Okolím Pohoří na Šumavě (Novohradské hory)

Související odkazy: Ze Starých Hutí na Vysokou | Okolím Pohoří na Šumavě

 

Trasa výletu: 1. část: Pohoří na Šumavě — bývalá Pavlína — Kamenec (HLV 226; 1072 m)Kamenec V vrchol (HLV 389; 1001 m) — Prameniště Pohořského potoka — Šance — Hraniční sloup — Stodůlecký vrch — kaple Panny Marie Dobré Rady — Pohoří na Šumavě; 2. část: Pohoří na Šumavě — Baronův most — Myslivna (HLV 288; 1044 m) — Obrázek (HLV 352; 1014 m) — Lovčí hřbet — Baronův most — Pohoří na Šumavě

 
Hraniční sloup z roku 1661 na česko-rakouském pomezí.

Hraniční sloup z roku 1661 na česko-rakouském pomezí.

Renáta Šašková (květen 2003)

Celková délka výletu: 24 km

Fyzická obtížnost: malá

Orientační náročnost: velká

Tisícovky na trase:
Kamenec (HLV 226; 1072 m); Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m); Myslivna (HLV 288; 1044 m); Obrázek (HLV 352; 1014 m)

Doporučené mapy:
SHOCart 42; KČT 74

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 14.09.2003)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/novohradske-hory/47BAD358-FEB6-40A8-A569-7A7F36623D62ori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Kamenec</a><br />
 
 

Popis výletu

Jeden z nejjižnějších výletů po našich tisícovkách začneme v obci Pohoří na Šumavě (nenechme se mýlit názvem - jsme skutečně v Novohradských horách), o které se dochovala zmínka již z roku 1524. Od roku 1717 zde byl panský pivovar, lihovar a hamr a obec se i nadále rychle rozrůstala. Ve známost však vešla obec především malováním obrázků pod sklo s náboženskými motivy. V dnešní době zůstává v obci jediný trvale obývaný dům, veškeré ostatní stavby jsou v ruinách, případně byly v minulosti úplně srovnány se zemí. Dominantou obce je však i nadále torzo nedávno zříceného kostela. 

Od bývalého kostela se vydáme silničkou vedoucí téměř na jih. Po chvilce chůze přejdeme jeden potok, po dalším asi půl kilometru druhý a na rozcestí za ním se dáme vpravo. Jdeme stále po silničce, která nás vede pod Středním vrchem přes bývalou Pavlínu, sklářskou huť fungující v letech 1780-1852, posléze dřevorubeckou osadu zaniklou po roce 1945, k rozcestí čtyř cest na pasece. My zvolíme tu vlevo a jdeme mírně do kopce lesem asi 1,5 kilometru. Poté nás cesta vede mírně vpravo, přibližně po dalším kilometru se stáčí vlevo a po asi 300 metrech zatočíme opět vlevo. Celá oblast je zajímavá tím, že zde v minulosti bylo podstatně méně lesů a volné plochy byly poměrně hustě osídleny. I dnes tak uprostřed panenských hvozdů míjíme staré zplanělé ovocné stromy krčící se u zbytků rozvalin starých zdí, jež kdysi bývaly obytnými či hospodářskými budovami plnými života.

My však již máme před sebou poslední desítky metrů na Kamenec (HLV 226; 1072 m), nejvyšší horu Novohradských hor. Vrchol dělá čest svému jménu, neboť se na něm nacházejí rozsáhlé skupiny zajímavých skal, takže ti, kteří budou chtít vystoupit na opravdu nejvyšší místo (nachází se na něm geodetický bod), budou muset prokázat i trochu horolezeckého umění. Od vrcholu pokračujeme lesem jihovýchodním směrem, kde se přímo na státní hranici poblíž mezníku č. III/57 nachází další tisícovka Kamenec – V vrchol (HLV 389; 1001 m). Opět i v tomto místě můžeme spatřit pozůstatky bývalého stavení, dnes již dávno zaniklého. Přes vrchol pokračujeme dál po cestě, která nás podél přírodní památky Prameniště Pohořského potoka dovede na křížení s cestou další. Přírodní památka Prameniště Pohořského potoka byla vyhlášena roku 1992 a rozkládá se na ploše 72 ha. Najdeme zde kromě prameniště mokré louky s významnou květenou. Na rozcestí cest se dáme vpravo a dojdeme na trojmezí Čech, Horního a Dolního Rakouska, kde najdeme 2.8 metru vysoký trojboký barokní hraniční sloup z roku 1661. Nalézt tento historický hraniční mezník vyžaduje jistou dávkou orientačního smyslu a umění číst mapu, neboť se jedná z České strany o skutečně odlehlé a pusté místo. Naproti tomu z rakouské strany sem vede dobře značená turistická stezka.

Z trojmezí se vydáme po hranici s Rakouskem směrem na východ a po necelém kilometru se ocitáme na Stodůleckém vrchu, jehož okolí bylo též roku 1992 vyhlášeno přírodní památkou. Na rozloze 50 ha je zde chráněno rozlehlé vrchovištní až přechodové rašeliniště s původními porosty kleče s rašelinným borem. Na rakouské straně se v těchto místech přimyká kulturně obhospodařovaná krajina s rozptýleným osídlením až ke státní hranici a tak si zde můžeme udělat představu o tom, jak podobně vypadala i přilehlá oblast u nás, než došlo po 2. světové válce j jejímu úplnému pozměnění. Naše cesta povede dále po hranici až ke kapli Panny Marie Dobré Rady, kde je příležitostný hraniční přechod, odkud se již po silničce dostaneme zpět do Pohoří na Šumavě. Cestou od přechodu ještě můžeme odbočit k upravenému prameni přítoku Lužnice, který je označován za pramen Lužnice v Čechách (skutečný pramen Lužnice se nachází kousek v Rakousku).

Ve druhé části výletu, kterou můžeme samozřejmě absolvovat i jako samostatnou túru začínající případně až u Baronova mostu, se vydáme z Pohoří na Šumavě severozápadním směrem podél Pohořského potoka k samotě Baronův most, v níž se dříve nacházelo vaziště vorů. V další části trasy půjdeme po neznačených lesních silničkách a cestách, takže musíme důsledně sledovat mapu, abychom nezabloudili. Vydáme se přes louku směrem na severovýchod, kde na začátku lesa narazíme na lesní cestu. Po asi půl kilometru zahneme na cestu vpravo, po dalším kilometru se na rozcestí na vrcholku kopce dáme vlevo a tato cesta nás dovede po dvou kilometrech až doprostřed území přírodní památky Myslivna. Cestou budeme třikrát křižovat asfaltové cesty.

Přírodní památka Myslivna byla vyhlášena roku 1992 a rozkládá se na 14 ha. Najdeme zde zbytky horských smíšených suťových porostů a na svazích zajímavé skalní útvary, mrazové sruby, balvanové moře a sutě. Abychom se dostali na vrchol Myslivna (HLV 288; 1044 m), druhý nejvyšší vrchol naší části Novohradských hor, odbočíme z území přírodní památky Myslivna na cestu vpravo vedoucí směrem na jihovýchod. I název vrcholu Myslivna dobře odpovídá skutečnosti, neboť se zde skutečně nachází nedávno opravený objekt Lesů České republiky. Ze skalky poblíž hájenky se otevírají krásné výhledy západním směrem. Vrchol přejdeme a na rozcestí s další lesní cestou půjdeme vlevo až narazíme na asfaltovou cestu. Po té se po asi půl kilometru dostaneme na rozcestí s další lesní silničkou, která nás dovede téměř až na poslední dnešní tisícimetrový vrchol, Obrázek (HLV 352; 1014 m). Tentokrát se na vrcholu nachází jen menší skalka, a protože tento vrchol je zcela zalesněn, není odsud žádný výhled.

Dále pokračujeme po cestě, která se po chvilce začne stáčet na jihozápad a dovede nás k potůčku, odkud se vydáme po cestě směřující přímo na jih. Zprava se k nám po asi 200 metrech přidá další asfaltová silnička a po dalších 100 metrech uvidíme lesní cestu odbočující vpravo na Lovčí hřbet. Ten však nedosahuje výšky tisíce metrů, neboť jeho nejvyšší bod se nachází v nadmořské výšce pouhých 980 metrů. Kousek za vrcholem Lovčího hřbetu cesta prudce zahýbá vlevo a dovede nás na asfaltovou cestu, po níž se vydáme vpravo a pak na druhém rozcestí po lesní cestě vlevo až dojdeme k Pohořskému rybníku (někdy též nazývanému Jiřická nádrž). Rybník byl založen roku 1518, ale byl zničen při velké povodni v roce 1592. Roku 1774 byl však znovu obnoven a sloužil jako jedna z osmi nádrží na plavení dřeva. Od rybníka se vydáme po silnici vpravo zpět k Baronovu mostu, případně vlevo k Pohoří na Šumavě, podle toho, kterou variantu výletu jsme zvolili.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group