Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Z kláštera na Jeřáb (Hanušovická vrchovina)
Trasa výletu: Mariánský kopec / Hedeč — rozhledna na žluté — rozcestí s modrou — cyklostezka — Jeřáb (HLV 377; 1003 m) — žlutá kolem Jeřábu — Mariánský kopec / Hedeč / (Hotely a penziony v okolí Mariánského kopce)
Mariánský kopec - Hedeč SZ od Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Tomáš Formánek (červenec 2003)
Celková délka výletu: 10 km
Fyzická obtížnost: malá
Orientační náročnost: střední
Tisícovky na trase:
Jeřáb (HLV 377; 1003 m)
Doporučené mapy:
KČT 53
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 05.10.2003)
Popis výletu
Výlet na nejvyšší horu jednoho z našich čtyř pohoří s pouze jedním tisícimetrovým vrcholem zahájíme na Mariánském kopci nad městem Králíky. Najdeme zde bývalý klášter servitů, později redemptoristů s poutním kostelem Nanebevzetí P. Marie vystavěný v letech 1696-1700. V 17. století byl zdejší vrch nazýván Lysá, Pustá, Studená, Neúrodná nebo Holá hora, neboť zde nebylo nic než studna Panny Marie. Za třicetileté války sem chodili poutníci, modlili se a prosili Matku Boží o pomoc a útěchu. Mezi poutníky byl i hoch Tobiáš Johan Becker, který si již tehdy usmyslel, že zde postaví klášter. Toto své dětské přáni si skutečně vyplnil, stal se knězem a později kanovníkem u chrámu svatého Víta v Praze a ve svém rodišti postavil poutní kostel v barokním stylu. Stavba trvala čtyři roky a 21. srpna 1700 byl kostel vysvěcen. Dnes je klášter charitním domovem řádových sester a kostel i ambity jsou přístupné denně od 9 do 16 hodin. V prostoru kláštera se na Nádvoří poutníků nachází studánka P. Marie, můžeme navštívit i Kapli Svatých schodů z roku 1710. Pokud neplánujeme výlet pouze jednodenní, máme možnost se v poutním domě ubytovat a vychutnat si zdejší poklidnou atmosféru o něco déle.
Mariánský kopec - Hedeč SZ od Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Renáta Šašková (červen 2003)
Mariánský kopec - Hedeč SZ od Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Renáta Šašková (červen 2003)
Informační panel na Mariánském kopci SZ od Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Renáta Šašková (červen 2003)
Informační panel na Mariánském kopci SZ od Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Renáta Šašková (červen 2003)
Z Králík na Mariánský kopec vede krásná alej lemovaná lipami a šesti barokními kapličkami, ve kterých byla v 18. století umístěna dřevěná sousoší výjevů z umučení Páně. Pocházely ze školy Matyáše Brauna z roku 1704. Alej si můžeme projít, pokud si budeme chtít výlet ještě trochu prodloužit a navštívit nejen přírodu, ale i městečko. O Králíkách se ještě zmíníme v závěru výletu. Ještě než vyrazíme na tisícovku, nesmíme si nechat ujít nádherný výhled na masiv Králického Sněžníku, který se otevírá přímo od kláštera, a můžeme jej vychutnat z laviček, které k posezení přímo vybízejí.
Výhled od Jeřábu (HLV 377; 1003 m) na masiv Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m).
Renáta Šašková (červen 2003)
Výhled od Jeřábu (HLV 377; 1003 m) na masiv Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m).
Renáta Šašková (červen 2003)
Výhled od Jeřábu (HLV 377; 1003 m) na masiv Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m).
Tomáš Formánek (září 2003)
Od kláštera se vydáme po žluté turistické značce jihovýchodním směrem a po necelém kilometru dojdeme k jednoduché rozhledně, ze které se nám rovněž naskytne velmi pěkný pohled tentokrát i na náš dnešní cíl. Žlutá nás dovede na křížení s modrou a modrá pak jižním směrem na cyklostezku značenou žlutě. Z té ale po několika desítkách metrů odbočíme vpravo na lesní cestu, která obchází Jeřáb z jihu. Cesta je velmi příjemná, vede lesem a my po ní budeme mírně stoupat asi 1,5 km do místa, kde vlevo odbočuje další lesní cesta vedoucí po hřbetě přímo přes vrchol dnešní jediné tisícovky Jeřáb (HLV 377; 1003 m). Na ten dorazíme po dalším zhruba 1,5 km.
Jeřáb (HLV 377; 1003 m) od jihu od Písařova.
Tomáš Formánek (září 2003)
Jeřáb (HLV 377; 1003 m) od západu.
Renáta Šašková (červen 2003)
Jeřáb (HLV 377; 1003 m) od jihu od Písařova.
Tomáš Formánek (září 2003)
Samotný vrchol je zčásti odlesněn a jihovýchodním směrem se nám naskýtají velmi pěkné výhledy. Vrchol přejdeme a cesta, později krásně znatelný průsek nás bude stále vést po hřbetu severovýchodně až dojdeme asi po 1 km na žlutou turistickou značku. Z vrcholové části Javoru jsou i částečné výhledy na Králický Sněžník. Po žluté značce se vydáme vlevo západním směrem a přes rozcestí s modrou a kolem rozhledny, kterou jsme navštívili cestou na vrchol, dojdeme zpět na Mariánský kopec.
Na vrcholové plošině Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Tomáš Formánek (září 2003)
Na vrcholové plošině Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Renáta Šašková (červen 2003)
Na vrcholové plošině Jeřábu (HLV 377; 1003 m).
Tomáš Formánek (září 2003)
Jak jsme zmínili na začátku, je možné si výlet ještě zpestřit návštěvou malebného městečka Králíky. Od kláštera můžeme sejít delší cestou po zelené značce, prohlédnou si město a na kopec vystoupat alejí. Městečko Králíky se rozkládá v nadmořské výšce 550 m n. m. a vzniklo v 16. století. První zmínka o zdejším osídlení je již z roku 1357, kde zde byly doly, a osada se nazývala Hory Králické. V 17. století sice dolování skončilo, ale z tkalcovských dílen začal vznikat textilní průmysl a v 18. století vznikla domácí výroba upomínkových předmětů. K zajímavým budovám určitě patří klasicistní radnice se šikmou věžičkou z let 1795-96, kde je dnes Městské muzeum s expozicí dějin města a přírody Králického Sněžníku.