Zátoňská hora (HLV 304; 1034 m)

Zátoňská hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Zátoňská hora - S vrchol

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Vrchol Zátoňské hory.

Vrchol Zátoňské hory (HLV 304; 1034 m).

Petr Havránek (květen 2006)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1D Boubínská hornatina; okrsek: IB-1D-1 Boubínský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°56´45˝ s.š., 13°49´56˝ v.d.;
S-42: 5424400 X, 3414580 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-12-13; SHOCart /35; KČT /66, 69

Dostupnost: N2 (nepřístupný vrchol zcela mimo značené cesty), vrchol leží v PR Zátoňská hora.

 

Popis vrcholu

Výrazný hřbet 2,5 km východně od Zátoně. Vícevrcholový hřbet s plochou vrcholovou částí. Porosty smíšeného lesa, vrchol a jižní svah součástí PR Zátoňská hora chránící květnatou bučinu na sutích. V nejvyšších částech skalní útvary. Na vrcholu je geodetický bod.

Masiv Zátoňské hory je součástí hřbetu jihozápad – severovýchod, táhnoucího se od Ptáčníku (868 m n. m.) nad Lenorou až po Pastviště (948 m n. m.) nad Milešicemi. Má délku přes 8 km a hlavní Boubínský hřbet protíná v sedle Pod Bobíkem, kde je také jeho nejvyšší bod (1 088 m n. m.).

Popis přístupu

Přístup není dovolen, vrchol patří do PR Zátoňská hora.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Tisícovky Basumský hřeben, Boubín, Zátoňská hora a Jedlová cestou z vesnice Dobrá k Teplé Vltavě.

Tisícovky Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m), Boubín (HLV 29; 1362 m), Zátoňská hora (HLV 304; 1034 m) a Jedlová (HLV 205; 1088 m) cestou z vesnice Dobrá k Teplé Vltavě.

Petr "Pavouk" Hajner (září 2019)

Řada tisícovek z rozhledny na Boubínu: vpředu zleva Solovec, Bobík, Jedlová a Zátoňská hora. Vlevo na obzoru Boletice s Lysou, Knížecím stolcem a Špičákem, vpravo v popředí Stožec a za ním hraniční hřeben: Smrčina, Hraničník, Plechý a Trojmezná.

Řada tisícovek z rozhledny na Boubínu (HLV 29; 1362 m): vpředu zleva Solovec (HLV 145; 1154 m), Bobík (HLV 74; 1264 m), Jedlová (HLV 205; 1088 m) a Zátoňská hora (HLV 304; 1034 m). Vlevo na obzoru Boletice s Lysou (HLV 96; 1228 m), Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a Špičákem (HLV 103; 1221 m), vpravo v popředí Stožec (HLV 240; 1065 m) a za ním hraniční hřeben: Smrčina (HLV 43; 1332 m), Hraničník (HLV 68; 1282 m), Plechý (HLV 21; 1378 m) a Trojmezná (HLV 30; 1361 m).

Honzík Otčenášek (září 2012)

Železniční zastávka Zátoň leží těsně pod tisícovkou Zátoňská hora.

Železniční zastávka Zátoň leží těsně pod tisícovkou Zátoňská hora (HLV 304; 1034 m).

Jan Janda (listopad 2009)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (17)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Petr Erban na parkovišti pod Boubínem po zdolání své poslední tisícovky - Zátoňské hory. ...ještě jedna perlička: na tu Šumavu jsem si vyčlenil zvláštní boty šumavky, říkal jsem jim pracovní, protože jsem tam vždycky zmokl a navíc několikrát zapadl v mokř

Petr Erban na parkovišti pod Boubínem (HLV 29; 1362 m) po zdolání své poslední tisícovky - Zátoňské hory (HLV 304; 1034 m).

...ještě jedna perlička: na tu Šumavu jsem si vyčlenil zvláštní boty šumavky, říkal jsem jim pracovní, protože jsem tam vždycky zmokl a navíc několikrát zapadl v mokřadu či bažině a abych si nezničil jiné trekovky, používal jsem tam pořád ty stejné. Nešly už ani pořádně vyčistit a páchly, tak jsem je teď při poslední návštěvě, když jsem sestoupil z mojí poslední tisícovky Zátoňské hory, obřadně hodil na parkovišti pod Boubínem do popelnice – viz snímek.

Petr Erban (červenec 2020)

14.08.2020 13:54:29 - Petr Erban

Do třetice kompletní zdolání všech našich tisícovek

25. července 2020 se stal pan Petr Erban třetím tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Díky za hezký dopis, moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených turistických projektů!

Zdravím Vás, chci Vám ještě napsat pár slov o tom, jak já jsem se dopracoval k “tisícovkám”.

Já jsem už pokročilého věku a na hory jezdím celý život, už více než 50 let. Před revolucí jsem byl členem turistického oddílu, se kterým jsme podnikali hřebenové přechody hor, hlavně slovenských (bylo ještě Československo, tak to bylo vlastně “doma”). Prošli jsme Tatry i Fatry, v Česku Jeseníky i Krkonoše. Takže jsem sbíral tisícovky, aniž bych o tom uvažoval. Jsem z Ostravy, takže moje domovské hory jsou Beskydy, no a ty jsem prošel křížem krážem, na Lysé jsem byl asi tisíckrát. Ještě před revolucí jsme s tím oddílem zajeli i na Kavkaz a vylezli na pětitisícový Kazbek. A s dvěma kamarády jsme ještě na tak zvaný devizový příslib vyjeli na západ a vylezli na Mont Blanc, Matterhorn a Grossglockner v Alpách. 

Po revoluci se otevřel svět a začal jsem jezdit více do zahraničních hor, hlavně do Alp. S kamarády horolezci jsem se dostal i na Pamír, vylezli jsme na šestitisícovku Pik četyrjocha, pak na 7105  m vysoký Pik Korženěvskoj. Pak jsem odjel pracovně do Iránu, kde jsem strávil téměř 4 roky, tím se zpřetrhaly vazby na bývalé spoluturisty a od té doby se ze mě stal sólista. Už v Iránu jsem začal jezdit do hor sám, vylezl jsem tam na 9 nejvyšších hor včetně 5600 m vysokého Damávándu. 

Po návratu jsem pak vydělané peníze začal utrácet na další výlety do hor hlavně po Evropě. Až jsem ty hory začal systematicky “sbírat”. A nejen hory, začal jsem sbírat i další zajímavé body. Řekl jsem si, že vylezu na nejvyšší vrcholy všech evropských pohoří, což jsem už splnil, u toho jsem navštěvoval středy Evropy, všechny, o kterých jsem se dozvěděl. (Je jich víc, protože se dajízjistit různými způsoby). Ty ještě všechny nemám, zastavil mě COVID, čtyři středy jsou v Běloruskua tam jsem chtěl letos, ale tam rozhodně teď nepojedu. Navštívil jsem i všech šest muzeí R. Messnera, kterého považuji za absolutně nejlepšího horolezcevšech dob. 

No a teď se dostávám k domácí scéně. Když jsem objížděl tu Evropu, napadlo mě, že bych měl mít taky kompletně Česko, tedy nejvyšší vrcholy všech českých pohoří. A tak jsem narazil na pojem geomorfologické členění, zjistil jsem, že republika je rozčleněna na 94 celků (člení se ještědál na další podcelky, ale to členění je tak jemné, že asi není v silách to zvládnout). No a tak jsem objel republiku a vylezl na všech těch 94 nejvyšších vrcholů. Sám jsem jsem si pak do toho přidal Prahu a vystoupil jsem na 40 nejvyšších vrcholů Prahy. Nebyl tomu konec, protože jsem v knihkupectví objevil knížku “101 našich nejkrásnějších kopců a hor”, no a bylo zaděláno na další výlety, vylezl jsem na všechny kopce podle té knížky (některá z nichjsem už měl v rámci těch nejvyšších). Jenže u nás v Česku jsou nejvyšší hory podél hranic a jak jsem tak chodil po hraniční čáře, napadlo mě zajít na všechna trojmezí a taky na nejzazší body, pak na nejnižší body Čech i Moravy a nakonec na středy republiky. Opět je jich víc, podle způsobu výpočtu. Mám i střed samostatných Čech a Moravy bez Slezska a se Slezskem atd. U těch středů jsem pak narazil na tzv. základní nivelační body, kterých je po Česku 12, tak jsem je taky navštívil. To všechno jsou už moje uzavřené projekty.

A pak jsou tu další body, které budu plnit do smrti: jak jsem tak chodil po těch hranicích, narazil jsem na historické hraniční kameny, tak jsem je taky začal sbírat, mezi nimi pak rozlišuji zase trojmezní kameny, kameny na hranici Čechy – Moravaa jiné zajímavé kameny s nápisy atd. Už jich mám stovky. A taky vyhledávám památníky železné opony, kterých jsem už taky objel spoustu. 

Dostávám se konečně k tisícovkám, ty mě napadly, až když se mi nějak dostala do rukou vaše knížka Tisícovky (v tištěné podobě). Nejprve jsem vzdoroval protože jak se znám, když něco začnu, tak mě to pak nepustí a říkal jsem si, že si na sebe upletu bič, protože jsem stále jezdil do všech možných hor a po různých bodech a to by byla moc velká zátěž. Začal jsem napřed s okolními horami, pořádně jsem zdokumentoval Beskydy a prošel detailně Jeseníky, Rychlebky a Králičák. No a pak se to rozjelo a systematicky jsem pokračoval dál, až mi nakonec zůstala Šumava. Ty nejznámější jsem tam už samozřejmě měl (Plechý, Poledník, Boubín atd.), ale kde je do 286-ti! Paradoxně mi k tomu letošnímu dokončení pomohla koronavirová krize, protože jsem musel odložit některé zahraniční plány a místo toho jsem vyjížděl na Šumavu. Pro Ostraváka je to náročné, je to dost daleko a musí se to logisticky dobře zpracovat, kde se ubytovat, aby šlo osáhnout určitou oblast atd. Ale teď jsem to tedy dokončil. 

Na závěr ještě perličku, na předních místech ve zdolaných tisícovkách se pohybuje Petr Havránek, přispívá na váš web a podílí se na vyhledávání nových vrcholů, kvůli němu jsem se teď prodíral vrcholovým hřebenem Koňského vrchu ke skále na SZ konci a drápal se na tu skálu, abych měl i ten vrchol, protože se uvažuje o jeho zařazení mezi tisícovky. Má dobře zapamatovatelné jméno a tak vždy, když jsem se prodíral nějakým těžkým terénem a uviděl jsem v trávě vyšlápnutou pěšinku, říkal jsem si: á, Havránek už tu byl. Pokud ho znáte, pozdravte ho! 

Tak jsem se nějak rozkecal, pokud jste dočetli až jsem, zdravím tisícovkáře a vaše stránky budu sledovat i nadále, už jsem asi říkal, že to je obdivuhodné dílo. 

Mějte se krásně,

Petr Erban

 
Východní část dvojvrcholu Zátoňská hora - SV vrchol je osazena historickým patníkem.

Východní část dvojvrcholu Zátoňská hora - SV vrchol (HLV 336; 1018 m) je osazena historickým patníkem.

Václav Šilhavý (březen 2008)

14.11.2014 03:43:43 - Petr "Pavouk" Hajner

Dostupnost všech vrcholů tisícovky Zátoňská hora

Nalezení všech vrcholků v oblasti Zátoňské hory (HLV 304; 1034 m) je za dobré viditelnosti poměrně snadné.

Od rozcestí U obrázku po staré cestě i terénem stoupáme jihozápadním směrem na východní nižší část dvojvrcholu (spočinek) Zátoňské hory - SV vrcholu (1015 m), kopec s historickým patníkem je zdola brzy viditelný. Zde již v průseku spatříme asi 100 metrů vzdálený vyšší vrchol Zátoňské hory - SV vrcholu (HLV 336; 1018 m) a lomený průsek nás asi po 350 metrech dovede i na Zátoňskou horu - S vrchol (VV 304a; 1031 m). K nejvyššímu vrcholu Zátoňské hory (HLV 304; 1034 m) klesáme na jih asi 150 metrů do sedla se starým posedem, vrcholové skály jsou odtud dalších 150 metrů. Nejvyšší místo je nepřístupné, leží v PR Zátoňská hora.

Od posedu se lze vrátit cestou, klesající k severozápadu, která vede po úbočí S a SV vrcholu a na asfaltovou lesní cestu s modrou značkou ústí kousek pod rozcestím U obrázku. Od tohoto rozcestí vede jižním a posléze jihozápadním směrem lesní cesta po úbočí všech vrcholů Zátoňské hory a podél přírodní rezervace směrem k Lenoře. I odtud lze velmi dobře vnímat kouzlo tohoto místa a jsou zde informační tabule o PR Zátoňská hora. Cesta se setkává se zelenou značkou mezi Lenorou a žst. Zátoň.

 

Přidat informaci

 

Související výlety

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group