Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Nezvykle odlesněné je nyní i okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

Odlesněný vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

Pohled z vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) na JV směrem ke Smrčině (HLV 43; 1332 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

Pohled z vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) na vrchol Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m). Vpravo při mrtvém lese je hraniční česko-rakouská stezka. V ČR mrtvý les dosud stojí.

Petr Havránek (srpen 2009)

Pohled z Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m) na Dlouhý hřbet (HLV 204; 1089 m) a hřeben Hvězdy (HLV 150; 1145 m), Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m) a Špičáku (HLV 103; 1221 m) v Boletickém vojenském prostoru.

Petr Havránek (srpen 2009)

Na SZ konci vrcholového hřebene Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

Detail polohy geodetického bodu na Koňském vrchu (HLV 315; 1026 m) několik metrů J od výrazné skály.

Petr Havránek (srpen 2009)

Skála aspirující na vedlejší vrchol Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m). Vpravo od ní je patrný geodetický bod.

Petr Havránek (srpen 2009)

Skalnatý vrcholový hřeben tisícovky Koňský vrch (HLV 315; 1026 m) se táhne od jihovýchodu k severozápadu.

Petr Havránek (srpen 2009)

"Sněhoměr" na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) ukázal 17.10.2009 pokrývku ve výši 40 cm.

Petr Havránek (říjen 2009)

Panel na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) s pohledovou mapou lyžařského areálu.

Petr Havránek (říjen 2009)

Horní stanice sedačkové lanovky na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Skála s křížem na vrcholu železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Záplavy sněhu byly na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) v roce 2009 již v polovině října.

Petr Havránek (říjen 2009)

Skalnatý hřebínek na vrcholu železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Malý Špičák (HLV 124; 1189 m) ze začátku sezónní cesty od Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Ukazatel na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) s vyznačenou sezónní cestou na Rozvodí, která prochází sedlem mezi Špičákem a Malým Špičákem (HLV 124; 1189 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Chalupská slať v obci Borová Lada pod tisícovkou Vyhlídka (HLV 233; 1068 m).

Jan Janda (říjen 2009)

Ždárské jezírko nedaleko tisícovky Jelení hora (HLV 292; 1041 m).

Jan Janda (říjen 2009)

Zasněžená vrcholová část tisícovky Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m) z turistické cesty z Polky na Knížecí pláně.

Jan Janda (říjen 2009)

Vrchol Poledníku (HLV 52; 1315 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Rozhledna na vrcholu Poledníku (HLV 52; 1315 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na severním svahu Poledníku (HLV 52; 1315 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na vrcholu Skalky (HLV 88; 1238 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na vrcholovém hřbetu Skalky (HLV 88; 1238 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Na vrcholovém hřbetu Skalky (HLV 88; 1238 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Vrchol Skalky (HLV 88; 1238 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Skalka (HLV 88; 1238 m) od jihu.

Václav Šilhavý (září 2009)

Skalnatý hřbítek mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Skalka (HLV 88; 1238 m) ze severního svahu Poledníku (HLV 52; 1315 m).

Václav Šilhavý (září 2009)

Geodetický bod na Velké Mokrůvce (HLV 25; 1370 m) je asi 40 m Z od hraničního chodníku v úrovni kamene s označením 2/1. Je zde výrazný hraniční příkop (Grenzgraben) zřejmě z poloviny 19. století.

Petr Havránek (září 2009)

Vrcholová plošina Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (září 2009)

Podzimní romantika na vrcholu Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (září 2009)

Současný vzhled cedule na skále u geodetického bodu 999m na vrcholové plošině Milíře (HLV 394; 1003 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Hlavní vrcholová skála tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Pohled ze skály u geodetického bodu 999m na vrcholové plošině Milíře (HLV 394; 1003 m) na skálu, která je nejvyšším bodem hory. V pozadí Jizera (HLV 170; 1122 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Na skále u geodetického bodu na vrcholové plošině Milíře (HLV 394; 1003 m) je dosud čitelná tabule s nápisem "Dosažitelná tisícovka".

Petr Havránek (říjen 2009)

Přes vrcholovou plošinu Milíře (HLV 394; 1003 m) vede cesta, vystavěná zřejmě kvůli uložení kabelu (je lemovaná tyčemi s označením). Nový posed na vrcholové plošině, hranice vodárenského pásma.

Petr Havránek (říjen 2009)

Kamenný podstavec Božích muk u Mariánskohorských Bud na úbočí Milíře (HLV 394; 1003 m) z roku 1887.

Petr Havránek (říjen 2009)

Nejvyšším bodem v české části stávajícího vrcholu Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) je asi tento kámen poblíž hraniční stezky.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Němými svědky dříve rušného života v nyní téměř liduprázdné krajině v okolí Pohoří na Šumavě jsou boží muka nebo jejich torza, jako například toto na odbočce cyklotrasy ze zelené značky cestou na Kamenec (HLV 226; 1072 m) a Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).

Jindřich Preis (říjen 2009)

Turistické značení pod vrcholovou skálou Kamence (HLV 226; 1072 m). Na parkoviště v Pohoří je to ve skutečnosti o kilometr dále.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Trojpatrová kaplička (boží muka) na zeleně značené cestě na Kamenec (HLV 226; 1072 m) v místě bývalé obce Pavlína doznala v poslední době renovace, podobně jako i další v okolí.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Pohled ze sedla na hraniční stezce mezi oběma částmi Kamenec - V vrcholu (HLV 389; 1001 m) východně směrem k novému vrcholu. Hraniční stezka je zde současně rozvodím Labe - Dunaj.

Jindřich Preis (říjen 2009)