Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Kamenný podstavec Božích muk u Mariánskohorských Bud na úbočí Milíře (HLV 394; 1003 m) z roku 1887.

Petr Havránek (říjen 2009)

Nejvyšším bodem v české části stávajícího vrcholu Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) je asi tento kámen poblíž hraniční stezky.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Němými svědky dříve rušného života v nyní téměř liduprázdné krajině v okolí Pohoří na Šumavě jsou boží muka nebo jejich torza, jako například toto na odbočce cyklotrasy ze zelené značky cestou na Kamenec (HLV 226; 1072 m) a Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).

Jindřich Preis (říjen 2009)

Turistické značení pod vrcholovou skálou Kamence (HLV 226; 1072 m). Na parkoviště v Pohoří je to ve skutečnosti o kilometr dále.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Trojpatrová kaplička (boží muka) na zeleně značené cestě na Kamenec (HLV 226; 1072 m) v místě bývalé obce Pavlína doznala v poslední době renovace, podobně jako i další v okolí.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Pohled ze sedla na hraniční stezce mezi oběma částmi Kamenec - V vrcholu (HLV 389; 1001 m) východně směrem k novému vrcholu. Hraniční stezka je zde současně rozvodím Labe - Dunaj.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Východní část Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m), která splňuje kritéria nového vedlejšího vrcholu, ale může být také vyšší než současně uznávaný hlavní vrchol.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Hraniční stezka na Kameneci - V vrcholu (HLV 389; 1001 m): vlevo v lese je česká část. Na mýtině vpravo jsou (skryty) ruiny domu.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Výškový profil pohybu ve vrcholové části Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m). Zcela vlevo je rakouská část vrcholu a dále pohyb v západní vrcholové části včetně skalky na české straně. Vpravo pak výstup přes sedlo na vrcholovou skalku východního vrcholu. Podle záznamu východní část vrcholu převyšuje západní.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Situační mapka vrcholů Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) z GPS záznamu. Červený praporek označuje polohu z knihy Tísícovky Čech, Moravy a Slezska.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Na vrcholové plošině tisícovky V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vrcholová skála na tisícovce V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vrcholová skála na tisícovce V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Zajišťovací geodetický bod 17.2 s kótou 1134,16 cca 12 m severně od vrcholové skály na tisícovce V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Zajišťovací geodetický bod 17.1 s kótou 1132,20 cca 55 m severně od vrcholové skály na tisícovce V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vedlejší vrchol V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m) od severu ze sedla mezi hlavním vrcholem V pařezí (HLV 149; 1157 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Tisícovka V pařezí (HLV 149; 1157 m) od jihu ze sedla mezi vedlejším vrcholem V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Historický patník vedle vrcholové skály na tisícovce V pařezí (HLV 149; 1157 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vrcholová skála na tisícovce V pařezí (HLV 149; 1157 m) od jihu.

Václav Šilhavý (září 2009)

Geodetický bod poblíž vrcholové skály na tisícovce V pařezí (HLV 149; 1157 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vrcholová skála na tisícovce V pařezí (HLV 149; 1157 m) od severu.

Václav Šilhavý (září 2009)

Na vrcholové plošině tisícovky V růžku (VV 149b; 1095 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na vrcholové plošině tisícovky V růžku (VV 149b; 1095 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na vrcholové plošině tisícovky V růžku (VV 149b; 1095 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vrcholová skála na Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vrcholová skála na Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vrcholová skála na Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Geodetický bod na vrcholové plošině Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Hraniční kámen č. 11 na vrcholové plošině Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na jihovýchodním svahu Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na jihovýchodním svahu Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na jihovýchodním svahu Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Pater Zdislav Pešat, sloužící 3.10.2009 bohoslužbu k 10. výročí vysvěcení kaple Sv. Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Klatovští myslivci, účinkující na pouti u příležitosti 10. výročí vysvěcení kaple Sv. Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Česko-německá pouť, konaná u příležitosti 10. výročí vysvěcení kapličky Nejsvětější Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Erb knížete z Lambergu, biskupa pasovského, který je zobrazen na třetí straně hraničního kamene z roku 1772 na Marktflecklu pod Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (září 2009)

Vrcholová skalka na Travné hoře (HLV 169; 1125 m) během babího léta.

Martin Matějka (září 2009)

Turistický rozcestník na Můstku (HLV 91; 1234 m).

David Jaroš (září 2009)

Turistický přístřešek na vrcholu Můstku (HLV 91; 1234 m).

David Jaroš (září 2009)

Na vrcholu Jedlové (HLV 134; 1176 m).

David Jaroš (září 2009)

Výhled ze severovýchodního svahu Jedlové (HLV 134; 1176 m).

David Jaroš (září 2009)

Detail severovýchodní plochy tříbokého hraničního kamene z r. 1772 (Wappenstein) z Markflecklu v sedle mezi Luzným a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m). Zobrazuje erb knížat z Lambergu, kteří působili jako biskupové v Pasově. Je jasně patrný obraz dvou psů (viz srovnání s dobovou rytinou).

Petr Havránek (září 2009)

Zabílená třetí strana trojbokého hraničního kamene v Markflecklu na úbočí Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), skrývající erb knížat z Lambergu, biskupů v Pasově. Vpravo kámen z r. 1844.

Petr Havránek (září 2009)

Nenápadný, malý hraniční kámen z roku 1692 na Merkflecklu v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným, označující hranici mezi Kurfiřstvím bavorským a Biskupským knížectvím pasovským.

Petr Havránek (září 2009)

Tři vzácné historické hraniční kameny v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným: vpravo kámen z r. 1692 mezi panstvím bavorským a pasovským, uprostřed výtvarný kámen z r. 1772, který je vlastně trojmezným kamenem a vlevo kámen z r. 1844.

Petr Havránek (červenec 2006)