Studená hora (HLV 60; 1298 m)

Studená hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Studená hora - JZ vrchol | VV Studená hora - S vrchol I | VV Studená hora - S vrchol II | VV Studená hora - Z vrchol

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Pohled z vrcholu Studené hory na bavorský Velký a Malý Roklan.

Pohled z vrcholu Studené hory (HLV 60; 1298 m) na bavorský Velký a Malý Roklan.

Petr Havránek (srpen 2005)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2c Roklanské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°58´45˝ s.š., 13°27´52˝ v.d.;
S-42: 5428590 X, 3387720 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-11-08; SHOCart /35; KČT /65

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Plochý vrchol 5,5 km jihozápadně od Modravy. Rozložitý hřbet s několika vedlejšími vrcholy. Zbytky zarovnaného povrchu, místy balvany a sutě. Porosty tvoří horská a podmáčená smrčina, místy velmi poškozená kůrovcem. Na západním svahu I. zóna NP.

Popis přístupu

Přístup po zpevněné cestě od Březníku. Půjdeme od hájovny směrem k západu a po 1,5 km (malé pozůstatky těžby štěrku a kamení po obou stranách cesty) odbočíme terénem k severu. Vrchol je odsud 650 m s převýšením 35 m. Orientačně náročné, terén je podmáčený a při zbloudění je i poměrně nebezpečný.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Studená hora ze Studené hory - S vrcholu I.

Studená hora (HLV 60; 1298 m) ze Studené hory - S vrcholu I (VV 60c; 1202 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

V sedle mezi Studenou horou a vedlejším vrcholem Studená hora - JZ vrchol.

V sedle mezi Studenou horou (HLV 60; 1298 m) a vedlejším vrcholem Studená hora - JZ vrchol (VV 60a; 1275 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Bavorský Velký a Malý Roklan z jihozápadního svahu Studené hory.

Bavorský Velký a Malý Roklan z jihozápadního svahu Studené hory (HLV 60; 1298 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (22)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Březnická hájovna je z Modrého Sloupu opravdu coby kamenem dohodil (2,5 km). Nad březnickou hájovnou jsou patrné svahy Studené hory.

Březnická hájovna je z Modrého Sloupu opravdu coby kamenem dohodil (2,5 km). Nad březnickou hájovnou jsou patrné svahy Studené hory (HLV 60; 1298 m).

Petr Havránek (říjen 2013)

05.01.2014 19:38:09 - Petr Havránek

Další pokračování dramatu o dostupnost Modrého Sloupu

Už od roku 1989 se vedou diskuse o dostupnosti Modrého Sloupu, historického přechodu z Čech do Bavorska na prastaré Zlaté stezce u Březníka. Modrý Sloup leží na úbočí Luzného, těsně nad sedlem se Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Od březnické hájovny vede na Modrý Sloup původní historická cesta, jejíž větší část byla za totality zpevněna a upravena do podoby lesní silničky, končící 700 metrů od Modrého Sloupu točnou. Zbývajících 700 m je pak pěšina, vedoucí podmáčeným terénem.

Zprůchodnění této historické cesty bránily dosud ekologické organizace, obávající se o populaci vzácného tetřeva. Tlak na zprůchodnění cesty mezi Březníkem a Modrým Sloupem ze strany českých i bavorských obcí i turistických organizací byl tak silný, že 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava provizorní stezku, vedoucí z Březníka k Modrému Sloupu úbočním Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Konečně na jaře roku 2013 se dohodlo Ministerstvo životního prostředí, šumavské i bavorské obce a Národní park Šumava na zprůchodnění původní historické cesty Luzenským údolím. Pomohlo tomu několik studií, prokazujících, že populace tetřeva pohybem turistů po této cestě narušena nebude.

Cestu údolím vyznačil šumavský písmák, bývalý učitel, skaut a momentálně zaměstnanec Správy NP a CHKO Šumava Emil Kintzl, jehož prastrýc tuto stezku označil za První republiky. Cesta měla být otevřena 15.7.2013. Několik dní předtím však na základě stížnosti Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické rozhodl českobudějovický soud o tom, že cesta luzenským údolím otevřena nebude.

Na Modrý Sloup se tak lze mezi 15. červencem a 15. listopadem dostat pouze 5 km dlouhou cestou úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m). Další dějství boje o zprůchodnění již vyznačené cesty Luzenským údolím se dá očekávat zřejmě v krátké době.

Stará historická cesta z Modrého Sloupu (v sedle pod Špičníkem) na Březník, ležící na úpatí Studené hory. Četné zákazové tabule nedovolují vstup.

Stará historická cesta z Modrého Sloupu (v sedle pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m)) na Březník, ležící na úpatí Studené hory (HLV 60; 1298 m). Četné zákazové tabule nedovolují vstup.

Petr Havránek (červenec 2013)

Vyznačená uzavřená turistická cesta Luzenským údolím mezi vrcholy Velké Mokrůvky, Malé Mokrůvky a Špičníku je velmi pečlivě upravená.

Vyznačená uzavřená turistická cesta Luzenským údolím mezi vrcholy Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) a Špičníku (HLV 34; 1351 m) je velmi pečlivě upravená.

Petr Havránek (červenec 2013)

Vývěska na Modrém Sloupu pod Špičníkem a Luzným, vysvětlující důvody uzavření cesty Luzenským údolím.

Vývěska na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Luzným, vysvětlující důvody uzavření cesty Luzenským údolím.

Petr Havránek (červenec 2013)

 
Trasa nově otevřené turistické cesty z Březníka k Modrému Sloupu úbočím Špičníku míjí Hraniční i Březovou slať.

Trasa nově otevřené turistické cesty z Březníka k Modrému Sloupu úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) míjí Hraniční i Březovou slať.

Petr Havránek (září 2009)

28.09.2009 21:06:52 - Petr Havránek

Trasa nové turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup

Dne 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava mimo jiné dlouho očekávanou a několik let diskutovanou turistickou trasu z Březníka na hraniční přechod Modrý Sloup (s možností výstupu na kultovní šumavskou bavorskou horu Luzný).

Uvažovalo se o několika trasách: údolní varianta po bývalé vojenské silnici byla nejméně průchodná, vede totiž vzácnou lokalitou Hraniční slatě. Další možností bylo úbočí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) a Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), nebo jejich hřebenová hraniční stezka. Nakonec zvítězila varianta trasy, vedoucí po úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m). Nebylo však jasné, kudy přesně turistický chodník povede.

Konečná varianta (obrázek GPS mapy) je poměrně dlouhá, ale zřejmě z ochranářského hledika logická a nejšetrnější: z Březníka stoupá po asfaltové signálce k úbočí Špičníku a pak pokračuje JZ směrem bývalým průsekem, dnes již neznatelným, směrem k bavorské hranici, až 500 m pod vrchol Špičníku. Vyhýbá se tak zcela Luzenskému údolí s Hraniční slatí, obchází také menší Březovou slať v údolíčku Březového potoka. Turisté mají naopak možnost vidět historický hraniční česko-bavorský kámen z roku 1772.

Turistická cesta z Březníka na Modrý Sloup je značená žlutě, je dlouhá téměř 5 km, a na vrchol Luzného vás čekají další téměř 2 km. Sečteme-li výlet z Modravy na Březník (7,5 km a zpět) a cestu přes Modrý Sloup na Luzný (2x 7 km), blíží se výlet délce 30 km. Příjemnější variantou je dojet na Březník na kole, mnoho cyklistů zde kolo důvěřivě zamkne a opustí a na Luzný se vydá pěšky. Cesta vede oblastí hlavního šumavského hřebenu, kde je smrčina nejvíce poškozená a pro mnoho turistů je tento zážitek zcela výjimečný.

Odbočka nové žlutě značené turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup z asfaltové signálky na S úbočí Špičníka.

Odbočka nové žlutě značené turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup z asfaltové signálky na S úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (září 2009)

Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem se žlutě značenou českou cestou na Březník.

Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) se žlutě značenou českou cestou na Březník.

Petr Havránek (září 2009)

Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka. Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.

Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m). Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.

Petr Havránek (září 2009)

 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (2)

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group