Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ještěd a okolí (Ještědsko-kozákovský hřbet)
Trasa výletu: Horní Hanychov — (Hanychovská jeskyně) — Pláně pod Ještědem — (pomník manifestace z roku 1870) — Ještěd (HLV 344; 1012 m) — (mohyla letců) — (Tetřeví sedlo) — Horní Hanychov / (Hotely a penziony v okolí Liberce)
Kabina lanovky na Ještěd (HLV 344; 1012 m).
Renáta Šašková (srpen 2003)
Celková délka výletu: 10 km
Fyzická obtížnost: malá
Orientační náročnost: malá
Tisícovky na trase:
Ještěd (HLV 344; 1012 m)
Doporučené mapy:
KČT 14, 20-21
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 28.09.2003)
Popis výletu
V tomto výletu se vydáme na jediný tisícimetrový vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu, který je dominantou Liberce. Nečeká nás mnoho kilometrů, zato poměrně prudké stoupání. Počátek naší cesty bude na bývalé konečné tramvaje v Horním Hanychově, ale o tom, jestli se tramvaje někdy pod Ještěd vrátí, není zatím rozhodnuto.
Vrchol Ještědu (HLV 344; 1012 m) s charakteristickou siluetou telekomunikační věže.
Renáta Šašková (srpen 2003)
Vydáme se po červené a zelené turistické značce jihovýchodním směrem asi 1 km na rozcestí, kde se oddělují. My si můžeme vybrat, zda si uděláme první z několika odboček nebo dojdeme do Plání pod Ještědem po červené přímo. Jestliže zvolíme zelenou, dovede nás k Hanychovské jeskyni, asi 136 metrů dlouhé krasové jeskyni v bývalém Panském (Michlerově) lomu, jež byla odkryta těžbou v roce 1888. V současnosti je bohužel jeskyně nepřístupná a je významným zimovištěm netopýrů. U jeskyně se napojíme na žlutou a do Plání pod Ještědem, známého střediska zimních sportů s chatou Klubu českých turistů, dorazíme také.
Z Plání si můžeme udělat další odbočku a po modré asi kilometr jihovýchodním směrem dojít k pomníku manifestace 30 tisíc českých a německých pracujících z roku 1870. Vrátíme se po modré zpět a pokračujeme po červené, vyhlídkové cestě vedoucí po rozvodí Severního a Baltského moře. Po dvou a půl kilometru se ocitneme na vrcholu Ještěd (HLV 344; 1012 m). Vrchol tvoří ostrý křemencový (kvarcitový) suk nad hranicí lesa.
Vyhlídka na Ještědu (HLV 344; 1012 m).
Renáta Šašková (srpen 2003)
Prvním stavením na vrcholu, kde podle pověsti kdysi žili tři čerti, byla v roce 1847 chýše, kterou v roce 1906 vystřídal horský hotel, který však v roce 1963 vyhořel. O deset let později ho vystřídala současná moderní stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu od architekta Hubáčka. 98 metrů vysoká stavba, zahrnující hotel, restauraci a radiokomunikační zařízení, byla roku 1998 prohlášena kulturní památkou. Dalším zajímavým útvarem na vrcholu je Rohanův kámen, který označoval hranici mezi libereckým a českodubským panstvím.
Ještěd – to není jen památka kulturní, ale také přírodní. V okolí vrcholu se na rozloze 121 hektarů rozprostírá přírodní památka Terasy Ještědu, vyhlášená v roce 1995 a od roku 2001 zpřístupněná naučnou stezkou. Památka byla vyhlášena na ochranu kryogenních tvarů (tj. vzniklých půdotokem na zmrzlých staročtvrtohorních sutích v „ledových dobách“).
Kdybychom si nechtěli do kopce vyšlápnout po vlastních, mohli jsme také využít kabinové lanovky, která je v provozu již od 27. června1933, kdy se uskutečnila první jízda. Lanovka byla vystavena v letech 1932 – 33 firmou Wiesner, její celková délka je 1 183 metrů a převýšení 400 metrů. Byla to druhá lanovka v Čechách po lanovce v Janských Lázních v Krkonoších.
Mohyla letců na svahu Ještědu (HLV 344; 1012 m).
Renáta Šašková (srpen 2003)
Až si vychutnáme opravdu nádherný kruhový výhled do okolí a začneme se vracet, můžeme si můžeme vybrat, zda půjdeme delší či kratší variantou. Ti, kteří zvolí kratší, vydají se z vrcholu po modré a kolem bývalé sáňkařské dráhy v dolní části kopce, dojdou zpět do Horního Hanychova.
Ti, co zvolí cestu delší, půjdou z vrcholu po značce červené a můžou si ještě udělat i poslední odbočku, tentokrát k mohyle letců, kteří zde zahynuli 20. srpna 1948 při letu z Prahy do Liberce. Vinou špatné navigace v husté mlze narazili přímo do svahu Ještědu. Dodnes zde můžeme vidět kusy letounu.
Po červené dojdeme do Výpřeže neboli Tetřevího sedla, kudy již od roku 1867 prochází silnice z Liberce do Českého Dubu. Název Výpřež pochází z dob, kdy byl náklad přepravován koňskými potahy. V tomto sedle byla totiž vypřahána pomocná koňská spřežení, která pomáhala zdolat namáhavé stoupání. Z Výpřeže se do Horního Hanychova dostaneme po značce žluté, pak modré.
Dominanta vrcholu Ještědu (HLV 344; 1012 m).
Renáta Šašková (srpen 2003)
Rohanský kámen na vrcholové plošině Ještědu (HLV 344; 1012 m).
Renáta Šašková (srpen 2003)
Torzo sáňkařské dráhy na úbočí Ještědu (HLV 344; 1012 m).
Renáta Šašková (srpen 2003)
Hanychovská jeskyně pod Ještědem (HLV 344; 1012 m).
Renáta Šašková (červen 2004)