Ze Starých Hutí na Vysokou (Novohradské hory)

Související odkazy: Ze Starých Hutí na Vysokou | Okolím Pohoří na Šumavě

 

Trasa výletu: Staré Hutě — Hojná voda — Vysoká (HLV 303; 1035 m) — Hojná voda — Kraví hora — Kuní hora — Starý Holland — Staré Hutě

 
Vysoká, Kraví a Kuní hora od severozápadu.

Vysoká (HLV 303; 1035 m), Kraví a Kuní hora od severozápadu.

Renáta Šašková (květen 2003)

Celková délka výletu: 22 km

Fyzická obtížnost: střední

Orientační náročnost: malá

Tisícovky na trase:
Vysoká (HLV 303; 1035 m)

Doporučené mapy:
KČT 74

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 29.06.2003)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/novohradske-hory/1A3C7F75-A51E-415D-B23D-3D893F2D8C62ori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Vysoká</a><br />
 
 

Popis výletu

Okruh v Novohradských horách začneme v obci nesoucí název Staré Hutě, původně sklářské huti, která zde byla v provozu asi od roku 1589 do 30-ti leté války. Půjdeme po modré turistické značce na začátek městečka Hojná voda, kde odbočíme vpravo na 8 km dlouhý vycházkový okruh přes Vysokou (HLV 303; 1035 m) značený místní červenou značkou. Vrcholová plošina Vysoké je poseta zajímavými skalními útvary vysokými až 20 metrů, najdeme zde rovněž 5 metrů dlouhou puklinovou jeskyni, mrazové sruby a balvanové moře, ale kvůli zalesnění odsud není výhled. Vrcholová skála s geodetickým bodem je zhruba 40 m od značené cesty v mlází. Na jihovýchodním svahu hory se rozkládá NPP Hojná voda (9 ha) vyhlášená již roku 1838. Je nejstarším chráněným územím v Evropě a byla společně s Žofínským pralesem zřízena Buquoyi. Území chrání zachovalý přirozený porost buku s příměsí smrku, klenu a přestárlých jedlí, ale není přístupné veřejnosti. Na památku 150. výročí založení zde byl odhalen pomníček.

Naše cesta vede dále po okruhu až do Hojné vody. Obec je známá jako letovisko již od roku 1553. Díky léčivému prameni zde byla postavena první lázeňská budova a Vilémem z Rožmberka založeny malé lázně. Ty sice zanikly, zato dnes můžeme v městečku obdivovat hranolovou třípatrovou zvonici pocházející údajně již z roku 1359, kdy sloužila jako hláska. V městečku také několikrát v letech 1893-1910 pobýval spisovatel Zikmund Winter, který zde napsal část svého románu „Mistr Kampanus“.

Po zelené značce dojdeme přes rozcestí Pod Kraví Horou až na vrchol Kraví hory (953 m.n. m.), kde můžeme spatřit bizarní skalní útvary, mimo jiné i 10 metrů vysokou Napoleonovu hlavu. Těsně pod vrcholem se tyčí ocelová telekomunikační věž. Z Kraví hory se vydáme po červené značce na Kuní horu (925 m n. m.), rovněž zalesněný skalnatý vrch s balvanovými moři a mrazovými sruby. Odtud sejdeme na rozcestí se zelenou značkou, po které se můžeme vrátit do Starých Hutí přímo, nebo si výlet ještě trochu prodloužíme a půjdeme dále po červené. Asi po 2 kilometrech se dostaneme na rozcestí s modrou turistickou značkou, po níž pokračujeme dál východně. Nejprve projdeme bývalou osadou Starý Holland, která byla založena v 2. polovině 18. století pro stavitele a dělníky údajně z Holandska, kteří v letech 1778-83 splavňovali říčku Černou a její přítoky. Osada zanikla po roce 1945. Dále pokračujeme přes vrch vysoký 830 metrů na rozcestí pod Mlýnským rybníkem a odtud nás již modrá značka dovede po silnicizpět do Starých Hutí.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group