Za Slůnětem na Králický Sněžník (Králický Sněžník)

Související odkazy: Za Slůnětem na Králický Sněžník | Tisícovky Podbělského hřbetu

 

Trasa výletu: Velká Morava — Sviní hora (HLV 93; 1232 m)Podbělka (HLV 56; 1307 m)Sušina (HLV 50; 1321 m)Černá kupa (HLV 62; 1295 m)Stříbrnická (HLV 82; 1250 m)Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m)Malý Sněžník (HLV 46; 1324 m) — Bílý kámen — Hleďsebe (HLV 123; 1190 m) — Hluboký důl — Klepý (HLV 151; 1144 m) — Horní Morava — Velká Morava   /   (Hotely a penziony v okolí Velké Moravy)

 
Soška Slůněte - neoficiální symbol Králického Sněžníku.

Soška Slůněte - neoficiální symbol Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m).

Renáta Šašková (červenec 2004)

Celková délka výletu: 28 km

Fyzická obtížnost: velká

Orientační náročnost: střední

Tisícovky na trase:
Sviní hora (HLV 93; 1232 m); Podbělka (HLV 56; 1307 m); Sušina (HLV 50; 1321 m); Černá kupa (HLV 62; 1295 m); Stříbrnická (HLV 82; 1250 m); Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m); Malý Sněžník (HLV 46; 1324 m); Hleďsebe (HLV 123; 1190 m); Klepý (HLV 151; 1144 m)

Doporučené mapy:
KČT 53

Omezení: Vrchol Sviní hora nepřístupný (NPR); vrcholy Malý Sněžník, Hleďsebe, Klepý lépe nebo pouze přístupné z polské strany; turistické přechody na Králickém Sněžníku a u Jeleního vrchu nejsou otevřeny nepřetržitě

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 10.08.2003)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/kralicky-sneznik/6C9C85A8-B6D8-4E98-A4DA-A039909F837Dori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Králický Sněžník, Malý Sněžník, Sviní hora, Podbělka, Sušina, Černá kupa, Stříbrnická, Hleďsebe, Klepáč</a><br />
 
 

Popis výletu

Okružní výstup na Králický Sněžník začneme u konečné autobusové zastávky poblíž „Krčmy na točně“ v severní části protáhlé obce Velká Morava, jež je zmiňována již ve 14. století. Pokud budeme chtít opravdu navštívit všechny uvedené tisícovky, bude nejlepší, vypravíme-li se na výlet v sobotu nebo v neděli s cestovním pasem, neboť některé z vrcholů jsou lépe přístupné z polské strany po zelené turistické značce, a turistické přechody na Králickém Sněžníku a u Jelení hory jsou mimo hlavní turistickou sezónu otevřeny pouze o víkendech.

Z Velké Moravy vyjdeme po modré turistické značce klikatící se okolo sjezdovky. Po 4,5 km dojdeme pod Sviní horu (HLV 93; 1232 m),jejíž vrchol se nachází asi 200 metrů severně od cesty. Samotný vrchol, který je porostlý smrčinou a v jehož okolí lze spatřit několik bunkrů „řopíků“, přístupný není, neboť se nachází v Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník. NPR Kralický Sněžník (1739 ha) byla vyhlášena roku 1990. Můžeme zde najít původní lesní porost, horské hole, prameniště, rašeliniště i krasové útvary. Vzácností je zvonek vousatý, jesenický endemit.

Po dalších asi 800 metrech dojdeme na zelenou značku, po níž budeme pokračovat severním směrem proti proudu Malé Moravy k chatě Babuše, odkud opět půjdeme po modré. Čeká nás druhý dnešní tisícimetrový vrchol Podbělka (HLV 56; 1307 m), z jehož plochého vrcholu, na kterém se rozkládá zajímavé rašeliniště, je krásný výhled na Králický Sněžník. Na svazích Podbělky se nachází mramorový lom a rovněž Patzeltova jeskyně, tvořená šikmou chodbou a síní s malým jezírkem. Celkové délka podzemních prostor je asi 70 metrů.

Z Podbělky pokračujeme po modré značce cestou lemovanou zbytky dalších bunkrů „řopíků“ vybudovaných v letech 1935-38 na další tisícovku Sušina (HLV 50; 1321 m), nejvyšší vrchol Podbělského hřbetu. Po hřbetu pokračujeme stále dál přes Černou kupu (HLV 62; 1295 m) na tentokrát o něco nižší tisícimetrový vrchol ležící nedaleko česko-polské státní hranice zvaný Stříbrnická (HLV 82; 1250 m). Černá kupa je vrchol porostlý smrčinou, její východní a západní svahy jsou velmi strmé a nachází se na nich velké množství balvanů. Z Černé kupy na Stříbrnickou se táhne tzv. Mokrý hřbet, součást Podbělského hřbetu, jenž svůj název získal podle několika menších rašelinišť, která zde můžeme nalézt. Pokud budeme mít štěstí, můžeme cestou zahlédnout i některé ze vzácných drobných živočichů, kteří zde žijí, jako jsou myšivka horská, hraboš mokřadní, hrabošek podzemní nebo rejsek horský. Stříbrnická uzavírá Podbělský hřbet, ale kvůli zalesnění se odtud bohužel neotevírají žádné výhledy.

Ze Stříbrnické sejdeme do sedla na rozcestí, odkud se modrá značka stáčí vpravo přes Hraniční horu do obce Stříbrnice. My budeme pokračovat k nejvyššímu bodu naší dnešní cesty – na vrchol, který dal název celému pohoří - Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m). Vydáme se severozápadním směrem po červené značce do Sedla pod Králickým Sněžníkem, kde se k nám z jihozápadu připojí značka žlutá přicházející od Sněžné chaty, a máme před sebou závěrečný asi 1,5 km dlouhý výstup na vrchol.

Cestou si uděláme zastávku u bývalé Františkovy chaty, kde se nachází neveliká socha slůněte, umístěného zde od roku 1932 jako symbol skupiny Pražská secese. V různých průvodcích se však objevuje i několik dalších verzí, kdy a kým bylo slůně poblíž vrcholu Králického Sněžníku umístěno. Některé prameny hovoří o slůněti jako o hraničním kameni, jiné za původce sochy považují absolventy německého gymnázia v Šumperku, jako další důvod bývá zmiňováno připomenutí výstupu nizozemského krále Wilhelma Friedricha na vrchol hory v roce 1843. Jak je to se slůnětem doopravdy se ale můžete přesvědčit na místě sami na vlastní oči!

Další zastávkou na cestě vzhůru je pramen řeky Moravy v nadmořské výšce 1 380 metrů. Je zde vybudovaná kamenná studánka a nabízí se odtud hezký výhled.

Vrcholová plošina Králického Sněžníku je travnatá a nachází se na ní kamenný trojmezník království českého, markrabství moravského a hrabství kladského. Dominantou jsou rozvaliny bývalé rozhledny a chaty, které tvoří nejvyšší místo a poskytují výborný výhled na Hrubý Jeseník, Orlické hory a za dobrého počasí na Beskydy, Krkonoše, polské Soví hory i na Olomouc. Roku 1899 zde byla na polské straně vystavěna kamenná 33,5 metru vysoká rozhledna a chata, obě nesoucí jméno císaře Viléma. Rozhlednu tvořily dvě spojené věže, každá s jednou vyhlídkovou plošinou. Protože však byla zanedbána pravidelná údržba, byla celá rozhledna kvůli špatnému technickému stavu v říjnu 1973 zbourána. V současné době se na stejném místě uvažuje o stavbě nové vyhlídkové věže. Králický Sněžník získal svůj název díky sněhové pokrývce, která se na vrcholu drží asi 8 měsíců v roce.

Z Králického Sněžníku máme na výběr, zda půjdeme po české straně, a nedostaneme se na vrcholy následujících tisícovek (nacházejí se v přírodní rezervaci a nevede na ně značená cesta) nebo se vydáme po polské straně, kde značka vede po hřebeni.

Jestliže zvolíme českou stranu, půjdeme se dál po červené značce, která kopíruje státní hranici a teprve v místě, kde se hranice prudce lomí na severozápad, pokračuje po vrstevnici stále víceméně jihozápadním směrem. Asi po 4 km od vrcholu Králický Sněžník se ocitneme pod vrcholem Malý Sněžník (HLV 46; 1324 m), druhou nejvyšší horou Králického Sněžníku. Pokračujeme po červené značce kolem Zbojnické chaty do Hlubokého dolu, kde poté co překročíme Hluboký potok, je asi 1,2 km jihozápadním směrem nad námi vrch Hleďsebe (HLV 123; 1190 m).

Podél červené značky prochází Evropské rozvodí Odra – Dunaj. Asi po 3 km od místa, kde jsme byli nejblíže pod vrchem Hleďsebe/Puchacz, dojdeme pod dnešní poslední tisícovku Klepý (HLV 151; 1144 m). Nedaleko od vrcholu směrem na jih je zajímavé místo – rozvodí tří moří. Z východních svahů Klepého stéká voda do Moravy a povodím Dunaje do Černého moře, v jižním temeni pramení Lipka, přítok Tiché Orlice, jejíž vody se dostávají do Labe a následně do Severního moře, a ze západních svahů stékají vody do Kladské Nisy, která teče do Odry a Baltského moře. My pokračujeme stále po červené, která nás dovede na rozcestí s modrou značkou zvané Pod Sršňovkou, ze kterého jdeme asi kilometr po obou značkách zároveň, ale pak po modré sestoupíme nejprve do Horní a pak Velké Moravy, odkud jsme vycházeli.

Lepší a jistě zajímavější variantou je však přejít na vrcholu Králického Sněžníku přes turistický hraniční přechod pro pěší na polskou stranu státní hranice a po zelené turistické značce všechny zmíněné vrcholy navštívit. Zelená nejprve klesá spolu s červenou značkou na české straně podél hranice asi 1,5 km, ale potom se stáčí na severozápad do Polska a po zhruba 2 km od vrcholu přichází na rozcestí Hala pod Snieznikiem k velké turistické chatě Schronisko Snieznik. Původně hospodářské stavení bylo roku 1850 změněno na turistickou chatu, nejstarší v Kladsku. Je odtud velmi pěkný výhled na Střední Sudety.

Od chaty nás zelená turistická značka po necelých 3 km dovede zpět na státní hranici na vrchol Malý Sněžník/Maly Snieznik, ze kterého je rovněž krásný výhled do Polska a do údolí dolní Moravy. Z Malého Sněžníku vede zelená značka po hranici, přechází přes nevýrazný výstupek Hraniční skály/Goworek (VV 46a; 1 319 m n. m.), VV Malého Sněžníku, ležící asi 650 metrů od hlavního vrcholu, a dále přes rozcestí Bílý kámen, kde se k zelené přidává i žlutá značka. Zde se opět trochu odchýlíme od hranice, abychom asi po 800 metrech od rozcestí došli pod vrchol Hleďsebe. Ten leží asi 200 m od naší cesty východně.

Pokračujeme po zelené a po dalších 3 km přicházíme k poslední dnešní tisícovce – vrcholu Klepý, který je pokryt kamenným mořem vzniklým mrazovým zvětráváním rulových výchozů. Je zalesněný a svůj název Klepý neboli Klepáč získal tento vrch podle kamenů, které při chůzi po nich klapou.

Z Klepého to máme ještě asi 2 km k turistickému přechodu u Jeleního vrchu, kde překročíme státní hranici zpět do České republiky, odkud nás modrá turistická značka dovede nejprve jihovýchodním, potom severovýchodním směrem na červenou turistickou značku na rozcestí Pod Sršňovkou, po které bychom přišli, kdybychom nezvolili trasu po polské straně státní hranice. Po červené s modrou jdeme asi 1 km jihozápadním směrem, dojdeme na další rozcestí a po modré již sejdeme do Horní a poté do Velké Moravy.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group