nový vedlejší vrchol neřadí k nejvýznamnějším…


 
22.4.2017 proběhlo detailní geodetické měření Malé Kleti a okolí.

22.4.2017 proběhlo detailní geodetické měření Malé Kleti (VV 210b; 1044 m) a okolí.

Renáta Šašková (duben 2017)

26.04.2017 12:26:32 - Tomáš Formánek

Geodetické měření Malé Kleti a nový VV Malá Kleť - JV vrchol

22. dubna 2017 proběhlo kromě detailního geodetického měření Kletě (HLV 210; 1087 m) i proměření Malé Kleti (VV 210b; 1044 m) a celé přilehlé oblasti. 

Dříve udávaná výška Malé Kleti (VV 210b; 1044 m) byla po přeměření vrcholové skalky navýšena o 2 m (nejvyšší naměřený bod je 1043,97 m, po zaokrouhlení 1044 m). Sedlo ke Kleti (HLV 210; 1087 m) je velmi ploché s minimální výškou 1030,5 m.

V rámci geodetického měření byl identifikován i nový vedlejší vrchol Malá Kleť - JV vrchol (VV 210c; 1028 m).

Podrobným měřením bylo stanoveno, že nejvyšší místo Malé Kleti - JV vrcholu (VV 210c; 1028 m) (vyčnívající balvan u stromu…) má nadmořskou výšku 1027,83 m, zatímco výška sedla je 1022,6 m, takže rozdíl převyšuje kritérium pro VV doslova pár decimetrů (co to je HLV a VV?).

Vzdálenost Malé Kleti - JV vrcholu (VV 210c; 1028 m) od Malé Kleti (VV 210b; 1044 m) je zhruba 250 m, což tento nový vedlejší vrchol neřadí k nejvýznamnějším (a upřímně řečeno, pokud nejste skalní lovci tisícovek usilující o zdolání všech vrcholů, na této tisícovce moc zajímavého nečeká…), ale s ohledem na jednoznačně stanovená závazná kritéria nezbývá, než nový vrchol mezi naše vedlejší tisícovky uznat.

22.4.2017 proběhlo detailní geodetické měření Malé Kleti a okolí.

22.4.2017 proběhlo detailní geodetické měření Malé Kleti (VV 210b; 1044 m) a okolí.

Renáta Šašková (duben 2017)

22.4.2017 proběhlo detailní geodetické měření Malé Kleti a okolí.

22.4.2017 proběhlo detailní geodetické měření Malé Kleti (VV 210b; 1044 m) a okolí.

Renáta Šašková (duben 2017)

22.4.2017 proběhlo detailní geodetické měření Malé Kleti a okolí.

22.4.2017 proběhlo detailní geodetické měření Malé Kleti (VV 210b; 1044 m) a okolí.

Renáta Šašková (duben 2017)


 
22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni a okolí.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni (HLV 396; 1066 m) a okolí.

Renáta Šašková (duben 2017)

25.04.2017 14:43:36 - Tomáš Formánek

Změna tisícovky Žebříkový kámen z kategorie VV na HLV

22. dubna 2017 proběhlo kromě detailního geodetického měření Kletě (HLV 210; 1087 m) i poměrně technicky náročné proměření vrcholové skály Žebříkového kamene (HLV 396; 1066 m) včetně okolí, sedla ke Kleti a celé přilehlé oblasti.

Výsledky měření potvrdily podezření, že mohutná skála je výrazně vyšší, než bylo dosud udáváno a celkové převýšení nejvyššího bodu Žebříkového kamene a sedla ke Kleti je větší než limitních 15 m, což je hranice mezi kategoriemi VV a HLV (co to je HLV a VV?).

Naměřená nejvyšší výška Žebříkového kamene (HLV 396; 1066 m) činí 1066,20 m, po zaokrouhlení 1066 m, a nadmořská výška sedla ke Kleti činí 1046,02 m, po zaokrouhlení 1046 m, takže s výškou nad sedlem 20 m patří Žebříkový kámen jednoznačně do kategorie HLV a stal se tak vůbec prvním vrcholem, který byl za dobu trvání projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska změněn z vedlejšího na hlavní vrchol.

Původní kódové označení Žebříkového kamene VV 210a tak bude nově HLV 396.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni (HLV 396; 1066 m).

Renáta Šašková (duben 2017)

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni (HLV 396; 1066 m).

Renáta Šašková (duben 2017)

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni (HLV 396; 1066 m).

Renáta Šašková (duben 2017)

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni (HLV 396; 1066 m).

Renáta Šašková (duben 2017)

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni a okolí.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni (HLV 396; 1066 m) a okolí.

Renáta Šašková (duben 2017)

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni a okolí.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni (HLV 396; 1066 m) a okolí.

Renáta Šašková (duben 2017)

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni a okolí.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Žebříkovém kameni (HLV 396; 1066 m) a okolí.

Renáta Šašková (duben 2017)


 
22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Kleti.

22.4.2017 proběhlo geodetické měření na Kleti (HLV 210; 1087 m).

Renáta Šašková (duben 2017)

25.04.2017 14:13:16 - Tomáš Formánek

Geodetické měření tisícovky Kleť

22. dubna 2017 proběhlo detailní geodetické měření výškových poměrů na tisícovce Kleť (HLV 210; 1087 m).

Na vrcholové plošině je geodetický bod ležící zřetelně mimo nejvyšší část vrcholu a dále výrazný skalní blok s osazenou pamětní deskou České lesnické jednoty, přičemž ovšem tento na první pohled nejvyšší balvan ve skutečnosti není s výškou 1086,11 m nejvyšším přirozeným bodem terénu.

Nejvyšší místo leží bezprostředně vedle rozhledny a jeho výška činí 1087,02 m, po zaokrouhlení 1087,0 m, resp. 1087 m. 


 
Skály, pod kterými se nachází jeskynní komplex Poustevná kousek od tisícovky Libín.

Skály, pod kterými se nachází jeskynní komplex Poustevná kousek od tisícovky Libín (HLV 197; 1093 m).

Jan Janda (duben 2012)

26.04.2012 19:10:44 - Jan Janda

Jeskynní komplex Jeskyně Poustevná poblíž Libína

Nedaleko Prachatic a tím také kousek od tisícovky Libín (HLV 197; 1093 m) se nachází málo známý a těžko přístupný jeskynní komplex s názvem Jeskyně Poustevná. Podle serveru mapy.cz se komplex nachází na GPS souřadnicích 49°1'40.091"N, 13°59'6.345"E.

Oblast kde se jeskyně nachází je velmi těžko dostupná a nachází se na jihovýchodním svahu vrchu Výrovec (685 m) nad Husineckou přehradou. Jeskyně jsou volně přístupné, ale vstupy jsou malé a nachází se mimo skály, které jsou pouze "poznávacími znaky" celého podzemního komplexu.


 
Rozhledna na Javorníku.

Rozhledna na Javorníku (HLV 238; 1066 m).

Tomáš Formánek (srpen 2004)

12.05.2008 22:41:24 - Michal Holub

Malá reakce na článek Petra Havránka z 11.5.2008 o šumavském Javorníku (HLV 238; 1066 m):

Nadmořská výška vrcholu je po zaokrouhlení skutečně cca 1066 m, geodetický bod na vrcholové plošině tomu odpovídá. Pro chybně zmiňovaný údaj 1089 m ve starších mapách a jiných pramenech mám ovšem jiné vysvětlení: Kóta 1089 m udávala nadmořskou výšku střechy někdejší rozhledny z roku 1938 (rozhledna měla 24 m). Ta byla viditelná z mnoha míst Šumavy a Šumavského podhůří a sloužila geodetům pro orientaci. I v současné době je střecha zvýšené rozhledny (ochoz ve výšce 39 m) geodeticky zaměřená a špička střechy je 1105,7 m.

Pro zajímavost - Libín (HLV 197; 1093 m) v Šumavském podhůří byl také v mapách udáván výškou vršku rozhledny 1119 m, ačkoliv je výrazně nižší.


 
Bukovec, 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Bukovec, 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.


 
Šumavská zimní pohoda.

Šumavská zimní pohoda.

Tomáš Formánek (únor 2005)

27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub

Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.

Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.

Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.

Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!

Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a  Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.


 
Dřevěné schodiště v interiéru rozhledny na Libíně.

Dřevěné schodiště v interiéru rozhledny na Libíně (HLV 197; 1093 m).

Tomáš Formánek (říjen 2003)

24.01.2007 13:14:54 - Tomáš Formánek

Každému z nás je již podle názvu horstva bezpochyby jasné, kde na mapě České republiky hledat Šumavské podhůří. Pokud bychom ovšem chtěli znát přesnější odpovědi na otázky, kde končí Šumava a začíná její nižší předpolí, mnozí z nás zřejmě zaváhají. A to i přesto, že toto pohoří je jedním z nejrozlehlejších u nás a navíc jediné z tisícimetrových, jež ve svém názvu nese pro pohoří ono méně významné označení „podhůří“.

Tímto "perexem" je uveden článek o našich tisícimetrových vrcholech v jednom ze starších čísel časopisu Outdoor (3/2006 - duben/květen), které vyšlo 27.4.2006.

Pravidelný díl seriálu Tisícovky byl tentokrát věnován tisícimetrovým vrcholům v části Šumavského podhůří nazývané Libínská hornatina, konkrétně vrcholům Libín (HLV 197; 1093 m), Na skalce (HLV 311; 1029 m) a Rohanovský vrch (HLV 354; 1010 m), okrajově pak i tisícovkám Na skalce - SZ vrchol (VV 311a; 1005 m) a Rohanovský vrch - V vrchol (VV 354a; 1000 m). .

Celý text článku doplněného množstvím fotografií si můžete přečíst v sekci Outdoor magazín / 2006/3: Šumavské podhůří - Libínská hornatina, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Výstup na Libín (HLV 197; 1093 m), Rohanovský vrch (HLV 354; 1010 m) i tisícovku Na skalce (HLV 311; 1029 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout v sekci VýletyŠumavské podhůří / Z Prachatic na Libín.


 
Pohled na Chlum z vrcholu Velkého Plešného.

Pohled na Chlum (HLV 122; 1191 m) z vrcholu Velkého Plešného (HLV 239; 1066 m).

Petr Havránek (říjen 2006)

04.10.2006 22:03:50 - Tomáš Formánek

Dle vývoje jednání všech zúčastněných stran během roku 2006 se zdá pravděpodobné, že rozsáhlý lyžařský areál ve VVP Boletice přecijen vznikne - nikoli však v jeho SV části, ale naopak v J oblasti navazující na existující infrastrukturu při Lipenské přehradě. Podrobné informace naleznete v článku Zpřístupnění části VVP Boletice.

Původním záměrem Jihočeského kraje bylo vybudování lyžařského areálu v severovýchodní části VVP Boletice, především v oblasti Chlumu (HLV 122; 1191 m) a Velkého Plešného (HLV 239; 1066 m).

Aktuální dohoda by naopak znamenala zpřístupnění několika dosud nedostupných tisícovek v jižní části VVP Boletice, především Špičáku (HLV 103; 1221 m), jeho čtyř vedlejších vrcholů a podle předběžných informací i vrcholů v oblasti hřebene Hvězda (HLV 150; 1145 m)Hvězdáře (HLV 141; 1160 m) / Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), kde by měly vzniknout lyžařské bežecké tratě. Mimo VVP Boletice by se tak ocitly i vrcholy Kapradinec (VV 129a; 1097 m) a Kapradinec - J vrchol (HLV 387; 1001 m). Ostatní části VVP Boletice by naopak měly zůstat nadále nepřístupným vojenským újezdem. Na konkrétní rozsah zpřístupněných území si však budeme muset ještě počkat.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 11 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group